1 Samuel 17

1 I sebrali Filistinští vojska svá k boji, a shromáždili se u Socho, kteréž jest Judovo, a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim. 2 Ale Saul a muži Izraelští sebravše se, položili se v údolí Elah, a sšikovali se k bitvě proti Filistinským. 3 I stáli Filistinští na hoře s strany jedné, a Izraelští stáli na hoře s strany druhé, a údolí bylo mezi nimi. 4 I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského, Goliáš jménem, z Gát, zvýší šesti loket a dlani. 5 Lebka pak ocelivá na hlavě jeho, a v pancíř brněný byl oblečen, kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli. 6 Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho, a pavéza ocelivá mezi rameny jeho. 7 A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské, železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa; a ten, kterýž nosil braň jeho, šel před ním. 8 I postavil se, a volal na vojska Izraelská, řka k nim: Nač jste to vyšli, vojensky se sšikovavše? Zdaliž já nejsem Filistinský, a vy služebníci Saulovi? Vybeřte z sebe muže, kterýž by sstoupil ke mně. 9 Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme služebníci vaši; pakliť já přemohu jej a zabiji ho, budete vy služebníci naši, a sloužiti budete nám. 10 Pravil také ten Filistinský: Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská. Vydejtež mi muže, abychom se bili spolu. 11 A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková, ulekli se a báli se velmi. 12 David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem sešlým. 13 Tři také synové Izai starší šedše, táhli na vojnu s Saulem. Jména těch tří synů jeho, kteříž byli šli k boji: Eliáb prvorozený, a druhý po něm Abinadab, třetí pak Samma. 14 Ale David byl nejmladší. A tak ti tři synové starší odešli s Saulem). 15 David tedy odšel od Saule a navrátil se, aby pásl stádo otce svého v Betlémě. 16 I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní. 17 Tedy řekl Izai Davidovi synu svému: Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto, a běž do vojska k bratřím svým. 18 A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu, a navštívě bratří své, pozdravíš jich, a základ jejich vyzdvihneš. 19 Saul pak i oni, i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah, bojujíce proti Filistinským. 20 A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě. 21 I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku. 22 Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají. 23 A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David. 24 Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně. 25 I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli. 26 I mluvil David mužům, kteříž stáli u něho, a řekl: Co bude dáno muži tomu, kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten, že pohanění uvodí na vojsko Boha živého? 27 Odpověděl jemu lid v táž slova, řka: To bude dáno muži, kterýž by ho zabil. 28 A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě. 29 I řekl David: Což jsem pak učinil? Zdaž mi nebylo poručeno? 30 Tedy šel od něho k jinému, jehož se tázal jako i prvé. I odpověděl jemu lid tak jako i prvé. 31 A tak roznesla se slova, kteráž mluvil David, a oznámili je Saulovi. Kterýžto povolal ho. 32 I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto. 33 Ale Saul řekl Davidovi: Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu, abys se potýkal s ním; nebo mládenček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své. 34 Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda, 35 Já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil. 36 I lva i nedvěda zabil služebník tvůj; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého. 37 Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou. 38 I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř. 39 Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil to David s sebe. 40 A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému. 41 Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním. 42 A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření. 43 I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své. 44 Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským. 45 Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal. 46 Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli. 47 A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše. 48 Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal. 49 V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem. 50 A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl. 51 A přiběh David, stál nad Filistinským. Potom pochytiv meč jeho, dobyl ho z pošvy a zabil jej, a sťal jím hlavu jeho. To vidouce Filistinští, že umřel nejsilnější jejich, utíkali. 52 A protož vstavše muži Izraelští a Judští, zkřikli a honili Filistinské, až kde se vchází do údolí, a až k branám Akaron. I padali, raněni jsouce, Filistinští po cestě k Saraim, až do Gát a až do Akaron. 53 A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských, vzebrali tábor jejich. 54 Potom David vzav hlavu toho Filistinského, přinesl ji do Jeruzaléma, a odění jeho složil v stanu svém. 55 Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček? Odpověděl Abner: Jako jest živa duše tvá, králi, že nevím. 56 Ale král řekl: Zeptej ty se, čí jest syn mládenec ten. 57 Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho, pojav ho Abner, přivedl jej před Saule, an drží hlavu Filistinského v ruce své. 58 I řekl jemu Saul: Èí jsi syn, mládenče? Odpověděl David: Syn služebníka tvého Izai Betlémského.

