2 Crônicas 30

1 Potom poslal Ezechiáš ke všemu lidu Izraelskému a Judskému, psal také listy k Efraimovi a Manassesovi, aby přišli do domu Hospodinova do Jeruzaléma, a slavili velikunoc Hospodinu Bohu Izraelskému. 2 Snesli se pak byli na tom král i knížata jeho, i všecko shromáždění v Jeruzalémě, aby slavili velikunoc měsíce druhého. 3 Nebo nemohli slaviti toho času, proto že kněží posvěcených se nedostávalo, aniž se lid byl shromáždil do Jeruzaléma. 4 I vidělo se to za dobré králi i všemu množství, 5 A usoudili, aby provolati dali po všem Izraeli, od Bersabé až do Dan, aby přišli k slavení velikonoci Hospodinu Bohu Izraelskému do Jeruzaléma; nebo již byli dávno neslavili tak, jakž psáno jest. 6 Protož šli poslové s listy od krále a od knížat jeho po vší zemi Izraelské a Judské s rozkazem královským tímto: Synové Izraelští, obraťte se k Hospodinu Bohu Abrahamovu, Izákovu a Izraelovu, i obrátí se k ostatkům, kteříž jste koli znikli ruky králů Assyrských. 7 A nebývejte jako otcové vaši a bratří vaši, kteříž převráceně činili proti Hospodinu Bohu otců svých, pročež dal je v zpuštění, jakž sami vidíte. 8 Nyní tedy nezatvrzujte šijí svých tak, jako otcové vaši. Podejte ruky Hospodinu, a poďte do svatyně jeho, kteréž posvětil na věky, a služte Hospodinu Bohu svému, a odvrátí se od vás hněv prchlivosti jeho. 9 Nebo obrátíte-li se k Hospodinu, bratří vaši i synové vaši milosrdenství obdrží u těch, kteříž je zjímali, tak že se navrátí do země této. Milosrdný zajisté a dobrotivý jest Hospodin Bůh váš, aniž odvrátí tváři od vás, jestliže se obrátíte k němu. 10 Když pak ti poslové chodili z města do města po kraji Efraim a Manasse až do Zabulon, posmívali se a utrhali jim. 11 Ale však někteří z Asser, Manasses a Zabulon, poníživše se, přišli do Jeruzaléma. 12 V Judstvu tolikéž byla ruka Boží, tak že jim dal srdce jedno k vykonání rozkazu králova a knížat, podlé slova Hospodinova. 13 I sešlo se do Jeruzaléma lidu mnoho, aby drželi slavnost přesnic měsíce druhého, shromáždění velmi veliké. 14 Tedy povstavše, pobořili oltáře, kteříž byli v Jeruzalémě; též i všecky oltáře, na kterýchž se kadívalo, rozbořili a vmetali do potoka Cedron. 15 Potom pak obětovali beránka velikonočního, čtrnáctého dne měsíce druhého. Kněží pak a Levítové zastyděvše se, posvětili se, a přivedli oběti do domu Hospodinova. 16 A stáli v řadu svém vedlé povinnosti své podlé zákona Mojžíše muže Božího, a kněží kropili krví, berouce ji z rukou Levítů. 17 Nebo mnozí byli v shromáždění, kteříž se neposvětili. Protož Levítové zabíjeli beránky velikonoční za každého nečistého, k tomu, aby jich posvětili Hospodinu. 18 Veliký zajisté díl toho lidu, množství z Efraima, Manassesa, Izachara a Zabulona, neočistili se, a však jedli beránka velikonočního jinak než psáno jest. Ale modlil se Ezechiáš za ně, řka: Dobrotivý Hospodin očistiž toho, 19 Kdožkoli celým srdcem svým se ustavil, aby hledal Boha, Hospodina Boha otců svých, byť pak i očištěn nebyl vedlé očišťování svatého. 20 I vyslyšel Hospodin Ezechiáše, a uzdravil lid. 21 A tak drželi synové Izraelští, kteříž byli v Jeruzalémě, slavnost přesnic za sedm dní s veselím velikým, a chválili Hospodina každého dne Levítové a kněží na nástrojích sílu Hospodinovu. 22 Mluvil pak byl Ezechiáš přívětivě ke všechněm Levítům vyučujícím známosti pravé Hospodina. I jedli oběti slavnosti té za sedm dní, obětujíce oběti pokojné, a oslavujíce Hospodina Boha otců svých. 23 Tedy sneslo se na tom všecko shromáždění, aby učinili tolikéž za druhých sedm dní. Takž slavili jiných sedm dní s radostí. 24 Nebo Ezechiáš král Judský dal shromáždění tomu tisíc volků, a sedm tisíc ovec. Knížata také dala shromáždění volků tisíc, a ovec deset tisíců. A posvětilo se kněží velmi mnoho. 25 A tak veselilo se všecko shromáždění Judské, i kněží a Levítové a všecko shromáždění, kteréž přišlo z Izraele, i příchozí, kteříž byli přišli z země Izraelské, i obyvatelé Judští. 26 A bylo veselí veliké v Jeruzalémě; nebo ode dnů Šalomouna syna Davida, krále Izraelského, nic takového nebylo v Jeruzalémě. 27 Potom pak vstali kněží i Levítové, a dali požehnání lidu. I vyslyšán jest hlas jejich, a přišla modlitba jejich k příbytku svatosti Hospodinovy v nebe.

