Provérbios 21

1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho. 2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest. 3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět. 4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem. 5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi. 6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti. 7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu. 8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest. 9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném. 10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá. 11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění. 12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost. 13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán. 14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký. 15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti. 16 Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude. 17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne. 18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný. 19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou. 20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej. 21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu. 22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho. 23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své. 24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá. 25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati. 26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se. 27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali. 28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude. 29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou. 30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu. 31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.

1 Kei roto te ngākau o te kīngi i te ringa o Ihowā ānō he awa rerenga wai;

e whakaangahia ana e ia ki ngā wāhi katoa e pai ai ia.

2 Ko ngā ara katoa o te tangata, tika kau ki ōna kanohi ake;

ko Ihowā ia hei pāuna i ngā ngākau.

3 Ko te mahi i te tika, i te whakawā,

ki tā Ihowā, pai atu i te patunga tapu.

4 He kanohi whakakake, he ngākau whakapehapeha,

ā, ko te rama hoki o te hunga kino, he hara kau.

5 Ko ngā whakaaro o te tangata uaua e ahu anake ana ki te hua o te taonga;

ko te hunga tākare katoa ia e whawhai kau ana ki te mūhore.

6 E rite ana tā te arero teka āmi i te taonga ki te mamaoa e āia noatia ana;

ko te hunga e rapu ana i ērā e rapu ana i te mate.

7 Mā te pāhua a te hunga kino e tahi atu rātou;

mō rātou kāhore e pai ki te whakawā.

8 He ara tino kōpikopiko tō te tangata e waha ana i te hara;

tēnā ko te tangata mā, he tika tāna mahi.

9 He pai kē te noho i te kokonga o te tuanui,

i te noho tahi me te wahine ngangare i roto i te whare māhorahora.

10 Ko tā te wairua o te tangata kino he hiahia ki te kino;

e kore ōna kanohi e manako ki tōna hoa.

11 Ki te whiua te tangata whakahī, ka whai whakaaro te kūware;

ā, ki te whakaakona te tangata whakaaro nui, ka whiwhi ia ki te mātauranga.

12 Ka āta whakaaroa e te tangata tika te whare o te tangata kino;

te pēheatanga e whakatakā ai te hunga kino ki te mate mō rātou.

13 Ko te tangata e puru ana i ōna taringa ki te karanga a te rawakore,

tērā hoki ia e karanga, heoi e kore e whakarangona.

14 Mā te mea hōmai puku ka mārie ai te riri,

mā te moni whakapati hoki i roto i te uma ka mārie ai te āritarita kaha.

15 He mahi koa nā te tangata tika te whakawā;

mō ngā kaimahi ia i te kino, ko te whakangaromanga.

16 Ko te tangata e kotiti kē ana i te huarahi o te mahara,

ka noho ia i te whakaminenga o ngā tūpāpaku.

17 Ko te tangata matenui ki ngā āhuareka, ka rawakore;

ā, ko te tangata e matenui ana ki te wāina, ki te hinu, e kore e whai taonga.

18 Hei utu te tangata kino mō te tangata tika;

ā, ka haere mai te tangata kōpeka hei whakakapi mō te tangata tū tika.

19 He pai kē te noho i te koraha,

i te noho tahi me te wahine tohetohe, wahine pukukino.

20 Kei te nohoanga o te tangata whakaaro nui te taonga mōmōhanga me te hinu;

heoi maumauria ake e te wairangi.

21 Ko te tangata e whai ana i te tika, i te atawhai,

ka whiwhi ki te ora, ki te tika, ki te hōnore.

22 Ka pikitia e te tangata whakaaro nui te pā o ngā mārohirohi,

ka taka hoki i a ia te kaha i whakawhirinaki ai rātou.

23 Ko te tangata e tiaki ana i tōna māngai,

i tōna arero, e tiaki ana i tōna wairua kei raru.

24 Ko te tangata whakakake, whakapehapeha, ko te tangata whakahī tōna ingoa,

e mahi ana ia i runga i te whakahirahira o tōna whakamanamana.

25 Ka mate te tangata māngere i tōna hiahia anō;

e kore hoki ōna ringa e pai ki te mahi.

26 Tērā te hanga he kaiapo tonu ā pau noa te rā;

ko tā te tangata tika ia he hōmai, kāhore hoki āna kaiponu.

27 He mea whakarihariha te whakahere a te tangata kino;

tērā noa ake ina hē te whakaaro i kawea mai ai e ia.

28 Ka mate te kaiwhakaatu teka;

nā, ko te tangata whakarongo, ka kōrero, kāhore he kaiwhakahē.

29 Ka whakamārō te tangata kino i tōna mata;

tēnā ko te tangata tika, ka whakapai i ōna ara.

30 I tō Ihowā aroaro kāhore he whakaaro nui,

kāhore he mātauranga, kāhore he kupu mōhio, e tū.

31 Kua rite noa ake he hōiho mō te rā o te whawhai;

kei a Ihowā ia te whakaoranga.