1 Samuel 15

1 Řekl pak Samuel Saulovi: Hospodin poslal mne, abych tě pomazal za krále nad lidem jeho, nad Izraelem, pozorujž tedy nyní hlasu slov Hospodinových. 2 Takto praví Hospodin zástupů: Rozpomenul jsem se na to, co jest činil Amalech Izraelovi, že se položil proti němu na cestě, když se bral z Egypta. 3 Protož i hned táhni a zkaz Amalecha, a zahlaďte jako proklaté všecko, což má. Neslitovávejž se nad ním, ale zahub od muže až do ženy, od malého až do toho, kterýž prsí požívá, od vola také až do ovce, a od velblouda až do osla. 4 Sebral tedy Saul lid, a sečtl je v Telaim, dvakrát sto tisíc pěších, a deset tisíc mužů Judských. 5 A přitáhl Saul až k městu Amalechovu, aby bojoval v údolí jeho. 6 I řekl Saul Cinejským: Jděte, oddělte se, vyjděte z prostředku Amalechitských, abych vás s nimi nezahladil; nebo vy jste učinili milosrdenství se všemi syny Izraelskými, když šli z Egypta. A tak odšel Cinejský z prostředku Amalecha. 7 I porazil Saul Amalecha od Hevilah, kudy se chodí do Sur, kteréž jest naproti Egyptu. 8 Jal také Agaga krále Amalechitského živého, lid pak všecken vyhladil ostrostí meče. 9 I zachoval Saul a lid jeho Agaga, a nejlepší bravy a skoty a krmný dobytek, a berany i všecko, což lepšího bylo, a nechtěli vyhubiti jich; což pak bylo ničemného a churavého, to zahubili. 10 A protož stalo se slovo Hospodinovo k Samuelovi, řkoucí: 11 Žel mi, že jsem Saule ustanovil za krále, nebo odvrátil se ode mne, a slov mých nevyplnil. I rozhorlil se Samuel náramně a volal k Hospodinu celou noc. 12 Vstav pak Samuel, šel vstříc Saulovi ráno. I oznámili Samuelovi, řkouce: Saul přišel na Karmel, a aj, připravil sobě místo, a odtud hnuv se, táhl a sstoupil do Galgala. 13 A když přišel Samuel k Saulovi, řekl jemu Saul: Požehnaný ty od Hospodina, vyplnil jsem slovo Hospodinovo. 14 Samuel pak řekl: Jaké pak jest to bečení ovcí těch v uších mých, a řvání volů, kteréž já slyším? 15 Odpověděl Saul: Od Amalechitských přihnali je; nebo zachoval lid, což nejlepšího bylo z bravů a skotů, aby to obětoval Hospodinu Bohu tvému, ostatek pak jsme zahladili jako proklaté. 16 I řekl Samuel Saulovi: Dopusť, ať oznámím tobě, co jest mi mluvil Hospodin noci této. Dí jemu: Oznam. 17 Tedy řekl Samuel: Zdali jsi nebyl maličký sám u sebe? A předce učiněn jsi hlavou pokolení Izraelských, a pomazal tě Hospodin za krále nad Izraelem. 18 A poslal tě Hospodin na cestu a řekl tobě: Jdi, zahub jako proklaté hříšníky ty Amalechitské, a bojuj proti nim, dokudž byste nevyhladili jich. 19 Pročež jsi tedy neuposlechl hlasu Hospodinova, ale obrátil jsi se k loupeži, a učinils zlou věc před očima Hospodinovýma? 20 Odpověděl Saul Samuelovi: Však jsem uposlechl hlasu Hospodinova, a šel jsem cestou, kterouž poslal mne Hospodin, a přivedl jsem Agaga krále Amalechitského, i Amalechitské jako proklaté vyhubil jsem. 21 Ale lid vzal z loupeží bravy a skoty přední z věcí proklatých, k obětování Hospodinu Bohu tvému v Galgala. 22 I řekl Samuel: Zdaliž líbost takovou má Hospodin v zápalích a v obětech, jako když se poslušenství koná hlasu Hospodinova? Aj, poslouchati lépe jest, nežli obětovati, a ku poslušenství státi, nežli tuk skopců přinášeti. 23 Nebo zpoura jest takový hřích jako čarodějnictví, a přestoupiti přikázaní jako modlářství a obrazové. Poněvadž jsi pak zavrhl řeč Hospodinovu, i on také zavrhl tě, abys nebyl králem. 24 Tedy řekl Saul Samuelovi: Zhřešil jsem, že jsem přestoupil rozkaz Hospodinův a slova tvá, nebo jsem se bál lidu, a povolil jsem hlasu jejich. 25 Protož nyní odpusť, prosím, hřích můj, a navrať se se mnou, ať se pomodlím Hospodinu. 26 I řekl Samuel Saulovi: Nenavrátím se s tebou; nebo jsi zavrhl řeč Hospodinovu, tebe také zavrhl Hospodin, abys nebyl králem nad Izraelem. 27 A když se obrátil Samuel, aby odšel, Saul uchytil křídlo pláště jeho, i odtrhlo se. 28 Tedy řekl jemu Samuel: Odtrhlť jest Hospodin království Izraelské dnes od tebe, a dal je bližnímu tvému, lepšímu, než jsi ty. 29 Však proto vítěz Izraelský klamati nebude, ani želeti; nebo není člověkem, aby měl čeho želeti. 30 On pak řekl: Zhřešilť jsem, ale vždy mne cti, prosím, před staršími lidu mého a před Izraelem, a navrať se se mnou, abych se pomodlil Hospodinu Bohu tvému. 31 I navrátiv se Samuel, šel za Saulem, a pomodlil se Saul Hospodinu. 32 Řekl pak Samuel: Přiveďte ke mně Agaga, krále Amalechitského. I šel k němu Agag nádherně; nebo řekl Agag: Jistě odešla hořkost smrti. 33 Ale Samuel řekl: Jakož uvedl sirobu na ženy meč tvůj, takť osiří matka tvá nad jiné ženy. I rozsekal Samuel Agaga na kusy před Hospodinem v Galgala. 34 Potom odšel Samuel do Ráma, Saul pak vstoupil do domu svého, do Gabaa Saulova. 35 A již potom více Samuel neviděl Saule až do dne smrti své; však plakal Samuel Saule. Hospodin pak želel toho, že učinil Saule králem nad Izraelem.

