2 Crônicas 20

1 I stalo se potom, že přitáhli synové Moáb a synové Ammon, a s nimi někteří od Ammonitských, proti Jozafatovi na vojnu. 2 A přišedše, oznámili Jozafatovi, řkouce: Přitáhlo proti tobě množství veliké z zámoří, z země Syrské, a aj, jsou v Hasesontamar, jenž jest Engadi. 3 I ulekl se, a obrátil Jozafat tvář svou k hledání Hospodina, a vyhlásil půst všemu lidu Judskému. 4 A tak shromáždil se lid Judský, aby hledali Hospodina. Také i ze všech měst Judských sešli se hledati Hospodina. 5 Tedy stál Jozafat v shromáždění Judském a Jeruzalémském, v domě Hospodinově před síní novou, 6 A řekl: Hospodine, Bože otců našich, zdaliž ty sám nejsi Bohem na nebi? Zdaliž ty nepanuješ nade všemi královstvími národů? Zdaliž v ruce tvé není síly a moci, tak že není, kdo by se mohl postaviti proti tobě? 7 Zdaliž jsi ty, Bože náš, nevyhnal obyvatelů země této před tváří lidu svého Izraelského, a dal jsi ji semeni Abrahama, milovníka svého na věky? 8 Kteřížto bydlili v ní, a vzdělali tobě v ní svatyni, jménu tvému, řkouce: 9 Jestliže by na nás přišly zlé věci, meč pomsty, buď morová rána, buď hlad, postavíme se před tímto domem a před tebou, (poněvadž jméno tvé jest v domě tomto), a budeme volati k tobě v úzkostech svých, i vyslyšíš a vysvobodíš. 10 A nyní, aj, synové Ammon a Moáb, a hora Seir, skrze něž jsi nedopustil jíti Izraelovi, když se brali z země Egyptské, ale uhnuli se od nich, a nepohubili jich, 11 Aj hle, oni odplacejí se nám, přitáhše, aby nás vyhnali z dědictví tvého, kteréž jsi právem dědičným dal nám. 12 Bože náš, zdali jich souditi nebudeš? V násť zajisté není žádné síly proti množství tomuto velikému, kteréž táhne proti nám, aniž my víme, co bychom činiti měli, toliko na tě patří oči naše. 13 Všecken také lid Judský stáli před Hospodinem, též i dítky jich, ženy i synové jejich. 14 Jachaziel pak syn Zachariáše syna Benaiášova, syna Jehielova, syna Mataniášova, Levíta z synů Azafových, nadšen jsa duchem Hospodinovým, u prostřed toho shromáždění, 15 Řekl: Pozorujte všecken Judo a obyvatelé Jeruzalémští, i ty králi Jozafate. Takto vám praví Hospodin: Nebojte se vy, ani se lekejte množství tohoto velikého; nebo ne váš bude boj, ale Boží. 16 Zítra vytáhněte proti nim, aj, oni potáhnou po stráni Ziz, a naleznete je při konci údolí naproti poušti Jeruel. 17 Nebudete vy bojovati tuto. Postavte se, stůjte a vizte vysvobození Hospodinovo při sobě, ó Judo a Jeruzaléme. Nebojte se, aniž se strachujte; zítra vyjděte proti nim, a Hospodin bude s vámi. 18 I sklonil se Jozafat tváří k zemi, a všecken lid Judský i obyvatelé Jeruzalémští padli před Hospodinem, klanějíce se Hospodinu. 19 Vstali pak Levítové z synů Kahat a z synů Chóre, aby chválili Hospodina Boha Izraelského hlasem velikým a vysokým. 