1 Samuel 25

1 Mezi tím umřel Samuel. A shromáždil se všecken Izrael, i plakali ho, a pochovali jej v domě jeho v Ráma. Ale David vstav, šel na poušť Fáran. 2 Èlověk pak nějaký byl v Maon, kterýž statek svůj měl na Karmeli. A byl člověk ten možný velmi, nebo měl tři tisíce ovec a tisíc koz, a tehdáž rovně střihl ovce své na Karmeli. 3 Muže pak toho jméno Nábal, a jméno ženy jeho Abigail. A byla žena ta opatrná a krásné tváři, ale muž její byl tvrdý a zlých povah, a byl z rodu Kálefova. 4 Protož uslyšav David na poušti, že by Nábal střihl ovce své, 5 Poslal deset služebníků, a řekl David těm služebníkům: Vstupte na Karmel, a jděte k Nábalovi, a pozdravte ho slovem mým přátelsky. 6 A rcete jemu takto: Zdráv buď, a pokoj tobě, pokoj domu tvému, i všemu, což máš, pokoj. 7 Slyšel jsem, že máš střižce, a pastýři tvoji bývali s námi; neučinili jsme jim žádné křivdy, aniž jim co zhynulo po všecky dny, v nichž byli na Karmeli. 8 Ptej se služebníků svých, a povědí tobě. Nyní tedy nechť naleznou mládenci milost před očima tvýma, nebo v den veselý přišli jsme; dej, prosím, což máš před rukama, služebníkům svým a synu svému Davidovi. 9 Přišedše tedy mládenci ti Davidovi, mluvili Nábalovi podlé všech slov těchto jménem Davidovým, a umlkli. 10 Odpověděl pak Nábal služebníkům Davidovým a řekl: Kdo jest David? A kdo syn Izai? Mnohotě nyní služebníků, kteříž se odtrhují jeden každý od pána svého. 11 Ano, vezmu já chléb svůj, a vodu svou a pokrmy své, kteréž jsem připravil střižcům svým, a dám je těm lidem, kterýchž neznám, ani vím, odkud jsou? 12 A obrátivše se služebníci Davidovi na cestu svou, navrátili se, a přišedše, oznámili jemu všecka slova ta. 13 I řekl David mužům svým: Připaš každý meč svůj. Kteříž když připásali jeden každý meč svůj, připásal také David meč svůj, a šlo za Davidem okolo čtyř set mužů, dvě stě pak pozůstalo u břemen. 14 A v tom Abigail, ženě Nábalově, oznámil mládenec jeden z služebníků, řka: Aj, poslal David posly s pouště, aby pozdravili pána našeho, ale on je ukřikal; 15 Ješto muži ti prospěšní nám byli velice, ani nám neučinili křivdy, aniž nám co zhynulo, když jsme bývali s nimi na poli. 16 Místo zdi byli nám v noci i ve dne po všecky dny, dokudž jsme s nimi byli, pasouce stáda. 17 Protož nyní pomysl a viz, co bys měla činiti, neboť již zlé věci hotové jsou na pána našeho i na všecken dům jeho; on pak jest tak zlobivý, že s ním nelze ani mluviti. 18 Tedy pospíšila Abigail, a vzala dvě stě chlebů, a dvě kožené láhvice vína, a pět ovcí připravených, a pět měr pražmy, a sto sušených hroznů, a dvě stě hrud fíků sušených, a vložila to na osly. 19 I řekla služebníkům svým: Jdětež napřed, a já za vámi půjdu. Ale muži svému Nábalovi neoznámila. 20 I stalo se, že vsedši na osla, sjížděla po stráni s hory, a aj, David a muži jeho sstupovali proti ní, a potkala se s nimi. 21 (David pak byl řekl: Jistě nadarmo jsem ostříhal všeho, což on měl na poušti, tak že nic nezahynulo ze všeho, což má; nebo mi se odplatil zlým za dobré. 22 Toto učiň Bůh nepřátelům Davidovým a toto přidej, jestliže zanechám do jitra ze všeho, což má, až do toho, kterýž močí na stěnu.) 