Provérbios 16

1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka. 2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. 3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. 4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

1 Ko ngā whakatakataka a te ngākau nā te tangata;

engari, ko te kupu whakahoki a te arero nā Ihowā.

2 Ko ngā ara katoa o te tangata he mā ki ōna ake kanohi;

ko Ihowā ia ki te pāuna i ngā wairua.

3 Utaina āu mahi ki runga ki a Ihowā,

ā, ka whakapūmautia ōu whakaaro.

4 He mea hanga nā Ihowā ngā mea katoa mō tōna tutukitanga, mō tōna;

āe rā, ko te tangata kino hoki mō te rā o te kino.

5 He mea whakarihariha nā Ihowā te hunga ngākau whakakake katoa;

ahakoa pupuri te ringa ki te ringa, e kore ia e kore te whiua.

6 Ko te mahi tohu tangata me te pono hei pure mō te kino;

mā te wehi hoki ki a Ihowā ka mawehe atu ai te tangata i te kino.

7 Ki te pai a Ihowā ki ngā ara o te tangata,

ka meinga e ia ōna hoariri nei anō kia mau te rongo ki a ia.

8 He pai ake te mea iti i runga i te tika,

i ngā hua maha ki te kāhore he tika.

9 Ko te ngākau o te tangata hei whakaaro i tōna ara;

ko Ihowā ia hei whakatika i tōna hīkoi.

10 He kupu atua kei ngā ngutu o te kīngi;

e kore tōna māngai e poka kē ina whakawā.

11 Ko te taimaha tika, ko te pāuna tika, nā Ihowā;

he mahi nāna ngā kōhatu katoa o te pūtea.

12 He mea whakarihariha ki ngā kīngi te mahi i te kino;

nā te tika hoki i ū ai te torōna.

13 He mea āhuareka ki ngā kīngi ngā ngutu tika;

e aroha ana hoki rātou ki te tangata e kōrero tika ana.

14 Ko te riri o te kīngi ānō he karere mō te mate;

engari ka whakamārietia e te tangata whakaaro nui.

15 He ora kei te mārama o te mata o te kīngi;

ā, ko tana manako he rite ki te kapua o tō muri ua.

16 Ko te whiwhi ki te whakaaro nui, ānō te pai!

Pai atu i te whiwhi ki te kōura;

ko te whiwhi hoki ki te mātauranga te mea e hiahiatia nuitia atu i te hiriwa.

17 Ko te huanui o te hunga tika he mawehe atu i te kino,

ko te tangata e whai whakaaro ana ki tōna ara, ka mau tōna wairua.

18 Haere ai te whakakake i mua o te whakangaromanga,

te wairua whakapehapeha i mua i te hinganga.

19 Ko te ngākau whakaiti i waenga i te hunga rawakore,

pai atu i te uru ki te tūwhanga taonga a te hunga whakakake.

20 Ko te tangata e tahuri ana ki te kupu, ka kite i te pai;

ā, ko te tangata e whakawhirinaki ana ki a Ihowā, ka hari.

21 Ka kīia te whakaaro nui he mātau;

mā te reka hoki o ngā ngutu ka neke ai te mōhio.

22 Ko te mātauranga te puna o te ora mō te tangata i whiwhi ki tērā;

ko te ako ia mō te hunga wairangi ko tō rātou wairangi anō.

23 Mā te ngākau o te tangata whakaaro nui e tohutohu tōna māngai,

e āpiti hoki he kupu mōhio ki ōna ngutu.

24 Ko ngā kupu matareka ānō kei te honikoma,

he reka ki te wairua, he rongoā ki ngā wheua.

25 Tērā he ara e tika ana ki te titiro a te tangata;

ko tōna mutunga ia ko ngā ara ki te mate.

26 Ko te hiahia o te tangata e mahi ana, e mahi ana mōna;

nō te mea e akiakina ana ia e tōna māngai.

27 E whakatakoto ana te tangata tikangakore i te kino,

ā, kei ōna ngutu ānō he ahi e kā ana.

28 Ko tā te tangata whanokē he tītaritari i te raruraru;

ko tā te tangata kawekawe kōrero he wehewehe i ngā hoa tupu.

29 Whakawai ai te tangata nanakia i tōna hoa,

kawe ai i a ia ki te huarahi kāhore i pai.

30 Ko te tangata e whakamoe ana i ōna kanohi, e mea ana kia whakaaroa ai e ia ngā mea whanokē;

ko te tangata e kokopi ana i ōna ngutu e whakatutuki ana i te kino.

31 He karauna korōria te māhunga hina,

e ka kitea i runga i te ara o te tika.

32 Engari rawa te tangata manawanui i te tangata kaha,

te tangata e pēhia ana e ia tōna wairua i te tangata i horo ai te pā.

33 E makā ana te rota ki roto ki te kokorutanga o te kākahu;

kei a Ihowā ia te tikanga katoa.