20 Potom vstavše ráno, vytáhli na poušť Tekoe. A když vycházeli, stál Jozafat a řekl: Slyšte mne, Judo a obyvatelé Jeruzalémští. Věřte v Hospodina Boha svého, a stane se vám věrně; věřte prorokům jeho, a šťastně se vám povede. 21 A tak poradiv se s lidem, postavil zpěváky Hospodinu, aby chválili okrasu svatosti, a když by vycházeli sšikovaní k boji, aby oni napřed šli a říkali: Oslavujte Hospodina, nebo na věky milosrdenství jeho. 22 Tu chvíli pak, když oni začali zpěv a chválení, obrátil Hospodin ty, kteříž byli v zálohách, na syny Ammon, Moáb a obyvatele hory Seir, ješto však byli přitáhli proti Judovi, a tak sami se bili. 23 Nebo povstali synové Ammon a Moábští proti obyvatelům hory Seir, aby zmordovali a shladili je. A když dokonali boj proti obyvatelům hory Seir, pomáhali sobě a hubili jedni druhé. 24 Mezi tím lid Judský přitáhl k stráži, kteráž jest na poušti, a uzřeli to množství, a aj, mrtví leží na zemi, aniž kdo ušel. 25 Pročež přistoupil Jozafat s lidem svým, aby rozebrali loupeže jejich, a nalezli u nich hojnost zboží i klénotů na tělích zbitých. I rozbitovali toho mezi sebou, tak že unesti nemohli; za tři dni dělili ty loupeže, proto že jich mnoho bylo. 26 V den pak čtvrtý shromáždili se do údolí Beracha, a že tu dobrořečili Hospodinu, protož nazvali jméno místa toho údolí Beracha až do dnešního dne. 27 Zatím obrátili se všickni muži Judští a Jeruzalémští, a Jozafat před nimi, aby se navrátili do Jeruzaléma s veselím; nebo byl obveselil je Hospodin nad nepřátely jejich. 28 I vešli do Jeruzaléma s loutnami a harfami a s trubami do domu Hospodinova. 29 Tedy připadl strach Boží na všecka království zemská, když uslyšeli, že Hospodin bojoval proti nepřátelům lidu Izraelského. 30 A tak v pokoji bylo království Jozafatovo; nebo odpočinutí dal jemu Bůh jeho odevšad. 31 Kraloval pak Jozafat nad Judou. Ve třidcíti pěti letech byl, když kralovati začal, a pětmecítma let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Azuba, dcera Silchi. 32 A chodil po cestě Azy otce svého, aniž se uchýlil od ní, čině to, což pravého jest před očima Hospodinovýma. 33 A však výsosti nebyly zkaženy, nebo ještě lid byl nenastrojil srdce svého k Bohu otců svých. 34 O jiných pak věcech Jozafatových, prvních i posledních, sepsáno jest v knihách Jéhu syna Chanani, kterémuž bylo poručeno, aby to vložil do knihy o králích Izraelských. 35 Potom stovaryšil se Jozafat král Judský s Ochoziášem králem Izraelským, kterýž sobě bezbožně počínal. 36 Stovaryšil se pak s ním proto, aby nadělal lodí, kteréž by přecházely přes moře. I nadělali lodí v Aziongaber. 37 Protož prorokoval Eliezer syn Dodavahův z Maresa proti Jozafatovi, řka: Jakž jsi se stovaryšil s Ochoziášem, roztrhl Hospodin skutky tvé. I stroskotány jsou lodí, a tak nemohly se doplaviti přes moře.

