Provérbios 1

1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského, 2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti, 3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest, 4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost. 5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější, 6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich. 7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni. 8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své. 9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému. 10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj. 11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se; 12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; 13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží; 14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni: 15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich; 16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve. 17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva, 18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým. 19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje. 20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj. 21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka: 22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění? 23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá. 24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval, 25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili: 26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte, 27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení. 28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne. 29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili, 30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým. 31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou. 32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je. 33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.

1 Ko ngā whakatauki a Horomona tama a Rāwiri, kīngi o Īharaira.

Te Painga o ngā Whakatauki

2 E mōhiotia ai te whakaaro nui, te ako,

e kitea ai ngā kupu o te mātauranga,

3 e riro mai ai te ako a te ngākau mahara,

te tika, te whakawā, te mea anō e rite ana.

4 Hei hoatu i te ngākau tūpato ki ngā kūware,

i te mātauranga, i te ngārahu pai ki te taitamariki.

5 Kia whakarongo ai te tangata whakaaro nui, kia nui ake ai tōna mōhio;

kia whiwhi ai te tangata tūpato ki ngā whakaaro mōhio;

6 e mōhio ai ia ki te whakatauki, ki te kupu whakarite,

ki ngā kupu a ngā whakaaro nui, ki ā rātou kōrero whakapeka.

7 Ko te wehi ki a Ihowā te tīmatanga o te mātauranga;

e whakahāwea ana te whakaarokore ki te whakaaro nui, ki te ako.

He Tohutohu ki ngā Taiohi

8 Whakarongo, e tāku tama, ki te ako a tōu pāpā,

kaua hoki e whakarērea te ture a tōu whaea;

9 ka waiho hoki ēnā hei pare ātaahua mō tōu mātenga,

hei mekameka whakapaipai mō tōu kakī.

10 E tāku tama, ki te whakawaia koe e te hunga hara,

kaua e whakaae.

11 Ki te mea rātou, "Tātou ka haere, ka whakapapa atu, ka whakaheke toto;

kia whanga puku tātou, he mea takekore, mō te tangata harakore;

12 horomia oratia rātou e tātou, pērātia me tā te rua tūpāpaku;

ka riro tinana rātou, ka pērā me te hunga e heke atu ana ki te poka.

13 Ka kitea e tātou ngā taonga utu nui katoa;

ka whakakīia ō tātou whare ki tā tātou e pāhua ai.

14 Makā mai tōu wāhi ki roto ki tō mātou;

kia kotahi te pūtea mā tātou katoa" –

15 e tāku tama, kaua e haere tahi i te ara me rātou,

kaiponuhia tōu waewae i tō rātou huarahi;

16 e rere ana hoki ō rātou waewae ki te kino,

e hohoro ana rātou ki te whakaheke toto.

17 He maumau hoki te hora o te kupenga

ki te tirohanga a tētahi manu;

18 ko rātou, he whakaheke i ō rātou toto anō i whakapapa ai rātou;

he whakamate i a rātou anō i piri ai rātou.

19 Ka pēnā ngā huarahi o te hunga apo taonga;

ko te ora anō o ōna rangatira e tangohia.

Te Karanga o te Whakaaronui

20 E hāmama ana te whakaaro nui i te huarahi;

e puaki ana tōna reo i ngā waharoa.

21 E karanga ana ia i te tino wāhi whakaminenga;

i te wāhi tuwhera o ngā kūwaha, i roto i te pā, e puaki ana āna kupu:

22 "E te hunga kūware, kia pēhea ake te roa

o tō koutou aroha ki te kūwaretanga?

O te hiahia rānei o te hunga whakahī

ki tō rātou whakahī?

O te whakakino rānei a te hunga wairangi ki te mātauranga?

23 Tahuri mai ki tāku ako;

nā, ka ringihia e ahau tōku wairua ki a koutou,

ka whakaaturia āku kupu ki a koutou.

24 I karanga atu hoki ahau, heoi kīhai koutou i pai mai;

i totoro atu tōku ringa, ā, kīhai tētahi i whai whakaaro mai;

25 heoi, whakakāhoretia iho e koutou tōku whakaaro katoa,

kīhai hoki i aro ki tāku ako.

26 Mō reira ka kata ahau i te rā o tō koutou aituā;

ka tāwai ina pā te pāwera ki a koutou;

27 ina tae mai tō koutou pāwera ānō he tūpuhi,

ā, ka pā mai tō koutou aituā ānō he paroro;

ina tae mai te pōuri me te ngākau mamae ki a koutou.

28 "Ko reira rātou karanga ai ki ahau, ā, e kore ahau e whakahoki kupu atu;

ka rapu nui rātou i ahau, otiia e kore ahau e kitea e rātou.

29 Mō rātou i kino ki te mātauranga;

kīhai hoki i whiriwhiria e rātou te wehi ki a Ihowā;

30 kīhai i aro mai ki ōku whakaaro;

whakahāwea ana rātou ki tāku kupu riri katoa,

31 nā reira ka kai rātou i ngā hua o tō rātou nei ara,

ka whakakīia anō hoki ki ngā mea i titoa e rātou.

32 Ko te tahuritanga atu hoki o ngā kūware hei patu i a rātou;

ko te ngākau warea anō hoki o ngā wairangi hei huna i a rātou.

33 Ko te tangata ia e rongo ana ki ahau,

ka au tōna noho, ka ātea hoki i te wehi ki te kino."