Hebreus 8

1 Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích. 2 Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk. 3 Všeliký zajisté nejvyšší kněz k obětování darů a obětí bývá ustanoven, a protož potřebí bylo, aby i tento měl, co by obětoval. 4 Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knězem byl, když by zůstávali ti kněží, kteříž obětují dary podle Zákona, 5 Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí, jakož Mojžíšovi od Boha řečeno bylo, když dokonávati měl stánek: Hlediž, prý, abys udělal všecko ku podobenství, kteréžť jest ukázáno na hoře. 6 Nyní pak tento náš nejvyšší kněz tím důstojnějšího došel úřadu, čímž i lepší smlouvy prostředníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena. 7 Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé. 8 Nebo obviňuje Židy, dí: Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou. 9 Ne podle smlouvy té, kterouž jsem učinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Nebo oni nezůstali v smlouvě mé, a já opustil jsem je, praví Pán. 10 Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. 11 A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, protože mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich. 12 Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více. 13 A kdyžť praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí.

Ko Īhu, tō Mātou Tohunga Nui

1 Nā, ko te tino tēnei o ēnei kōrero; he tohunga pērā tō tātou, kua noho ki matau o te torōna o te Nui i ngā rangi; 2 he minita mō te wāhi tapu, mō te tapenākara pono, tōna kaiwhakaara nei ko te Ariki, ehara i te tangata.

3 Ko ngā tohunga nui katoa hoki, he mea whakarite hei tāpae atu i ngā whakahere, i ngā patunga tapu; nā konei hoki i tika ai kia whai mea anō tēnei tohunga nui hei tāpaenga atu māna. 4 Me i runga hoki ia i te whenua, kāhore ōna tohungatanga; tēnei hoki ngā tohunga hei tāpae i ngā whakahere i runga i tā te ture. 5 Ko tā rātou mahi he ritenga, he ātārangi nō ngā mea i te rangi, he pērā anō me te mea i tohutohungia ki a Mohi, i a ia meāke hanga i te tapenākara, i mea hoki ia, "Kia mahara kia hangā e koe ngā mea katoa kia rite ki te tauira i whakakitea ki a koe i runga i te maunga." 6 Tēnā ko tēnei, he nui kē te mahi minita kua riro nei i a ia, he pai rawa hoki te kawenata ko tōna takawaenga nei ko ia, he pai rawa anō hoki ngā kupu whakaari, i whakatakotoria ai taua kawenata.

7 Mehemea hoki kīhai i whai hē taua kawenata ō mua, e kore e rapua he wāhi mō te tuarua. 8 I a ia hoki e whakahē ana, i mea ia ki a rātou:

"Nanā, tēnei ake ko ngā rā, e ai tā te Ariki,

e whakaritea ai e ahau he kawenata hou ki te whare o Īharaira,

ki te whare anō hoki o Hūrā.

9 E kore e rite ki te kawenata i whakaritea e ahau ki ō rātou mātua,

i te rā i mau ai ahau ki ō rātou ringaringa,

i ārahi mai ai i a rātou i te whenua o Īhipa.

Kīhai nei hoki rātou i ū ki tāku kawenata,

ā, kore ake ōku whakaaro ki a rātou,

e ai tā te Ariki.

10 Ko te kawenata hoki tēnei e whakarite ai ahau ki te whare o Īharaira

i muri iho i aua rā, e ai tā te Ariki:

Ka hoatu e ahau āku ture ki ō rātou hinengaro,

ka tuhituhia anō hoki ki ō rātou ngākau.

Ko ahau hei Atua mō rātou

ko rātou hoki hei iwi māku.

11 I kore anō hoki rātou e whakaako i tōna hoa,

i tōna hoa, i tōna teina, i tōna tuakana, e mea,

‘Kia mātau koe ki te Ariki,’

e mātau katoa hoki rātou ki ahau,

te nohinohi o rātou, te nui anō hoki o rātou.

12 Ka mahi tohu hoki ahau ki ō rātou kino,

e kore anō hoki e maharatia e ahau ō rātou hara ā mua ake nei."

13 I a ia i mea, "He kawenata hou," kua whakatawhitotia e ia te mea tuatahi. Nā, ko te mea kua tawhitotia, kua koroheketia, ka tata te memeha.