Provérbios 28

1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou. 2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování. 3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba. 4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor. 5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu. 6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý. 7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému. 8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval. 9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností. 10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré. 11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej. 12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk. 13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde. 14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé. 15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným. 16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů. 17 Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží. 18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou. 19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou. 20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny. 21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí. 22 Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde. 23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem. 24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka. 25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude. 26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě. 27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení. 28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

1 E rere ana te hunga kino i te mea kāhore he kaiwhai;

ko te tangata tika anō ia, ānō he raiona te māia.

2 He hē nō tētahi whenua

i tokomaha ai ōna rangatira;

nā, kia ai he tangata e mahara ana, e mātau ana,

ka mau roa ai tōna āhua.

3 Ko te tangata rawakore e tūkino ana i ngā ware,

ko tōna rite kei te ua tā e kore ai te kai.

4 Ko te hunga e whakarere ana i te ture,

he whakamoemiti tā rātou ki te tangata kino;

ko tā ngā kaipupuri ia o te ture he ngangare ki a rātou.

5 E kore te hunga kino e mōhio ki te whakawā:

ko te hunga ia e rapu ana i a Ihowā, ka mōhio rātou ki ngā mea katoa.

6 He pai kē te rawakore e haere ana i runga i tōna tapatahi,

i te tangata he parori kē ōna ara, ahakoa he whai taonga ia.

7 Ko te tangata e pupuri ana i te ture, he tamaiti mōhio ia;

engari ko te tangata whakahoa ki te hunga kakai,

ka whakamā tōna pāpā i a ia.

8 Ko te tangata e whakanui ana i ōna rawa ki te moni whakatupu, ki te whakapiki utu,

e kohia ana e ia ērā mā te tangata e atawhaitia ai te rawakore.

9 Ko te tangata e tahuri kē ana tōna taringa,

ā, kāhore e rongo ki te ture, ko tāna īnoi nei ānō he mea whakarihariha.

10 Ko te tangata i meinga ai te hunga tika,

kia kotiti kē ki te ara hē, ka taka a ia anō ki tāna ake poka;

ka whiwhi ia te hunga ngākau tapatahi ki te pai.

11 Ki te whakaaro a te tangata taonga he nui tōna whakaaro mōhio;

otiia e rapua ana tāna e te rawakore whai whakaaro.

12 Nui atu te ātaahua, ina koa te hunga tika;

engari ki te ara te hunga kino, ka huna ngā tāngata i a rātou.

13 Ko te tangata e hīpoki ana i ōna hē, e kore tāna e kake;

ko te tangata ia e whāki ana, ā, e whakarere ana, ka tohungia.

14 Ka hari te tangata e wehi tonu ana;

ko te tangata ia e whakapakeke ana i tōna ngākau, ka taka ki te kino.

15 E rite ana ki te raiona e hāmama ana, ki te pea e kōpikopiko ana,

te tangata kino e kīngi ana ki te iwi rawakore.

16 Ko te rangatira kore whakaaro he nui anō tāna tūkino;

ko te tangata ia e kino ana ki te apo ka roa ōna rā.

17 Ko te tangata e waha ana i te toto o te tangata,

ka rere ia ki roto ki te rua;

kaua tētahi e pupuri i a ia.

18 Ko te tangata he tapatahi nei te haere, ka ora;

ko te tangata ia he parori kē ōna ara, hinga tonu iho.

19 Ko te tangata e ngaki ana i tōna oneone, ka mākona i te taro;

ko te tangata ia e whai ana i te hunga wairangi, ka whiwhi nui ki te rawakore.

20 Ko te tangata pono, ka nui ngā manaaki mōna;

ko te tangata ia e hīkaka ana ki te mea taonga, e kore ia e kore te whiwhi i te hē.

21 Ko te whakapai kanohi ehara i te mea pai –

ehara anō hoki i te mea pai kia hē te tangata mō te kongakonga taro.

22 Ko te tangata he kino tōna kanohi e tākare tonu ana ki te taonga;

kāhore hoki ia e whakaaro ka tae mai te kore o te rawa ki a ia.

23 Ko te tangata i rīria ai te hē o tētahi, ka nui atu te manako ki a ia i muri iho,

i te manako ki te tangata i whakapati nei tōna arero.

24 Ko te tangata e pāhua ana i tōna pāpā, i tōna whaea,

ā, e kī ana, "Ehara i te hē,"

he hoa ia nō te kaiwhakangaro.

25 Ko tā te tangata ngākau apo he whakapātari pakanga;

ko te tangata ia e okioki ana ki a Ihowā ka tetere.

26 He kūware te tangata e whakawhirinaki ana ki tōna ake ngākau;

ko te tangata ia e haere ana i runga i te whakaaro nui, ka mawhiti.

27 Ko te tangata e hoatu ana ki te rawakore, e kore ia e hapa;

ko te tangata ia e kaupare ana i ōna kanohi, ka maha ngā kanga mōna.

28 Ka ara te hunga kino, ka huna ngā tāngata i a rātou;

nā, ki te ngaro rātou, ka tupu te hunga tika.