Gênesis 42

1 Vida pak Jákob, že by potrava byla v Egyptě, řekl synům svým: Co hledíte jeden na druhého? 2 I mluvil jim: Aj, slyšel jsem, že mají potravu v Egyptě; jděte tam, a kupte nám odtud, abychom živi byli a nezemřeli. 3 Tedy šlo deset bratrů Jozefových, aby nakoupili obilí v Egyptě. 4 Ale Beniamina, bratra Jozefova, neposlal Jákob s bratřími jeho, nebo řekl: Aby se mu tam něco zlého nepřihodilo. 5 I šli synové Izraelovi spolu s jinými, aby kupovali; nebo byl hlad v zemi Kananejské. 6 Jozef pak byl nejvyšší správce v zemi té; on prodával obilí všemu lidu země. Tedy přišli bratří Jozefovi, a skláněli se před ním tváří až k zemi. 7 A uzřev Jozef bratří své, poznal je; a ukázal se k nim jako cizí, a tvrdě mluvil k nim, řka jim: Odkud jste přišli? I odpověděli: Z země Kananejské, abychom nakoupili potrav. 8 Poznal, pravím, Jozef bratří své, ale oni nepoznali ho. 9 Tedy zpomenul Jozef na sny, kteréž měl o nich, a řekl jim: Špehéři jste, a přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země. 10 Kteřížto odpověděli jemu: Nikoli, pane můj, ale služebníci tvoji přišli, aby nakoupili pokrmů. 11 Všickni my synové jednoho muže jsme, upřímí jsme; nikdyť jsou nebyli služebníci tvoji špehéři. 12 Jimž zase řekl: Není tak, ale přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země. 13 Odpověděli oni: Dvanácte nás bratří služebníků tvých bylo, synů muže jednoho v zemi Kananejské; a aj, nejmladší s otcem naším nyní jest doma, a jednoho není. 14 I řekl jim Jozef: Toť jest, což jsem mluvil vám, když jsem řekl: Špehéři jste. 15 Touto věcí zkušeni budete: Živť jest Farao, že nevyjdete odsud, až přijde sem bratr váš mladší. 16 Vyšlete z sebe jednoho, ať vezma, přivede bratra vašeho; vy pak u vězení zůstaňte, a zkušena budou vaše slova, pravdu-li jste mluvili. Pakli nic, živť jest Farao, že jste špehéři. 17 Tedy dal je všecky spolu do vězení za tři dni. 18 Třetího pak dne řekl jim Jozef: Toto učiňte, abyste živi byli; neboť já se bojím Boha. 19 Jste-li šlechetní muži, jeden bratr váš ať jest ukován v žaláři, v němž jste byli; vy pak jděte, a odneste obilí k zapuzení hladu domů vašich. 20 Bratra pak svého mladšího přivedete ke mně; a pravdomluvná prokázána budou vaše slova, a nezemřete. Tedy učinili tak. 21 I mluvil jeden k druhému: Jistě provinili jsme proti bratru svému. Nebo viděli jsme ssoužení duše jeho, když nás pokorně prosil, a nevyslyšeli jsme ho; protož přišlo na nás ssoužení toto. 22 Odpověděl pak jim Ruben, řka: Zdaliž jsem tehdy vám nepravil těmito slovy: Nehřešte proti pacholeti. Ale neposlechli jste; pročež také krve jeho, hle, vyhledává se. 23 A nevěděli oni, že by rozuměl Jozef; nebo skrze tlumače mluvil jim. 24 A odvrátiv se od nich, plakal. Potom navrátiv se k nim, mluvil s nimi, a vzav Simeona z nich, svázal ho před očima jejich. 25 Přikázal pak Jozef, aby naplněni byli pytlové jejich obilím, a navráceny peníze jejich jednomu každému do pytle jeho, a aby dána jim byla potrava na cestu. I stalo se tak. 26 A vloživše obilí svá na osly své, odešli odtud. 27 A rozvázav jeden z nich pytel svůj, aby dal obrok oslu svému v hospodě, uzřel peníze své, kteréž byly na vrchu v pytli jeho. 28 I řekl bratřím svým: Navráceny jsou mi peníze mé, a aj, jsou v pytli mém. Tedy užasli se, a předěšeni jsouce, mluvili jeden k druhému: Což nám to učinil Bůh? 29 Navrátivše se pak k Jákobovi otci svému do země Kananejské, vypravovali jemu všecko, co se jim přihodilo, pravíce: 30 Muž ten, pán země, mluvil k nám tvrdě, a dal nás do vězení, jako špehéře země. 31 A řekli jsme jemu: Upřímí jsme, nikdy jsme nebyli špehéři. 32 Dvanácte bylo nás bratří, synů otce našeho, z nichž jednoho není, a mladší nyní jest s otcem naším v zemi Kananejské. 33 I řekl nám muž ten, pán země té: Po tomto poznám, že upřímí jste: Bratra vašeho jednoho zanechte u mne, a obilí k zapuzení hladu od domů vašich vezmouce, odejděte. 34 A přiveďte bratra svého mladšího ke mně, abych poznal, že nejste špehéři, ale upřímí; tehdy bratra vašeho vrátím vám, a budete moci v zemi této obchod vésti. 35 I stalo se, že, když vyprazdňovali pytle své, a aj, jeden každý měl uzlík peněz svých v pytli svém. Vidouce pak oni i otec jejich uzlíky peněz svých, báli se. 36 I řekl jim Jákob otec jejich: Mne jste zbavili synů: Jozefa není, Simeona nemám, a Beniamina vezmete. Na mneť jsou se tyto všecky věci svalily. 37 Tedy řekl Ruben otci svému těmito slovy: Dva syny mé zabí, jestliže ho nepřivedu zase k tobě; poruč ho v ruce mé, a já zase přivedu ho k tobě. 38 I řekl: Nesstoupíť syn můj s vámi. Nebo bratr jeho umřel, a on sám pozůstal; a přihodilo-li by se mu co zlého na té cestě, kterouž půjdete, uvedli byste šediny mé s bolestí do hrobu.