Ka Wero a Koriata ki te Ope Īharaira

1 Nā, kua huihui ngā Pirihitini i ā rātou ope ki te whawhai, ā, ka whakaminea ki Hokoho o Hūrā, noho ana i waenganui o Hokoho, o Ateka, i Epeheramime. 2 I huihui anō a Haora rātou ko ngā tāngata o Īharaira, i noho ki te raorao o Eraha; ā, ka whakatakoto i ā rātou ngohi mō te whawhai ki ngā Pirihitini. 3 Nā, i runga ngā Pirihitini i te maunga i tēnei taha e tū ana, me Īharaira i te maunga i tērā taha e tū ana; he whārua hoki i waenganui o rātou.

4 Nā, ko te putanga o tētahi tangata, he papatū, i roto i te puni o ngā Pirihitini, ko tōna ingoa, ko Koriata, nō Kāta, e ono whatīanga kotahi hoki whanganga a te ringa tōna roa. 5 Ā, he parāhi te pōtae o tōna mātenga, he pukupuku unahi hoki tōna kākahu; ko te taimaha o te pukupuku e rima mano hekere parāhi. 6 He whakapuru tao parāhi kei ōna waewae, ā, i ōna pokohiwi he tīmata parāhi. 7 Rite tonu hoki ki te rākau a te kaiwhatu te kakau o tāna taoroa. Nā, ko te taimaha o te tete o tāna taoroa e ono rau hekere rino; i mua anō i a ia e haere ana te kaimau o tāna whakangungu rākau.

8 Nā, ka tū ia, ā, ka karanga ki ngā ngohi a Īharaira, ka mea ki a rātou, "He aha koutou i puta mai ai ki te whakatakoto i ā koutou ngohi? Ehara ianei ahau i te Pirihitini, ko koutou he pononga nā Haora? Whiriwhiria he tangata mā koutou, ā, kia heke iho ia ki ahau. 9 Ki te kaha ia ki te whawhai ki ahau, ki te patu i ahau, nā, ko mātou hei pononga mā koutou; ki te kaha ia ko ahau i a ia, ki te patu i a ia, nā hei pononga koutou mā mātou, ā, me mahi koutou ki a mātou." 10 I mea anō taua Pirihitini, "Tēnei tāku whakatara ināianei mō ngā ngohi a Īharaira; hōmai he tangata ki ahau kia whawhai māua." 11 Ā, i te rongonga o Haora rātou ko Īharaira katoa ki ēnei kupu a te Pirihitini, hopī noa iho rātou, nui atu te wehi.

Ko Rāwiri i roto i te Puni a Haora

12 Nā, he tama a Rāwiri nā taua Ēparati o Pēterehema Hūrā, ko Hehe nei tōna ingoa, tokowaru hoki āna tama. Ā, i ngā rā o Haora kua koroheketia taua tangata i roto i ngā tāngata. 13 Nā, tokotoru ngā tama a Hehe, ko ngā kaumātua, i haere, i aru i a Haora ki te pakanga; ko ngā ingoa ēnei o āna tama tokotoru i haere nei ki te pakanga, ko Eriapa te mātāmua, ko tō muri iho i a ia ko Apinarapa, ā, ko Hamaha te tuatoru. 14 Ko Rāwiri hoki tō muri rawa; nā, aru ana ngā mea kaumātua tokotoru i a Haora. 15 Nā, haere ai a Rāwiri, ā, ka hoki atu i a Haora ki te tiaki i ngā hipi a tōna pāpā i Pēterehema.

