Provérbios 14

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej. 2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím. 3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich. 4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů. 5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež. 6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest. 7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění. 8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti. 9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle. 10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí. 11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne. 12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti. 13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek. 14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho. 15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého. 16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest. 17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. 18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním. 19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. 20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. 21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest. 22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré. 23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi. 24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. 25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. 26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude. 27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. 28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. 29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství. 30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. 31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. 32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. 33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. 34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. 35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

1 Ko tā te wahine whakaaro nui he hanga i tōna whare;

ko tā te wahine wairangi, ko ōna ringa hei wāhi iho.

2 Ko te tangata e haere ana i runga i tōna tika, e wehi ana i a Ihowā;

ko te tangata he parori kē ōna ara e whakahāwea ana ki a ia.

3 Kei te māngai o te wairangi he patu whakapehapeha;

mā ngā ngutu ia o te hunga whakaaro nui rātou ka ora ai.

4 Ki te kāhore he kau, ka mā te takotoranga kai;

mā te kaha ia o te kau ka nui ai ngā hua.

5 E kore te kaiwhakaatu pono e teka;

ka puaki ia te teka i te kaiwhakaatu teka.

6 E rapu ana te tangata whakahī i te whakaaro nui, heoi kāhore e kitea e ia;

ki te tangata mātau ia he māmā noa te mātauranga.

7 Haere atu ki te aroaro o te kūware,

ina kāhore e kitea e koe he ngutu mātau ōna.

8 Ko te whakaaro nui o te tangata tūpato, he mātau ki tōna ara;

ko te wairangi o ngā kūware, he tinihanga.

9 Ko tā ngā wairangi he kata ki te hē;

nā, kei te hunga tika te whakaaro pai.

10 E mōhio ana te ngākau ki tōna ake mamae,

e kore anō hoki tōna koa e pikitia e te tangata kē.

11 Ka whakangaromia te whare o te hunga kino;

ka tupu ia te tēneti o te hunga tika.

12 He huarahi anō tērā e tika ana ki tā te tangata titiro,

ko tōna mutunga ia ko ngā huarahi ki te mate.

13 Ahakoa e kata ana, e mamae ana te ngākau;

ā, ko te mutunga o te koa, he pōuri.

14 Ko te tangata i te ngākau tahuri kē, ka mākona i ōna ara ake;

ā, ko te tangata pai ka mākona i tāna ake anō.

15 Ko tā te kūware he whakapono ki ngā kupu katoa;

tēnā ko te tangata tūpato, ka āta titiro ki tāna hīkoi.

16 E wehi ana te tangata whakaaro nui, ka neke atu i te kino;

ko te kūware ia ka whakahī, ka tohe.

17 Ko te tangata riri wawe ka mahi i te wairangi;

ka kinongia anō hoki te tangata i ngā rauhanga kino.

18 He wairangi te whakarerenga iho mō ngā kūware;

ko te tangata tūpato ia ka karaunatia ki te mātauranga.

19 E piko ana te hunga kino ki te aroaro o te hunga pai;

ā, ko te hunga hē ki ngā kūwaha o te tangata tika.

20 E kinongia ana te rawakore e tōna hoa ake nei anō;

he tokomaha ia ngā tāngata e aroha ana ki te tangata taonga.

21 Ko te tangata e whakahāwea ana ki tōna hoa, e hara ana;

ko te tangata ia e atawhai ana ki ngā rawakore, ka hari.

22 He teka ianei e kotiti kē ana ngā kaiwhakatakoto i te kino?

He atawhai ia, he pono, kei ngā kaihanga i te pai.

23 He hua tō ngā māuiuitanga katoa;

tēnā ko te kōrero o ngā ngutu e ahu ana ki te rawakore.

24 Hei karauna mō ngā whakaaro nui ō rātou taonga;

ko te wairangi ia o ngā kūware, he wairangi kau.

25 Ka ora ngā wairua i te kaiwhakaatu pono;

ko te tangata kōrero teka ia e mea ana kia tinihanga.

26 Ū tonu, kaha tonu te whakaaro ina wehi ki a Ihowā;

ka whai rerenga atu anō hoki āna tamariki.

27 He puna ora te wehi ki a Ihowā,

e mahue ai ngā reti o te mate.

28 Mā te nui o te iwi ka whai hōnore ai te kīngi;

mā te kore o te iwi ka taka ai te rangatira.

29 He mātauranga nui tō te tangata manawanui;

ko te tangata riri wawe ia, e whakaneke ake ana ia i te wairangi.

30 He ora ki ngā kikokiko te ngākau ora;

ko te hae ia, he pirau ki ngā wheua.

31 Ko te tangata e tūkino ana i te ware, he tāwai tāna ki tōna Kaihanga;

ko te tangata ia e atawhai ana i te rawakore, e whakahōnore ana i a ia.

32 E uakina iho ana te tangata kino i runga i tōna hē;

ko te tangata tika ia ka whai tūmanakohanga i tōna matenga.

33 Ka noho te whakaaro nui ki te ngākau o te tangata mātau;

engari ko te mea kei te wāhi ki roto o ngā kūware e whakaaturia ana.

34 Mā te tika ka kake ai te iwi;

mā te hara ia ka ingoa kino ai ngā iwi.

35 Ka manako te kīngi ki te pononga mahara;

ā, ka riri ki te tangata i takea ai te whakamā.