Provérbios 30

1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi. 2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám, 3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím. 4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li? 5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho. 6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen. 7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru: 8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé, 9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého. 10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil. 11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí. 12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto. 13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená. 14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě. 15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti: 16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. 17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata. 18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám: 19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně. 20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti. 21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti: 22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba; 23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své. 24 Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce: 25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj; 26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj; 27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky; 28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských. 29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí: 30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným; 31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává. 32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož. 33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

Ngā Whakatauki a Akuru

1 Ko ngā kupu a Akuru tama a Iakehe; ko te poropititanga.

I kōrero taua tangata ki a Itiere,

ki a Itiere rāua ko Ukara:

2 He pono ko ahau te mea pōauau rawa o ngā tāngata,

kāhore hoki he mātauranga tangata i roto i ahau.

3 Kīhai hoki ahau i whakaakona ki te whakaaro nui,

kīhai anō i mōhio ki te Mea Tapu.

4 Ko wai kua piki atu ki te rangi, ā, heke mai ai anō?

Ko wai kua pūpū i te hau ki roto ki ōna ringa?

Nā wai i takai ngā wai ki roto ki tōna kākahu?

Nā wai i whakapūmau ngā pito katoa o te whenua?

Ko wai tōna ingoa,

ā, ko wai hoki te ingoa o tāna tama?

Ki te mōhiotia e koe!

5 Ko ngā kupu katoa a te Atua he mea whakamātau;

he whakangungu rākau ia ki te hunga katoa e whakawhirinaki ana ki a ia.

6 Kaua e tāpiritia ētahi kupu ki āna,

kei rīria e ia tōu hē, ā, ka kitea koe he tangata kōrero teka.

7 E rua ngā mea kua īnoia e ahau i a koe;

kaua ēnā e kaiponuhia i ahau i mua i tōku matenga:

8 Whakamataratia atu i ahau te horihori me te kōrero teka;

kaua e hōmai te rawakore ki ahau, te taonga rānei;

whāngaia ahau ki te kai e rite ana māku.

9 Kei mākona ahau, ā, ka whakakāhore ki a koe,

ka mea, "Ko wai a Ihowā?"

Kei rawakore rānei ahau, ā, ka whānako,

ka whakahua noa hoki i te ingoa o tōku Atua.

10 Kaua e kōrerotia te pononga ki tōna ariki,

kei kanga ia i a koe, ā, ko koe e hē.

11 Tērā te whakatupuranga, he kanga tā rātou i tō rātou pāpā,

kāhore hoki e manaaki i tō rātou whaea.

12 Tērā te whakatupuranga, he mā ki tā rātou nā titiro,

otirā kāhore anō kia horoia atu tō rātou paru.

13 Tērā te whakatupuranga, nā, te whakakake o ō rātou kanohi.

Kua whakarewaina ake hoki ō rātou kamo!

14 Tērā te whakatupuranga, ko ō rātou niho ānō he hoari,

ko ō rātou niho pūrākau ānō he māripi,

hei horo i te hunga iti i runga i te whenua,

i ngā rawakore hoki i roto i ngā tāngata.

15 E rua ngā tamāhine a te ngata,

ko tā rāua karanga, "Hōmai, hōmai."

E toru ngā mea e kore rawa e mākona,

āe rā, e whā ngā mea e kore e kī, "Kāti":

16 ko te rua tūpāpaku; ko te kōpū pakoko;

ko te whenua kīhai i pukuwaitia,

ā, ko te ahi e kore nei e kī, "Kāti!"

17 Ko te kanohi e whakahī ana ki te pāpā,

e whakahāwea ana ki te whakarongo ki tōna whaea,

mā ngā raweni o te awaawa ia e tīkaro,

ā, mā ngā pī ēkara e kai.

18 E toru ngā mea he whakamīharo rawa, e kore e taea e ahau,

āe rā, e whā kāhore e mōhiotia e ahau:

19 ko te huarahi o te ēkara i te rangi;

ko te huarahi o te nākahi i runga i te kāmaka;

ko te huarahi o te kaipuke i waenga moana;

ā, ko te huarahi o te tangata ki te kōtiro.

20 He pērā anō te huarahi o te wahine pūremu:

ka kai ia, ā, ka horoi i tōna māngai,

ā, ka kī, "Kāhore āku mahi hē."

21 E toru ngā mea e korikori ai te whenua;

ā, e whā, he mea e kore e manawanuitia e ia:

22 ko te pononga ina whakakīngitia ia;

ko te wairangi hoki ina mākona i te taro;

23 ko te wahine whakarihariha ina whiwhi i te tāne;

ā, ko te pononga wahine ina tuku iho māna ngā mea a tōna rangatira.

24 E whā ngā mea ririki i runga i te whenua,

he nui noa atu ia ngā whakaaro:

25 ko ngā pōpokorua ehara i te iwi kaha,

heoi e mea ana i te kai mā rātou i te raumati;

26 ko ngā koni, he iwi ngoikore,

heoi e hanga ana i ō rātou whare ki te kāmaka;

27 ko ngā māwhitiwhiti, kāhore ō rātou kīngi,

heoi haere rōpū ana rātou katoa;

28 ko te mokomoko, ko ōna peke hei pupuri māna;

otiia kei roto ia i ngā whare kīngi.

29 E toru ngā mea, he tau tā rātou hīkoi,

āe rā, e whā he huatau ki te haere:

30 ko te raiona, ko te mea kaha rawa o ngā kararehe,

e kore nei e tahuri mai i te aroaro o tētahi;

31 ko te kurī horo; ko te koati toa anō hoki;

ā, ko te kīngi, kāhore nei tētahi e maranga ake ki a ia.

32 Ki te mea he mahi kūware tau i a koe i whakaneke ake ai i a koe,

ki te mea rānei i whakaaro kino koe,

kōpania tōu ringa ki tōu māngai.

33 He pono hoki ki te hurihia te waiū ka puta mai he pata,

ā, ki te kōwiria te ihu ka puta mai he toto;

waihoki ki te ākina te riri ka puta he whawhai.