João 1

1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. 2 To bylo na počátku u Boha. 3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. 4 V něm život byl, a život byl světlo lidí. 5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly. 6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan. 7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho. 8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle. 9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět. 10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal. 11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho. 12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho, 13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou. 14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy. 15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já. 16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost. 17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest. 18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil. 19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi? 20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus. 21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem. 22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě? 23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok. 24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli. 25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok? 26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte. 27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka. 28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil. 29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa. 30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já. 31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou. 32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm. 33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým. 34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží. 35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva, 36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží. 37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem. 38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: 39 Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš? 40 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny. 41 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním. 42 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus. 43 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr. 44 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou. 45 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. 46 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta. 47 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz. 48 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není. 49 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe. 50 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský. 51 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš. 52 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.

Te Kupu o te Ora

1 I te tīmatanga te Kupu, i te Atua te Kupu, ko te Atua anō te Kupu. 2 I te Atua anō tēnei Kupu i te tīmatanga. 3 Nāna ngā mea katoa i hanga; kāhore hoki tētahi mea i kore te hanga e ia o ngā mea i hangā. 4 I a ia te ora; ko te ora te mārama mō ngā tāngata. 5 I roto i te pōuri te mārama e whiti ana; heoi, kīhai i mau i te pōuri.

6 I tonoa mai he tangata e te Atua, ko Hoani tōna ingoa. 7 I haere mai ia hei kaiwhakaatu, hei whakaatu mō te mārama, kia meinga ai e ia ngā tāngata katoa kia whakapono. 8 Ehara ia i te mārama, engari, i haere mai hei kaiwhakaatu mō te mārama. 9 Ko te mārama pono tērā, arā, ko te mārama e mārama ai ngā tāngata katoa e haere mai ana ki te ao.

10 I te ao ia, i hangā anō e ia te ao, ā, kīhai te ao i mōhio ki a ia. 11 I haere mai ia ki ōna, ā, kīhai ōna i manako ki a ia. 12 Tēnā ko te hunga i manako ki a ia i tukua e ia ki a rātou ngā tikanga e meinga ai rātou hei tamariki mā te Atua, arā ki te hunga e whakapono ana ki tōna ingoa. 13 Ki te hunga ehara nei i te toto, ehara i tā te kikokiko i pai ai, ehara i tā te tangata i pai ai, engari, nā te Atua i whānau ai.

14 I whakakikokikotia te Kupu, ā, noho ana i a mātou, i kite anō mātou i tōna korōria he korōria e rite ana ki tō te Tama kotahi a te Matua, kī tonu i te aroha noa, i te pono.

15 I kōrerotia ia e Hoani; i karanga tērā, i mea, "Ko ia tēnei i kōrerotia rā e ahau, ‘Ko ia e haere mai ana i muri i ahau e meinga ana ki mua i ahau; nō mua hoki ia i ahau.’ "

16 Kua riro hoki i a tātou katoa tētahi wāhi o tōna raneatanga, te aroha noa hono iho ki te aroha noa. 17 Nā Mohi hoki i hōmai te ture; ko te aroha noa me te pono i ahu mai i a Īhu Karaiti. 18 Kāhore anō he tangata i kite noa i te Atua; ko te Tama kotahi, kei te uma nei o te Matua, nāna ia i whakapuaki.

Te Kōrero a Hoani Kaiiriiri

19 Nā, ko te kōrero tēnei a Hoani, i te tononga mai a ngā Hūrai i Hiruhārama i ngā tohunga nui rātou ko ngā Rīwaiti hei ui ki a ia, "Ko wai koe?"

20 Nā, ka whākina e ia, kīhai i whakakāhore, i whāki hoki, "Ehara ahau i a te Karaiti."

21 Ā, ka ui rātou ki a ia, "Tēnā, pēhea? Ko Irāia koe?"

Ka mea ia, "Kāhore."

"Ko te poropiti oti koe?"

Ka whakahokia e ia, "Kāhore."

22 Nā, ka mea rātou ki a ia, "Ko wai koia koe? Hei kupu whakahoki mā mātou ki te hunga i tonoa mai ai mātou. E pēhea ana koe ki a koe?"

23 Ka mea ia:

"He reo ahau nō tētahi e karanga ana i te koraha,

‘Whakatikaia te huarahi o te Ariki!’ "

He pērā me tā Ihāia poropiti i mea ai.

24 Nō ngā Parihi hoki te hunga i tonoa mai rā. 25 Nā, ka ui rātou ki a ia, ka mea ki a ia, "He aha oti koe i iriiri ai, ki te mea ehara koe i a te Karaiti, ehara i a Irāia, ehara i te poropiti?"

26 Nā, ka whakahoki a Hoani ki a rātou, ka mea, "He iriiri tāku ki te wai; otiia tēnā te tū nā i waenganui i a koutou tētahi kāhore e mōhiotia e koutou. 27 Ko ia tēnei e haere mai ana i muri i ahau kāhore hoki ahau e tau hei wewete i te here o tōna hū."

