Gênesis 30

1 Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru. 2 Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života? 3 Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní. 4 I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob. 5 Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna. 6 I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan. 7 Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi. 8 I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím. 9 Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu. 10 A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna. 11 Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád. 12 Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi. 13 A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser. 14 Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého. 15 Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého. 16 Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci. 17 A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého. 18 I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar. 19 A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi. 20 I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon. 21 Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína. 22 A rozpomenuv se Bůh na Ráchel, uslyšel jí, a otevřel život její. 23 Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé. 24 A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného. 25 Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své. 26 Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě. 27 I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe. 28 Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji. 29 Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně. 30 Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu? 31 A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého: 32 Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má. 33 A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno. 34 I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil. 35 A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých. 36 Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova. 37 Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech. 38 A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti. 39 I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá. 40 Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu. 41 A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty. 42 Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův. 43 Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.

1 Ā, nō te kitenga o Rahera kāhore i whānau tētahi tama mā rāua ko Hākopa, ka hae a Rahera ki tōna tuakana; ā, ka mea ia ki a Hākopa, "Kia whai tamariki ahau, ki te kāhore, ka mate ahau."

2 Nā, ka mura ake te riri a Hākopa ki a Rahera; ka mea ia, "Ko te Atua rānei ahau e kaiponu atu nei i te hua mō tōu kōpū?"

3 Ā, ka mea tērā, "Nā, tāku pononga wahine, a Piriha, haere ki roto, ki a ia; kia whānau ai ia ki runga ki ōku turi, ā, māna ka whai tamariki ai ahau."

4 Nā, ka hōmai e ia a Piriha, tāna pononga wahine, ki a ia hei wahine, ā, ka haere atu a Hākopa ki roto, ki a ia. 5 Nā, ka hapū a Piriha, ā, ka whānau tā rāua tama ko Hākopa. 6 Nā, ka mea a Rahera, "Kua whakarite te Atua i tāku whakawākanga, kua rongo anō ki tōku reo, kua hōmai hoki e ia tētahi tama ki ahau." Nā reira i huaina ai e ia tōna ingoa ko Rāna.

7 Nā, ka hapū anō a Piriha, te pononga wahine a Rahera, ā, ka whānau te rua o ā rāua tama ko Hākopa. 8 Nā, ka mea a Rahera, "Nui whakaharahara ngā nōnoketanga i nōnoke ai māua ko tōku tuakana, ā, taea ana ia e ahau." Nā, huaina iho e ia tōna ingoa ko Napatari.

9 I te kitenga o Rea ka mutu ia te whānau, ka tango ia i a Tiripa, i tāna pononga wahine, ā, hoatu ana e ia ki a Hākopa hei wahine. 10 Nā, ka whānau te tama a Hākopa rāua ko Tiripa, pononga a Rea. 11 Ā, ka mea a Rea, "He waimarie!" Nā, huaina ana e ia tōna ingoa ko Kara.

12 Nā, ka whānau te rua o ngā tama a Hākopa rāua ko Tiripa, pononga a Rea. 13 Ā, ka mea a Rea, "E hari ana ahau, ka kīia nei hoki ahau e ngā tamāhine he mea hari"; ā, huaina ana e ia tōna ingoa ko Āhera.

14 Nā, ka haere a Reupena i ngā rā o te kotinga wīti, ā, ka kite i ētahi manitareki i te koraha, ā, kawea ana e ia ki a Rea, ki tōna whaea. Ā, ka mea atu a Rahera ki a Rea, "Tēnā koa māku ētahi o ngā manitareki a tāu tama."

15 Nā, ko te meatanga a tērā ki a ia, "He mea nohinohi ianei tāu tangohanga i tāku tahu? Ā, me tango anō koe i ngā manitareki a tāku tama?"

Ā, ka mea atu a Rahera, "Nā, me takoto ia ki a koe i tēnei pō hei utu mō ngā manitareki a tāu tama."

16 Ā, i te ahiahi ka haere mai a Hākopa i te māra, nā, ka puta atu a Rea ki te whakatau i a ia, ka mea, "Me haere mai koe ki ahau; kua oti hoki koe te hoko e ahau ki ngā manitareki a tāku tama." Nā, ka takoto ia ki a ia i taua pō.

17 I whakarongo hoki te Atua ki a Rea, ā, ka hapū ia, ā, ka whānau te tokorima o ā rāua tama ko Hākopa. 18 Nā, ka mea a Rea, "Kua hōmai e te Atua tōku utu, mōku i hoatu i tāku pononga ki tāku tahu"; ā, huaina ana e ia tōna ingoa ko Ihākara.

19 Nā, ka hapū anō a Rea, ā, ka whānau te tokoono o ā rāua tama ko Hākopa. 20 Nā, ka mea a Rea, "He pai te hākari i hōmai nei e te Atua ki ahau; kātahi tāku tahu ka noho ki ahau, mō te whānautanga o ā māua tama tokoono"; ā, huaina ana e ia tōna ingoa ko Hepurona.

21 Ā muri iho ka whānau he kōtiro, ā, huaina ana e ia tōna ingoa ko Rina.