Te Pakanga ki ngā Amareki

1 Nā, ka mea a Hamuera ki a Haora, "I tonoa mai ahau e Ihowā ki te whakawahi i a koe hei kīngi mō tāna iwi mō Īharaira; nā, whakarongo mai ki te reo o ngā kupu a Ihowā. 2 Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano: ‘E whakaaro ana ahau ki tā Amareke i mea ai ki a Īharaira, ki tāna whanganga i a ia i te ara i tōna haerenga mai i Īhipa. 3 Nā, tīkina, patua a Amareke, whakangaromia rawatia ā rātou mea katoa, kaua hoki rātou e tohungia; engari whakamatea ngātahitia te tāne me te wahine te pōtiki me te mea ngote ū, te kau me te hipi, te kāmera me te kāihe.’ "

4 Nā, ka huihuia te iwi e Haora, ā, taua ana e ia ki Teraimi, e rua rau mano, he hunga haere i raro, me ngā tāngata hoki o Hūrā, kotahi tekau mano. 5 Nā, ko te haerenga atu o Haora ki te pā o Amareke, ā, whakatakoto pehipehi ana i roto i te awaawa. 6 I mea hoki a Haora ki ngā Keni, "Whakatika, mawehe atu, haere ki raro i roto i ngā Amareki, kei hunā tahitia koe e ahau me rātou; i puta hoki tā koutou atawhai ki ngā tamariki katoa a Īharaira i tō rātou haerenga mai i Īhipa." Heoi, ka mawehe ngā Keni i roto i a Amareki.

7 Nā, tukitukia ana e Haora ngā Amareki i Hāwira atu ā tae noa koe ki Huru, ki te ritenga atu o Īhipa. 8 Hopukia oratia ana hoki e ia a Akaka kīngi o Amareke, ko te iwi katoa hoki i whakangaromia rawatia e ia ki te mata o te hoari. 9 Otiia i tohungia e Haora rātou ko te iwi a Akaka, me ngā mea papai o ngā hipi, o ngā kau, o ngā mea mōmona hoki, me ngā reme, me ngā mea pai katoa, kīhai hoki i aro ki te whakangaro i a rātou; engari ngā mea e whakaparahakotia ana, e rukea ana, ko ēnā a rātou i whakangaro ai.

Ka Whakaparahako a Haora e Ihowā

10 Kātahi ka puta te kupu a Ihowā ki a Hamuera, ka mea: 11 "Kua puta kē ōku whakaaro i meinga ai e ahau a Haora hei kīngi; kua hoki atu hoki ia i te whai i ahau, ā, kīhai hoki i whakamana i āku kupu." Nā, ka oho te riri i a Hamuera; ā, pau katoa taua pō i a ia e tangi ana ki a Ihowā.

12 Nā, ka maranga wawe a Hamuera i te ata ki te whakatau i a Haora; ā, ka kōrerotia ki a Hamuera, ka meatia, "I tae mai a Haora ki Karamere, nā, whakatūria ana e ia he tohu māna, ā, haere āwhio atu ana, kua pahemo atu, kua riro ki raro, ki Kirikara."

13 Nā, ka tae atu a Hamuera ki a Haora, ā, ka mea a Haora ki a ia, "Kia manaakitia koe e Ihowā, kua whakamanā e ahau te kupu a Ihowā."

14 Nā, ka mea a Hamuera, "He aha koia tēnei tangi o ngā hipi i roto nei i ōku taringa, me te tangi o ngā kau e rongo nei ahau?"