Ngā Whakaritenga mā te Kapenga

1 Nā, ka tono tāngata a Hetekia ki a Īharaira katoa rāua ko Hūrā; i tuhituhia anō e ia he pukapuka ki a Ēparaima rāua ko Mānahi kia haere mai ki te whare o Ihowā ki Hiruhārama, ki te mahi i te Kapenga a Ihowā, a te Atua o Īharaira. 2 Kua oti hoki te whakaaro te whakatakoto e te kīngi, rātou ko āna rangatira, ko te whakaminenga katoa i Hiruhārama, kia mahia te Kapenga i te rua o ngā marama. 3 Kīhai hoki i āhei te mahi i taua wā, nō te mea kīanō i āta rite te tokomaha o ngā tohunga i whakatapua; kīanō hoki te iwi i huihui ki Hiruhārama. 4 Ā, tika tonu taua mea ki te titiro a te kīngi, ki te titiro anō a te whakaminenga katoa. 5 Heoi, ka whakatakotoria te kōrero kia karangatia nuitia puta noa i a Īharaira i Peerehepa atu ā tae noa ki Rāna, kia haere mai ki te mahi i te Kapenga a Ihowā, a te Atua o Īharaira ki Hiruhārama; kīhai anō hoki i mahia pērātia e te nui tāngata me te mea i tuhituhia.

6 Heoi, haere ana ngā kaikawe i ngā pukapuka a te kīngi rātou ko āna rangatira puta noa i a Īharaira rāua ko Hūrā, pērā ana me tā te kīngi i whakahau ai; hei kī atu:

"E ngā tama a Īharaira, hoki mai ki a Ihowā ki te Atua o Āperahama, o Īhaka, o Īharaira, ā, ka hoki mai ia ki ngā mōrehu o koutou i mawhiti nei i te ringa o ngā kīngi o Ahiria. 7 Kei rite hoki ki ō koutou mātua, ki ō koutou tuākana, tēina, i hē nei ki a Ihowā, ki te Atua o ō rātou mātua; nā, tukua ana rātou e ia ki te whakangaro; koia anō tēnā ka kitea nā e koutou. 8 Nā, kaua e whakapakeketia ō koutou kakī, kei rite ki ō koutou mātua; engari e tuku i a koutou ki a Ihowā, ka tomo ki tōna wāhi tapu i whakatapua nei e ia mō ake tonu atu; e mahi ki a Ihowā, ki tō koutou Atua, ā, ka tahuri atu i a koutou tōna riri e mura nei. 9 Ki te tahuri hoki koutou ki a Ihowā, ka tohungia ō koutou tuākana, tēina, me ā koutou tamariki e ngā tāngata nāna rātou i whakarau, ā, ka hoki mai rātou ki tēnei whenua; he atawhai hoki, he mahi tohu tā Ihowā, tā tō koutou Atua; e kore hoki tōna mata e tahuri kē i a koutou, ki te hoki koutou ki a ia."

10 Heoi, haere ana ngā kaikawe pukapuka i tēnei pā ki tēnei pā puta noa i te whenua o Ēparaima, o Mānahi, ā tae noa ki Hepurona. Otiia kataina iho rātou, tāwaia iho. 11 I whakaiti ia ētahi tāngata o Āhera, o Mānahi, o Hepurona, i a rātou, ā, haere ana ki Hiruhārama. 12 I runga anō hoki i a Hūrā te ringa o te Atua hei hōmai i te ngākau kotahi ki a rātou, e mahi ai rātou i tā te kīngi rātou ko ngā rangatira i whakahau ai, arā i tā Ihowā i kī ai.

