1 Samuel 20

1 V tom utíkaje David z Náiot, kteréž jest v Ráma, přišel a mluvil před Jonatou: Což jsem učinil? Jaká jest nepravost má? A jaký jest hřích můj před otcem tvým, že hledá bezživotí mého? 2 Kterýž řekl jemu: Odstup to, neumřeš. Aj, nečiníť otec můj ničeho ani velikého ani malého, čehož by se mi nesvěřil. Jak by tedy otec můj tajil to přede mnou! Neníť toho. 3 Nadto přisáhl také David, (to promluviv: Dobřeť ví otec tvůj, že jsi laskav na mne, protož myslí: Nechť neví o tom Jonata, aby neměl zámutku). Nýbrž jistě, živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, že sotva jest kročej mezi mnou a mezi smrtí. 4 Odpověděl Jonata Davidovi: Pověz, čehokoli žádáš, a učiním tobě. 5 I řekl David Jonatovi: Aj, zítra bude novměsíce, kdyžto já mám obyčej sedati s králem k jídlu; protož propusť mne, a skryji se na poli až do třetího večera. 6 Jestliže by se zvláštně na mne ptal otec tvůj, řekneš: Prosil mne velice David, aby sběhl do Betléma města svého; nebo obět výroční tam míti má všecka jeho rodina. 7 Řekne-liť: Dobře, pokoj služebníku tvému; pakliť se rozzlobí, věz, žeť se doplnila zlost jeho. 8 A tak učiníš milosrdenství s služebníkem svým, poněvadž jsi v smlouvu Hospodinovu uvedl služebníka svého s sebou. Pakliť jest na mně nepravost, zabí mne sám; nebo k otci svému proč bys mne vodil? 9 I řekl Jonata: Odstup to od tebe; nebo zvím-liť to jistotně, že by se doplnila zlost otce mého, aby přišla na tě, zdaliž neoznámím tobě toho? 10 Řekl také David Jonatovi: Kdož mi oznámí, jestliže odpoví tobě otec tvůj něco tvrdě? 11 Odpověděl Jonata Davidovi: Poď, vyjděme na pole. I vyšli oba na pole. 12 Opět řekl Jonata Davidovi: Hospodin Bůh Izraelský, (hned jakž porozumím na otci svém, okolo tohoto času zítra neb pozejtří, an bude dobře s Davidem, jestliže nepošli tehdáž k tobě, a neoznámím-liť), 13 Toto učiň Hospodin Jonatovi a toto přidej. Pakliť se bude líbiti otci mému uvésti zlé na tebe, takéť i to zjevím tobě a propustím tě; i půjdeš v pokoji, a Hospodin budiž s tebou, jakož byl s otcem mým. 14 A zdaliž i ty, dokud jsem živ, neučiníš se mnou milosrdenství Hospodinova, ano bychť i umřel, 15 Tak že neodvrátíš milosrdenství svého od domu mého až na věky, zvláště tehdáž, když Hospodin vypléní nepřátely Davidovy, jednoho každého se svrchku země. 16 A tak učinil Jonata smlouvu s domem Davidovým, řka: Vyhledávejž Hospodin toho z ruky nepřátel Davidových. 17 Ještě i přísahou zavázal Jonata v lásce odměnné k sobě Davida; nebo jakož miloval duši svou, tak jej miloval. 18 I řekl mu Jonata: Zítra bude novměsíce, a bude se ptáti na tebe, když prázdné bude místo tvé. 19 Do třetího tedy dne skrývaje se, sstoupíš rychle a přijdeš k tomu místu, na kterémžs se byl skryl, když se to jednalo, a pobudeš u kamene pocestných. 20 A já tři střely vystřelím po straně k němu, směřuje sobě k cíli. 21 Potom hned pošli pachole a dím: Jdi, shledej střely. Jestliže prostě řeknu služebníku: Hle, střely za tebou blíže sem, přines je, tedy přiď, nebo jest pokoj tobě, a neníť žádného nebezpečenství, živť jest Hospodin. 