16 Nā, i te ata, i te ahiahi, ka whakatata mai taua Pirihitini, ka whakaatu i a ia, e whā tekau ngā rā.

17 Nā, ka mea a Hehe ki tāna tama, ki a Rāwiri, "Tēnā, maua atu tētahi wāhi o tēnei wīti pāhūhū, kia kotahi epa, mā ōu tuākana, me ēnei taro kotahi tekau, rere atu ki te puni, ki ōu tuākana. 18 Maua atu hoki ēnei tīhi kotahi tekau ki tō rātou rangatira mano, ka tirotiro atu kei te pēhea ōu tuākana, ka tango mai ai i ā rātou tohu. 19 Nā, i te raorao o Eraha a Haora me rātou, me ngā tāngata katoa hoki o Īharaira e whawhai ana ki ngā Pirihitini."

20 Nā, ka maranga wawe a Rāwiri i te ata, tukua atu ana e ia ngā hipi ki te kaitiaki, ā, mauria ana aua mea e ia, haere ana; pērā ana ia me tā Hehe i whakahau ai ki a ia. Ā, nō tōna taenga ki te parepare e haere ana te ope ki te whawhai, e hāmama ana, mō te whai. 21 Kua oti hoki i a Īharaira rātou ko ngā Pirihitini ngā ngohi te whakatakoto, tēnei ngohi hei whawhai ki tērā ngohi. 22 Nā, tukua ana e Rāwiri tāna pīkaunga, ki te ringa o te kaitiaki o ngā pīkaunga, ā, rere ana ki te taua, ka tae, ka oha ki ōna tuākana. 23 I a ia anō e kōrero ana ki a rātou, nā, ko taua papatū, ko te Pirihitini o Kāta, ko Koriata tōna ingoa, e haere mai ana i roto i ngā ngohi a ngā Pirihitini, ā, ka kōrero ko aua kōrero rā anō, ā, ka rongo a Rāwiri. 24 Ā, i te kitenga o ngā tāngata katoa o Īharaira i taua tangata, rere ana rātou i tōna aroaro, ā, nui atu tō rātou wehi.

25 Nā, ka mea ngā tāngata o Īharaira, "I kite rānei koutou i taua tangata i haere mai nei? He pono he whakatara mō Īharaira i haere mai ai ia. Nā, ko te tangata e patua ai ia, nui atu ngā taonga e hōmai e te kīngi ki a ia, ka hōmai anō e ia tāna tamāhine ki a ia, ka whakarangatiratia anō te whare o tōna pāpā i roto i a Īharaira."

26 Nā, ka kōrero a Rāwiri ki ngā tāngata e tū ana i tōna taha, ka mea, "Ka pēheatia te tangata e patua ai tēnei Pirihitini, e mutu ai te tāwai o Īharaira? Ko wai hoki tēnei Pirihitini kokotikore i whakatara ai ia ki ngā ngohi a te Atua ora?"

27 Nā, ka pēnei te whakahoki a te iwi ki a ia, ka mea rātou, "Ka pērā anō te hanga ki te tangata, e patua ai ia."

28 Ā, nō te rongonga o Eriapa, o tōna tuakana mātāmua, i a ia e kōrero ana ki aua tāngata, ko te tino muranga o te riri o Eriapa ki a Rāwiri, ka mea ia, "He aha koe i haere mai ai? I tukua e koe ki a wai aua hipi torutoru rā i te koraha? E mōhio ana ahau ki tōu whakapehapeha, ki te kino anō hoki o tōu ngākau, he mātakitaki hoki i te whawhai i haere mai ai koe ki raro nei."