23 Tedy uzřevši Abigail Davida, rychle ssedla s osla, a padla před Davidem na tvář svou, a poklonila se až k zemi. 24 A padši k nohám jeho, řekla: Na mně, pane můj, ta nepravost. Protož nechť mluví, prosím, služebnice tvá v uši tvé, a vyslyš slova děvky své. 25 Nechť se neobrací, prosím, pán můj myslí svou za mužem tím bezbožným Nábalem; nebo jakéž jest jméno jeho, takovýž jest. Nábal jméno jeho jest, a bláznovství jest při něm. Já pak služebnice tvá neviděla jsem služebníků pána mého, kteréž jsi byl poslal. 26 Protož nyní, pane můj, živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, že tě tobě zbránil Hospodin vylíti krve, a abys nemstil sám sebe. A protož nyní buďtež jako Nábal nepřátelé tvoji, a ti, kteříž hledají zlého pánu mému. 27 Teď pak dar tento, kterýž přinesla děvka tvá pánu svému, nechť jest dán služebníkům, kteříž chodí za pánem mým. 28 Odpusť, prosím, provinění děvce své, neboť jistě vzdělá Hospodin pánu mému dům stálý, poněvadž boje Hospodinovy pán můj vede, a nic zlého se nenalézá při tobě až posavad. 29 A byť i povstal člověk, aby tě stihal a hledal bezhrdlí tvého, budeť však duše pána mého svázána v svazku živých u Hospodina Boha tvého, duši pak nepřátel tvých jako z praku pryč zahodí. 30 A když učiní Hospodin pánu mému dobře podlé toho všeho, jakž zaslíbil tobě, a přikážeť, abys byl vůdcím nad Izraelem: 31 Tedy nebude to k zviklání ani k urážce srdce pánu mému, jako když by vylil krev bez příčiny, aneb když by se mstil pán můj. Když tedy učiní dobře Hospodin pánu mému, rozpoměň se na děvku svou. 32 I řekl David k Abigail: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, že tě poslal dne tohoto mně v cestu; 33 A požehnaná řeč tvá, i ty požehnaná, že jsi zdržela mne dnes, abych nevylil krve a nemstil sám sebe. 34 A jistě, jako živ jest Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mi zbránil, ať bych zle nečinil, že kdybys nebyla pospíšila a nevyšla mi v cestu, nebyl by zůstal Nábalovi do jitra ani močící na stěnu. 35 I přijal David z ruky její, což byla přinesla jemu, a řekl jí: Jdiž v pokoji do domu svého. Pohleď, uslyšel jsem prosbu tvou, a vážil jsem sobě osoby tvé. 36 A tak navrátila se Abigail k Nábalovi, an měl hody v domě svém jako hody královské; a srdce Nábalovo rozveselilo se bylo v něm, a byl opilý velmi. Pročež ona neoznámila jemu nejmenšího slova až do jitra. 37 Nazejtří pak, když z vína vystřízlivěl Nábal, tedy oznámila jemu žena jeho ty věci. I zmrtvělo v něm srdce jeho, a učiněn jest jako kámen. 38 A když pominulo takměř deset dní, porazil Hospodin Nábale, i umřel. 39 Uslyšev pak David, že by Nábal umřel, řekl: Požehnaný Hospodin, kterýž hodně pomstil pohanění mého nad Nábalem, a služebníka svého zdržel ode zlého, zlost pak Nábalovu shrnul Hospodin na hlavu jeho. Tedy poslal David a mluvil k Abigail, aby ji sobě vzal za manželku. 40 I přišli služebníci Davidovi k Abigail na Karmel, a mluvili s ní, řkouce: David poslal nás k tobě, aby tě vzal sobě za manželku. 41 Kterážto vstavši, poklonila se na tvář až k zemi, řkuci: Aj, služebnice tvá za děvku bude, aby umývala nohy služebníkům pána svého. 42 Protož rychle vstavši Abigail a vsedši na osla svého, (pět pak děveček jejích šlo za ní), jela za posly Davidovými, a byla manželkou jeho. 43 Též i Achinoam pojal David z Jezreel, a byly i tyto dvě manželky jeho. 44 Nebo Saul Míkol dceru svou, manželku Davidovu, dal byl Faltiovi, synu Lais, kterýž byl z Gallim.