13 Nā, he nui te iwi i huihui ki Hiruhārama ki te mahi i te Hākari o te Taro Rēwenakore i te rua o ngā marama, nui atu te whakaminenga. 14 Nā, whakatika ana rātou, kei te tango i ngā āta i Hiruhārama, kei te tango anō i ngā āta tahu whakakakara, ā, makā ana ki te awa ki Kitirono.

15 Kātahi ka patua te Kapenga i te tekau mā whā o te rua o ngā marama. Ā, i whakamā ngā tohunga rātou ko ngā Rīwaiti, ā, whakatapua ana rātou e rātou anō, kawea ana e rātou he tahunga tinana ki te whare o Ihowā. 16 Ā, tū ana rātou i tō rātou tūranga, i te wāhi i whakaritea mō rātou, pērā ana me tā te ture a Mohi, ā, tā te Atua tangata; ko ngā tohunga hei tāuhi i ngā toto, ko ngā Rīwaiti hei hōmai. 17 He tokomaha hoki i roto i te whakaminenga kīhai nei i whakatapu i a rātou; heoi ko ngā Rīwaiti hei patu i ngā Kapenga mā te hunga katoa kīhai i purea, hei whakatapu i a rātou ki a Ihowā. 18 He tokomaha hoki o te iwi, arā he tokomaha nō Ēparaima, nō Mānahi, nō Ihākara, nō Hepurona, kīhai i pure i a rātou, heoi kai ana rātou i te Kapenga he mea kīhai i rite ki tā te tuhituhi. Otiia i īnoi a Hetekia mō rātou, i mea, "Mā Ihowā, mā te Mea pai e muru te hē o ngā tāngata katoa, 19 e whakapai ana i ō rātou ngākau ki te rapu i te Atua, i a Ihowā, i te Atua o ō rātou mātua, ko tō rātou purenga ia kīhai i rite ki tō te wāhi tapu." 20 Nā, ka whakarongo a Ihowā ki a Hetekia, ā, whakaorangia ana e ia te iwi.

21 Ā, mahia ana e ngā tama a Īharaira i kitea ki Hiruhārama te Hākari Taro Rēwenakore, e whitu ngā rā, nui atu te koa; whakamoemititia ana a Ihowā e ngā Rīwaiti rātou ko ngā tohunga i tēnei rā, i tēnei rā, me te waiata anō i runga i ngā mea tangi nui, he mea ki a Ihowā.

22 Ā, i whakamārie a Hetekia i ngā ngākau o ngā Rīwaiti katoa i mōhio pai nei ki te ritenga o te mahi ki a Ihowā, ā, kai ana rātou i te kai o taua hākari, e whitu ngā rā, patua ana e rātou ngā whakahere mō te pai, whāki ana ki a Ihowā, ki te Atua o ō rātou mātua.

23 Nā, ka whakatakotoria te whakaaro e te whakaminenga katoa, kia mahia ētahi atu rā e whitu; ā, koa ana rātou i a rātou e mahi ana i aua rā e whitu. 24 I hōmai hoki e Hetekia kīngi o Hūrā ki te whakaminenga hei whakahere ētahi pūru kotahi mano, ētahi hipi e whitu mano; i hōmai anō e ngā rangatira ki te whakaminenga ētahi pūru kotahi mano, ētahi hipi tekau mano. He tokomaha anō hoki ngā tohunga i whakatapu i a rātou.

25 Nā, koa tonu te whakaminenga katoa o Hūrā, rātou ko ngā tohunga, ko ngā Rīwaiti, me te whakaminenga katoa i haere mai nei i a Īharaira me ngā manene i haere mai nei i te whenua o Īharaira ki Hūrā noho ai. 26 Heoi, he nui te koa i Hiruhārama, nō te mea nō ngā rā anō o Horomona tama a Rāwiri kīngi o Īharaira kāhore he pēnei me tēnei i Hiruhārama. 27 Kātahi ka whakatika ngā tohunga, ngā Rīwaiti, ā, manaakitia ana e rātou te iwi, ā, i rangona tō rātou reo, i tae atu anō hoki tā rātou īnoi ki tōna nohoanga tapu, ki te rangi.