Neemias 9

1 Potom dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce shromáždili se synové Izraelští, a postíce se v žíních, posypali se prstí, 2 (Oddělilo se pak bylo símě Izraelské ode všech cizozemců), a stojíce, vyznávali hříchy své i nepravosti otců svých. 3 I stáli na místech svých, a čtli v knize zákona Hospodina Boha svého čtyřikrát za den, a čtyřikrát vyznávali a klaněli se Hospodinu Bohu svému. 4 Za tím vystoupivše na výstupek Levítský Jesua a Báni, Kadmiel, Sebaniáš, Bunni, Serebiáš, Báni a Chenani, volali hlasem velikým k Hospodinu Bohu svému. 5 A řekli Levítové ti, Jesua, Kadmiel, Báni, Chasabniáš, Serebiáš, Hodiáš, Sebaniáš a Petachiáš: Vstaňte, dobrořečte Hospodinu Bohu svému, od věků až na věky, a ať dobrořečí slavnému jménu jeho, a vyššímu nad každé dobrořečení i chválu. 6 Ty jsi, Hospodine, sám ten jediný, ty jsi učinil nebesa, nebesa nebes i všecko vojsko jejich, zemi i všecko, což jest na ní, moře i všecko, což jest v nich, obživuješ také všecko, ano i vojska nebeská před tebou se sklánějí. 7 Ty jsi, Hospodine, Bůh ten, kterýž jsi vyvolil Abrama, a vyvedl jej z Ur Kaldejských, a dal jsi jemu jméno Abraham. 8 A nalezl jsi srdce jeho věrné před sebou, a učinil jsi s ním smlouvu, že dáš zemi Kananejského, Hetejského, Amorejského, Ferezejského, Jebuzejského a Gergezejského, že dáš ji semeni jeho, a naplnils slova svá, nebo spravedlivý jsi ty. 9 Popatřil jsi zajisté na trápení otců našich v Egyptě, a křik jejich vyslyšel jsi při moři Rudém. 10 A ukazovals znamení a zázraky na Faraonovi i na všech služebnících jeho, i na všem lidu země jeho; nebo věděl jsi, že jsou pýchu provodili nad nimi. Èímž jsi dobyl sobě jména, jakž se to podnes vidí. 11 Nadto i moře jsi před nimi rozdělil, tak že přešli prostředkem moře po suše, a ty, jenž je stihali, uvrhl jsi do hlubin, jako kámen do vody veliké. 12 A sloupem oblakovým vodils je ve dne, a sloupem ohnivým v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jíti měli. 13 Potom jsi sstoupil na horu Sinai, a mluvil jsi s nimi s nebe, a vydal jsi jim soudy přímé a zákony pravé, ustanovení a přikázaní dobrá. 14 Též i sobotu svou svatou známu jsi jim učinil, a přikázaní, ustanovení i zákon vydals jim skrze Mojžíše, služebníka svého. 15 Také i chléb s nebe dal jsi jim v hladu jejich, a vodu z skály vyvedl jsi jim v žízni jejich, a rozkázal jsi jim, aby šli a dědičně vládli zemí, kterouž jsi zdvihna ruku svou, přisáhl dáti jim. 16 Oni pak a otcové naši pyšně sobě počínali, a zatvrdivše šíji svou, neposlouchali přikázaní tvých. 17 Nýbrž hned nechtěli slyšeti, aniž se rozpomenuli na divné činy tvé, kteréž jsi působil při nich, a zatvrdivše šíji svou, ustavovali sobě vůdce, chtíce se navrátiti k porobení svému z zarputilosti své. Ty však, Bože, snadný k odpuštění, milostivý a lítostivý, dlouho shovívající a hojný v milosrdenství, neopustils jich. 18 Ano i tehdáž, když sobě udělali tele slité a řekli: Tito jsou bohové tvoji, kteříž tě vyvedli z Egypta, a dopustili se velikého rouhání. 19 Ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. Sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli. 20 Nadto Ducha svého dobrého dal jsi k vyučování jich, manny své také neodjals od úst jejich, a vodu dal jsi jim v žízni jejich. 