Hebreus 11

1 Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných. 2 Pro ni zajisté svědectví došli předkové. 3 Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno. 4 Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví. 5 Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu. 6 Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává. 7 Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem. 8 Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde. 9 Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení. 10 Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh. 11 Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil. 12 A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském. 13 Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi. 14 Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají. 15 A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli dosti času zase se navrátiti. 16 Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město. 17 Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal, 18 K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě, 19 Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti; odkudžto jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal. 20 Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau. 21 Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své. 22 Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil. 23 Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského. 24 Věrou Mojžíš, dorostlý již jsa, odepřel slouti synem dcery faraonovy, 25 Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti, 26 Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě. 27 Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil. 28 Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich. 29 Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli. 30 Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní. 31 Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře. 32 A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích. 33 Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům, 34 Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců. 35 Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení. 36 Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři. 37 Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno, 38 Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země. 39 A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení, 40 Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti.

Te Whakapono

1 Nā, ko te whakapono, he whakapūmautanga i ngā mea e tūmanakohia atu ana, he whakakitenga i ngā mea kāhore nei e kitea. 2 Nā konei hoki ngā kaumātua i kōrerotia paitia ai.

3 Nā te whakapono i mātau ai tātou he mea hanga ngā ao e te kupu a te Atua, ā, ko ngā mea e tirohia atu nei kīhai i puta ake i roto i ngā mea e kitea ana.

4 Nā te whakapono i pai ake ai i tā Kaina te patunga tapu i tāpaea e Āpera ki te Atua, nā tēnā hoki i whakaatu tōna tika, i whakaatu hoki te Atua mō āna whakahere; nā tēnā anō ia i whai kupu ai, ahakoa mate.

5 Nā te whakapono a Ēnoka i kawea kētia ai, tē kite i te mate. Nā, kāhore ia i kitea, nō te mea kua kawea kētia ia e te Atua; i mua atu hoki i tōna kawenga kētanga i whakaaturia mai ia, e āhuareka ana te Atua ki a ia. 6 Ki te kāhore hoki he whakapono, e kore e taea he mea e āhuareka mai ai ia. Ki te haere hoki tētahi ki te Atua, me whakapono ko ia anō tēnei ko te Atua, e hōmai ana e ia he utu ki te hunga e āta rapu ana i a ia.

7 Nā te whakapono a Noa, i tōna whakamaharatanga e te Atua ki ngā mea kāhore i kitea noatia, i oho ai, he wehi ki te Atua, ā, hangā ana e ia te āka hei whakaora mō tōna whare; he whakataunga tēnā nāna i te hē ki te ao, ā, uru ana ki te tika o te whakapono.

8 Nā te whakapono a Āperahama i ngohengohe ai, i tōna karangatanga kia haere ki te wāhi meāke riro i a ia hei kāinga; ā, haere ana ia, tē mātau ki te wāhi e haere ai ia. 9 Nā te whakapono ia i noho manene ai ki te whenua i whakaaria mai, he whenua tangata kē anō ki a ia, ā, noho tēneti ana ia, rātou ko Īhaka, ko Hākopa, ōna hoa kua uru tahi nei rātou ki taua mea i whakaaria mai rā. 10 I tatari hoki ia ki te pā whai tūranga, ko te Atua nei te kaihanga, te kaimahi.

11 Me Hera anō hoki, nā te whakapono ia i whai kaha ai, i hapū ai, ā, whānau ana tāna tama i te mea kua taka kē ōna tau; i mahara hoki ia he pono tā te kaiwhakaari mai. 12 Nā, whānau ake i te kotahi, he tangata anō hoki ia kua whakatūpāpakutia ki ēnei mea, me te mea ko ngā whetū o te rangi te tini, koia anō kei te onepū i te taha o te moana e kore nei e taea te tatau.

13 I mate katoa ēnei i runga i te whakapono, kīhai i whiwhi ki ngā mea i whakaaria mai rā, engari he mea kite atu nā rātou i tawhiti, ā, whakaponohia atu ana e rātou, awhitia atu ana, whakaae ana rātou he manene rātou, he noho noa iho i runga i te whenua. 14 Ko te hunga hoki he pēnei ā rātou kōrero, e whakakite pū ana rātou he whenua tupu tā rātou e rapu nei. 15 Me i mahara hoki rātou ki taua kāinga i haere mai nei rātou i reira, pēnei kua ātea he hokinga atu mō rātou. 16 Tēnā ko tēnei, e hiahia ana rātou ki tētahi kāinga pai ake, ki tērā i te rangi. Koia te Atua tē whakamā ai ki a rātou, kia kīia ko tō rātou Atua; kua rite hoki i a ia tētahi pā mō rātou.