28 I meatia ēnei mea ki Petapara, ki tāwāhi atu o Horano, ki te wāhi e iriiri ana a Hoani.

Te Reme a te Atua

29 I te aonga ake, ka kite ia i a Īhu e haere ana mai ki a ia, ka mea, "Nā te Reme a te Atua, hei waha atu i te hara o te ao! 30 Ko ia tēnei i kōrero ai ahau, ‘Kei te haere mai i muri i ahau tētahi tangata kua meinga ki mua i ahau; nō mua hoki ia i ahau.’ 31 Ā, kāhore ahau i mātau ki a ia; heoi, hei whakakite i a ia ki a Īharaira, i haere mai ai ahau me tāku iriiri ki te wai."

32 Nā, ka whakaatu a Hoani, ka mea, "I kite ahau i te Wairua e heke iho ana i te rangi, ānō he kūkupa, ā, noho ana i runga i a ia. 33 Ā, kāhore ahau i mātau ki a ia; engari i kī mai ki ahau te kaitono mai i ahau ki te iriiri ki te wai, ‘Ko te tangata e kite ai koe i te Wairua e heke iho ana, e noho ana ki runga ki a ia, ko ia tēnā te kaiiriiri ki te Wairua Tapu.’ 34 Ā, kua kite ahau, kua whakaatu nei hoki, ko te Tama tēnei a te Atua."

Ngā Ākonga Tuatahi a Īhu

35 I te aonga ake i te tū anō a Hoani me āna ākonga tokorua; 36 nā, ka titiro ia ki a Īhu e haere ana, ka mea, "Nā, te Reme a te Atua!"

37 Ā, ka rongo ngā ākonga tokorua ki a ia e kōrero ana, ā, aru ana rāua i a Īhu. 38 Ā, ka tahuri a Īhu, ka kite i a rāua e aru ana, ka mea ia ki a rāua "E rapu ana kōrua i te aha?"

Nā, ko tā rāua meatanga ki a ia, "E Rapi" (ko te tikanga tēnei ina whakamāoritia, e te Kaiwhakaako), "kei hea tōu kāinga?"

39 Ka mea ia ki a rāua, "Haere mai kia kite." Haere ana rāua, ā, ka kite i tōna wāhi i noho ai, ā, noho ana i a ia i taua rā; ko te tekau hoki ia o ngā hāora.

40 Ko Anaru, teina o Haimona Pita tētahi o taua tokorua i rongo nei ki a Hoani e kōrero ana, ā, aru ana i a ia. 41 Ko ia kua kite wawe i tōna tuakana ake, i a Haimona, ka mea ki a ia, "Kua kitea e māua te Mīhaia." (Ko te tikanga tēnei ina whakamāoritia, ko te Karaiti). 42 Nā, ka ārahina mai ia e ia ki a Īhu.

Ā, ka titiro a Īhu ki a ia, ka mea, "Ko Haimona koe, ko te tama a Hona, me hua koe ko Kipa." (Tōna whakamāoritanga ko Pita, arā ko Kōhatu).

Ka Karangatia e Īhu ki a Piripi rāua ko Natanahira

43 I te aonga ake ka mea a Īhu kia haere ki Karirī, ā, ka kite i a Piripi; ā, ka mea a Īhu ki a ia, "E aru i ahau."

44 Nā, ko Piripi nō Petahaira, nō te pā o Anaru rāua ko Pita. 45 Ka kite a Piripi i a Natanahira, ka mea ki a ia, "Kua kitea e mātou a ia, mōna nei te tuhituhi a Mohi i roto i te ture, tā ngā poropiti hoki, a Īhu o Nahareta te tama a Hōhepa."

46 Nā, ka mea a Natanahira ki a ia, "E puta koia tētahi mea pai i Nahareta?"

Ka mea a Piripi ki a ia, "Haere mai kia kite."

47 Ka kite a Īhu i a Natanahira e haere ana mai ki a ia, ka puaki tāna kupu mōna, "Nā, he tino tangata nō Īharaira, kāhore ōna tinihanga."

48 Ka mea a Natanahira ki a ia, "Nō hea koe i mātau ai ki ahau?"

Ka whakahoki a Īhu ki a ia, ka mea, "I te mea kīanō koe i karangatia e Piripi, i a koe anō i raro i te piki, i kite ahau i a koe."

49 Nā, ka whakahoki a Natanahira, ka mea ki a ia, "E Rapi, ko te Tama koe a te Atua, ko te Kīngi koe o Īharaira!"

50 Nā, ka whakahoki a Īhu, ka mea ki a ia, "Nō tāku meatanga ki a koe, ‘I kite ahau i a koe i raro i te piki,’ i whakapono ai koe? Rahi atu i ēnei ngā mea e kitea e koe." 51 I mea anō ia ki a ia, "He pono, he pono tēnei kupu āku ki a koutou, tērā koutou e kite i te rangi e tuwhera ana, i ngā anahera a te Atua e piki ake ana, e heke iho ana ki te Tama a te tangata."