Provérbios 15

1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost. 2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství. 3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré. 4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru. 5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude. 6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek. 7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak. 8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu. 9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje. 10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře. 11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? 12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí. 13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá. 14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím. 15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné. 16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem. 17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist. 18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu. 19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená. 20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou. 21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje. 22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí. 23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré! 24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. 25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje. 26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné. 27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude. 28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost. 29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá. 30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti. 31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude. 32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum. 33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

1 Mā te kupu ngāwari e kaupare te riri;

mā te kupu taimaha ia e whakaoho te riri.

2 Ko te arero o te tangata whakaaro nui e whakahua tika ana i te mātauranga;

e whakapuaki ana ia te māngai o ngā kūware i te wairangi.

3 Kei ngā wāhi katoa ngā kanohi o Ihowā,

e titiro ana ki te hunga kino, ki te hunga pai.

4 Ko te arero reka he rākau nō te ora;

tēnā ki te whanokē a roto he wāwāhi wairua.

5 E whakahāwea ana te wairangi ki te papaki a tōna pāpā;

ko te tangata ia e mahara ana ki te ako ka mōhio ki te tūpato.

6 He nui te taonga kei te whare o te tangata tika;

he raruraru ia kei roto i ngā mea hua ki te tangata kino.

7 E ruia ana te mātauranga e ngā ngutu o ngā whakaaro nui;

kāhore ia he pēnā a te ngākau o ngā kūware.

8 He mea whakarihariha ki a Ihowā te whakahere a te hunga kino;

engari, e manako ana ia ki te īnoi a te hunga tika.

9 He mea whakarihariha ki a Ihowā te huarahi o te tangata kino;

ko te tangata ia e whai ana i te tika tāna e aroha ai.

10 He kino te papaki ki te tangata e whakarere ana i te ara;

ā, ko te tangata e kino ana ki te ako, ka mate.

11 Kei te aroaro o Ihowā te rēinga me te whakangaromanga;

engari rawa hoki ngā ngākau o ngā tama a te tangata.

12 E kore te tangata whakahī e aroha ki te kaipapaki;

e kore hoki e haere ki te hunga whakaaro nui.

13 Mā te koa o te ngākau ka pai ai te mata;

mā te pōuri ia o te ngākau ka marū ai te wairua.

14 E rapu ana te ngākau mōhio i te mātauranga;

ko te kūware ia tā te māngai o ngā wairangi e kai ai.

15 He kino ngā rā katoa o te hunga pōuri;

he hākari tonu tā te tangata i te ngākau mārama.

16 He pai kē te iti i kīnakitia ki te wehi ki a Ihowā,

i te nui taonga i kīnakitia ki te raruraru.

17 He pai ake te tina pūwhā ko te aroha hei kīnaki,

i te kau whāngai e kīnakitia ana ki te mauāhara.

18 He whakaoho tautohe tā te tangata pukuriri;

he pēhi pakanga ia tā te tangata manawanui.

19 Ko te ara o te tangata māngere, ānō he taiepa tātarāmoa;

he ara nui ia tō te tangata tika.

20 He tama whakaaro nui, ka koa te pāpā;

tēnā ko te tama kūware, he whakahāwea ki tōna whaea.

21 Ki te tangata maharakore he mea whakahari te wairangi;

he tika ia te haere a te tangata mātau.

22 Ki te kāhore he rūnanga, ka pororaru ngā tikanga;

mā te tokomaha ia o ngā kaiwhakatakoto whakaaro ka mau ai.

23 Kei tā tōna māngai i whakahoki ai he koa mō te tangata;

ko te kupu i te wā i tika ai, ānō te pai!

24 Ki te tangata whakaaro nui e ahu whakarunga ana te ara ki te ora,

he mea kia mahue ai i a ia te rēinga o raro.

25 Ka hūtia ake e Ihowā te whare o te tangata whakakake;

engari ka whakapūmautia e ia te rohe o te pouaru.

26 He mea whakarihariha ki a Ihowā ngā whakaaro nanakia;

he mea kohakore ia ngā kupu āhuareka.

27 Ko te tangata apo taonga, raruraru ana i a ia tōna whare;

ka ora ia te tangata e kino ana ki ngā mea hōmai noa.

28 Ko te ngākau o te tangata tika e āta whakaaro ana ki te kupu hei whakahokinga;

ko te māngai ia o te tangata kino e tāhoro ana i ngā mea kikino.

29 E matara ana a Ihowā i te hunga kino;

otiia e rongo ana ia ki te īnoi a te hunga tika.

30 Mā te mārama o ngā kanohi ka koa ai te ngākau;

ā, mā te rongo pai ka mōmona ai ngā wheua.

31 Ko te taringa e whakarongo ana ki te whakatūpato e ora ai,

ka noho i waenga i te hunga whakaaro nui.

32 Ko te tangata e whakakāhore ana ki te papaki, e whakahāwea ana ki tōna wairua;

engari ko te tangata e rongo ana ki te ako, ka whiwhi ki te ngākau mahara.

33 Ko te wehi ki a Ihowā te ako o te whakaaro nui;

ko te ngākau whakaiti hoki e haere ana i mua i te hōnore.