2 Crônicas 32

1 Po těch věcech a stálém nařízení jejich, přitáh Senacherib král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti městům hrazeným, a uložil jich zdobývati sobě. 2 Vida pak Ezechiáš, že přitáhl Senacherib, a že tvář jeho obrácena jest k boji proti Jeruzalému, 3 Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu. 4 Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky studnice i potok rozvodňující se u prostřed země, řkouce: Proč přijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho? 5 A posiliv se, vystavěl všecku zed zbořenou, a zopravoval věže, a vně zed druhou. Upevnil i Mello města Davidova, k tomu také nadělal braně velmi mnoho i pavéz. 6 Zřídil též hejtmany válečné nad lidem, a shromáždil je k sobě do ulice u brány městské, a mluvil jim přívětivě, řka: 7 Posilňte se a zmužile sobě počínejte, nebojte se, ani strachujte tváři krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž jest s ním; nebo větší jest s námi, než s ním. 8 S nímť jest rámě člověka, s námi pak jest Hospodin Bůh náš, ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova Ezechiáše krále Judského. 9 Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu Judskému, kterýž byl v Jeruzalémě, řka: 10 Takto praví Senacherib král Assyrský: V čem vy doufáte, že zůstáváte v ohradě v Jeruzalémě? 11 Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmořil hladem a žízní, pravě: Hospodin Bůh náš vytrhne nás z ruky krále Assyrského? 12 Zdaliž jest sám Ezechiáš nepobořil výsostí jeho a oltářů jeho, a přikázal Judovi a obyvatelům Jeruzalémským, řka: Před jedním oltářem klaněti se budete, a na něm kaditi. 13 Nevíte-liž, co jsem učinil já i otcové moji všechněm národům zemí? Zdaliž jak mohli bohové národů a zemí vytrhnouti země své z ruky mé? 14 Kdo byl mezi všemi bohy národů těch, kteréž jsou vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svůj z ruky mé? Aby pak mohl Bůh váš vytrhnouti vás z ruky mé? 15 Protož tedy nechť vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá, aniž mu věřte. Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otců mých, nadtoť ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé. 16 Přes to ještě mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho. 17 Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a mluvě proti němu, řka: Jakož bohové národů zemských nevytrhli lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bůh Ezechiášův lidu svého z ruky mé. 18 Křičeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na ně pustili a předěsili je, aby tak vzali město. 19 A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích národů země, dílu rukou lidských. 20 Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi. 21 I poslal Hospodin anděla, kterýž vyhladil každého udatného i vývodu i kníže v vojště krále Assyrského, tak že se s hanbou velikou navrátil do země své. A když všel do chrámu boha svého, ti, kteříž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam mečem. 22 A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky všech, a provázel je všudy vůkol. 23 Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů. 24 V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se Hospodinu. Kterýž promluvil k němu, a ukázal mu zázrak. 25 Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému. 26 Ale když se pokořil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepřišla na ně prchlivost Hospodinova za dnů Ezechiášových. 27 Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo nashromáždil sobě pokladů stříbra a zlata i kamení drahého a vonných věcí, i pavéz i všelijakých klénotů. 28 A měl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro všeliká hovada a chlévy pro dobytek. 29 Města také zdělal sobě, a měl bravů a skotů množství; nebo Bůh dal jemu zboží náramně veliké. 30 Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hořejší, a přímo vedl jej dolů k západní straně města Davidova, a šťastně se vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho. 31 Toliko při poselství knížat Babylonských poslaných k němu, aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho Bůh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci jeho. 32 Jiné pak věci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích Judských a Izraelských. 33 I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad hroby potomků Davidových, a učinili jemu poctivost při smrti jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses syn jeho místo něho.

