Provérbios 29

1 Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. 2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 5 Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 22 Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

1 Ko te tangata he maha nei ngā riringa i tōna hē, ā, ka whakapakeke i tōna kakī

ka whatia ohoreretia ia – tē taea te rongoā.

2 Ka whakanuia te hunga tika, ka koa te iwi;

ka kīngi te tangata kino, ka auē te iwi.

3 Ko te tangata e matenui ana ki te whakaaro nui e whakahari ana i tōna pāpā;

ko te tangata ia e piri ana ki ngā wāhine kairau, he maumau taonga tāna.

4 Mā te whakawā a te kīngi e mau ai te whenua;

ka whakatakā ia e te tangata e tango ana i ngā mea hōmai noa.

5 Ko te tangata e whakapati ana ki tōna hoa,

e whakatakoto kupenga ana mō ōna waewae.

6 He rore kei roto i te hē o te tangata kino;

ko te tangata tika ia he waiata tāna, he koa.

7 E mahara ana te tangata tika ki te take a te rawakore;

kāhore o te tangata kino whakaaro kia mōhiotia e ia.

8 Mā ngā tāngata whakahī e tahu te pā kia mura;

ko tā te hunga whakaaro nui ia he whakatahuri atu i te riri.

9 Ki te totohe te tangata whakaaro nui ki te tangata wairangi,

ahakoa riri ia, kata rānei, kāhore he tānga.

10 E mauāhara ana te tangata whakaheke toto ki te tangata i te ngākau tapatahi;

tēnā ko te hunga tika, ka whai rātou kia whakaorangia ia.

11 E puakina ana e te wairangi tōna riri katoa ki waho;

e puritia mai ana ia e te tangata whakaaro nui, e pēhia ana.

12 Ki te whakarongo te rangatira ki te teka,

he kino katoa āna tāngata.

13 E tūtaki ana te rawakore rāua ko te kaitūkino ki a rāua;

ko Ihowā te kaiwhakamārama o ngā kanohi ō rāua tokorua.

14 Ko te kīngi e pono ana tāna whakawā mō ngā rawakore,

ka whakapūmautia tōna torōna ake ake.

15 Ko te whiu, ko te riri i te hē, he mea hōmai ērā i te whakaaro nui;

tēnā ko te tamaiti mahue noa, ka whakamā a ia tōna whaea.

16 Ka tokomaha te hunga kino, ka nui te hē;

ka kite ia te hunga tika i tō rātou hinganga.

17 Pākia tāu tama, ā, ka whai okiokinga koe i a ia;

āe rā, he āhuareka tāna e hōmai ai ki tōu wairua.

18 Ki te kāhore he whakakitenga, ka kore te iwi e tūpato;

ko te kaipupuri ia i te ture, ka hari ia.

19 Ehara te kupu i te papaki mō te pononga;

ahakoa hoki ia mātau, e kore ia e rongo.

20 Ka kite rānei koe i te tangata kaikā ki te kōrero?

Engari, te wairangi ka tōtika ake i a ia.

21 Ko te tangata e penapena ana i tāna pononga mai o te tamarikitanga,

ka waiho ia e ia i te mutunga hei tama tupu.

22 He whakaoho whawhai tā te tangata pukuriri;

he nui rawa hoki te hē o te tangata āritarita.

23 Ka whakaititia iho te tangata e tōna whakapehapeha;

ka whai hōnore ia te tangata ngākau pāpaku.

24 Ko te tangata e whakauru ana ki tā te tāhae, e kino ana ki tōna ake wairua;

e rongo ana ia i te kanga, kāhore e kīkī.

25 He rore e hōmai ana e te wehi ki te tangata;

ko te tangata ia e whakawhirinaki ana ki a Ihowā ka mawhiti.

26 He tokomaha e whai ana kia paingia e te rangatira;

otiia i ahu mai i a Ihowā te whakawā mō te tangata.

27 He mea whakarihariha ki te hunga tika te tangata whakahaere hē;

ā, he mea whakarihariha hoki ki te tangata kino te tangata he tika tōna ara.