Provérbios 19

1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen. 2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší. 3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho. 4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá. 5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče. 6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému. 7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich. 8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré. 9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne. 10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval. 11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění. 12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu. 13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá. 14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná. 15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude. 16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne. 17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu. 18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá. 19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš. 20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl. 21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí. 22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý. 23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá. 24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne. 25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění. 26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku. 27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje. 28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost. 29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.

1 He pai kē te rawakore e haere ana i runga i tōna tapatahi,

i te ngutu whanokē, i te whakaarokore.

2 Nā, ehara hoki i te mea pai kia kaua he mātauranga mō te wairua;

ā, ko te tangata e hohoro ana ōna waewae, ka hara.

3 E whakaparoritia ana te ara o te tangata e tōna wairangi;

e amuamu ana hoki tōna ngākau ki a Ihowā.

4 Mā te rawa ka tokomaha atu ai ngā hoa aroha;

e wehea atu ana ia, te rawakore i tōna hoa aroha.

5 E kore te kaiwhakapae teka e whakaharakoretia;

e kore hoki e mawhiti te tangata kōrero teka.

6 He tokomaha e whai kia manakohia e te tangata ringa mahora;

he hoa aroha hoki ngā tāngata katoa nō te tangata e hōmai mea ana.

7 E kino ana ngā tēina katoa o te rawakore ki a ia;

nā, nui kē atu te mataratanga atu o ōna hoa i a ia!

Whai noa āna kupu i a rātou,

heoi kua riro rātou.

8 Ko te tangata e mea ana ki te whakaaro nui mōna, e aroha ana ki tōna wairua ake;

ko te tangata e pupuri ana i te mātauranga, ka tūtaki ki te pai.

9 E kore te kaiwhakapae teka e whakaharakoretia;

ka hunā hoki te tangata kōrero teka.

10 E kore e tau te noho rangatira ki te whakaarokore;

he makere rawa te noho ko te pononga hei rangatira mō ngā rangatira.

11 Ko te ngārahu tūpato ka pupuri i tōna riri;

ā, hei whakakorōria mōna te whakarere noa iho i te hē.

12 Ko te riri o te kīngi rite tonu ki te hāmama o te raiona;

ko tana manako ia ānō he tōmairangi i runga i te tarutaru.

13 He aituā mō tōna pāpā te tamaiti whakaarokore;

ā, ko ngā ngangare a te wahine, me te māturuturu pūputu tonu.

14 He whare, he taonga i tuku iho i ngā mātua;

ko te hoa wahine mahara i a Ihowā.

15 Mā te māngere e mea kia moe i te moe reka;

ka matekai hoki te wairua o te rōrā.

16 Ko te tangata e pupuri ana i te whakahau e pupuri ana i tōna wairua;

engari, ko te tangata kore whakaaro ki ōna ara ka mate.

17 Ko te tangata e ohaoha ana ki te rawakore e whakatārewa moni ana ki a Ihowā,

ā, ka utua ki a ia tāna mahi atawhai.

18 Pākia tāu tama, i te mea kua whai manakohanga;

kaua hoki tōu ngākau e whai tonu i te whakangaromanga mōna.

19 Ko te tangata riri nui māna e waha tōna hē;

ki te whakaora hoki koe i a ia, ka waiho tonu tēnā hei mahi māu.

20 Whakarongo ki te kupu tohutohu, tahuri mai hoki ki te ako,

kia whai whakaaro ai koe i tōu mutunga iho.

21 He maha ngā whakaaro i roto i te ngākau o te tangata;

e tū tonu ana ia tā Ihowā tikanga.

22 Ko te hiahia o te tangata te aronga o tana atawhai;

engari te rawakore i te tangata teka.

23 Ko te wehi ki a Ihowā te ara ki te ora;

ā, ko te tangata kei a ia tērā, ka noho mākona;

e kore tētahi hē e pā ki a ia.

24 E kuhua ana e te māngere tōna ringa ki te rīhi,

e kore rawa nei e whakahokia e ia ki tōna māngai.

25 Pākia te tangata whakahī, ā, ka tūpato ngā kūware;

ākona hoki te tangata mahara, ā, ka mōhio ia ki te mātauranga.

26 Ko te tangata e pāhua ana i tōna pāpā, e pei atu ana hoki i tōna whaea,

he tama ia e whakamā ai, e ingoa kino ai hoki.

27 Kāti, e tāku tama, te whakarongo ki te ako

hei mea kau e kotiti atu ai i ngā kupu o te mātauranga.

28 E whakahī ana te kaiwhakaatu hē ki te whakawā;

e horomia ana hoki te kino e te māngai o te hunga kino.

29 Kua rite he whakawā mō ngā whakahī,

he whiu mō te tuarā o ngā whakaarokore.