22 Pakli takto řeknu pacholeti: Hle, střely jsou před tebou dále, tedy odejdi, nebo propustil tě Hospodin. 23 Řeči pak této, kterouž jsme mluvili já a ty, aj, Hospodin svědek bude mezi mnou a mezi tebou až na věky. 24 A tak skryl se David na poli. Byl pak novměsíce, i sedl král za stůl k jídlu. 25 A seděl král na stolici své, jakž obyčej měl, na stolici u stěny, ale Jonata povstal. Sedl také Abner podlé Saule, a místo Davidovo zůstalo prázdné. 26 A však toho dne Saul nic neříkal, nebo myslil: Něco se mu přihodilo, buď že čistý jest neb nečistý. 27 Stalo se pak nazejtří, druhého dne novměsíce, že opět prázdné bylo místo Davidovo. I řekl Saul Jonatovi synu svému: Proč nepřišel syn Izai ani včera ani dnes k jídlu? 28 Odpověděl Jonata Saulovi: Velice mne prosil David, aby šel do Betléma. 29 A řekl: Odpusť mne, prosím, nebo obět má míti rodina naše v městě, a bratr můj sám rozkázal mi přijíti; nyní tedy, nalezl-li jsem milost před očima tvýma, nechť se odtrhnu, prosím, abych navštívil bratří své. Tou příčinou nepřišel k stolu královskému. 30 I rozhněval se Saul náramně na Jonatu, a řekl jemu: Synu převrácený a urputný, zdaliž nevím, že jsi zvolil sobě syna Izai k hanbě své, i k hanbě a lehkosti matky své? 31 Nebo po všecky dny, v nichž bude živ syn Izai na zemi, nebudeš upevněn ty, ani království tvé. Protož hned pošli a přiveď jej ke mně, nebť jest hoden smrti. 32 Odpověděl Jonata Saulovi otci svému, a řekl jemu: Proč má umříti? Což jest učinil? 33 I hodil Saul kopím na něj, aby ho zabil. Tedy seznav Jonata, že uložil otec jeho zabiti Davida, 34 Vstal od stolu Jonata, rozpálen jsa hněvem, a nejedl toho druhého dne novuměsíce pokrmu, nebo bolestil pro Davida, a že ho tak zlehčil otec jeho. 35 Protož stalo se ráno, že vyšel Jonata na pole k času uloženému Davidovi, a pachole malé s ním. 36 Tedy řekl pacholeti svému: Běž a shledej střely, kteréž já vystřelím. I běželo pachole, a on střílel daleko před něj. 37 Když pak přišlo pachole až k cíli, k němuž střílel Jonata, volal Jonata za pacholetem a řekl: Zdaliž není střely před tebou tam dále? 38 Opět volal Jonata za pacholetem: Rychle pospěš, nestůj. A tak sebravši pachole Jonatovo střely, vrátilo se k svému pánu. 39 (Pachole pak nic nevědělo, toliko Jonata a David věděli, co se jedná.) 40 I dal Jonata braň svou pacholeti, kteréž s ním bylo, a řekl jemu: Jdi, dones do města. 41 A když odešlo pachole, vstal David s strany polední, a padna na tvář svou k zemi, poklonil se třikrát; a políbivše jeden druhého plakali oba, až Jonata Davida pozdvihl. 42 I řekl Jonata Davidovi: Jdiž u pokoji, a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu Hospodinovu, řkouce: Hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou, i mezi semenem mým a mezi semenem tvým, nechť trvá až na věky. 43 A tak vstav David, odšel, Jonata pak navrátil se do města.

