João 12

1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých. 2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi. 3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti. 4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi: 5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým? 6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil. 7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to. 8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. 9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých. 10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali. 11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše. 12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma, 13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský. 14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest: 15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě. 16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili. 17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých. 18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil. 19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm. 20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek. 21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti. 22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi. 23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka. 24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese. 25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. 26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj. 27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této. 28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím. 29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil. 30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás. 31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven. 32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě. 33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.) 34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? 35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde. 36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi. 37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho, 38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno? 39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl: 40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil. 41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm. 42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni. 43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží. 44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal. 45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal. 46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal. 47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět. 48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den. 49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti. 50 A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.

Ka Whakawahia a Īhu i Petani

1 Nā, e ono ngā rā i mua ake o te Kapenga ka haere a Īhu ki Petani, kei reira nei a Raharuhi, i whakaarahia ake nei e ia i te hunga mate. 2 Ā, takā ana e rātou he hapa māna i reira; ko Māta te kaitaka, ko Raharuhi tētahi o te hunga i noho tahi me ia. 3 Nā, ka mau a Meri ki tētahi pāuna hinu kakara he tino nara, he mea utu nui, whakawahia ana e ia ngā waewae o Īhu, me te muru anō i ōna waewae ki ōna makawe; kī noa te whare i te kakara o te hinu.

4 Nā, ka mea tētahi o āna ākonga, a Hūrā Ikariote, tēnei meāke nei tuku a ia, 5 "He aha tēnei hinu tē hokona ai ki ngā pene e toru rau, ka hoatu ai ki te hunga rawakore?" 6 I kōrerotia ai tēnei e ia, ehara i te mea he whakaaro nōna ki te hunga rawakore; erangi, nō te mea he tāhae ia, i a ia hoki te pūtea, ko ia hoki hei mau i ngā mea i whaongia ki roto.

7 Nā, ko te meatanga a Īhu, "Waiho rā ū āna; i tohungia tēnei e ia mō te rā o tōku tanumanga. 8 Kei a koutou hoki ngā rawakore i ngā wā katoa; ko ahau ia e kore e noho tonu i a koutou."

He Whakangārahu ki a Raharuhi

9 He tokomaha o ngā Hūrai i mātau kei reira a Īhu; ā, haere mai ana, ehara i te mea mō Īhu anake, erangi, kia kite hoki i a Raharuhi, i whakaarahia nei e ia i te hunga mate. 10 Otirā, kua takoto te whakaaro o ngā tohunga nui kia whakamatea anō a Raharuhi; 11 nāna hoki i tokomaha ai ngā Hūrai i haere, i whakapono ki a Īhu.

Te Tomokanga Manahau ki Hiruhārama

12 I te aonga ake ka rongo te mano tini i haere nei ki te hākari, e haere ana a Īhu ki Hiruhārama. 13 Ka mau rātou ki ngā manga nīkau, haere ana ki te whakatau i a ia, me te karanga,

"Ohana!

Ka whakapaingia ia, e haere mai nei i runga i te ingoa

o te Ariki, te Kīngi o Īharaira!"

14 Ā, nō ka kite a Īhu i tētahi kūao kāihe, ka noho ia i runga; ka pērā anō me te mea i tuhituhia,

15 "Kaua e mataku, e te tamāhine a Hiona.

Nā, kei te haere mai tōu Kīngi,

e noho ana i runga i te kūao kāihe."

16 Otiia, kīhai āna ākonga i mātau wawe ki ēnei mea; engari, ka oti a Īhu te whakakorōria, kātahi rātou ka mahara kua tuhituhia ēnei mea mōna, kua meinga anō ēnei mea ki a ia.

17 I whakaae anō te hunga i tōna taha i tāna karangatanga i a Raharuhi i roto i te urupā, i tāna whakaarahanga hoki i a ia i te hunga mate. 18 Nā konei hoki te mano i whakatau ai i a ia, i rongo hoki rātou, kua meinga tēnei merekara e ia. 19 Nā, ka mea ngā Parihi ki a rātou anō, "Ka kite rānei koutou kāhore ā koutou wāhi? Nā, kua riro te ao ki te whai i a ia."

Ka Kimi ētahi Kariki ki a Īhu

20 Nā, he Kariki ētahi o te hunga i haere ki te hākari ki te karakia. 21 Ā, haere ana ēnei ki a Piripi o Petahaira o Karirī, kōrero ana ki a ia, mea atu ana, "E kara, e hiahia ana mātou kia kite i a Īhu." 22 Haere ana a Piripi, ka kōrero ki a Anaru; ka haere a Anaru, a Piripi, ka kōrero ki a Īhu.