21 A tak za čtyřidceti let krmil jsi je na poušti. V ničemž nedostatku neměli, oděv jejich nezvetšel, a nohy jejich se neodhnetly. 22 Potom dal jsi jim království a národy, kteréž jsi rozehnal do koutů, tak že dědičně obdrželi zemi Seonovu, a zemi krále Ezebon, i zemi Oga krále Bázan. 23 Syny pak jejich rozmnožil jsi jako hvězdy nebeské, a uvedl jsi je do země, o kteréž jsi byl řekl otcům jejich, že do ní vejdou, aby jí vládli. 24 Nebo všedše synové, dědičně obdrželi zemi tu, když jsi snížil před nimi obyvatele té země Kananejské, a dals je v ruku jejich, i krále jejich, i národy té země, aby s nimi nakládali podlé vůle své. 25 A tak vzali města hrazená i pole úrodná, a dědičně ujali domy plné všeho dobrého, studnice vykopané, vinice a olivoví, i stromoví ovoce nesoucí velmi mnohé. I jedli, a nasyceni jsouce, vytyli, a v dobrodiní tvém hojném rozkoší oplývali. 26 Když pak popouzejíce tě, zprotivili se tobě, zavrhše zákon tvůj za hřbet svůj, a proroky tvé zmordovali, kteříž jim osvědčovali, aby je obrátili k tobě, a dopouštěli se velikého rouhání, 27 Dával jsi je v ruku nepřátel jejich, kteříž je ssužovali. A když v čas ssoužení svého volali k tobě, tys je s nebe vyslýchal, a podlé mnohých slitování svých dával jsi jim vysvoboditele, kteříž je vysvobozovali z ruky nepřátel jejich. 28 Mezitím, jakž jen oddechnutí měli, zase znovu činili zlé před tebou, a protož pouštěl jsi je v ruku nepřátel jejich, aby panovali nad nimi. Když se pak opět obrátili, a křičeli k tobě, tys je s nebe vyslýchal a vysvobozoval podlé slitování svých po mnohé časy. 29 A napomínals jich, abys je obrátil k zákonu svému, ale oni pyšně sobě počínali, a neposlouchali přikázaní tvých, a proti soudům tvým hřešili, v nichžto, činil-li by je člověk, byl by živ. Nýbrž plece svého uchylujíce, šíji svou zatvrzovali, a neposlouchali. 30 A však shovíval jsi jim po mnohá léta, osvědčuje jim duchem svým skrze proroky své, a když neposlouchali, dal jsi je v ruku národům zemí. 31 Ale pro slitování svá mnohá nedals jim do konce zahynouti, aniž jsi jich opustil, proto že jsi Bůh milostivý a lítostivý. 32 Nyní tedy, ó Bože náš, silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství, nechť to není u tebe za málo, že ty všecky těžkosti na nás přišly, na krále naše, knížata naše, kněží naše, proroky naše i na otce naše, a na všecken lid tvůj, hned ode dnů králů Assyrských, až do tohoto dne, 33 Ačkoli ty jsi spravedlivý ve všech těch věcech, kteréž přišly na nás. Nebo jsi spravedlivě to učinil, ale my jsme bezbožně činili. 34 I králové naši, knížata naše, kněží naši i otcové naši neplnili zákona tvého, aniž šetřili přikázaní tvých a svědectví tvých, jimiž se jim osvědčoval. 35 Nebo oni v království svém a v dobrodiní tvém hojném, kteréž jsi jim ukazoval, a v zemi široké a úrodné, kterouž jsi jim dal, nesloužili tobě, aniž se odvrátili od činů svých zlých. 36 Aj, my jsme dnes manové, a to v zemi, kterouž jsi dal otcům našim, aby jedli ovoce její a dobré věci její, aj, jsme v ní manové. 37 Jižť úrody své vydává v hojnosti králům, kteréž jsi postavil nad námi pro hříchy naše, a oniť i nad těly našimi se potřásají, i nad hovady našimi podlé vůle své, tak že jsme u veliké úzkosti. 38 Se vším však tím činíme smlouvu nepohnutelnou, i zapisujeme, kteréž potvrzují knížata naše, Levítové naši, i kněží naši.

