Gênesis 43

1 Byl pak hlad veliký v krajině té. 2 I stalo se, když vytrávili obilí, kteréž přinesli z Egypta, že řekl k nim otec jejich: Jděte zase, a nakupte nám něco potravy. 3 I mluvil k němu Juda těmito slovy: Velice se zařekl muž ten, řka: Neuzříte tváři mé, nebude-li bratr váš s vámi. 4 Jestliže pošleš bratra našeho s námi, půjdeme a nakoupíme tobě potravy; 5 Pakli nepošleš, nepůjdeme. Nebo pověděl nám muž ten: Neuzříte tváři mé, nebude-li bratr váš s vámi. 6 I řekl Izrael: Proč jste mi tak zle učinili, oznámivše muži tomu, že máte ještě bratra? 7 Odpověděli: Pilně vyptával se muž ten na nás, i na rod náš, mluvě: Jest-li živ ještě otec váš? Máte-li bratra? A dali jsme mu zprávu na ta slova. Zdaž jsme to jak věděti mohli, že dí: Přiveďte bratra svého? 8 I řekl Juda Izraelovi, otci svému: Pošli to pachole se mnou, a vstanouce, půjdeme, abychom živi byli, a nezemřeli, i my, i ty, i maličcí naši. 9 Já slibuji za něj; z ruky mé vyhledávej ho. Jestliže nepřivedu ho k tobě, a nepostavím ho před tebou, vinen budu hříchem tobě po všecky dny. 10 A kdybychom byli neprodlévali, jistě již bychom se byli dvakrát vrátili. 11 I řekl jim Izrael otec jejich: Jestližeť tak býti musí, učiňtež toto: Nabeřte nejvzácnějších užitků země do nádob svých, a doneste muži tomu dar, něco kadidla, a trochu strdi, a vonných věcí a mirry, daktylů a mandlů. 12 Peníze také dvoje vezměte v ruce své, a peníze vložené na vrch do pytlů vašich zase doneste v rukou svých; snad z omýlení to přišlo. 13 Bratra svého také vezměte, a vstanouce, jděte zase k muži tomu. 14 A Bůh silný všemohoucí dejž vám najíti milost před mužem tím, ať propustí vám onoho bratra vašeho i tohoto Beniamina. Jáť pak zbaven jsa synů, jako osiřelý budu. 15 Tedy vzali muži ti dar ten, a dvoje peníze vzali v ruce své, a Beniamina; a vstavše, sstoupili do Egypta, a postavili se před Jozefem. 16 Vida pak Jozef Beniamina s nimi, řekl tomu, kterýž spravoval dům jeho: Uveď tyto muže do domu, a zabí hovado a připrav; nebo se mnou jísti budou muži ti o poledni. 17 I učinil muž ten, jakž rozkázal Jozef, a uvedl ty lidi do domu Jozefova. 18 Báli se pak muži ti, když uvedeni byli do domu Jozefova, a řekli: Pro ty peníze, kteréž prvé vloženy byly do pytlů našich, sem uvedeni jsme, aby obvině, obořil se na nás, a vzal nás za služebníky i osly naše. 19 A přistoupivše k muži tomu, kterýž spravoval v domě Jozefově, mluvili k němu ve dveřích domu, 20 A řekli: Slyš mne, pane můj. Přišli jsme byli ponejprvé kupovati potrav. 21 I přihodilo se, když jsme do hospody přišli, a rozvazovali pytle své, a aj, peníze jednoho každého byly svrchu v pytli jeho, peníze naše podlé váhy své; a přinesli jsme je zase v rukou svých. 22 Jiné také peníze přinesli jsme v rukou svých, abychom nakoupili potravy; nevíme, kdo jest zase vložil peníze naše do pytlů našich. 23 A on odpověděl: Mějte o to pokoj, nebojte se. Bůh váš, a Bůh otce vašeho dal vám poklad do pytlů vašich; penízeť jsem vaše já přijal. I vyvedl k nim Simeona. 24 Uved tedy muž ten lidi ty do domu Jozefova, dal jim vody, aby umyli nohy své, dal také obrok oslům jejich. 25 Mezi tím připravili dar ten, dokudž nepřišel Jozef v poledne; nebo slyšeli, že by tu měli jísti chléb. 26 Tedy přišel Jozef domů. I přinesli mu dar, kterýž měli v rukou svých, a klaněli se jemu až k zemi. 27 I ptal se jich, jak se mají, a řekl: Zdráv-liž jest otec váš starý, o němž jste pravili? Živ-li jest ještě? 28 Kteřížto odpověděli: Zdráv jest služebník tvůj otec náš, a ještě živ jest. A sklánějíce hlavy, poklonu mu činili. 29 Pozdvih pak očí svých, viděl Beniamina bratra svého, syna matky své, a řekl: Tento-li jest bratr váš mladší, o němž jste mi pravili? I řekl: Učiniž Bůh milost s tebou, synu můj! 30 Tedy pospíšil Jozef, (nebo pohnula se střeva jeho nad bratrem jeho,) a hledal, kde by mohl plakati; a všed do pokoje, plakal tam. 31 Potom umyv tvář svou, vyšel zase, a zdržoval se, a řekl: Klaďte chléb. 32 I kladli jemu zvláště, a jim obzvláště, Egyptským také, kteříž s ním jídali, obzvláštně; nebo nemohou Egyptští jísti s Židy chleba, proto že to ohavnost jest Egyptským. 33 Tedy seděli proti němu, prvorozený podlé prvorozenství svého, a mladší podlé mladšího věku svého. I divili se muži ti vespolek. 34 A bera jídlo před sebou, podával jim; Beniaminovi pak dostalo se pětkrát více než jiným. I hodovali a hojně se s ním napili.