15 Anō rā ko Haora, "He mea mau mai e rātou i ngā Amareki; i tohungia hoki e te iwi ngā mea papai o ngā hipi, o ngā kau, hei mea patunga tapu ki a Ihowā, ki tōu Atua; ā, ko te toenga, whakangaromia iho e mātou."

16 Kātahi ka mea a Hamuera ki a Haora, "Kāti! Kia kōrerotia e ahau ki a koe tā Ihowā i mea ai ki ahau i tēnei pō."

Anō rā ko tērā, "Kōrero."

17 Ā, ka mea a Hamuera, "I a koe e iti ana ki tōu whakaaro, kīhai ianei koe i meinga hei upoko mō ngā iwi o Īharaira, i whakawahia e Ihowā hei kīngi mō Īharaira? 18 Nā, ka tono a Ihowā i a koe kia haere, ka mea, ‘Tīkina, whakangaromia te hunga hara, ngā Amareki, whawhai hoki ki a rātou ā poto noa rātou.’ 19 He aha koe tē whakarongo ai ki te reo o Ihowā, i aurara atu ai ki ngā taonga parakete, i mahi ai i te kino i te tirohanga a Ihowā?"

20 Nā, ka mea a Haora ki a Hamuera, "Inā, i whakarongo anō ahau ki te reo o Ihowā, i haere i te ara i tonoa ai ahau e Ihowā, kua kawea mai anō hoki e ahau a Akaka kīngi o Amareke; ko ngā Amareki anō hoki, whakangaromia iho e ahau. 21 Nā te iwi hoki i tango ētahi o ngā taonga, o ngā hipi, o ngā kau, ngā mea tino papai o ngā mea e whakangaromia ana hei mea patunga tapu ki a Ihowā, ki tōu Atua, ki Kirikara."

22 Anō rā ko Hamuera:

"Ki tā Ihowā, he pērā rānei te āhuareka

o ngā tahunga tinana, o ngā patunga tapu,

me te whakarongo ki te reo o Ihowā?

Nanā, pai atu te whakarongo i te patunga tapu,

te ngākau mahara i te ngako o ngā hipi toa.

23 Rite tonu hoki te tutū ki te hara mākutu;

te whakatuturi ki te kino, ki te karakia whakapakoko.

He whakaparahako nāu ki te kupu a Ihowā,

ka whakaparahako hoki ia ki a koe hei kīngi."

24 Nā, ka kī a Haora ki a Hamuera, "Kua hara ahau, i ahau i takahi nei i te kupu a Ihowā, i āu kupu anō hoki; i wehi hoki ahau i te iwi, i whakarongo ki tō rātou reo. 25 Tēnā rā, whakarērea noatia iho tōku hara, kia hoki atu tāua, kia koropiko ai ahau ki a Ihowā."

26 Anō rā ko Hamuera ki a Haora, "E kore ahau e hoki tahi tāua; he mea hoki kua whakaparahako koe ki te kupu a Ihowā, ā, kua whakaparahako a Ihowā ki a koe hei kīngi mō Īharaira."

27 Ā, i te tahuritanga o Hamuera ki te haere, ka mau tērā ki te pito o tōna kākahu, ā, kua pakaru. 28 Nā, ka mea a Hamuera ki a ia, "Kua haea mai e Ihowā ināianei tōu kīngitanga i roto i a Īharaira, kua hoatu ki tōu hoa e pai atu ana i a koe. 29 E kore anō hoki te Kaha o Īharaira e teka; e kore anō hoki e puta kē ōna whakaaro; nō te mea ehara ia i te tangata e puta kē ai ōna whakaaro."

30 Anō rā ko tērā, "Kua hara ahau; otiia whakahōnoretia ahau āianei i te aroaro o ngā kaumātua o tōku iwi, i te aroaro o Īharaira, kia hoki tahi tāua, kia koropiko ai ahau ki a Ihowā, ki tōu Atua." 31 Heoi, hoki ana a Hamuera i muri i a Haora, ā, karakia ana a Haora ki a Ihowā.

32 Kātahi a Hamuera ka mea, "Kawea mai ki ahau a Akaka kīngi o Amareke."

Nā, ka āta hīkoi a Akaka ki a ia. Ā, ka mea a Akaka, "He pono kua pahemo kē te ngau kino a te mate."

33 Anō rā ko Hamuera,

"Nā tāu hoari i kore ai ngā uri o ngā wāhine,

ka pēnā anō tōu whaea te urikore i roto i ngā wāhine."

Nā, hāua iho a Akaka e Hamuera i te aroaro o Ihowā i Kirikara.

34 Kātahi ka haere a Hamuera ki Rama; ko Haora ia i haere ki runga ki tōna whare, ki Kipea o Haora. 35 Kīhai hoki a Haora i tirotirohia e Hamuera i muri iho ā taea noatia te rā i mate ai ia; heoi tangihia ana a Haora e Hamuera. I puta kē anō hoki ngā whakaaro o Ihowā i meinga ai e ia a Haora hei kīngi mō Īharaira.