Ka Whāki ngā Iwi i ō Rātou Hara

1 I te rua tekau mā whā o ngā rā o tēnei marama ka huihui ngā tama a Īharaira, nohopuku ana, he taratara anō ngā kākahu, he oneone kei runga i a rātou. 2 Nā, ka wehea ngā uri o Īharaira i roto i ngā tāngata kē katoa; tū ana rātou, whākina ana e rātou ō rātou hara, me ngā kino o ō rātou mātua. 3 Tū ana rātou i tō rātou wāhi, ā, i tētahi o ngā wehenga e whā o te rā ka kōrerotia te Pukapuka o te Ture a Ihowā, a tō rātou Atua; ā, i tētahi o ngā wehenga e whā o te rā ka whāki, ka koropiko ki a Ihowā, ki tō rātou Atua.

4 Nā, ka tū ki runga ki te pikinga o ngā Rīwaiti, a Hehua, a Pani, a Karamiēre, a Hepania, a Puni, a Herepia, a Pani, a Kenani; nui atu tō rātou reo ki te karanga ki a Ihowā, ki tō rātou Atua. 5 Kātahi ka mea ngā Rīwaiti, a Hehua, a Karamiēre, a Pani, a Hahapania, a Herepia, a Horīa, a Hepania, a Petahia: "Whakatika, whakapai ki a Ihowā, ki tō koutou Atua ā ake ake."

"Kia whakapaingia anō tōu ingoa korōria e whakanuia nei ki runga ake i ngā whakapai, i ngā whakamoemiti katoa." 6 Ko koe, inā, ko koe anake a Ihowā; nāu i hanga te rangi, te rangi o ngā rangi, me ō reira tini mea, te whenua me ngā mea katoa i runga, ngā moana; me ngā mea katoa i roto. Ko koe hoki te kaiwhakaora o aua mea katoa; e koropiko ana hoki te ope o te rangi ki a koe. 7 Ko Ihowā koe, ko te Atua; nāu i whiriwhiri a Āperama, ā, kawea mai ana e koe i Uru o ngā Karari, huaina iho e koe tōna ingoa ko Āperahama. 8 I kitea hoki e koe he ngākau pono tōna ki tōu aroaro, nā, whakaritea ana e koe he kawenata ki a ia, he mea kia hōmai te whenua o ngā Kanaani, o ngā Hiti, o ngā Amori, o ngā Perihi, o ngā Iepuhi, o ngā Kirikahi, kia hōmai ki ōna uri. Nā, kua mana nei i a koe āu kupu; he tika hoki koe.

9 "I kitea anō e koe te tūkinotanga o ō mātou mātua i Īhipa, i rongo anō ki tā rātou karanga i te Moana Whero. 10 Nā, hōmai ana e koe he tohu, he merekara, ki a Parao, ki āna tāngata katoa, ki te iwi katoa o tōna whenua; i mōhio hoki koe ki tā rātou whakakake ki a rātou. Nā, kua whai ingoa koe; koia anō tēnei ināianei. 11 I wāhia anō e koe te moana ki tō rātou aroaro, ā, whiti ana rātou i te wāhi maroke, i waenganui o te moana. Tēnā ko ngā kaiaru i a rātou, makā ana e koe ki ngā rire, ānō he kōhatu ki roto ki ngā wai kaha. 12 Ā, ārahina ana rātou e koe ki te pou kapua i te awatea; ki te pou ahi i te pō, hei whakamārama i tō rātou ara e haere ai rātou.

