Provérbios 23

1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

1 Ki te noho tahi kōrua ko te rangatira ki te kai,

āta whakaaroa mārietia tērā i tōu aroaro;

2 whakapākia he māripi ki tōu korokoro,

ki te mea he tangata kakai koe.

3 Kaua e hiahia ki āna mea reka;

he kai tinihanga hoki ērā.

4 Kaua e tāruke ki te mea taonga;

kāti tāu mea ki tōu mātauranga.

5 E anga mai rānei ōu kanohi ki taua mea korekore nei?

He pono hoki ka whai parirau te taonga,

koia ānō kei te ēkara, rere ana whaka te rangi.

6 Kaua e kainga te kai a te tangata kanohi kino,

kei minamina hoki koe ki āna mea reka.

7 Ko tāna hoki e mea ai i roto i a ia, pērā tonu ia,

"E kai, e inu!" koia tāna kupu ki a koe;

kāhore ia ōna ngākau ki a koe.

8 Ko te kongakonga i kainga e koe, ka ruakina e koe,

ka maumauria anō hoki āu kupu reka.

9 Kaua e kōrero ki ngā taringa o te kūware;

ka whakahāwea hoki ia ki te whakaaro nui o āu kupu.

10 Kei whakanekehia e koe te rohe tawhito;

kei haere koe ki ngā māra a te pani;

11 nō te mea he kaha tō rātou kaiwhakaora;

ka tohea e ia tā rātou tohe ki a koe.

12 Anga atu tōu ngākau ki te ako,

me ōu taringa ki ngā kupu o te mātauranga.

13 Kaua e tohungia te whiu ki te tamaiti;

ki te patua hoki ia e koe ki te rākau, e kore ia e mate.

14 Tātātia ia e koe ki te rākau,

ā, ka whakaorangia e koe tōna wairua i te rēinga.

15 E tāku tama, ki te whakaaro nui tōu ngākau,

ka koa hoki tōku ngākau, āe rā, tōku nei anō;

16 āe rā, ka hari ōku whatumanawa,

ina kōrero ōu ngutu i ngā mea tika.

17 Kei hae tōu ngākau ki te hunga hara;

engari kia wehi koe ki a Ihowā, ā pau noa te rā.

18 He pono hoki tērā ānō he whakautu;

e kore anō hoki tāu i tūmanako ai e hātepea atu.

19 Whakarongo rā, e tāku tama, kia whai whakaaro hoki koe,

ā, whakatikaia tōu ngākau i te ara.

20 Kei uru ki te hunga kakai wāina;

ki te hunga pukukai kikokiko;

21 nō te mea ka tutuki tahi te tangata inuinu rāua ko te tangata kakai ki te rawakore;

he tawhetawhe hoki te kākahu a te momoe mō te tangata.

22 Whakarongo ki tōu pāpā nāna koe;

kaua hoki e whakahāwea ki tōu whaea ina rūruhi ia.

23 Hokona te pono, kaua hoki e whakawhitiwhitia;

āe rā, te whakaaro nui, te ako hoki, me te mātauranga.

24 Nui atu hoki te koa o te pāpā o te tangata tika;

ā, ko te tangata e whānau he tama whakaaro nui māna, ka hari ia ki a ia.

25 Kia hari tōu pāpā rāua ko tōu whaea,

inā, kia koa te wahine i whānau ai koe.

26 E tāku tama, hōmai tōu ngākau ki ahau,

kia manako anō hoki ōu kanohi ki āku ara.

27 Nō te mea he rua hōhonu te wahine kairau;

he poka kūiti te wahine kē.

28 Āe rā, ka whanga ia ānō he kaipāhua,

ā, ka whakatokomahatia e ia ngā tāngata poka kē.

29 Ko wai e auē? Ko wai e tangi?

Ko wai e totohe? Ko wai e ngangautia?

Ko wai e marū, he mea takekore?

Ko wai e whero tonu ōna kanohi?

30 Ko te hunga e noho roa ana ki te wāina;

ko te hunga e haere ana ki te rapu i te wāina whakaranu.

31 Kaua e titiro ki te wāina i te mea e whero ana,

ina puta tōna kara i roto i te kapu,

ina mania tōna heke.

32 Tōna tukunga iho ānō he nākahi e ngau ana,

koia anō kei te wero a te neke.

33 E kite hoki ōu kanohi i ngā mea rerekē,

ā, ka puta he kupu rerekē i tōu ngākau.

34 Āe rā, ka rite koe ki te tangata e takoto ana i waenga moana,

ki te tangata rānei e takoto ana i te tihi o te rewa.

35 Ā, ka mea koe, "Patua ana ahau e rātou, ā, kīhai ahau i mamae;

tātātia ana ahau e rātou, ā, kīhai ahau i mōhio.

Āhea ahau ara ake ai?

Ka rapua anō e ahau."