22 Ā, i mahara te Atua ki a Rahera, i whakarongo hoki te Atua ki a ia, ā, whakatuwheratia ana e ia tōna kōpū. 23 Nā, ka hapū ia, ā, ka whānau he tama. Ā, ka mea ia, "Kua whakamutua e te Atua tōku tāwainga." 24 Nā, huaina ana e ia tōna ingoa ko Hōhepa; ā, ka mea, "Ka tāpiritia mai e Ihowā tētahi atu tama māku."

Ka Whai Nunui ngā Kāhui a Hākopa

25 Nā, ka whānau rā a Hōhepa i a Rahera, ka mea a Hākopa ki a Rāpana, "Tukua ahau, kia haere ai ahau ki tōku ake wāhi, ki tōku whenua. 26 Hōmai āku wāhine me āku tamariki i mahi ai ahau ki a koe, ā, ka haere ahau. E mōhio ana hoki koe ki tāku mahi i mahi ai ahau ki a koe."

27 Nā, ka mea a Rāpana ki a ia, "Ki te mea e manakohia ana ahau e koe, e noho; kua kite hoki ahau nāu i manaakitia ai ahau e Ihowā." 28 I mea anō ia, "Whakaritea ki ahau te utu mōu, ā ka hoatu e ahau."

29 Ā, ka mea ia ki a ia, "E mōhio ana koe ki tāku mahinga ki a koe, ki āu kararehe hoki i ahau, tō rātou pēheatanga. 30 I mua atu hoki i ahau he iti āu mea, nā, kua nui noa atu tēnei; ā, kua manaakitia koe e Ihowā ahakoa tahuri ahau ki hea, ki hea. Nā, ināianei āhea rānei ahau mea ai hoki i tētahi mea mō tōku ake whare?"

31 Ā, ka mea tērā, "Ko te aha tāku e hoatu ai ki a koe?"

Ā, ka mea a Hākopa, "Kaua e hōmai tētahi mea ki ahau. Ki te meatia mai e koe tēnei mea āku, ka whāngai anō ahau, ka tiaki i āu hipi. 32 Ka tika ahau nā waenganui i tāu kāhui katoa ākuanei, ā, ka wehea i reira ngā mea whai tongitongi katoa, ngā mea purepure, me ngā mea pākākā katoa i roto i ngā hipi, me ngā purepure, me ngā mea whai tongitongi i roto i ngā koati; ā, ko ērā hei utu mōku. 33 Pēnei ka whakatikaia ahau e tōku tika āpōpō ake nei, ina tae atu ki tōu aroaro ki te utu mōku. Ko ngā mea i roto i ngā koati kāhore nei he tongitongi, kāhore he purepure, me ngā mea kāhore e pākākā i roto i ngā hipi, he mea tāhae tēnā nāku."

34 Nā, ka mea a Rāpana, "Āe, pai tonu kia pēnā me tāu i kī mai nā." 35 Nā, ka wehea e ia i taua rangi ngā koati toa, ngā mea whakahekeheke, me ngā mea purepure, me ngā koati uha e whai tongitongi ana, me ngā mea purepure, ngā mea he mā tētahi wāhi, me ngā mea pākākā o ngā hipi, ā, hoatu ana ki ngā ringa o āna tama. 36 Nā, ka whakatakiwātia e ia he takiwā i waenganui i a ia, i a Hākopa, kia toru ngā rā e haerea ai; ā, ka whāngai a Hākopa i ngā hipi a Rāpana i mahue iho.

37 Kātahi ka tīkina e Hākopa ētahi rākau māna, he pāpara mata, he aramona, he pereni; ā, tīhorea ana e ia ētahi tīhorenga mā i aua mea, ā, ka meinga kia āta kitea te wāhi mā o ngā rākau. 38 Ā, i whakatūria e ia aua rākau i tīhorea rā ki roto ki ngā hake, ki roto ki ngā waka wai, kia taurite mai ki ngā hipi, ina haere ngā hipi ki te inu; i whakahapūtia hoki i te haerenga ki te inu. 39 Nā, ka whakahapūtia ngā kāhui ki mua i ngā rākau, ā, he whakahekeheke, he mea tongitongi, he purepure ngā kūao i whānau.

40 Nā, ka wehea atu ngā reme e Hākopa, ā, whakaangahia ana e ia ngā kanohi o ngā kāhui ki ngā mea whakahekeheke, ki ngā mea pākākā katoa i roto i te kāhui a Rāpana. Nā, ko āna ake kāhui i wehea e ia ki te whanga, kīhai hoki i tukua ki roto ki te kāhui a Rāpana.

41 Nā, i ngā wā katoa e whakahapūtia ai ngā mea kaha o te kāhui ka whakatūria e Hākopa ngā rākau ki te tirohanga a te kāhui, ki roto ki ngā hake, kia whakahapūtia ai rātou ki waenga i ngā rākau; 42 ā, ki te mea he ngoikore te kāhui, kīhai i whakatūria e ia. Nā, i a Rāpana ngā mea ngoikore, ā, i a Hākopa ngā mea kaha. 43 Nā, ka tino nui haere rawa taua tangata, ā, ka whai kāhui nunui anō ia, me ngā pononga wāhine, me ngā pononga tāne, me ngā kāmera, me ngā kāihe.