Te Hoatanga o Rāwiri me Honatana

1 Nā, ka rere a Rāwiri i Naioto o Rama, ā, ka tae, ka kōrero ki a Honatana, "I aha ahau? He aha tōku hē? He aha hoki tōku hara i te aroaro o tōu pāpā, i whai ai ia kia whakamatea ahau?"

2 Nā, ka mea tērā ki a ia, "Kāhore rāpea, e kore koe e mate. Nanā, e kore e meatia e tōku pāpā tētahi mea, nui, iti rānei; ki te kāhore e whakakitea mai e ia ki ahau; ā, he aha tēnei mea e hunā ai e tōku pāpā i ahau? Ehara tēnā."

3 Nā, ka oati anō a Rāwiri, ka mea, "E tino mōhio ana tōu pāpā kua manakohia ahau e koe; koia ia i mea ai, ‘Kei mōhiotia tēnei e Honatana, kei pōuri ia.’ Otiia, e ora ana a Ihowā, e ora ana hoki tōu wairua, he hīkoinga kotahi noa ko te mate mōku."

4 Kātahi a Honatana ka mea ki a Rāwiri, "He aha nei te mea e hiahiatia ana e tōu wairua, ka meatia tonutia e ahau māu."

5 Nā, ka mea a Rāwiri ki a Honatana, "Nanā, āpōpō ka kōwhiti te marama, ā, ko te tikanga kia noho tahi ai ahau me te kīngi ki te kai; nā, tukua ahau kia haere, kia piri ai ahau ki te pārae ā te ahiahi rā anō o te toru o ngā rā. 6 Ki te ui ia tōu pāpā mō tōku ngaro, ko reira koe ka kī atu, ‘I tono kaha a Rāwiri ki ahau kia tukua ia kia rere ki tōna pā, ki Pēterehema; kei reira hoki te patunga tapu o te tau mā te hapū katoa.’ 7 Ki te pēnei mai tāna kī, ‘E pai ana!’ Ka mau te rongo ki tāu pononga; e nui rawa ia tōna riri, kātahi koe ka mōhio kua takoto te kino i a ia. 8 Nā reira, kia pai tāu mahi ki tāu pononga, nāu nei hoki i mea tāu pononga kia uru taua ki tā Ihowā kawenata. Otiia ki te mea he kino tōku, māu ahau e whakamate; kia kawea atu hoki ahau e koe ki tōu pāpā hei aha?"

9 Nā, ka mea a Honatana, "Kaua tēnā e meatia ki a koe; engari ki te mōhio kau ahau kua takoto i tōku pāpā kia whakapākia he kino ki a koe, e kore ianei e kōrerotia e ahau ki a koe?"

10 Kātahi a Rāwiri ka mea ki a Honatana, "Mā wai e kōrero ki ahau, ki te pakeke te kupu e whakahokia e tōu pāpā ki a koe?"

11 Anō rā ko Honatana ki a Rāwiri, "Haere mai, tāua ka haere ki te pārae." Nā, haere ana rāua tokorua ki te pārae.

12 Nā, ka mea a Honatana ki a Rāwiri, "Ko Ihowā, ko te Atua o Īharaira, hei kaititiro; māku e rapu te whakaaro o tōku pāpā i tēnei wā pea āpōpō, i te toru rānei o ngā rā; ki te mea he pai mō Rāwiri, e kore ianei ahau e tuku tonu atu, e whakaatu ki a koe? 13 Kia meatia tēnei e Ihowā ki a Honatana, me ētahi atu mea; pēnā he kino tā tōku pāpā e pai ai mōu, ā, ka kore ahau e whakaatu ki a koe, ka tuku i a koe kia haere i runga i te rangimārie; ā, kia noho a Ihowā ki a koe kia pērā me ia i noho ki tōku pāpā. 14 Ā, kaua anō e waiho i tōku oranga anake tāu whakaputa i tō Ihowā aroha ki ahau, kia kaua ahau e mate; 15 kauaka anō hoki e hautopea atu tōu aroha ki tōku whare ā ake ake; kauaka rawa, ina hautopea atu e Ihowā ngā hoariri katoa o Rāwiri i te mata o te whenua."

16 Heoi, ka whakarite kawenata a Honatana ki te whare o Rāwiri, ka mea, "Kia rapu utu anō a Ihowā i te ringa o ngā hoariri o Rāwiri." 17 Ā, i mea a Honatana kia oati anō a Rāwiri; he aroha hoki nōna ki a ia; i aroha hoki ia ki a ia, me te mea ko te aroha ki tōna wairua ake.

18 Kātahi a Honatana ka mea ki a ia, "Āpōpō te kōwhiti ai te marama; ā, ka kitea tōu ngaromanga, ka takoto kau hoki tōu nohoanga. 19 Ā, ka toru ōu rā e noho ana, kia hohoro tōu haere ki raro, ā, ka tae ki te wāhi i piri ai koe i te rā i kōrerotia ai, ā, ka noho ki te taha o Ētere kōhatu. 20 Ā, māku e kōpere ētahi pere kia toru ki tōna taha, ānō e kōpere ana ki tētahi kōperenga pere. 21 Nā, ka tono ahau i te tamaiti, ‘Tīkina, rapua ngā pere.’ Ki te mea atu ahau ki te tamaiti, ‘Nei nā ngā pere, kei tēnei taha ōu, tīkina mai,’ kātahi koe ka haere mai; e mau ana hoki te rongo ki a koe, kāhore hoki he rawa, e ora ana a Ihowā. 22 Ki te pēnei ia tāku kī atu ki te tamaiti, ‘Nā, ko ngā pere, kei tua atu i a koe,’ kātahi koe ka haere atu; he mea tono hoki koe nā Ihowā. 23 Nā, ko tēnei mea i kōrerotia nei e tāua, nanā, kei waenganui i a tāua a Ihowā ā ake ake."