Te Matenga o Hamuera

1 Nā, ka mate a Hamuera, ā, ka huihui a Īharaira katoa ki te tangi ki a ia, ā, tanumia iho ia ki tōna whare ki Rama. Nā, ka whakatika a Rāwiri, ā, haere ana ki te koraha o Parana.

Ko Rāwiri rāua ko Apikaira

2 Ā, i Maono tētahi tangata, kei Karamere ōna taonga; he nui rawa taua tangata, e toru mano āna hipi, kotahi mano ngā koati. Heoi, kei te kutikuti tērā i āna hipi ki Karamere. 3 Nā, ko te ingoa o taua tangata ko Nāpara, ko Apikaira hoki te ingoa o tāna wahine; ā, he pai ngā whakaaro o te wahine, he mata ātaahua anō hoki; he pakeke ia te tāne, i kino hoki āna mahi; nō te whare anō ia o Karepe.

4 Ā, ka rongo a Rāwiri i te koraha kei te kutikuti a Nāpara i āna hipi. 5 Ka ungā ētahi taitama e Rāwiri, kotahi tekau; i mea hoki a Rāwiri ki ngā taitama, "Haere ki runga ki Karamere, ā, ka tae ki a Nāpara ka oha ki a ia, me te whakahua anō i tōku ingoa. 6 Ā, kia pēnei tā koutou kī atu ki taua tangata e noho ora mai nei, ‘Kia mau te rongo ki a koe, kia mau te rongo ki tōu whare, kia mau te rongo ki āu mea katoa.

7 " ‘Nā, kua rongo nei ahau he kaikutikuti āu; nā, āu hēpara i a mātou rā, kīhai rātou i ahatia e mātou, kīhai rawa hoki tētahi o ā rātou mea i ngaro i ngā rā katoa o rātou ki Karamere. 8 Māu e ui ki āu taitama, ā, ka kōrerotia e rātou ki a koe. Nā, kia manakohia ngā taitama nā e koe; kua tae mai hoki mātou i te rā pai. Tēnā, hōmai tā tōu ringa i tūpono ai ki āu pononga, ki tāu tama hoki, ki a Rāwiri.’ "

9 Nā, i te taenga o ngā tāngata a Rāwiri, kōrerotia ana e rātou ēnei kupu katoa ki a Nāpara, me te whakahua anō i te ingoa o Rāwiri, ā, heoi anō tā rātou?

10 Nā, ka utu a Nāpara ki tā ngā tāngata a Rāwiri, ka mea, "Ko wai a Rāwiri? Ko wai hoki te tama a Hehe? He tini ngā pononga i ēnei rā e tahuti ana i ō rātou rangatira. 11 Me tango koia e ahau tāku taro, tōku wai, me āku mea hoki i patua nei e ahau mā āku kaikutikuti, me hoatu mā ngā tāngata kāhore nei e mōhiotia e ahau nō hea rānei rātou?"

12 Nā, ka tahuri ngā tāngata a Rāwiri ki tō rātou ara, ā, hoki ana, haere ana, kōrerotia ana e rātou ki a ia ēnei mea katoa. 13 Nā, ka mea a Rāwiri ki āna tāngata, "Whītikiria ā koutou hoari, e tēnei, e tēnei." Nā, whītikiria ana e rātou tāna hoari, tāna hoari; i whītiki anō a Rāwiri i tāna hoari. Nā, ka haere ki runga, ka whai i a Rāwiri; tata tonu aua tāngata ki te whā ngā rau; e rua hoki ngā rau i noho ki ngā taonga.

