Hebreus 12

1 Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje, 2 Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího. 3 A považte, kteraký jest ten, jenž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech vašich hynouce. 4 Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce. 5 A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví: Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš? 6 Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá. 7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec? 8 Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové. 9 Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli? 10 A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho. 11 Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli. 12 Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte, 13 A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo. 14 Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána, 15 Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí; 16 Aby někdo nebyl smilník, aneb ohyzdný, jako Ezau, kterýžto za jednu krmi prodal prvorozenství své. 17 Víte zajisté, že potom, chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ač ho koli s pláčem hledal. 18 Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři, 19 A zvuku trouby a k hlasu slov, kterýžto hlas kdož slyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno. 20 (Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: A kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno. 21 A tak hrozné bylo to, což viděli, že i Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.) 22 Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů, 23 K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých, 24 A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící nežli Abelova. 25 Viztež, abyste neodpírali mluvícím. Nebo poněvadž onino neušli pomsty, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe mluví k nám, pohrdneme? 26 Jehožto hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak propověděl, řka: Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem. 27 A to, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto rukama učiněných, aby zůstávaly ty, jenž jsou nepohnutelné. 28 Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí. 29 Neboť Bůh náš jest oheň spalující.

Ko te Atua, tō Tātou Matua

1 Nā, i tēnei kapua nui o ngā kaiwhakaatu e karapoti nei i a tātou, whakarērea e tātou ngā whakataimaha katoa, me te hara whakaeke tata, kia manawanui hoki tātou ki te oma i te omanga e takoto nei i tō tātou aroaro. 2 Me te titiro pū anō ki a Īhu, ki te kaitīmata, ki te kaiwhakaoti i te whakapono; i whakaaro hoki ia ki te hari i tōna aroaro, ā, whakamanawanui ana ki te rīpeka, whakahāwea ana ki te whakamā, nā, kua noho ki matau o te torōna o te Atua.

3 Whakaaroa hoki ia i whakamanawanui nei ki taua totohe nui a te hunga hara ki a ia, kei hōhā ō koutou ngākau, kei ngākaukore koutou. 4 Ko tā koutou pakanga, kāhore anō kia tae noa ki te toto i a koutou e whawhai nā ki te hara. 5 Ā, kua wareware koutou ki te kupu whakahau e kōrero nei ki a koutou, me te mea he tama koutou,

"E tāku tama, kaua e whakahāwea ki tā te Ariki papaki;

kei ngākaukore hoki ina rīria e ia.

6 E papaki ana hoki te Ariki ki tāna e aroha ai,

e whiua ana hoki e ia ngā tama katoa

e whakatamarikitia ana ki a ia."

7 Hei pakinga tā koutou e manawanui ai; e rite ana tā te Atua meatanga ki a koutou ki tāna ki ngā tama tupu. Ko wai hoki te tama e kore e pākia e tōna pāpā? 8 Ki te kāhore ia ō koutou pakinga, te mea e whakawhiwhia ana ki te katoa, he pōriro koutou, ehara i te tama. 9 Tētahi, he mātua anō ō tātou nō te wāhi ki te kikokiko, he mea papaki tātou nā rātou; i hopohopo anō tātou ki a rātou. Kaua ianei e nui noa atu tō tātou ngohengohe ki te Matua o ngā wairua, kia ora ai? 10 Ko tā rātou papaki hoki he torutoru nei ngā rā, he mea anō nā tā rātou ake i whakaaro ai; ko tā tēnei ia hei pai mō tātou, kia whiwhi ai tātou ki tōna tapu. 11 Ko ngā pakinga katoa, e kore e kīia ināianei hei whakahari, engari hei whakapōuri; muri iho ia ka puta mai te hua rangimārie o te tika, ki te hunga e whakamahia ana ki taua mea.

He Tohutohu Whakatūpato Hoki

12 Heoi, kia ara ngā ringaringa kua tukua iho, me ngā turi ngoikore, 13 hangā hoki ētahi huarahi tika mō ō koutou waewae, kei whakapeaua kētia atu te kopa; engari kia ora ake i te mate.

14 Whāia te rongo kia mau ki te katoa, me te tapu hoki, ki te kāhore hoki tēnei e kore tētahi tangata e kite i te Ariki. 15 Me te titiro mārie kei hapa tētahi i tō te Atua aroha noa; kei pihi ake tētahi pakiaka o te kawa hei whakararuraru, e poke ai te tokomaha. 16 Kei moepuku tētahi, kei whakarihariha rānei, kei pērā me Ēhau; i hokona rā e ia tōna mātāmuatanga ki te kainga kotahi. 17 E mātau ana hoki koutou ki tōna hiahia i muri kia riro i a ia te manaaki, ā, kapea ana ia. Kīhai hoki i kitea he wāhi mō te rīpenetā; i rapua mārietia anō e ia me te heke anō o ngā roimata.

18 Ehara hoki i te mea kua tae koutou ki te maunga e taea te whakapā atu, ki te ahi e kā ana, ki te pango kerekere, ki te pōuri, ki te tūpuhi, 19 ki te tangi o te tētere, ki te reo e kōrero ana; i īnoi rā te hunga i rangona ai kia kaua he kupu ki a rātou i muri iho. 20 Kīhai hoki rātou i kaha ake ki te mea i whakaritea mai, "Nā, ahakoa he kararehe e pā atu ki te maunga, me āki ki te kōhatu." 21 Koia anō te mataku o te mea i puta mai rā, i mea ai a Mohi, "Mataku rawa ahau, wiri rawa."

22 Engari kua tae nei koutou ki Maunga Hiona, ki te pā o te Atua ora, ki Hiruhārama i te rangi, ki ngā mano tini o ngā anahera, 23 ki te huihui nui, ki te hāhi o ngā mātāmua, kua oti te tuhituhi ki te rangi, ki te Atua hoki, ki te kaiwhakawā o ngā tāngata katoa, ki ngā wairua anō o te hunga tika kua oti te mea kia tino tika, 24 ki a Īhu anō hoki, ki te takawaenga o te kawenata hou, ki ngā toto o te tāuhiuhinga, he pai ake nei ngā kōrero i tō Āpera.

25 Kia mahara kei whakarere koutou i tēnei e kōrero mai nei. Ki te mea hoki kīhai i mawhiti te hunga i paopao ki tērā i kōrero rā i runga i te whenua, inā e kore rawa anō tātou, ki te tahuri kē atu i tēnei kua kōrero mai nei i te rangi. 26 Ngāueue ana te whenua i tōna reo i reira; ināianei ia kua puaki tāna kupu whakaari, kua mea ia, "Kia kotahi anō meatanga, ā, ehara i te mea ko te whenua anake, ko te rangi anō hoki tāku e whakangāueue ai." 27 Ko taua kupu nei hoki, "Kia kotahi meatanga," hei whakakite i te putanga kētanga o ngā mea ka whakangāueuetia rā, he mea hanga hoki, mau tonu iho ai ngā mea e kore nei e whakangāueuetia.

28 Nā, ka riro nei i a tātou he kīngitanga e kore e taea te whakangāueue, kia whiwhi tātou ki te aroha noa e manakohia mai ai tā tātou e mahi nei ki te Atua i runga i te hopohopo, i te wehi; 29 he ahi hoki e kai ana tō tātou Atua.