He Pakanga ki a Eroma

1 Nā, i muri i tēnei ka haere mai ngā tama a Moapa, rātou ko ngā tama a Āmona, ā, hei hoa mō rātou ko ētahi o ngā Āmoni, ki te whawhai ki a Iehohāpata.

2 Kātahi ka haere mai ētahi, ka kōrero ki a Iehohāpata, ka mea, "He ope nui tēnei te haere mai nei ki a koe i tērā taha o te moana, i Hīria. Nanā, kei Hatetono Tāmara rātou" (arā kei Enekeri). 3 Nā, ka wehi a Iehohāpata, ā, ka tahuri tōna aroaro ki te rapu i a Ihowā; i karangatia anō e ia he nohopuku puta noa i a Hūrā. 4 Nā, ka huihuia a Hūrā ki te rapu i tā Ihowā. I puta rātou i ngā pā katoa o Hūrā ki te rapu i tā Ihowā.

Te Wikitoria me te Īnoi a Iehohāpata

5 Nā, ka tū a Iehohāpata i roto i te huihui o Hūrā, o Hiruhārama, i te whare o Ihowā, i mua i te marae hou, 6 ā, ka mea:

"E Ihowā, e te Atua o ō mātou mātua, he teka ianei ko koe te Atua i te rangi, ko koe hoki te kaiwhakahaere tikanga mō ngā kīngitanga katoa mō ngā tauiwi? Kei tōu ringa te kaha me te mārohirohi; kāhore hoki tētahi hei tū atu ki a koe. 7 He teka ianei ko koe tō mātou Atua i peia ai ngā tāngata o tēnei whenua i te aroaro o tāu iwi, o Īharaira, ā, hōmai ana e koe ki ngā uri o Āperahama, o tōu hoa aroha ā ake ake? 8 Nā, noho ana rātou ki konei; hangā ana e rātou ki konei he wāhi tapu mō tōu ingoa; i mea hoki rātou, 9 ‘Ki te puta he aituā ki a mātou, he hoari, he whakawākanga, he mate urutā, he matekai rānei, ā, ka tū mātou ki te aronga o tēnei whare, ki tōu aroaro, kei tēnei whare hoki tōu ingoa, ā, ka karanga ki a koe, i a mātou ka mate nei, nā, māu e whakarongo mai, e whakaora.’

10 "Nā tēnei ngā tama a Āmona, a Moapa, a Maunga Heira, kīhai nei i hōmai e koe ki a Īharaira kia whakaekea e rātou i tō rātou haerenga mai i te whenua o Īhipa; i peka kē hoki rātou i a rātou, kīhai hoki i huna i a rātou. 11 Nanā, ko tā rātou utu tēnei ki a mātou, e haere mai ana ki te pei i a mātou i tōu kāinga tupu i hōmai nei e koe hei kāinga tupu mō mātou. 12 E tō mātou Atua, e kore ianei koe e whakawā ki a rātou? Kāhore hoki ō mātou kaha i te aroaro o tēnei ope nui e haere mai nei ki a mātou; kāhore hoki mātou e mōhio me aha mātou. Otiia e anga ana ō mātou kanohi ki a koe."

13 Nā, tū tonu a Hūrā katoa ki te aroaro o Ihowā, ā rātou kōhungahunga, ā rātou wāhine, me ā rātou tamariki.

14 I reira ka tau ki a Tahatiere tama a Hakaraia, tama a Penaia, tama a Teiere, tama a Matania, he Rīwaiti, nō ngā tama a Āhapa, te Wairua o Ihowā i waenganui o te whakaminenga. 15 Nā, ka mea ia, "Whakarongo, e Hūrā katoa, koutou ko ngā tāngata o Hiruhārama, me koe anō hoki, e Kīngi Iehohāpata; ko te kupu tēnei a Ihowā ki a koutou, ‘Kaua e wehi, kaua e pāwera ki tēnei ope nui; nō te mea ehara i a koutou te whawhai, engari nā te Atua. 16 Āpōpō ka haere ki raro ki te tū i a rātou; nanā, kei te piki mai rātou i te pikitanga i Titi; ā, ka kite koutou i a rātou i te pito o te awaawa, i te ritenga o te koraha o Ieruere. 17 Kāhore he rawa i whawhai ai koutou i tēnei pakanga. Whakatikatika i a koutou, ka āta tū, ka mātakitaki i tā Ihowā whakaoranga mō koutou, e Hūrā, e Hiruhārama. Kaua e wehi, kaua e pāwera; āpōpō ka haere ki tō rātou aroaro; ā, ko Ihowā hei hoa mō koutou.’ "

18 Nā, piko tonu te kanohi o Iehohāpata ki te whenua; ā, takoto ana a Hūrā katoa, rātou ko ngā tāngata o Hiruhārama, ki te aroaro o Ihowā, koropiko ana ki a Ihowā. 19 Nā, kua tū ngā Rīwaiti, ngā tama a ngā Kohati, ngā tama a ngā Korahi; kei te whakamoemiti ki a Ihowā, ki te Atua o Īharaira, nui atu te reo.

20 Nā, ka maranga wawe rātou i te ata, ā, ka haere ki te koraha o Tekoa; ā, i a rātou e haere ana, ka tū a Iehohāpata, ka mea, "Whakarongo, e Hūrā, koutou ko ngā tāngata o Hiruhārama, whakapono ki tā Ihowā, ki tā tō koutou Atua, ā, ka ū koutou; whakapono ki tā āna poropiti, ā, ka kake koutou." 21 Nā, ka whakatakoto whakaaro ia ki te iwi, ā, whakaritea ana e ia ētahi hei waiata ki a Ihowā, hei whakamoemiti ki te ātaahua o te tapu, i a rātou e haere ana i mua i te ope, hei mea:

"Whakamoemiti ki a Ihowā,

he mau tonu hoki tāna mahi tohu."