14 Otiia ka kōrero tētahi o ngā taitama ki a Apikaira wahine a Nāpara ka mea, "Nanā, i tonoa mai ētahi tāngata e Rāwiri i te koraha, ki te oha ki tō mātou rangatira; heoi whakatūpehupehu ana ia ki a rātou. 15 Otiia, pai rawa aua tāngata ki a mātou, kīhai hoki i aha ki a mātou, kīhai anō i ngaro tētahi mea a mātou i ngā rā katoa i hāereere tahi ai mātou me rātou, i ā mātou rā i te pārae. 16 He taiepa rātou ki a mātou i te pō, i te ao, i ngā rā katoa i tata ai mātou ki a rātou, i a mātou e tiaki ana i ngā hipi. 17 Tēnā rā, māu e whakaaro, e titiro ki tāu e mea ai; kua takoto hoki he kino mō tō mātou rangatira, rātou ko tōna whare katoa; koia rawa hoki kia tama ia nā Periara, kāhore tētahi e āhei te kōrero ki a ia."

18 Nā, hohoro tonu a Apikaira, maua atu ana e ia he taro e rua rau, he wāina e rua ngā ipu, he hipi e rima, he mea kua oti te taka, he kānga pāhūhū e rima ngā mēhua, he tautau karepe maroke kotahi rau, he papa piki e rua rau, he mea whakawaha ki te kāihe. 19 Nā, ka mea ia ki āna taitama, "Hoake ki mua i ahau; tēnā ahau te haere atu nā i muri i a koutou." Kīhai hoki i kōrerotia e ia ki tāna tahu, ki a Nāpara.

20 Nā, i a ia e haere atu ana i runga i tōna kāihe, ā, e heke atu ana i te wāhi ruru o te maunga, nā, ko Rāwiri rātou ko āna tāngata e heke mai ana, e tika mai ana ki a ia; nā, pono tonu atu ia ki a rātou. 21 Heoi, kua kī a Rāwiri, "Maumau tiaki noa ahau i ngā mea katoa a tēnei korokē i te koraha, kāhore rawa hoki tētahi o āna mea katoa i ngaro; nā, utua mai ana e ia te pai ki te kino. 22 Kia meatia tēnei e te Atua ki ngā hoariri o Rāwiri me ētahi mea anō hoki, ki te waiho e ahau o āna mea katoa i te aonga ake kia kotahi nei tamaiti tāne."

23 Nā, i te kitenga o Apikaira i a Rāwiri, hohoro tonu ia, marere ana ki raro i te kāihe, tāpapa ana i te aroaro o Rāwiri, me te piko anō ki te whenua. 24 Nā, ka takoto ia ki ōna waewae, ā, ka mea, "Hei runga i ahau, e tōku ariki, hei runga i ahau te kino; nā, kia kōrero tāu pononga wahine ki ōu taringa, whakarongo mai hoki ki ngā kupu a tāu pononga. 25 Kaua te ngākau o tōku ariki e mea ki tēnei tangata a Periara, ki a Nāpara; ko tōna ingoa hoki, ko ia, rite tahi; ko Nāpara tōna ingoa; kei a ia anō te wairangi. Ko ahau ia, ko tāu pononga wahine, kīhai i kite i ngā taitama a tōku ariki i tonoa ake rā e koe.

26 "Nā, e tōku ariki, e ora ana a Ihowā, e ora ana hoki tōu wairua, i a Ihowā kua pupuri nei i a koe i te hara o te whakaheke toto, kei pā tōu ringa ake ki te rapu utu, kia rite āianei ki a Nāpara ōu hoariri, me te hunga e rapu ana i te hē mō tōku ariki. 27 Nā, ko tēnei manaakitanga i kawea mai nei e tāu pononga ki tōku ariki, tukua kia hoatu ki ngā taitama i raro i ngā waewae o tōku ariki.

28 "Tēnā rā, whakarērea noatia iho te kino a tāu pononga wahine; he mea kua takoto rawa tā Ihowā whakapūmau i te whare o tōku ariki; e whawhai ana hoki tōku ariki i ngā whawhai a Ihowā; ā, e kore e mau tētahi hē ōu i ōu rā katoa. 29 Ahakoa whakatika mai tētahi tangata ki te whai i a koe, ki te rapu i tōu wairua, heoi ka paiherea te wairua o tōku ariki ki roto ki te paihere ora ki a Ihowā, ki tōu Atua; ko ngā wairua ia o ōu hoariri ka piua atu me te mea nō waenga pū i te kōtaha.