24 Heoi, piri ana a Rāwiri ki te pārae; ā, i te kōwhititanga o te marama ka noho te kīngi ki te kai. 25 Ā, i te noho te kīngi ki tōna nohoanga ō mua iho, ki te nohoanga i te pakitara; i whakatika anō hoki a Honatana, ā, ka noho a Āpanēre ki te taha o Haora; nā, e takoto kau ana tō Rāwiri wāhi. 26 Ahakoa rā kīhai i puaki tētahi kupu a Haora i taua rā; i mea hoki ia, "Kua pā tētahi mea ki a ia, kāhore anō kia kore noa tōna poke; inā kāhore anō kia kore noa tōna poke." 27 Nā, i te aonga ake, arā i te rua o ngā rā o te marama, e takoto kau ana anō tō Rāwiri wāhi. Nā, ka mea a Haora ki tāna tama, ki a Honatana, "Nā te aha te tama a Hehe tē haere mai ai ki te kai inanahi, ināianei?"

28 Nā, ka utua e Honatana ki a Haora, "I tono kaha a Rāwiri ki ahau kia tukua ia kia haere ki Pēterehema; 29 i mea mai hoki ia, ‘Tukua ahau kia haere, he patunga tapu hoki tā tō mātou hapū i taua pā; nā tōku tuakana pū anō hoki ahau i poroaki mai. Nā, ki te mea kua manakohia ahau e koe, tukua ahau kia rere atu kia kite i ōku tuākana.’ Koia ia tē haere mai ai ki te tēpu a te kīngi."

30 Ko te tino muranga o te riri o Haora ki a Honatana, ka mea ki a ia, "E te tama a te wahine parori kē, tutū! Kāhore rānei ahau i te mōhio kua tango koe i te tama a Hehe, hei mea whakamā ki a koe tonu, hei mea whakamā hoki ki te hahaketanga o tōu whaea? 31 I ngā rā katoa e ora ai te tama a Hehe ki runga ki te whenua, e kore koe e tū, me tōu rangatiratanga. Nā, tonoa kia tīkina ia ki ahau, kua tino takoto hoki te mate mōna."

32 Nā, ka whakahoki a Honatana ki tōna pāpā, ka mea ki a ia, "Kia whakamatea ia mō te aha? I aha ia?" 33 Nā, ko te werohanga a Haora i te tao ki a ia, hei patu mōna. Kātahi a Honatana ka mōhio kua takoto i tōna pāpā te mate mō Rāwiri.

34 Heoi, ka whakatika atu a Honatana i te tēpu, mura tonu hoki tōna riri, kīhai anō i kai i te rua o ngā rā o te marama; i pōuri hoki ia mō Rāwiri, mōna i meinga e tōna pāpā kia whakamā.

35 Nā, i te ata ka haere a Honatana ki te pārae i te wā i whakaritea ki a Rāwiri, rāua ko tētahi tamaiti nohinohi. 36 Nā, ka mea ia ki taua tamaiti, "Rere atu ki te rapu i ngā pere e kōperea atu ana e ahau." Ko te rerenga atu o te tamaiti, nā, kōperea atu ana e ia he pere ki kō noa atu i a ia. 37 Ā, nō te taenga atu o te tamaiti ki te wāhi i te pere i kōperea nei e Honatana, ka karanga a Honatana i muri i te tamaiti, ka mea, "Kāhore iana te pere i kō atu i a koe nā?" 38 Nā, ka karanga anō a Honatana i muri i taua tamaiti, "Kia kakama, kia hohoro, kaua e tū." Nā, kohikohia ana ngā pere e te tamaiti a Honatana, ā, haere mai ana ki tōna rangatira. 39 Otiia kīhai tētahi mea i mōhiotia e taua tamaiti; engari a Honatana rāua ko Rāwiri, i mōhio rāua ki tōna tikanga. 40 Nā, ka hoatu e Honatana āna patu ki tāna tamaiti, ka mea ki a ia, "Haere, kawea atu ki te pā."

41 Ā, nō te haerenga o taua tamaiti, nā, ka whakatika mai a Rāwiri i te taha ki te tonga, ā, ka tāpapa ki te whenua, e toru hoki ōna pikonga iho. Nā, ka kihi rāua i a rāua, ka tangi hoki tētahi ki tētahi, ā, rahi noa ake tā Rāwiri.

42 Nā, ka mea a Honatana ki a Rāwiri, "Haere i runga i te rangimārie. Kua oati nei hoki tāua i runga i te ingoa o Ihowā, kua mea tāua, ‘Hei waenganui a Ihowā i a tāua hei waenganui hoki i ōku uri, i ōu uri mō ake tonu atu.’ " Nā, whakatika ana ia, ā, haere ana; ko Honatana hoki i haere ki te pā.