Te Hokinga o ngā Tuākana o Hōhepa me Pineamine ki Īhipa

1 Ā, he tino nui te matekai o te whenua. 2 Ā, ka pau te wīti i maua mai e rātou i Īhipa, nā, ka mea tō rātou pāpā ki a rātou, "Hoki atu ki te hoko i tētahi wāhi kai mā tātou."

3 Ā, ka kōrero a Hūrā ki a ia, ka mea, "I tino whakatūpato taua tangata i a mātou, i mea, ‘E kore koutou e kite i tōku mata ki te kāhore tō koutou teina i a koutou.’ 4 Ki te tukua e koe tō mātou teina hei hoa mō mātou, ka haere mātou ki raro ki te hoko kai māu. 5 Ki te kāhore ia e tukua e koe, e kore mātou e haere ki raro. Nō te mea i kī mai taua tangata ki a mātou, ‘E kore koutou e kite i tōku mata ki te kāhore tō koutou teina i a koutou.’ "

6 Nā, ka mea a Īharaira, "He aha koutou i ngārahu kino ai ki ahau, i whakaatu ai ki taua tangata he teina anō tō koutou?"

7 Ā, ka mea rātou, "I tino ui taua tangata ki ō mātou āhua, ki ō mātou whanaunga hoki, i mea mai, ‘E ora ana anō rānei tō koutou pāpā? Tēnā anō rānei tētahi atu teina o koutou?’ Ā, rite tonu ki ēnei kupu tā mātou i kōrero ai ki a ia; tērā rānei mātou e āta mōhio ka kī mai ia, ‘Kawea mai tō koutou teina ki raro nei’?"

8 Nā, ka mea a Hūrā ki tōna pāpā, ki a Īharaira, "Tukua te tamaiti ki ahau, ā, ka whakatika mātou, ka haere; kia ora ai tātou, kei mate tahi hoki mātou me koe, me ā mātou pōtiki. 9 Ko ahau hei utu mōna; me rapu ia e koe i tōku ringa. Ki te kāhore ahau e kawe mai i a ia ki a koe, e whakatū hoki i a ia ki tōu aroaro, nā, hei whakahēnga ahau māu i ngā rā katoa. 10 Me i kāhore hoki mātou i roa nei, kua rua ēnei hokinga mai o mātou ināianei."

11 Kātahi ka mea a Īharaira, tō rātou pāpā ki a rātou, "Ki te mea rā he pēnei te hanga, ko tēnei tā koutou e mea ai: maua atu ētahi o ngā hua papai o te whenua i roto i ā koutou oko, kawea atu hoki he hākari ki raro, ki taua tangata – tētahi wāhi pama, me tētahi wāhi honi, ētahi paihe, me ētahi maira, ētahi nati, me ētahi aramona. 12 Kia takirua hoki ngā hiriwa e maua atu i roto i ō koutou ringa; ko te moni hoki i whakahokia mai i te waha o ā koutou pēke, me whakahoki atu anō tēnā i roto i ō koutou ringa; he pōhēhē noa pea tēnā. 13 Kawea atu anō hoki tō koutou teina, ā, whakatika, hoki atu anō ki taua tangata. 14 Ā, mā te Atua Kaha Rawa e tuku mai ki a koutou kia arohaina mai e taua tangata, kia tonoa mai anō e ia tērā tuakana o koutou, rāua ko Pineamine. Ko ahau hoki, ki te whakapania ahau, ka whakapania ahau."