17 Nā te whakapono a Āperahama i tāpae ai i a Īhaka, i tōna whakamātautauranga; āe rā, ko te tangata i a ia nei ngā kupu whakaari, tāpaea ana e ia tāna huatahi, 18 mōna nei te kupu, "Kei a Īhaka he huānga mō tāu whānau." 19 I whakaaro hoki ia, ahakoa i roto nei anō i te hunga mate, e taea ia e te Atua te whakaara ake; ā, riro mai ana ia i reira, he mea whakaahua.

20 Nā te whakapono tā Īhaka kupu manaaki mō Hākopa rāua ko Ēhau; he meatanga ki ngā mea ō muri nei.

21 Nā te whakapono a Hākopa, i a ia ka tata te mate, i manaaki ai i ngā tama tokorua a Hōhepa; ā, koropiko ana i runga i tāna tokotoko.

22 Nā te whakapono a Hōhepa, i a ia e whakahemohemo ana i whakahua ai i te haerenga mai o ngā tamariki a Īharaira; i whakatakoto tikanga ai anō mō ōna wheua.

23 Nā te whakapono a Mohi, i tōna whānautanga, i hunā ai e ōna mātua e toru ngā marama, i kite hoki rāua he tamaiti ātaahua ia; kīhai hoki rāua i mataku ki te ture a te kīngi.

24 Nā te whakapono a Mohi, i tōna kaumātuatanga, kīhai i pai kia kīia he tama nā te tamāhine a Parao; 25 ki tāna hoki, ko te mamae tahi me tā te Atua iwi, he mea pai kē atu i ngā āhuareka o te hara kia riro mō tētahi wā. 26 Ki tōna whakaaro, ko te tāwainga mō te Karaiti, he taonga nui kē atu i ngā taonga o Īhipa; i titiro atu hoki ia ki te utu ka hōmai.

27 Nā te whakapono ia i haere atu ai i Īhipa, kīhai hoki i mataku i te riri a te kīngi; i ū tonu hoki ia, he titiro nōna ki te Atua e kore nei e kitea. 28 Nā te whakapono ia i whakarite ai i te Kapenga, i te ringihanga toto, kei pā ki a rātou te kaiwhakamate i ngā whānau mātāmua.

29 Nā te whakapono rātou i haere ai rā te Moana Whero me te mea e nā runga ana i te whenua maroke; ā, i te whakamātauranga a ngā Īhipiana, ki te pērā horomia ake rātou.

30 Nā te whakapono ngā taiepa o Heriko i whenuku ai, i te mea e whitu ngā rā e taiāwhiotia ana. 31 Nā te whakapono a Rahapa, te wahine kairau, i kore ai e whakangaromia ngātahitia me te hunga whakapono kore, mōna i whakamanuhiri i ngā tūtei i runga i te rangimārie.

32 Kia pēhea ake anō hoki āku kōrero? E kore hoki e ranea te tāima hei kōrerotanga māku i ngā mea a Kiriona, a Paraka, a Hamahona, a Iepeta, a Rāwiri, a Hamuera, a ngā poropiti. 33 Nā te whakapono nei i hinga ai i a rātou ngā rangatiratanga, i mahia ai e rātou te tika, i whiwhi ai rātou ki ngā mea i whakaaria mai i mua, i tūtakina ai e rātou ngā waha o ngā raiona, 34 i tineia ai e rātou te kaha o te ahi, i mawhiti ai i te mata o te hoari, i haere atu ai i te ngoikore ki te kaha, i meinga ai kia kaha i te whawhaitanga, whati ana i a rātou ngā taua a ngā tauiwi. 35 Riro ana i ngā wāhine ā rātou tūpāpaku, he mea whakaara ake.

Ko ētahi i whakamamaetia, kīhai anō i whakaae atu kia whakaorangia; kia whiwhi ai rātou ki te whakaarahanga pai kē atu. 36 Ko ētahi i whakamātau i ngā tāwainga, i ngā whiunga, i ngā mekameka anō hoki, i te whare herehere. 37 I ākina rātou ki te kōhatu, i wāhia ki te kani, i whakawaia, i mate i te patunga a te hoari. I hāereere rātou, he hiako hipi te kākahu, he hiako koati; he hunga rawakore rātou, e tūkinotia ana, e whakatupuria kinotia ana; 38 kīhai nei te ao i pai mō rātou! Ātiutiu noa ana rātou i waenga tahora, i ngā maunga, i ngā ana, i ngā poka o te whenua.

39 Nā, pai tonu te kōrero mō ēnei katoa, he mea nā te whakapono, heoi kīhai rātou i whiwhi ki te mea i whakaaria mai. 40 Kua whakaaroa wawetia hoki e te Atua tētahi mea pai atu mō tātou, kei tino tika rātou i te mea kāhore nei tātou.