Ka Haere ngā Tuākana o Hōhepa ki Īhipa hei Hoko Wīti

1 Nā, ka kite a Hākopa he wīti kei Īhipa, ka mea a Hākopa ki āna tama, "He aha koutou i tirotiro ai ki a koutou anō?" 2 I mea anō ia, "Nanā, kua rongo ahau he wīti kei Īhipa; haere iho ki reira, ki te hoko i tētahi mā tātou i reira; kia ora ai tātou, kei mate." 3 Nā, ka haere ngā tuākana kotahi tekau o Hōhepa ki raro, ki Īhipa, ki te hoko wīti. 4 Ko Pineamine ia, teina o Hōhepa, kīhai i tonoa e Hākopa i roto i ōna tuākana; i mea hoki ia, "Kei pono tētahi aituā ki a ia." 5 Ā, ka haere ngā tama a Īharaira ki te hoko i roto i te hunga i haere; he matekai hoki tō te whenua o Kanaana.

6 Nā, ko Hōhepa te kāwana o te whenua, ko ia te kaihoko ki ngā tāngata katoa o te whenua. Nā, ka haere mai ngā tuākana o Hōhepa, ā, ka piko ō rātou kanohi ki te whenua i tōna aroaro. 7 Ā, i te kitenga o Hōhepa i ōna tuākana, ka mōhio ia ki a rātou, otiia ka whakatangata kē ia ki a rātou, ka kōrero whakatuma ki a rātou; ka mea hoki ki a rātou, "I haere mai koutou i hea?"

Ā, ka mea rātou, "I te whenua o Kanaana, ki te hoko kai."

8 Ā, i mōhio a Hōhepa ki ōna tuākana ko rātou ia kīhai i mōhio ki a ia. 9 Nā, ka mahara a Hōhepa ki ngā moe i moe ai ia mō rātou, ā, ka mea ki a rātou, "He tūtei koutou; he whakataki i te wāteatanga o te whenua i haere mai ai koutou!"

10 Ā, ka mea rātou ki a ia, "Kāhore, e tōku ariki, engari i haere mai āu pononga ki te hoko kai. 11 He tama katoa mātou nā te tangata kotahi; he hunga pono mātou, ehara āu pononga i te tūtei."

12 Ā, ka mea ia ki a rātou, "Kāhore, engari he whakataki i te wāteatanga o te whenua i haere mai ai koutou."

13 Ā, ka mea rātou, "Kotahi tekau mā rua āu pononga, he tēina, he tuākana mātou, he tama nā te tangata kotahi, nō te whenua o Kanaana. Ko te whakaotinga kei tō mātou pāpā ināianei, ko tētahi kua kāhore."

14 Nā, ko te meatanga a Hōhepa ki a rātou, "Ko ia tāku i kōrero ai ki a koutou, i mea ai, ‘He tūtei koutou.’ 15 Mā konei ka mōhiotia ai koutou: e ora ana a Parao e kore koutou e haere atu i konei, ki te kāhore tō koutou whakaotinga e haere mai ki konei. 16 Tukua atu tētahi o koutou ki te tiki i tō koutou teina, ko koutou hoki, ka herea koutou, kia mōhiotia ai ā koutou kōrero, he pono rānei tā koutou. Ā, ki te kāhore, e ora ana a Parao, inā, he tūtei koutou."

17 Nā, ka huihuia rātou e ia kia tiakina, e toru ngā rā.

18 Ā, i te toru o ngā rā ka mea a Hōhepa ki a rātou, "Ko tēnei tā koutou e mea ai kia ora ai koutou; he tangata wehi hoki ahau i te Atua: 19 ki te mea he hunga pono koutou, me here tētahi o ō koutou tuākana i roto i te whare i tiakina ai koutou; otiia, me haere koutou ki te kawe wīti mō te matekai o ō koutou whare. 20 Ā, me kawe mai tō koutou teina, te whakaotinga, ki ahau; kia whakatikaia ai ā koutou kupu; ā, e kore koutou e mate."

