Provérbios 22

1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato. 2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin. 3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí. 4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život. 5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich. 6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní. 7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje. 8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane. 9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému. 10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost. 11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá. 12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací. 13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit. 14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam. 15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho. 16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi. 17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému. 18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých. 19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho. 20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění, 21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali? 22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně. 23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim. 24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj, 25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou. 26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy. 27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou? 28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji. 29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

1 Engari te ingoa pai e whiriwhiria rawatia i ngā taonga nui,

me te manakohanga aroha i te hiriwa, i te kōura.

2 Ka tūtataki te tangata taonga rāua ko te rawakore;

ko Ihowā te kaihanga ō rātou katoa.

3 Ko te tangata tūpato, ka kitea atu e ia te hē, ka huna i a ia;

ko ngā kūware, haere tonu atu, mamae tonu atu.

4 Ko te hua o te māhaki, ā, ko te wehi ki a Ihowā,

he taonga, he hōnore, he ora.

5 He tātarāmoa, he māhanga kei te ara o te whanokē;

ko te tangata ia e tiaki ana i tōna wairua, ka matara atu i ēnā.

6 Whakatupuria ake te tamaiti i te ara e haere ai ia,

ā, ka kaumātua, e kore e mahue i a ia.

7 E whakatakoto tikanga ana te tangata taonga mō ngā rawakore;

ā, ko te tangata i te nama, hei pononga ia mā te tangata nāna i whakatārewa mai.

8 Ko te kairui o te kino, ka kokoti i te hē;

ā, ka kāhore noa iho te patu o tōna riri.

9 Ko te kanohi ohaoha, ka manaakitia tērā;

e hoatu ana hoki e ia tētahi wāhi o tāna taro mā te rawakore.

10 Peia atu te tangata whakahī, ā, ka riro te ngangare;

ka mutu anō hoki te totohe me te whakahāwea.

11 Ko te tangata e matenui ana ki te ngākau mā,

ko te kīngi he hoa mōna, mō te āhuareka o ōna ngutu.

12 Mā ngā kanohi o Ihowā e tiaki te tangata whai mātauranga,

e whakatakā ana hoki e ia ngā kupu a te tangata kōpeka.

13 E mea ana te māngere, "He raiona kei waho;

ka whakamatea ahau ki ngā huarahi!"

14 He poka hōhonu te māngai o ngā wāhine kē;

ka taka ki roto tā Ihowā tangata e whakarihariha ai.

15 Paihere rawa te wairangi ki roto ki te ngākau o te tamaiti,

otiia, mā te rākau o te whiu e pei kia matara atu i a ia.

16 Ko te tangata e tūkino ana i te rawakore kia maha atu ai he taonga māna,

me te tangata hoki e hoatu mea ana ki te tangata taonga,

ka tutuki rāua ki te mūhore kau.

He Whakatauki a te Hunga Whakaaronui

17 Anga mai tōu taringa, whakarongo mai hoki ki ngā kupu a te hunga whakaaro nui,

kia tahuri mai hoki tōu ngākau ki tōku mātauranga.

18 He mea āhuareka hoki, mehemea ka puritia e koe i roto i tōu kōpū,

ki te ū ngātahi rāua ki runga ki ōu ngutu.

19 Kia okioki ai koe ki a Ihowā,

koia i whakakitea ai e ahau aua mea ki a koe i tēnei rā – ki a koe nā anō.

20 He teka ianei hira rawa ngā mea kua tuhituhia atu nei e ahau ki a koe,

he kupu ako, he kupu mōhio;

21 kia mōhio ai koe ki te tūturutanga o ngā kupu o te pono,

kia whakahokia ai e koe he kupu pono

ki te hunga e ngare ana i a koe?

22 Kaua e pāhuatia te rawakore, nō te mea he rawakore ia,

kaua hoki e whakatupuria kinotia te tangata iti i te kūwaha.

23 Nō te mea ka tohea e Ihowā tā rātou tohe,

ka pāhuatia anō hoki e ia te wairua o te hunga e pāhua ana i a rātou.

24 Kaua e whakahoa ki te tangata pukuriri;

kei haere tahi hoki koe i te tangata āritarita;

25 kei ākona e koe ōna ara,

ā, ka riro i a koe he māhanga mō tōu wairua.

26 Kei uru koe ki roto ki te hunga papaki ringa,

ki ngā kaiwhakakapi tūranga rānei mō te moni tārewa;

27 ki te kāhore āu mea hei utu,

hei aha i tangohia ai e ia tōu moenga i raro i a koe?

28 Kaua e whakanekehia atu te rohe tawhito

i whakatakotoria e ōu mātua.

29 Kei te kite rānei koe i tētahi tangata e uaua ana ki tāna mahi?

Ka tū ia ki te aroaro o ngā kīngi;

e kore ia e tū ki te aroaro o ngā ware.