Ka Takutakuhia e Ahiria a Hiruhārama

1 I muri i ēnei mea, i te mea ka āta takoto, ka haere mai a Henakeripi kīngi o Ahiria, tae tonu mai ki Hūrā, whakapaea ana e ia ngā pā taiepa; i mea hoki ia kia riro atu i a ia. 2 Ā, nō te kitenga o Hetekia kua tae mai a Henakeripi, e anga ana hoki ki te whawhai ki Hiruhārama, 3 ka whakatakoto whakaaro ki āna rangatira, ki āna mārohirohi, kia purua ngā wai o ngā puna i waho o te pā; ā, ko rātou ōna hoa mahi. 4 Heoi, nui atu te iwi i huihui mai, ā, purua ana e rātou ngā puna katoa, me te awa e rere ana i waenganui o te whenua; i kī hoki rātou, "He aha kia haere mai ngā kīngi o Ahiria, kia nui te wai e kitea e rātou?" 5 Nā, ka whakapakari ia, ā, hangā ana e ia te taiepa katoa i pakaru, ā, eke noa ki ngā pourewa; me tētahi atu taiepa anō i waho, i whakakahangia anō e ia a Miro i te pā o Rāwiri; ā, he tini ngā pere me ngā whakangungu rākau i hangā e ia.

6 I whakaritea anō e ia he rangatira whawhai mō te iwi; ā, ka huihui i a rātou ki a ia ki te wāhi whānui i te kūwaha o te pā. Nā, ka kōrero whakamārie ia ki a rātou, ka mea, 7 "Kia kaha, kia māia, kaua e wehi, kaua e pāwera ki te kīngi o Ahiria, ki tāna ope katoa; hira ake hoki tō tātou i tōna. 8 Ko tōna he ringa kikokiko; ko tō tātou ia, ko Ihowā, ko tō tātou Atua hei āwhina mō tātou, hei whawhai i tā tātou whawhai." Nā, okioki tonu te iwi ki ngā kupu a Hetekia kīngi o Hūrā.

9 I muri i tēnei ka ungā mai āna tāngata e Henakeripi kīngi o Ahiria ki Hiruhārama; ko ia hoki i te whakapae i Rakihi, ā, ko tōna kīngitanga katoa i a ia; hei mea ki a Hetekia kīngi o Hūrā, ki a Hūrā katoa anō i Hiruhārama:

10 "Ko te kupu tēnei a Henakeripi kīngi o Ahiria: E whakawhirinaki ana koutou ki te aha, i a koutou e whakapaea nā i Hiruhārama? 11 He teka ianei he whakapati tā Hetekia i a koutou, he mea kia tukua ai koutou ki te mate i te kore kai, i te kore wai, i a ia e kī rā, ‘Tērā tātou e whakaorangia e Ihowā, e tō tātou Atua i te ringa o te kīngi o Ahiria’? 12 He teka ianei nā taua Hetekia nei i whakakore ōna wāhi tiketike, me āna āta, ā, kī ana ia ki a Hūrā, ki Hiruhārama, mea ana, ‘Hei mua i te āta kotahi koutou koropiko ai, ki runga anō i tēnei koutou tahu ai i te whakakakara’?

13 "Kāhore rānei koutou e mōhio ki ngā mea i mea ai ahau me ōku mātua ki ngā iwi katoa o ngā whenua nei? I taea rānei e ngā atua o ngā iwi o aua whenua te whakaora tō rātou whenua i tōku ringa? 14 Ko wai o ngā atua o ēnei iwi i hunā nei e ōku mātua i kaha ki te whakaora i tāna iwi i roto i tōku ringa, e kaha ai tō koutou Atua ki te whakaora i a koutou i roto i tōku ringa? 15 Nā, kei tinihangatia koutou e Hetekia, kei whakapati hoki ia i a koutou, kei pērā me tāna nā. Kaua hoki e whakapono ki a ia; nō te mea kīhai i kaha te atua o tētahi iwi, o tētahi kīngitanga rānei ki te whakaora i tāna iwi i roto i tōku ringa, i te ringa anō o ōku mātua. E kore rawa tō koutou Atua e whakaora i a koutou i roto i tōku ringa!"

16 Tērā atu anō tā āna tāngata i kōrero kino ai mō te Atua, mō Ihowā, mō tāna tangata anō, mō Hetekia. 17 I tuhituhia anō e ia ētahi pukapuka hei whākorekore mō Ihowā, mō te Atua o Īharaira, hei kōrero kino mōna; i kī ia, "Kīhai nei ngā atua o ngā iwi o ngā whenua i kaha ki te whakaora i ō rātou iwi i roto i tōku ringa, e kore anō hoki te Atua o Hetekia e whakaora i tāna iwi i roto i tōku ringa." 18 Nā, nui atu tā rātou karanga i te reo Hūrai ki te iwi o Hiruhārama i runga i te taiepa hei whakawehi i a rātou, hei whakararuraru i a rātou, he mea kia riro ai i a rātou te pā. 19 Nā, ko tā rātou kōrero mō te Atua o Hiruhārama, rite tonu ki tā rātou mō ngā atua o ngā iwi o te whenua, mō ngā mahi a te ringa tangata.

