2 Crônicas 25

1 V pětmecítma letech kralovati počal Amaziáš, a kraloval dvadceti devět let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Joadan z Jeruzaléma. 2 A činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, ale však ne srdcem upřímým. 3 I stalo se, když bylo upevněno království jeho, že zmordoval služebníky své, kteříž zabili krále otce jeho. 4 A však synů jejich nekázal mordovati, ale učinil tak, jakž psáno jest v zákoně, v knize Mojžíšově, kdež přikázal Hospodin, řka: Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, aniž synové trestáni budou na hrdle za otce, ale jeden každý za svůj hřích umře. 5 Zatím shromáždil Amaziáš lid Judský, a ustanovil po domích otcovských čeledí jejich hejtmany a setníky, po všem Judstvu a pokolení Beniaminovu, a sečtl je od dvadcítiletých a výše, a našel jich třikrát sto tisíc vybraných mužů bojovných, kopidlníků a pavézníků. 6 Najal také ze mzdy z Izraele sto tisíc mužů udatných ze sta hřiven stříbra. 7 Muž pak Boží přišel k němu, řka: Ó králi, nechť netáhne s tebou vojsko Izraelské; nebo Hospodin není s Izraelem, a všechněmi syny Efraimovými. 8 Ale táhni ty. Učiniž tak, a posilň se k boji; jinak porazí tě Bůh před nepřátely, neboť může Bůh i pomoci i poraziti. 9 Tedy řekl Amaziáš muži Božímu: Jakž pak udělám s stem hřiven stříbra, kteréž jsem dal vojsku Izraelskému? Odpověděl muž Boží: Máť Hospodin mnohem více nad to, což by dal tobě. 10 A tak oddělil Amaziáš vojsko to, kteréž bylo přitáhlo k němu z Efraim, aby odešli na místo své. Pročež rozhněvali se náramně na Judské a navrátili se k místu svému s velikým hněvem. 11 Mezi tím Amaziáš posiliv se, vedl lid svůj, a táhl do údolí solnatého, a porazil synů Seir deset tisíců. 12 Deset také tisíců živých jali synové Judští, a vedli na vrch skály, a sházeli je s vrchu té skály, tak že se všickni zrozráželi. 13 Vojsko pak to, kteréž zase odeslal Amaziáš, aby netáhlo s ním na vojnu, vtrhlo do měst Judských od Samaří až do Betoron, a pobivše z nich tři tisíce, nabrali loupeží mnoho. 14 I stalo se, když se vracel Amaziáš od porážky Idumejských, že přivezl s sebou bohy synů Seir, a vyzdvihl je sobě za bohy, a skláněl se před nimi, a kadil jim. 15 A protož rozhněval se náramně Hospodin na Amaziáše, a poslal k němu proroka, kterýž jemu řekl: Proč hledáš bohů lidu toho, kteříž nevytrhli lidu svého z ruky tvé? 16 Stalo se pak, když on k němu mluvil, řekl mu král: Co tě postavili, abys byl rádcím královským? Přestaniž, nechceš-li bit býti. A tak přestal prorok, však řekl: Seznávám, že tě usoudil Bůh zahladiti, poněvadž učiniv to, neuposlechl jsi rady mé. 17 Tedy poradiv se Amaziáš král Judský, poslal k Joasovi synu Joachaza syna Jéhu, králi Izraelskému, řka: Nuže, pohleďme sobě v oči. 18 I poslal Joas král Izraelský k Amaziášovi králi Judskému, a řekl: Bodlák, kterýž byl na Libánu, poslal k cedru Libánskému, řka: Dej dceru svou synu mému za manželku. V tom šlo tudy zvíře polní, kteréž bylo na Libánu, a pošlapalo ten bodlák. 19 Myslil jsi: Aj, porazil jsem Idumejské, protož pozdvihlo tě srdce tvé, tak že se tím honosíš. Medle, zůstaň v domě svém. Proč se máš zapletati v takové zlé, až bys padl i ty i Juda s tebou? 20 Ale neuposlechl Amaziáš; nebo od Boha to bylo, aby je vydal v ruku oněchno, proto že hledali bohů Idumejských. 21 Takž vytáhl Joas král Izraelský, a pohleděli sobě v oči s Amaziášem králem Judským v Betsemes, kteréž jest Judovo. 22 I poražen jest Juda před Izraelem, a utíkali jeden každý do příbytků svých. 23 Amaziáše pak krále Judského, syna Joasova, jenž byl syn Joachazův, jal Joas král Izraelský u Betsemes, a přivedl jej do Jeruzaléma, a zbořil zdi Jeruzalémské odbrány Efraim až k bráně úhlu na čtyři sta loktů. 24 A pobrav všecko zlato a stříbro i všecko nádobí, kteréž se nalezlo v domě Božím u Obededoma, a v pokladích domu královského, také i ty, kteříž byli v zástavě, navrátil se do Samaří. 25 Byl pak živ Amaziáš syn Joasův, král Judský, po smrti Joasa syna Joachaza, krále Izraelského, patnácte let. 26 Ale o jiných činech Amaziášových, prvních i posledních, vypsáno jest v knize o králích Judských a Izraelských. 27 Od toho zajisté času, jakž se spustil Amaziáš Hospodina, spikli se jedovatě proti němu v Jeruzalémě. A když utekl do Lachis, poslali za ním do Lachis, a zabili jej tam. 28 A přinesše ho na koních, pochovali jej s otci jeho v městě Judově.