29 Nā, ka mea a Rāwiri, "I aha koia ahau? Kāhore rānei he take?" 30 Nā, ka tahuri atu ia i a ia ki tētahi atu, ā, ka kōrero atu ko aua kupu anō; ā, rite tonu ki te kupu tuatahi te kupu i whakahokia mai e te iwi ki a ia. 31 Ā, nō ka rangona ngā kupu i kōrerotia e Rāwiri, kōrerotia ana e rātou ki a Haora; ā, ka tono ia kia tīkina ia.

32 Nā, ka mea a Rāwiri ki a Haora, "Kei hopī te ngākau o tētahi ki a ia; mā tāu pononga e haere ki te whawhai ki tēnei Pirihitini."

33 Nā, ka mea a Haora ki a Rāwiri, "E kore e taea e koe te haere ki tēnei Pirihitini whawhai ai; he tamariki nei hoki koe, he tangata hāpai patu ia nō tōna tamarikitanga ake."

34 Nā, ka mea a Rāwiri ki a Haora, "I te tiaki tāu pononga i ngā hipi a tōna pāpā. Nā, ko te haerenga mai o tētahi raiona, o tētahi pea, kāhakina atu ana he reme i roto i te kāhui; 35 nā, ka puta atu ahau ki te whai i a ia, ā, patua ana ia e ahau; tangohia mai ana hoki te reme i roto i tōna waha. Ā, nō tōna whakatikanga mai ki ahau, hopukia ana tōna kumikumi e ahau, patua iho kia mate. 36 I patua rūruatia te raiona me te pea e tāu pononga; ā, ka rite tēnei Pirihitini kokotikore ki tētahi o rāua; mōna i whakatara ki ngā ngohi a te Atua ora." 37 I mea anō a Rāwiri, "Mā Ihowā nāna nei ahau i whakaora i te wae o te raiona, i te wae o te pea, māna ahau e whakaora i te ringa o tēnei Pirihitini."

Anō rā ko Haora ki a Rāwiri, "Haere, hei a koe anō a Ihowā."

38 Nā, ka whakakākahuria a Rāwiri e Haora ki ōna kākahu, i pōtaea anō tōna mātenga e ia ki te pōtae parāhi; i whakakākahuria anō hoki e ia he pukupuku rino ki a ia. 39 Ā, whītikiria ana e Rāwiri tāna hoari ki waho ake o ōna kākahu; ka anga, ka haere; kīhai hoki i whakamātauria e ia.

Nā, ka mea a Rāwiri ki a Haora, "E kore e tika tāku haere i ēnei, kāhore hoki i whakamātauria e ahau." Nā, whakarērea atu ana e Rāwiri. 40 Nā, ka maua atu e ia ko tāna tokotoko i tōna ringa; i whiriwhiria anō ētahi kōhatu māeneene e rima māna i roto i te awa, ā, whaowhina ana ki roto ki tāna pēke hēpara, arā ki te pūtea; i tōna ringa anō tāna kōtaha, nā, ko tōna whakatatanga atu ki te Pirihitini.

Ka Patua e Rāwiri a Koriata

41 Ā, i haere tonu mai te Pirihitini, i whakatata mai ki a Rāwiri; ko te kaimau anō o tāna whakangungu rākau i haere i mua i a ia. 42 Ā, nō te tirotirohanga o te Pirihitini, ka kite i a Rāwiri, whakahāwea ana ki a ia; he taitamariki hoki ia, he kiri pūwhero, he ātaahua hoki. 43 Nā, ka mea te Pirihitini ki a Rāwiri, "He kurī ahau i haere mai ai koe me ngā tokotoko ki ahau?" Nā, kangā iho a Rāwiri e te Pirihitini ki ōna atua. 44 I mea anō te Pirihitini ki a Rāwiri, "Haere mai ki ahau, ā, ka hoatu e ahau ōu kikokiko mā ngā manu o te rangi, mā ngā kararehe o te pārae."