15 Nā, ka mau aua tāngata ki taua hākari, e rua hoki ngā moni i maua atu e rātou i roto i ō rātou ringa, me Pineamine hoki; ā, whakatika ana rātou, haere ana ki raro, ki Īhipa, ā, ka tū ki te aroaro o Hōhepa. 16 Ā, ka kitea a Pineamine e Hōhepa i roto i a rātou, nā, ka mea ia ki te kaitohutohu o tōna whare, "Kawea ēnā tāngata ki te whare, patua he kai, takā hoki; ka kai tahi hoki mātou ko ēnā tāngata ina tū te rā."

17 Nā, ka meatia e taua tangata tā Hōhepa i kī ai; ā, ka kawea aua tāngata e taua tangata ki te whare o Hōhepa. 18 Nā, ka wehi aua tāngata, mō rātou i kawea ki te whare o Hōhepa; ā, ka mea rātou, "Mō te moni i whakahokia i roto i ā tātou pēke i te haerenga tuatahi i kawea mai ai tātou; kia whai take mai ai ia ki a tātou, mō tāna rere mai ki a tātou ki te tango i a tātou hei pononga, me ā tātou kāihe hoki."

19 Nā, ka whakatata rātou ki te kaitohutohu o te whare o Hōhepa, ka kōrero ki a ia i te kūwaha o te whare, 20 ka mea, "E te ariki, i haere mai anō mātou i mua ki te hoko kai. 21 Ā, nō tō mātou taenga ki te whare tira, i tā mātou whakatuwheratanga i ā mātou pēke, nā, ko te moni a tēnei, a tēnei, i te waha o tāna pēke, tā mātou moni, rite tonu te taimaha; ā, kua whakahokia mai taua mea e mātou i roto i ō mātou ringa. 22 Kua kawea mai anō e mātou i roto i ō mātou ringa tētahi atu moni hei hoko kai. Kāhore mātou e mōhio nā wai rānei i maka ā mātou moni ki ā mātou pēke."

23 Ā, ka mea ia, "Kia tau te rangimārie ki a koutou, kaua e wehi. Nā tō koutou Atua, nā te Atua hoki o tō koutou pāpā i hōmai he taonga ki a koutou ki roto ki ā koutou pēke. I tae mai anō tā koutou moni ki ahau." Ā, ka kawea e ia a Himiona ki a rātou.

24 Nā, ka kawe taua tangata i aua tāngata ki te whare o Hōhepa, ka hoatu e ia he wai hei horoi mō ō rātou waewae; i hoatu anō e ia he kai mā ā rātou kāihe. 25 Nā, ka takā e rātou te hākari mō te taenga mai o Hōhepa i te awatea; i rongo hoki rātou me kai taro rātou ki reira. 26 Ā, i te taenga mai o Hōhepa ki te whare, ka kawea e rātou ki a ia te hākari a ō rātou ringa ki te whare, ā, ka piko ki a ia ki te whenua. 27 Nā, ka ui ia ki a rātou ki te pai, ka mea, "Kei te pai rānei tō koutou pāpā, te koroheke i kōrerotia mai rā e koutou? E ora ana anō rānei ia?"

28 Ā, ka mea rātou ki a ia, "Kei te pai tāu pononga, tō mātou pāpā, e ora ana anō ia." Nā, ka tuohu rātou, ka piko iho.

29 Ka maranga tōna kanohi, ka kite ia i a Pineamine, i tōna teina, i te tama a tōna whaea, ā, ka mea, "Ko tō koutou teina tēnei, ko te whakaotinga i kōrerotia rā e koutou ki ahau?" I mea anō ia, "Kia aroha te Atua ki a koe, e tāku tama." 30 Nā, ka hohoro a Hōhepa; he tokonga ake hoki nō tōna ngākau aroha ki tōna teina; ā, ka rapua e ia tētahi wāhi hei tangihanga. Ā, haere ana ia ki te rūma i roto, ki reira tangi ai.

31 Nā, ka horoia e ia tōna mata, ka puta ki waho, ka whakamanawanui, ka mea, "Whakatakotoria he taro."

32 Nā, ka whakatakotoria e rātou, māna ki a ia anake, mā rātou ki a rātou anake, mā ngā Īhipiana, i kai tahi me ia, ki a rātou anake. E kore hoki e āhei i ngā Īhipiana te kai taro tahi me ngā Hiperu; he mea whakarihariha hoki tēnā ki ngā Īhipiana. 33 Nā, ka noho rātou ki tōna aroaro, tō mua rite tonu anō ki tōna muanga, tō muri rite tonu anō ki tōna muringa; ā, mīharo ana aua tāngata tētahi ki tētahi. 34 Nā, ka tuwhaina atu e ia ētahi o ngā wāhi i tōna aroaro mā rātou. He nui rawa ia te wāhi i a Pineamine; me i takirimatia te wāhi a tētahi o rātou kua rite ki tāna. Nā, ka inu rātou, ka koa tahi me ia.