Ko Kīngi Amatia o Hūrā

1 E rua tekau mā rima ngā tau o Amatia i tōna kīngitanga, ā, e rua tekau mā iwa ngā tau i kīngi ai ia ki Hiruhārama, ā, ko te ingoa hoki o tōna whaea, ko Iehoarana, nō Hiruhārama. 2 Nā, he tika tāna mahi ki te titiro a Ihowā, engari kīhai i tapatahi te ngākau. 3 Ā, ka pūmau tōna kīngitanga, kātahi ka whakamatea e ia āna tāngata, nāna nei i patu tōna pāpā, te kīngi. 4 Ko ā rāua tama ia kīhai i whakamatea; engari i rite tāna ki te mea i tuhituhia i te ture i te Pukapuka a Mohi, ki tā Ihowā i whakahau rā, "Kaua ngā mātua e mate mō tō ngā tamariki; kaua hoki ngā tamariki e mate mō tō ngā mātua; engari me mate tēnei mō tōna hara, tēnei mō tōna hara."

He Pakanga ki a Ēroma

5 Nā, i huihuia hoki e Amatia a Hūrā, ā, whakaritea ana he rangatira mano, he rangatira rau mō ngā whare o ō rātou mātua, puta noa i a Hūrā katoa rāua ko Pineamine. Ā, taua ana rātou e ia te hunga e rua tekau, he maha ake hoki, ngā tau, ā, ka kitea e toru rau mano, whiriwhiri rawa, he hunga haere ki te whawhai, he hunga hāpai i te tao, i te whakangungu rākau. 6 I utua anō hoki e ia ētahi o Īharaira, kotahi rau mano, he mārohirohi, he māia, kotahi rau taranata hiriwa.

7 Nā, ko te taenga mai o tētahi tangata a te Atua ki a ia, ka mea, "E te kīngi, kaua te taua a Īharaira e haere tahi koutou, nō te mea kāhore a Ihowā i a Īharaira, arā, i ngā tama katoa a Ēparaima. 8 Otiia ki te haere koe, kia toa, kia kaha ki te whawhai; mā Ihowā anō koe e turaki i te aroaro o te hoariri; he kaha hoki tō te Atua ki te āwhina, ki te turaki."

9 Nā, ka mea atu a Amatia ki te tangata a te Atua, "Ha, me pēhea ngā taranata kotahi rau i hoatu e ahau ki te taua a Īharaira?"

Anō rā ko te tangata a te Atua, "E āhei ana i te Atua te hōmai ki a koe kia rahi noa ake i tēnei."

10 Kātahi rātou ka wehea atu e Amatia, arā te taua i haere mai ki a ia i Ēparaima, kia hoki ki tō rātou nā wāhi. Nā, mura rawa tō rātou riri ki a Hūrā, ā, hoki ana ki tō rātou wāhi, mura tonu te riri.

11 Nā, ka whakapakari a Amatia i a ia, ā, ārahina ana e ia tōna iwi, haere ana ki Raorao Tote, patua iho e ia ngā tama a Heira, kotahi tekau mano. 12 Nā, ko ērā atu mano, kotahi tekau, ora nei, whakaraua ana e ngā tama a Hūrā, kawea ana ki te tihi o te kāmaka, makā atu ana i te tihi o te kāmaka ā mongamonga noa rātou katoa.

13 Otiia, ko ngā tāngata o te taua i whakahokia nei e Amatia, kei haere tahi rātou ki te whawhai, whakaekea ana e rātou ngā pā o Hūrā, o Hamaria mai anō ā tae noa ki Petehorono, patua iho ētahi o rātou, e toru mano, nui atu hoki te taonga i pāhuatia e rātou.