23 Ka kī a Īhu ki a rāua, ka mea, "Kua tae mai te hāora e whakakorōriatia ai te Tama a te tangata. 24 He pono, he pono tāku e mea nei ki a koutou, ki te kore tētahi pata wīti e marere ki te oneone, e pirau, ka takoto ko ia anake; tēnā ki te pirau, he nui ōna hua. 25 Ki te aroha tētahi ki tōna ora, ka mate anō ia; ki te kino tētahi ki te ora i tēnei ao, ka tūturu ki a ia te ora ake ake. 26 Ki te mea tētahi ko ia hei kaimahi māku, me aru ia i ahau; ko te wāhi e noho ai ahau, ko reira anō tāku kaimahi. Ki te mahi tētahi i āku mahi, mā tōku Matua ia e whakahōnore."

Ka Kōrero a Īhu mō Tōna Matenga

27 "Kua pōuri tēnei tōku wairua; ā, kia pēhea atu ahau? E Pā, whakaorangia ahau i tēnei wā. Otirā, ko te mea tēnei i haere mai ai ahau ki tēnei wā. 28 E Pā, whakakorōriatia tōu ingoa."

Nā, ka puta he reo i te rangi, "Kua whakakorōriatia e ahau, e whakakorōriatia anō."

29 I te rongonga o ngā tāngata e tū ana i reira, ka mea, "He whatitiri." Ko ētahi i mea, "Kua kōrero tētahi anahera ki a ia."

30 Ka whakahoki a Īhu, ka mea, "Ehara tēnei reo i puta mai nei i te mea mōku, engari mō koutou. 31 Ko āianei te whakawā mō tēnei ao; ko āianei makā ai te rangatira o tēnei ao ki waho. 32 Ā, ki te whakairihia ake ahau ki runga ake i te whenua, māku ngā tāngata katoa e kukume ki ahau." 33 (I pēnei ai ia hei whakaatu i te mate e mate ai ia.)

34 Ka whakahokia e te mano ki a ia, "Kua rongo mātou ki tā te ture, e ora tonu ana a te Karaiti. He aha tāu e mea, ‘Me whakairi te Tama a te tangata?’ Ko wai koia tēnei Tama a te tangata?"

35 Anō rā, ko Īhu ki a rātou, "He wāhi iti nei te maunga o te mārama i roto i a koutou. Haere rā i te mea e whai mārama ana koutou, kei rokohina koutou e te pōuri. Ko ia hoki e haere ana i te pōuri e kore e kite i te wāhi e haere ai ia. 36 I te mea kei a koutou te mārama, me whakapono ki te mārama, kia meinga ai koutou he tamariki nā te mārama."

Te Whakapono kore o ngā Tāngata

I kōrerotia e Īhu ēnei mea, ā, haere ana, huna ana i a ia, kei kitea e rātou. 37 Heoi, ahakoa i meatia e ia aua merekara maha ki tō rātou aroaro, kīhai rātou i whakapono ki a ia. 38 I rite ai te kōrero a Ihāia poropiti, tāna i mea ai:

"E te Ariki, ko wai i whakapono ki tā mātou kōrero?

I whakakitea hoki ki a wai te ringa o te Ariki?"

39 Koia hoki rātou tē āhei ai te whakapono, kua mea nei hoki a Ihāia,

40 "I whakamatapōtia e ia ō rātou kanohi,

i whakapakeketia ō rātou ngākau;

kei kite ō rātou kanohi,

kei mātau hoki ō rātou ngākau,

kei tahuri rātou, ā,

ka whakaorangia e ahau."

41 I kōrerotia ēnei mea e Ihāia, i te wā i kite ai ia i tōna korōria, i puaki ai hoki tāna kupu mōna. 42 He ahakoa rā he tokomaha anō ngā rangatira i whakapono ki a ia. Otirā, kīhai i whakaae ki a ia, he whakaaro hoki ki ngā Parihi, kei peia rātou ki waho o te whare karakia; 43 rawe ake hoki ki a rātou tā te tangata korōria i tā te Atua.

Whakawātanga ki ngā Kupu a Īhu

44 Nā, ka karanga a Īhu, ka mea, "Ki te whakapono tētahi ki ahau, ehara ahau i tāna i whakapono mai ai, engari, ko tōku kaitono mai. 45 Ko ia e kite ana i ahau, e kite ana hoki i tōku kaitono mai. 46 Kua tae mai nei ahau hei whakamārama mō te ao, kei noho i te pōuri tētahi e whakapono ana ki ahau.

47 "Nā, ki te rongo tētahi ki āku kupu, ki te kore hoki e puritia e ia, e kore ahau e whakahē i a ia; kīhai hoki ahau i haere mai ki te whakahē i te ao, engari, ki te whakaora i te ao. 48 Ko ia e whakakāhore ana ki ahau e kore hoki e tango ki āku kupu, tēnā anō te kaiwhakahē mōna; ko te kupu i kōrerotia e ahau, ko tēnā hei whakahē mōna ā te rā whakamutunga. 49 Nō te mea ehara i ahau ake āku kōrero; engari, nā te Matua i tonoa mai ai ahau, nāna i tuku mai te ture ki ahau, mō tāku e kōrero ai, mō tāku e kī ai. 50 Ā, e mātau ana ahau he ora tonu tāna ture. Nā, ko āku e kōrero nei rite tonu ki tā te Matua i mea mai ai ki ahau tāku kōrero."