1 Samuel 28

1 I stalo se za dnů těch, že Filistinští sebrali vojska svá k boji, aby bojovali s Izraelem. I řekl Achis Davidovi: Věz nepochybně, že potáhneš se mnou na vojnu, ty i muži tvoji. 2 Odpověděl David Achisovi: Teprv ty poznáš, co učiní služebník tvůj. I řekl Achis Davidovi: Touť příčinou strážným života svého tě ustanovím po všecky dny. 3 (Samuel pak již byl umřel; pročež plakal ho všecken Izrael, a pochovali jej v Ráma, totiž v městě jeho. A Saul byl vyplénil věšťce a hadače z země.) 4 Tedy shromáždivše se Filistinští, přitáhli a položili se u Sunem. Shromáždil i Saul všeho Izraele, a položili se v Gelboe. 5 Vida pak Saul vojsko Filistinské, bál se, a uleklo se srdce jeho velmi. 6 I dotazoval se Saul Hospodina, ale Hospodin neodpovídal jemu ani skrze sny, ani skrze urim, ani skrze proroky. 7 Protož řekl Saul služebníkům svým: Pohledejte mi ženy mající ducha věštího, i půjdu k ní a poradím se skrze ni. Jemuž odpověděli služebníci jeho: Aj, žena mající ducha věštího v Endor. 8 Tedy změniv Saul oděv, oblékl se v roucho jiné, a šel sám a dva muži s ním, a přišli k ženě té v noci. I řekl: Medle hádej mi skrze ducha věštího, a způsob to, ať ke mně vyjde ten, kohož bych jmenoval tobě. 9 Ale žena řekla jemu: Aj, ty víš, co učinil Saul, kterak vyhladil věšťce a hadače z země. Pročež tedy ty pokládáš osídlo duši mé, abys mne o hrdlo připravil? 10 I přisáhl jí Saul skrze Hospodina, řka: Živť jest Hospodin, že nepřijde na tě trestání pro tu věc. 11 Tedy řekla žena: Kohožť mám vyvésti? Kterýž řekl: Samuele mi vyveď. 12 A když uzřela žena Samuele, zkřikla hlasem velikým, a řekla žena Saulovi takto: Pročež jsi mne oklamal! Nebo ty jsi Saul. 13 I řekl jí král: Neboj se. Což jsi pak viděla? Odpověděla žena Saulovi: Bohy jsem viděla vystupující z země. 14 Řekl jí opět: Jaký jest způsob jeho? Odpověděla jemu: Muž starý vystupuje a jest oděný pláštěm. Tedy srozuměl Saul, že by Samuel byl, a sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu. 15 I řekl Samuel Saulovi: Proč mne nepokojíš, že jsi mne zavolati rozkázal? Odpověděl Saul: Úzkostmi sevřín jsem velice; nebo Filistinští bojují proti mně, a Bůh odstoupil ode mne, a neodpovídá mi více, ani skrze proroky, ani skrze sny. Protož povolal jsem tě, abys mi oznámil, co bych měl činiti. 16 I řekl Samuel: Proč tedy se mne dotazuješ, poněvadž Hospodin odstoupil od tebe, a jest s nepřítelem tvým? 17 Učiniltě zajisté jemu Hospodin, jakož mluvil skrze mne, a odtrhl Hospodin království od ruky tvé, a dal je bližnímu tvému, Davidovi. 18 Nebo že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, a nevykonals hněvu prchlivosti jeho nad Amalechem, protož učinil tobě to dnes Hospodin. 19 Nadto vydá Hospodin i Izraele s tebou v ruku Filistinských, a zítra budeš ty i synové tvoji se mnou. I vojska Izraelská vydá Hospodin v ruku Filistinských. 20 I padl Saul náhle tak, jak dlouhý byl, na zem, nebo se byl ulekl náramně slov Samuelových. K tomu ani síly v něm nebylo, nebo nic nejedl celý ten den a celou tu noc. 21 Přistoupivši pak ta žena k Saulovi a uzřevši, že jest předěšen náramně, řekla jemu: Aj, uposlechla děvka tvá hlasu tvého, a opovážila jsem se života svého, že jsem uposlechla slov tvých, kteráž jsi mluvil ke mně. 22 Nyní tedy uposlechni i ty, prosím, hlasu děvky své, a položím před tebe kousek chleba, abys jedl a posilil se, a tak jíti mohl cestou svou. 23 Kterýž odepřel a řekl: Nebuduť jísti. I přinutili ho služebníci jeho, ano i ta žena, tak že uposlechl hlasu jejich, a vstav s země, sedl na lůžko. 24 Měla pak ta žena tele tučné v domě, kteréž spěšně zabila, a vzavši mouky, zadělala, a napekla z ní chlebů přesných. 25 Potom přinesla před Saule a služebníky jeho, kteříž jedli, a vstavše v touž noc, odešli.

