Gálatas 4

1 Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho, 2 Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce. 3 Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni. 4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem, 5 Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali. 6 A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče. 7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista. 8 Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové. 9 Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti? 10 Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let. 11 Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi. 12 Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili. 13 Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve. 14 A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše. 15 Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali. 16 Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě? 17 Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali. 18 Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám. 19 Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás), 20 Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás. 21 Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona? 22 Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné. 23 Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení. 24 Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar. 25 Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými. 26 Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás. 27 Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže. 28 Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení. 29 Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní. 30 Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné. 31 A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.

1 Ko tāku kupu ia tēnei: I te mea he tamariki tonu te tangata mōna te kāinga, kāhore ia e rerekē i te pononga, ahakoa ko te rangatira ia o ngā mea katoa; 2 engari, e meatia ana e ngā kaitohutohu, e ngā kaititiro, kia taea rā anō te wā i whakaritea e te pāpā. 3 Waihoki ko tātou, i te mea e tamariki ana, he pononga tātou nā ngā mea tīmatanga o te ao. 4 Ā, nō ka tutuki te tāima, ka tonoa mai e te Atua tāna Tama, i whānau i te wahine, i whānau i raro i te ture, 5 hei hoko i te hunga i raro i te ture, kia whiwhi ai tātou ki te whakatamarikitanga.

6 Nā, i te mea he tamariki koutou, kua tonoa mai e te Atua te Wairua o tāna Tama ki roto ki ō koutou ngākau, e karanga ana, "E Apa, e Pā!" 7 Heoi, kua mutu tōu ponongatanga, engari kua tama koe; ā, ki te mea he tama, nā mōu ngā mea i roto i te Atua.

Te Māharahara o Pāora ki te Hunga Karatia

8 Heoi i reira, i te mea kīhai koutou i mātau ki te Atua, he pononga koutou nā ngā mea ehara nei i te atua tupu. 9 Ināianei ia, i te mea ka mātau nei koutou ki te Atua, arā, ka mātauria nei koutou e te Atua, he aha koutou ka tahuri ai anō ki aua mea ngoikore, rawakore, ki ngā mea tīmatanga, e hokia nā e tō koutou hiahia, kia waiho koutou hei pononga mā aua mea? 10 E mau ana koutou ki ngā rā, ki ngā marama, ki ngā wā, ki ngā tau. 11 E manawapā ana ahau ki a koutou, kei kore he hua mō tāku i mahi ai i roto i a koutou.

12 E ōku tēina, ko tāku tohe tēnei ki a koutou, kia rite ki ahau; e rite ana hoki ahau ki a koutou. Kāhore ā koutou mahi hē ki ahau. 13 E mātau ana koutou he mea nā te ngoikore e tōku kikokiko tāku kauwhau i te rongopai ki a koutou i te tuatahi. 14 Heoi, kīhai koutou i whakahāwea, i whakakino ki tōku whakamātautauranga i tōku kikokiko; nā, tahuri mai ana koutou ki ahau, ānō he anahera ahau nā te Atua, me te mea ānō ko Īhu Karaiti. 15 Kei hea rā tērā hari o koutou? He kaiwhakaatu hoki ahau mō tā koutou, me i taea kua tīkarohia e koutou ō koutou kanohi, ā, kua hōmai ki ahau. 16 Koia, kua hoariritia rānei ahau ki a koutou, mōku i kōrero i te pono ki a koutou?

17 Ko tā rātou whaiwhai i a koutou ehara i te pai; engari, e mea ana rātou kia tūtakina mai koutou, kia whai ai ko koutou ki a rātou. 18 He mea pai ia kia matenuitia i runga i te pai i ngā wā katoa, kauaka hoki i tōku nohoanga anake ki a koutou. 19 E āku tamariki, ka mamae nei anō ahau mō koutou, kia whai āhua rā anō a te Karaiti i roto i a koutou, 20 ko tāku hiahia me i konā ahau i a koutou nā āianei, kia puta kē anō tōku reo; nō te mea e ruarua ana ahau ki a koutou.

Te Tauira o Hakara rāua ko Hera

21 Kī mai ki ahau, e te hunga e hiahia ana kia noho i raro i te ture, kāhore ianei koutou e rongo ki tā te ture? 22 Kua oti hoki te tuhituhi, tokorua ngā tama a Āperahama, kotahi nā te wahine pononga, kotahi nā te wahine rangatira. 23 Ko tā te pononga nō te kikokiko tōna whānautanga. Ko tā te wahine rangatira ia he mea kōrero mai i mua.

24 He mea whakarite aua mea: ko ngā wāhine nei ngā kawenata e rua; kotahi nō Maunga Hinai, whānau ake ana hei taurekareka, ko Hakara tēnei. 25 Nā, ko tēnei Hakara ko Maunga Hinai i Arāpia, e rite ana hoki ki Hiruhārama onāianei, he pononga nei hoki ia, rātou ko āna tamariki. 26 Tēnā, ko te Hiruhārama i runga he mea herekore, ko ia tō tātou whaea. 27 Kua oti hoki te tuhituhi:

"Kia hari, e te pākoko

kāhore nei e whānau!

Hāmama, karanga,

e te mea kāhore nei kia whakamamae;

he tini kē hoki ngā tamariki

a te mea mahue i ā te mea whai tāne."

28 Nā, ko tātou nei, e ōku tēina, e rite ana ki a Īhaka, he tamariki nā te kupu whakaari. 29 Engari e rite ana anō ki tō mua, ko te mea nō te kikokiko nei tōna whānautanga, whakatoia ana e ia te tama nō te Wairua nei tōna; e pērā ana anō ināianei. 30 Heoi, e pēhea ana tā te karaipiture? "Peia atu te wahine pononga rāua ko tāna tama; e kore hoki te tama a te wahine pononga e whiwhi tahi me te tama a te wahine rangatira ki te taonga." 31 Nā, ehara tātou, e ōku tēina, i te tamariki nā te wahine pononga, engari nā te wahine rangatira.