13 "I heke iho anō koe ki Maunga Hinai, ā, kōrero ana ki a rātou i runga i te rangi; hōmai ana e koe ki a rātou he whakaritenga tika, he ture pono, he tikanga pai, he whakahau. 14 Ko tōu hāpati tapu nāu i whakaatu ki a rātou; me ngā whakahau, me ngā tikanga, me te ture, nāu i whakahau ki a rātou, arā nā tāu pononga, nā Mohi. 15 I hōmai anō e koe he taro i te rangi mō tō rātou matekai; i whakaputaina he wai i te kōhatu mō tō rātou matewai; i kī anō ki a rātou kia haere ki te tango i te whenua i oati ai koe ka hoatu ki a rātou.

16 "Otiia, ka whakakake rātou ko ō mātou mātua, ka whakapakeke i ō rātou kakī, kīhai hoki i rongo ki āu whakahau. 17 Kīhai i whakaae kia rongo, kīhai i mahara ki āu merekara i mahia e koe i roto i a rātou; otiia kua pakeke ō rātou kakī, whakakeke ana rātou, whakaritea ana e rātou he rangatira, kia hoki ai rātou ki tā rātou mahi pononga. Ko koe ia he Atua muru hara he tohu tangata, he atawhai, he pūhoi ki te riri, he nui te aroha, ā, kīhai i whakarere i a rātou. 18 Āe rā, i tā rātou hanganga anō i te kūao kau, i te mea whakarewa, i tā rātou kīanga, ‘Ko tōu Atua tēnei i kawea mai ai koe i Īhipa,’ ā, nui atu ā rātou whakapātaritaringa.

19 "Otiia, i te maha o āu mahi aroha, kīhai koe i whakarere i a rātou i te koraha; kīhai rātou i mahue i te pou kapua i te awatea, hei ārahi i a rātou i te ara, i te pou ahi i te pō, hei whakamārama i a rātou, i te ara anō e haere ai rātou. 20 I hōmai anō e koe tōu wairua pai hei whakaako i a rātou, kīhai hoki tāu mana i kaiponuhia ki ō rātou māngai; i hōmai anō e koe he wai ki a rātou mō tō rātou matewai. 21 Āe rā, e whā tekau ngā tau i atawhaitia ai rātou e koe i te koraha, ā, kīhai i hapa ki tētahi mea. Kīhai ō rātou kākahu i tawhitotia, kīhai anō ō rātou waewae i pupuhi.

22 "I hōmai anō e koe ngā kīngitanga me ngā iwi ki a rātou, ā, wehewehea ana rātou ki ngā wāhi mō rātou. Heoi, kua riro i a rātou te whenua o Hihona, te whenua o te kīngi o Hehepona, me te whenua o Oka kīngi o Pahana. 23 I whakanuia anō e koe ā rātou tamariki kia rite ki ngā whetū o te rangi, ā, kawea mai ana rātou ki te whenua i kī ai koe ki ō rātou mātua ka haere rātou ki reira tango ai. 24 Heoi, haere ana ngā tamariki, riro ana te whenua i a rātou, ā, pēhia ana e koe ki tō rātou aroaro ngā tāngata whenua, ngā Kanaani, hōmai ana e koe ki ō rātou ringa, rātou, ō rātou kīngi, me ngā iwi o te whenua, kia meatia ki a rātou tā rātou i pai ai. 25 Nā, kua riro i a rātou ngā pā kaha, me te oneone mōmona, kua whiwhi anō ki ngā whare e kī tonu ana i ngā mea papai katoa, ki ngā poka wai kua oti te keri, ki ngā māra wāina, ōriwa, ki ngā rākau hei kai, tōna tini; ā, kai ana rātou, ka mākona, kua whai kiko, ā, koa ana rātou ki te nui o āu mea pai.