Ka Kōrero a Haora ki te Wairua o Hamuera

1 Nā, i aua rā kua huihuia e ngā Pirihitini ā rātou taua mō te pakanga, hei whawhai ki a Īharaira. Nā, ka mea a Ākihi ki a Rāwiri, "Kia tino mōhio koe me haere tahi tāua ki te whawhai, koutou ko āu tāngata."

2 Anō rā ko Rāwiri ki a Ākihi, "Mā reira koe ka mōhio ai ki ngā mahi a tāu pononga."

Ā, ka mea a Ākihi ki a Rāwiri, "Koia ahau ka mea nei i a koe hei tiaki mō tōku upoko i ngā rā katoa."

3 Nā, kua mate a Hamuera, kua uhungatia hoki e Īharaira katoa, kua tanumia ki Rama, ki tōna pā ake. Kua whakakorea atu hoki e Haora i te whenua te hunga i ngā waka atua, i ngā rapa māori hoki.

4 Nā, ka huihui ngā Pirihitini, ā, haere mai ana, puni ana ki Huneme; i huihuia anō e Haora a Īharaira katoa, ā, puni ana ki Kiripoa. 5 Ā, nō te kitenga o Haora i te taua a ngā Pirihitini, ka wehi, tūiri rawa tōna ngākau. 6 Nā, i te uinga a Haora ki a Ihowā, hore rawa he kupu a Ihowā i whakahokia mai ki a ia, e ngā moe, e ngā Urimi, e ngā poropiti rānei. 7 Kātahi a Haora ka mea ki āna tāngata, "Rapua māku tētahi wahine he atua māori tōna kia haere ahau ki a ia ki te rapu tikanga i a ia."

Anō rā ko āna tāngata ki a ia, "Tērā tētahi wahine he atua māori tōna, kei Eneroro."

8 Nā, ka whakaahua kē a Haora i a ia, ā, kākahu ana i ētahi kākahu kē, haere ana ia me āna tāngata tokorua; ka tae ki taua wahine i te pō, ka mea atu ia, "Tēnā koa, hirihiria te atua māori, ā, whakaputaina ake ki ahau tāku e kī atu ai."

9 Nā, ka mea taua wahine ki a ia, "Ha, kua mōhio anō koe ki tā Haora i mea ai, ki tāna hautopenga atu i te hunga atua māori, i ngā rapa māori, o te whenua nei. He aha rā koe i mea māhanga mai ai mō tōku wairua, kia mate ai ahau?"

10 Nā, ka oatitia a Ihowā e Haora ki a ia, i mea ia, "E ora ana a Ihowā, e kore tētahi hē e pā ki a koe mō tēnei mea."

11 Kātahi te wahine ka mea, "Ko wai kia whakaputaina ake e ahau ki a koe?"

Anō rā ko ia, "Ko Hamuera tāu e whakaputa ake ai ki ahau."

