Gênesis 20

1 Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar; 2 Kdežto pravil Abraham o Sáře manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru. 3 Ale přišed Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže. 4 Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ? 5 Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to. 6 I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti. 7 Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest. 8 A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi. 9 Potom povolav Abimelech Abrahama, řekl jemu: Co jsi nám to učinil? A co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a na království mé hřích veliký? Učinils mi, čehož jsi učiniti neměl. 10 A řekl opět Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou věc učinil? 11 Odpověděl Abraham: Řekl jsem: Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou. 12 A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku. 13 Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest. 14 Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a děvky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho. 15 A řekl Abimelech: Aj, země má před tebou; kdežť se koli příhodné býti vidí, tu přebývej. 16 Sáře pak řekl: Aj, dal jsem tisíc stříbrných bratru tvému, hle, onť jest tobě zástěrou očí u všech, kteříž jsou s tebou. A všemi těmito věcmi Sára poučena byla. 17 I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bůh Abimelecha, a ženu jeho, a děvky jeho; i rodily. 18 Nebo byl zavřel Hospodin každý život ženský v domě Abimelechově, pro Sáru manželku Abrahamovu.

Āperahama me Apīmereke

1 Nā, ka tūria atu e Āperahama i reira ki te whenua i te tonga, ā, ka noho ki waenganui o Karehe, o Huru, ā, ka noho ia ki Kerara, he noho manene. 2 Nā, ko Hara, ko tāna wahine, ka kīia e Āperahama, "Ko tōku tuahine ia." Ā, ka tonoa mai e Apīmereke kīngi o Kerara, tangohia atu ana a Hara.

3 Nā, ka puta moemoeā mai te Atua ki a Apīmereke i te pō, ka mea ki a ia, "Nanā, ka mate koe mō te wahine i tangohia nei e koe; he wahine hoki ia nā te tāne."

4 Kāhore anō ia a Apīmereke kia tata noa ki a ia, ā, ka mea ia, "E te Ariki, ka whakamate anō rānei koe i te iwi tika? 5 Kāhore rānei ia i mea mai ki ahau, ‘Ko tōku tuahine ia?’ Me te wahine hoki, i mea mai anō ia, ‘Ko tōku tungāne ia.’ He tapatahi tōku ngākau, he harakore hoki ōku ringa i mea ai ahau i tēnei mea."

6 Ā, ka kōrero moemoeā mai te Atua ki a ia, "Āe rā, i mōhio tonu ahau he tapatahi tōu ngākau i a koe i mea ai i tēnei mea; i pupuri hoki ahau i a koe kei hara koe ki ahau. Nā reira, koe tē tukua ai e ahau kia pā ki a ia. 7 Nā, whakahokia ākuanei te wahine a tēnā tangata; nō te mea hoki he poropiti ia, ā, māna e īnoi mōu, ā, ka ora koe. Ki te kore e whakahokia e koe, kia mōhio koe, ka tino mate koe, koutou ko ngā mea katoa i a koe."

8 Nā, i te atatū ka maranga a Apīmereke, karangatia ana āna tāngata katoa, ā, kōrerotia ana ēnei mea katoa ki ō rātou taringa. Ā, nui atu te wehi o aua tāngata. 9 Nā, ka karanga a Apīmereke ki a Āperahama, ka mea ki a ia, "He mahi aha tēnei āu ki a mātou? Ā, he aha tōku hara ki a koe, i tākina mai ai e koe he hara nui ki ahau, ki tōku kīngitanga anō hoki? Kua meinga e koe ētahi mea ki ahau kāhore nei i tika kia mahia." 10 Ā, ka mea anō a Apīmereke ki a Āperahama, "I kite koe i te aha i meatia ai tēnei mea e koe?"

11 Nā, ka mea a Āperahama, "I mahara hoki ahau, ‘He pono, kāhore te wehi o te Atua i tēnei wāhi; ā, ka patua ahau e rātou mō tāku wahine.’ 12 He pono anō ia he tuahine ia nōku, ko te tamāhine a tōku pāpā, otiia ehara i te tamāhine nā tōku whaea; ā, ka noho hei wahine māku. 13 Ā, i tā te Atua meatanga i ahau kia kōpiko haere ake i te whare o tōku pāpā, ka mea ahau ki a ia, ‘Ko tōu aroha tēnei, hei whakaputa māu ki ahau: hei ngā wāhi katoa e tae ai tāua, kōrero mōku, "Ko tōku tungāne ia." ’ "

14 Nā, ka tīkina e Apīmereke he hipi, he kau, he pononga tāne, he pononga wāhine, ā, hoatu ana e ia ki a Āperahama, ā, whakahokia ana e ia a Hara, tāna wahine, ki a ia. 15 Ā, ka mea a Apīmereke, "Nanā, kei tōu aroaro tōku whenua; nohoia e koe te wāhi e pai ana ki tāu titiro." 16 Ā, ki a Hara i mea ia, "Nanā, kua hoatu e ahau ki tōu tungāne kotahi mano ngā hiriwa; nā, hei uhi tēnā mō ōu kanohi ki ngā tāngata katoa i a koe; hei tohu hoki mō tōu tika i katoa."

17 Kātahi ka īnoi a Āperahama ki te Atua; nā, kua ora i te Atua a Apīmereke, rātou ko tāna wahine, ko āna pononga wāhine; ā, ka whānau tamariki rātou. 18 Kua tūtakina rawatia hoki e Ihowā ngā kōpū katoa o te whare o Apīmereke, mō Hara, mō te wahine a Āperahama.