Ā pēnā ana rātou. 21 Ā, ka mea rātou tētahi ki tētahi, "He pono kua whai hara tātou i tō tātou teina; i kite hoki tātou i te mamae o tōna wairua, i a ia i īnoi ai ki a tātou, ā, kīhai tātou i whakarongo atu; nā reira hoki i puta mai ai tēnei hē ki a tātou."

22 Nā, ka whakahoki a Reupena ki a rātou, ka mea, "Kāhore ianei ahau i kī atu ki a koutou, i mea, ‘Kaua e hara ki te tamaiti’; ā, kīhai koutou i rongo? Nā, ko ōna toto anō hoki tēnei te whakatakina nei." 23 Ā, kīhai rātou i mōhio e rongo ana a Hōhepa; nō te mea he kaiwhakamāori hoki i waenganui i a rātou.

24 Nā, ka tahuri kē atu ia i a rātou, ā, ka tangi. Ka hoki anō ia ki a rātou, ka kōrero ki a rātou, ka tango hoki i a Himiona i roto i a rātou, ā, herea ana e ia ki tō rātou aroaro. 25 Nā, ka whakahaua e Hōhepa kia whakakīia ā rātou pēke ki te wīti, kia whakahokia atu ngā moni a tēnei, a tēnei, ki ā rātou pēke, kia hoatu anō hoki ki a rātou he ō ki te ara; nā, pērā ana ia ki a rātou.

Ka Hoki ngā Tuākana o Hōhepa ki Kanaana

26 Nā, ka utaina e rātou ā rātou wīti ki ā rātou kāihe, ā, haere atu ana i reira. 27 Ā, i te whakatuwheratanga a tētahi o rātou i tāna pēke kia hoatu he kai mā tana kāihe i te whare tira, ka kitea e ia tāna moni; nā, kei te waha tonu o tāna pēke. 28 Ā, ka mea ia ki ōna tuākana, "Kua whakahokia mai tāku moni; ā, tēnei anō kei roto i tāku pēke."

Nā, kore ake ō rātou ngākau, ā, ka tahuri rātou me te wiri, ka mea tētahi ki tētahi, "He mahi aha tēnei a te Atua ki a tātou?"

29 Nā, ka tae rātou ki a Hākopa, ki tō rātou pāpā, ki te whenua o Kanaana, ā, ka kōrerotia ki a ia ngā mea katoa i pono ki a rātou; ka mea, 30 "I kōrero whakatuma mai te rangatira o te whenua ki a mātou; i kīia anō mātou e ia he tūtei mō te whenua. 31 Ā, ka mea mātou ki a ia, ‘He tangata pono mātou; ehara mātou i te tūtei. 32 Kotahi tekau mā rua mātou, he tuākana, he tēina, he tama nā tō mātou pāpā; kotahi kua kore, kei tō mātou pāpā hoki te whakaotinga ināianei, kei te whenua o Kanaana.’

33 "Nā, ko te meatanga mai a taua tangata, a te rangatira o te whenua, ki a mātou, ‘Mā tēnei e mōhio ai ahau he hunga pono koutou; me waiho e koutou tētahi o ō koutou tuākana ki ahau, ā, me mau atu e koutou he kai mō te matekai o ō koutou whare, ā, ka haere. 34 Ā, me kawe mai tō koutou teina, te whakaotinga, ki ahau, kia mōhio ai ahau ehara koutou i te tūtei, engari he hunga pono koutou. Pēnei ka hoatu e ahau tō koutou tuakana ki a koutou, ā, ka hokohoko koutou ki tēnei whenua.’ "

35 Ā, i a rātou e ringiringi ana i ā rātou pēke, nā, ko te moni a tēnei, a tēnei e takai ana i roto i ā rātou pēke; ā, ka kite rātou ko tō rātou pāpā i ngā moni e takai ana, nā, ka wehi rātou. 36 Nā, ka mea a Hākopa, tō rātou pāpā, ki a rātou, "Ka whakapania ahau e koutou: ko Hōhepa kua kāhore, ko Himiona hoki kua kāhore, ā, ka tangohia nei e koutou a Pineamine. He pēhi mōku ēnei mea katoa."

37 Nā, ka kōrero a Reupena ki tōna pāpā, ka mea, "Whakamatea āku tama tokorua, ki te kāhore ia e kawea mai e ahau ki a koe; hōmai ia ki tōku ringa, ā, māku ia e whakahoki mai ki a koe."

38 Ā, ka mea ia, "E kore tāku tama e haere tahi i a koutou ki raro; kua mate hoki tōna tuakana, ā, ko ia anake ka mahue nei; ā, ki te pono he aituā ki a ia i te ara e haere nei koutou, kātahi ka meinga tōku koroheketanga e koutou kia heke tangi atu ki te pō."