Te Whati me te Matenga o Henakeripi

20 Nā, kei te īnoi, kei te karanga ki te rangi a Kīngi Hetekia rāua ko te poropiti, ko Ihāia tama a Āmoho, mō tēnei mea. 21 Nā, ko te tukunga mai a Ihowā i te anahera, hautopea atu ana e ia ngā toa mārohirohi katoa rātou ko ngā rangatira, ko ngā tāngata nunui, i te puni o te kīngi o Ahiria. Heoi, hoki ana ia ki tōna whenua; whakamā ana tōna mata. Haere ana ia ki te whare o tōna atua, nā, patua iho ia i reira ki te hoari e te hunga i puta i ōna whēkau.

22 Heoi, whakaorangia ake a Hetekia me ngā tāngata o Hiruhārama e Ihowā i te ringa o Henakeripi kīngi o Ahiria, i te ringa anō o ērā katoa, ā, ārahina ana rātou e ia i tētahi taha, i tētahi taha. 23 Ā, he tokomaha ki te kawe i te hākari ki a Ihowā, ki Hiruhārama, i ngā mea utu nui anō ki a Hetekia kīngi o Hūrā. Nā, kake tonu ake ia i reira i te tirohanga a ngā iwi katoa.

Te Māuiuitanga me te Whakahī o Hetekia

24 I aua rā ka mate a Hetekia, whano marere. Nā, ko tāna īnoinga ki a Ihowā, ka kōrero tērā ki a ia, ka hōmai anō i te tohu ki a ia. 25 Otiia kīhai i rite ki te atawhainga ki a ia tā Hetekia utu. I whakakake hoki tōna ngākau; nā, kua takoto he riri mōna, mō Hūrā, mō Hiruhārama. 26 Otiia i whakaiti a Hetekia i a ia, mō tōna ngākau i whakakake rā, a ia, me ngā tāngata anō o Hiruhārama, ā, kīhai te riri o Ihowā i puta ki a rātou i ngā rā o Hetekia.

Te Tōnuitanga me ngā Whakatūtukitanga a Hetekia

27 Nā, nui atu te taonga me te korōria i a Hetekia; ā, hangā ana e ia he toa taonga mō te hiriwa, mō te kōura, mō ngā kōhatu utu nui, mō ngā mea kakara, mō ngā whakangungu rākau, mō ngā mea katoa e matenuitia ana; 28 he toa anō mō ngā hua o te wīti, o te wāina, o te hinu, me ngā tūnga mō ia kararehe, mō ia kararehe, me ngā taiepa mō ngā kāhui hipi. 29 I hangā anō e ia ētahi pā mōna, ā, he tini anō ngā kāhui hipi, kau hoki; nui atu hoki te taonga i hōmai e te Atua ki a ia.

30 Nā, taua Hetekia anō i puru tō runga putanga o te wai o Kihona; whakatikaia tonutia iho e ia ki te taha ki te hauāuru o te pā o Rāwiri. Oti pai ana hoki i a Hetekia āna mahi katoa. 31 I ngā karere ia a ngā rangatira o Papurōna i unga mai nei ki a ia ki te ui ki te merekara i puta ki te whenua, i mahue ia i te Atua, kia whakamātauria ai ia, kia mōhiotia ai ngā mea katoa i tōna ngākau.

32 Nā, ko ērā atu meatanga a Hetekia, me āna mahi atawhai, nanā, kua oti te tuhituhi ki te kite a Ihāia poropiti tama a Āmoho, ki te pukapuka o ngā kīngi o Hūrā, o Īharaira. 33 Nā, kua moe a Hetekia ki ōna mātua, ā, tanumia iho ki tō runga rawa o ngā urupā o ngā tama a Rāwiri; ā, i tōna matenga ka whakakorōriatia ia e Hūrā katoa, rātou ko ngā tāngata o Hiruhārama. Ā, ko tāna tama, ko Mānahi, te kīngi i muri i a ia.