26 "Otiia ka tutū rātou, ā, ka whakakeke ki a koe, makā ana e rātou tāu ture ki muri ki ō rātou tuarā. Patua iho e rātou āu poropiti i whakaatu tikanga nei ki a rātou, kia tahuri ai rātou ki a koe; nui atu ā rātou whakapātaritaringa. 27 Nā reira i hoatu ai rātou e koe ki te ringa o ō rātou hoariri, ā, whakatoia iho rātou e rātou. Heoi, i ngā wā i mate ai rātou, ka karanga rātou ki a koe, ka whakarongo koe i te rangi, ā, i te maha o āu mahi aroha, hōmai ana e koe he kaiwhakaora ki a rātou, i ora ai rātou i te ringa o ō rātou hoariri.

28 "Otiia ka whai tānga manawa nei rātou, kei te mahi anō rātou i te kino ki tōu aroaro. Nā, whakarērea atu ana rātou e koe ki te ringa o ō rātou hoariri, ā, ko ērā hei rangatira mō rātou. Nā, ka hoki rātou, ā, ka karanga ki a koe, ka whakarongo koe i te rangi; he maha ngā wā i whakaorangia ai rātou e koe, rite tonu ki āu mahi aroha.

29 "I whakaatu tikanga anō koe ki a rātou, kia hoki ai ki tāu ture. Otiia whakakake ana rātou, kīhai hoki i rongo ki āu whakahau. Nā, ka hara ki āu whakaritenga, he mea hoki ēnei e ora ai te tangata, ki te mahia e ia. Whakahokia ana e rātou te pokohiwi, whakapakeketia ana ō rātou kakī, kīhai hoki i rongo. 30 He maha anō ngā tau i kukume roa ai koe ki a rātou, i whakaatu tikanga ai ki a rātou, he mea nā tōu wairua i roto i āu poropiti. Heoi, kīhai i tahuri ō rātou taringa; nā, hoatu ana rātou e koe ki te ringa o ngā iwi o ngā whenua. 31 He nui ia nō tōu aroha, tē whakapotoa rawatia ai rātou e koe, tē whakarērea ai rātou; he Atua atawhai hoki koe, he Atua aroha.

32 "Nā, tēnā, e tō mātou Atua, e te Atua nui, e te Atua kaha, e wehingia ana, e pupuri nei i te kawenata, i te mahi tohu kei iti ki tāu titiro te hē katoa i pā mai nei ki a mātou, ki ō mātou kīngi, ki ō mātou rangatira, ki ō mātou tohunga, ki ō mātou poropiti, ki ō mātou mātua, ki tāu iwi katoa, o ngā rā o ngā kīngi o Ahiria ā tae noa mai ki tēnei rā. 33 Otirā, tika tonu tāu i ngā mea katoa i tākina mai nei ki a mātou; he pono hoki tāu mahi, ko tā mātou ia he kino. 34 Ko ō mātou kīngi, ko ō mātou rangatira, ko ō mātou tohunga, ko ō mātou mātua, kīhai i mahia e rātou tāu ture. Kīhai hoki i tahuri ki āu whakahau, ki āu whakaaturanga i whakaaturia e koe ki a rātou. 35 Kīhai rātou i mahi ki a koe i tō rātou kīngitanga, ā, i tāu pai nui i hōmai e koe ki a rātou, me te whenua nui, whenua mōmona, i hōmai e koe ki tō rātou aroaro, kīhai rātou i tahuri i ā rātou mahi kino.

36 "Nanā, he pononga mātou i tēnei rā; nā, ko te whenua i hōmai nei e koe ki ō mātou mātua, kia kainga ōna hua, ōna pai, nanā, he pononga mātou i reira. 37 Nui atu hoki ōna hua mā ngā kīngi i meinga nei e koe hei kīngi mō mātou, nō te mea i hara mātou. Kei tā rātou i pai ai te tikanga mō ō mātou tinana, mō ā mātou kararehe, ā, he nui atu te hē i a mātou nei."

Ko rātou i Haina te Kawenata

38 "Ahakoa tēnei katoa, ka whakarite mātou i te kawenata pono, tuhituhi rawa; ka hīritia iho e ō mātou rangatira, e ō mātou Rīwaiti, e ō mātou tohunga."