45 Kātahi ka mea a Rāwiri ki te Pirihitini, "I haere mai koe ki ahau me te hoari, me te taoroa, me te tīmata; ko ahau ia ka haere atu nei ki a koe i runga i te ingoa o Ihowā o ngā mano, o te Atua o ngā taua a Īharaira, o tāu i whakatara ake nā. 46 Ko āianei koe tukua mai ai e Ihowā ki tōku ringa, ā, ka patua koe e ahau, ka tangohia tōu upoko i a koe, ā, ka hoatu āianei ngā tinana o te ope o ngā Pirihitini mā ngā manu o te rangi, mā ngā kararehe mohoao o te whenua, ā, ka mōhio te whenua katoa he Atua anō tō Īharaira. 47 Ā, ka mōhio tēnei whakaminenga katoa, ehara te hoari, te taoroa rānei, i tā Ihowā mea hei whakaora; nā Ihowā hoki te whawhai, ā, māna koutou e hōmai ki ō mātou ringa."

48 Nā, ka whakatika te Pirihitini, ka haere mai, ka whakatata ki te whakatūtaki i a Rāwiri, nā, ka hohoro a Rāwiri, ā, rere ana ki te taua kia tūtaki ki te Pirihitini. 49 Nā, kua totoro iho te ringa o Rāwiri ki roto ki te pēke, kei te tango i tētahi kōhatu i roto, piua atu ana e ia. Nā, kua tū te rae o te Pirihitini, toremi atu te kōhatu ki roto ki tōna rae; nā, hinga tāpapa iho ana ia ki te whenua.

50 Heoi he kōtaha, he kōhatu tā Rāwiri, ā, hinga ana i a ia te Pirihitini, patua ana e ia, mate rawa. Otiia, kāhore he hoari i te ringa o Rāwiri.

51 Kātahi ka rere a Rāwiri, ā, tū ana i runga i te Pirihitini, nā, ka mau ki tāna hoari, unuhia ana e ia i roto i te takotoranga, nā, whakamatea ana ia, ā, tapahia ana tōna upoko ki taua hoari.

Ā, nō te kitenga o ngā Pirihitini kua mate tō rātou toa, whati ana rātou. 52 Nā, ka whakatika ngā tāngata o Īharaira rātou ko Hūrā, hāmama ana, nā, whāia ana e rātou ngā Pirihitini ā tae noa koe ki te raorao, ki ngā kūwaha o Ekerono. Nā, hinga ana ngā mea i patua o ngā Pirihitini i te ara ki Haaraimi ā tae noa ki Kāta, ki Ekerono.

53 Nā, ka hoki ngā tama a Īharaira i te whai i ngā Pirihitini, nā, kei te pāhua i tō rātou puni. 54 Nā, ka mau a Rāwiri ki te upoko o te Pirihitini, ā, kawea ana ki Hiruhārama: ko āna mea ia mō te patu i waiho e ia i tōna tēneti.

Ka Whakamōhio a Rāwiri ki a Haora

55 Nā, i te kitenga o Haora i a Rāwiri e haere atu ana ki te tū i te Pirihitini, ka mea ia ki a Āpanēre, ki te rangatira ope, "E Āpanēre, he tama nā wai tēnā tamaiti?"

Ka mea a Āpanēre, "E ora ana tōu wairua, e te kīngi, kāhore ahau e mōhio."

56 Nā, ka mea te kīngi, "Ui atu he tama nā wai taua tamaiti."

57 Nā, i te hokinga mai o Rāwiri i te patu i te Pirihitini, ka mau a Āpanēre ki a ia, ā, kawea ana ki te aroaro o Haora, me te pane anō o te Pirihitini i tōna ringa.

58 Nā, ka mea a Haora ki a ia, "E tama, nā wai koe tamaiti?"

Anō rā ko Rāwiri, "He tama ahau nā tāu pononga, nā Hehe o Pēterehema."