30 "Ā tēnei ake, kei tā Ihowā meatanga ki tōku ariki i ngā mea katoa i kōrerotia e ia hei pai mōu, ā, ka whakatūria koe e ia hei rangatira mō Īharaira. 31 Nā, e kore tēnei e waiho hei whakapōuri mōu, hei whakararu rānei mō te ngākau o tōku ariki, arā tāu whakaheke noa i te toto, te rapu rānei a tōku ariki i te utu mōna ake. E puta rāia tā Ihowā pai ki tōku ariki, nā, kia mahara ki tāu pononga wahine."

32 Nā, ka mea a Rāwiri ki a Apikaira, "Kia whakapaingia a Ihowā, te Atua o Īharaira, nāna nei koe i tono mai i tēnei rā ki te whakatau i ahau. 33 Kia whakapaingia anō tōu whakaaro tika, kia whakapaingia anō koe, mōu i pupuri i ahau i tēnei rā i te hara o te whakaheke toto, i te rapu utu hoki a tōku ringa ake. 34 Nā, e ora ana a Ihowā, te Atua o Īharaira, nāna nei ahau i pupuri kei kino ki a koe, me i kāhore koe i hohoro te haere mai ki te whakatau i ahau, inā, kīhai i toe ki te awatea āpōpō tētahi mea a Nāpara kia kotahi nei tamaiti tāne."

35 Heoi, ka tangohia e Rāwiri i tōna ringa ngā mea i kawea mai e ia ki a ia, ā, ka mea ki a ia, "Haere i runga i te rangimārie ki tōu whare; titiro, kua whakarongo nei ahau ki tōu reo, kua whakapai hoki ki a koe."

36 Nā, haere ana a Apikaira ki a Nāpara, ā, i te mea hākari tērā i roto i tōna whare, koia anō kei te hākari a te kīngi, ā, koa ana te ngākau o Nāpara i roto i a ia, he nui hoki tōna haurangi. Nā, kīhai i kōrerotia e ia tētahi mea ki a ia, ahakoa iti, ahakoa rahi, ā, mārama noa te ata. 37 Ā, i te ata i te mea ka kore atu te wāina i a Nāpara, nā, kōrerotia ana e tāna wahine ki a ia ēnei mea katoa; nā, mate iho tōna ngākau i roto i a ia, heoi kua rite ia ki te kōhatu. 38 Ā, ka tekau ngā rā, ka patua a Nāpara e Ihowā, ā, ka mate.

39 Ā, nō te rongonga o Rāwiri kua mate a Nāpara, ka mea ia, "Kia whakapaingia a Ihowā i tohe nei i te tohe ki a Nāpara mō tōku tāwainga; i pupuri nei i tāna pononga kei kino, ā, whakahokia atu ana e Ihowā te kino a Nāpara ki runga ki tōna mātenga ake."

Nā, ka tono tāngata a Rāwiri ki te kōrero ki a Apikaira, ki te tiki i a ia hei wahine māna. 40 Ā, i te taenga o ngā tāngata a Rāwiri ki a Apikaira ki Karamere, ka kōrero ki a ia, ka mea, "I tonoa mai mātou e Rāwiri ki te tiki mai i a koe hei wahine māna."

41 Nā, ka whakatika tērā, ā, piko ana tōna mata ki te whenua, ka mea, "Tēnei tāu pononga hei pononga wahine, hei horoi i ngā waewae o ngā tāngata a tōku ariki." 42 Nā, hohoro ana a Apikaira, ā, whakatika ana, eke ana ki te kāihe; tokorima hoki āna kōtiro i haere tahi me ia; nā, aru ana ia i ngā karere a Rāwiri, ā, ka waiho hei wahine māna.

43 I tangohia anō e Rāwiri a Ahinoama o Ietereere; ā, ka waiho rāua tokorua hei wāhine māna. 44 Heoi, kua hoatu e Haora a Mikara tāna tamāhine, te wahine a Rāwiri, ki a Parati tama a Raihi, o Karimi.