22 Nā, ka tīmata nei rātou te waiata, te whakamoemiti, ka whakatakotoria e Ihowā he pehipehi mō ngā tama a Āmona, a Moapa, mō o Maunga Heira i haere mai nei ki te whawhai ki a Hūrā; ā, ka patua rātou. 23 I whakatika hoki ngā tama a Āmona rāua ko Moapa ki ngā tāngata o Maunga Heira, ki te huna, ki te whakangaro i a rātou; ā, ka poto i a rātou ngā tāngata o Heira, nā, kua piri tēnei ki tēnei, hei whakangaro rātou i a rātou anō.

24 Ā, nō te taenga o Hūrā ki te pourewa i te koraha, te tirohanga ki te ope, nanā, ō rātou tinana e takoto ana i te whenua, kīhai tētahi i ora. 25 Nā, i te haerenga o Iehohāpata rātou ko tōna iwi ki te tango i ō rātou taonga, he tini ngā taonga i kitea ki a rātou, me ngā tūpāpaku, me ngā mea e matenuitia ana; huia ana mō rātou; kīhai i taea te pīkau. Nā, e toru ō rātou rā e tango ana i ngā taonga, i te tini hoki. 26 Ā, i te whā o ngā rā ka huihui rātou ki te raorao o Peraka; i whakapai hoki rātou ki a Ihowā ki reira; koia i tapā ai te ingoa o taua wāhi, ko te raorao o Peraka, ā tae noa ki tēnei rā.

27 Kātahi ka hoki ngā tāngata katoa o Hūrā, o Hiruhārama, me Iehohāpata anō i mua i a rātou; hoki koa ana ki Hiruhārama; nā Ihowā hoki rātou i mea kia koa ki ō rātou hoariri. 28 Nā, ka tae rātou ki Hiruhārama me ngā hātere, me ngā hāpa, me ngā tētere ki te whare o Ihowā.

29 Nā, tau ana te wehi o te Atua ki ngā kīngitanga katoa o ngā whenua i tō rātou rongonga kua whawhai a Ihowā ki ngā hoariri o Īharaira. 30 Heoi, āta takoto ana te kīngitanga o Iehohāpata; kua meinga hoki ia e tōna Atua kia whai tānga manawa ā tawhio noa.

Te Mutunga o te Kīngitanga o Iehohāpata

31 Nā, kīngi ana a Iehohāpata ki a Hūrā. E toru tekau mā rima ōna tau i tōna kīngitanga; ā, e rua tekau mā rima ōna tau i kīngi ai ia ki Hiruhārama. Nā, ko te ingoa hoki o tōna whaea ko Atupa, he tamāhine nā Hirihi. 32 I haere anō hoki ia i te ara o tōna pāpā, o Aha, kīhai hoki i peka kē i tērā; i mahia e ia te mea e tika ana ki te titiro a Ihowā. 33 Otiia, kīhai ngā wāhi tiketike i whakakāhoretia; kīanō hoki te iwi i whakaanga i ō rātou ngākau ki te Atua o ō rātou mātua.

34 Nā, ko ērā atu meatanga a Iehohāpata, ō mua, me ō muri, nanā, kei te tuhituhi i roto i te pukapuka a Iehu tama a Hanani, e kōrerotia nā i roto i te pukapuka o ngā kīngi o Īharaira.

35 I muri i tēnei ka huihuia ngā whakaaro o Iehohāpata kīngi o Hūrā rāua ko Ahatia kīngi o Īharaira; he kino rawa anō ngā mahi a tēnei. 36 I huihuia hoki ō rāua whakaaro kia hangā he kaipuke hei rere ki Tarahihi. Nā, hangā ana e rāua ngā kaipuke ki Ehiono Kēpere. 37 Kātahi a Eriētere tama a Rōrawa o Mareha ka poropiti i te hē mō Iehohāpata, ka mea, "Kua huihuia nā ō kōrua whakaaro ko Ahatia, mō reira kua pakaru āu mahi i a Ihowā." Nā, kua pakaru ngā kaipuke, ā, kīhai i āhei te rere ki Tarahihi.