14 Ā, i muri i te taenga mai o Amatia i te patunga i ngā Ēromi, ka mauria mai e ia ngā atua o ngā tama a Heira, nā, ka whakatūria e ia hei atua mōna, koropiko ana ia ki mua i a rātou, tahuna ana e ia he whakakakara ki a rātou. 15 Nā reira ka mura te riri o Ihowā ki a Amatia, ā, ungā ana mai e ia he poropiti ki a ia, hei kōrero ki a ia, "He aha koe i rapu ai i tā ngā atua o te iwi nā? Kīhai nā hoki tō rātou iwi i whakaorangia e rātou i tōu ringa."

16 Nā, i a ia e kōrero ana ki a ia, ka mea te kīngi ki a ia, "Kua waiho rānei koe hei kaiwhakatakoto whakaaro mō te kīngi? Kāti tāu; mō te aha koe kia patua?"

Nā, mutu ake tā te poropiti; otiia i kī anō ia, "E mōhio ana anō ahau kua takoto tō te Atua whakaaro mōu kia ngaro, mō tāu meatanga i tēnei, mōu hoki kīhai i rongo ki tōku whakaaro."

He Pakanga ki a Īharaira

17 Kātahi a Amatia kīngi o Hūrā ka whakatakoto whakaaro, ā, unga tāngata ana ki a Ioaha tama a Iehoahata tama a Iehu kīngi o Īharaira, hei kī atu, "Tēnā, tāua ka titiro tētahi ki te kanohi o tētahi."

18 Nā, ka unga tāngata a Ioaha kīngi o Īharaira ki a Amatia kīngi o Hūrā, hei kī atu: "I tono karere te tātarāmoa i Repanōna ki te hīta i Repanōna, hei kī atu, ‘Hōmai tāu tamāhine hei wahine mā tāku tama.’ Nā, ko te haerenga atu o tētahi kīrehe i Repanōna, takahia iho e ia taua tātarāmoa. 19 E kī ana koe, ‘Nā, kua patua e koe Ēroma,’ ā, kua whakanekehia ake koe e tōu ngākau kia whakapehapeha. E noho rā ki tōu whare; he aha koe ka whakapātaritari ai, e kino ai koe, e hinga ai koe, a koe nā, koutou tahi ko Hūrā?"

20 Otiia kīhai a Amatia i rongo; nā te Atua hoki tēnā, kia hoatu ai rātou e ia ki te ringa o ō rātou hoariri, mō rātou i rapu tikanga i ngā atua o Ēroma. 21 Heoi, haere ana a Ioaha kīngi o Īharaira, ā, ka titiro rāua ko Amatia kīngi o Hūrā, tētahi ki te kanohi o tētahi, ki Petehemehe o Hūrā. 22 Nā, kua patua a Hūrā i te aroaro o Īharaira, ā, rere ana rātou, tēnā ki tōna tēneti, tēnā ki tōna tēneti. 23 I mau anō a Amatia kīngi o Hūrā tama a Ioaha tama a Iehoahata i a Ioaha kīngi o Īharaira ki Petehemehe, ā, kawea ana ia ki Hiruhārama, wāwāhia ana e ia te taiepa o Hiruhārama, i te Kūwaha mai anō o Ēparaima taea noatia te Kūwaha o te koki, e whā rau whatīanga. 24 Nā, ko te kōura katoa, ko te hiriwa, me ngā oko katoa i kitea ki te whare o te Atua, ki a Opere-Eroma, me ngā taonga o te whare o te kīngi, me ētahi tāngata hei taumau, tangohia ake e ia, ā, hoki ana ki Hamaria.

Te Matenga o Amatia

25 Ā, tekau mā rima ngā tau i ora ai a Amatia tama a Ioaha kīngi o Hūrā i muri i te matenga o Ioaha tama a Iehoahata kīngi o Īharaira. 26 Nā, ko ērā atu meatanga a Amatia, ō mua, me ō muri, nanā, kāhore ianei i tuhituhia ki te pukapuka o ngā kīngi o Hūrā, o Īharaira? 27 Nā, nō muri i te wā i mahue ai i a Amatia te whai i a Ihowā, ka whakatupuria he hē mōna ki Hiruhārama, ā, rere ana ia ki Rakihi. Otiia ka unga tāngata rātou ki te whai i a ia ki Rakihi, ā, whakamatea iho ia ki reira. 28 Ā, mauria ana mai i runga hōiho, tanumia ana ki te taha o ōna mātua, ki te pā o Hūrā.