12 Ā, nō te kitenga o te wahine i a Hamuera, nui atu tōna reo ki te hāmama; ā, ka kōrero te wahine ki a Haora, ka mea, "He aha koe i tinihanga ai ki ahau? Ko Haora hoki koe."

13 Nā, ka mea te kīngi ki a ia, "Kaua e wehi; i kite hoki koe i te aha?"

Nā, ka mea te wahine ki a Haora, "Kei te kite ahau i tētahi atua e haere ake ana i te whenua."

14 Anō rā ko tērā ki a ia, "He āhua aha tōna?"

Ka mea ia, "He koroheke te haere ake nei; he koroka hoki te kākahu."

Nā, ka mōhio a Haora ko Hamuera. Tuohu ana tōna mata ki te whenua, piko ana ia.

15 Nā, ka mea a Hamuera ki a Haora, "He aha koe i whakaohooho ai i ahau, i mea ai kia haere ake ahau?"

Anō rā ko Haora, "Nui atu tōku mate; e whawhai ana hoki ngā Pirihitini ki ahau, ā, kua mahue ahau i te Atua, kāhore ake hoki he kupu āna e whakahokia mai ki ahau e ngā poropiti, e ngā moe rānei; koia ahau i karanga ai ki a koe, hei ako i ahau ki tāku e mea ai."

16 Kātahi a Hamuera ka mea, "He aha rā koe i ui ai ki ahau, kua mahue nei hoki koe i a Ihowā, hei hoariri anō ia ki a koe? 17 Nā, kua meatia e Ihowā mōna ake tāna i whakapuakina e ahau; kua haea atu hoki te kīngitanga i tōu ringa, kua hoatu ki tōu hoa, arā ki a Rāwiri. 18 Mōu kīhai i rongo ki te reo o Ihowā, kīhai i whakaputa i tōna riri āritarita ki a Amareke; nā reira a Ihowā i mea ai i tēnei mea ki a koe i tēnei rā. 19 Ko tēnei, ka hoatu anō a Īharaira Ihowā me koe hoki ki te ringa o ngā Pirihitini, ā, āpōpō koutou ko āu tama tae ake ai ki ahau. Ā, ka hoatu e Ihowā te taua a Īharaira ki te ringa o ngā Pirihitini."

20 Kātahi ka hinga tonu iho a Haora, tōna roa katoa ki te whenua, nui rawa hoki tōna wehi mō ngā kupu a Hamuera; kāhore anō he kaha i roto i a ia; kīhai hoki ia i kai taro noa pau noa taua rā, pau noa taua pō.

21 Nā, ka haere taua wahine ki a Haora; ā, ka kite e pororaru rawa ana ōna whakaaro, ka mea ki a ia, "Nanā, kua whakarongo nei tāu pononga ki tōu reo, ā, whakamomori ana ahau ki te mate, whakarongo ana ahau ki āu kupu i kōrerotia e koe ki ahau. 22 Nā, tēnā, whakarongo mai hoki āianei ki te reo o tāu pononga, kia whakatakotoria e ahau tētahi wāhi taro ki tōu aroaro; me kai anō koe, kia whai kaha ai koe ina haere i tōu huarahi."

23 Otiia i whakakāhore ia, i mea, "E kore ahau e kai."

Heoi, tohea ana ia e āna tāngata rātou ko te wahine; nā, ka rongo ia ki tō rātou reo, ā, whakatika ake ana i te whenua, noho ana ki runga ki te moenga.

24 Nā, he kūao kau tā taua wahine i te whare, he mea whāngai. Nā, hohoro tonu tāna patu, tīkina ana e ia he parāoa, pokepokea ana, tunua iho e ia ētahi keke rēwenakore. 25 Kawea mai ana e ia ki te aroaro o Haora, ki te aroaro anō o āna tāngata. Nā, kai ana rātou, ā, whakatika ana, haere atu ana i taua pō.