Números 14

1 Tehdy pozdvihše se všecko množství, křičeli, a plakal lid v tu noc. 2 A reptali proti Mojžíšovi i proti Aronovi všickni synové Izraelští, a řeklo k nim všecko množství: Ó bychom byli zemřeli v zemi Egyptské, aneb na této poušti, ó bychom byli zemřeli! 3 A proč Hospodin vede nás do země té, abychom padli od meče, ženy naše i dítky naše aby byly v loupež? Není-liž nám lépe navrátiti se zase do Egypta? 4 I řekli jeden druhému: Ustanovme sobě vůdci, a navraťme se do Egypta. 5 Tedy padli Mojžíš a Aron na tváři své přede vším množstvím shromáždění synů Izraelských. 6 Jozue pak, syn Nun, a Kálef, syn Jefonův, z těch, kteříž byli shlédli zemi, roztrhli roucha svá, 7 A mluvili ke všemu množství synů Izraelských, řkouce: Země, kterouž jsme prošli a vyšetřili, jest země velmi velice dobrá. 8 Bude-li Hospodin laskav na nás, uvedeť nás do země té, a dá ji nám, a to zemi takovou, kteráž oplývá mlékem a strdí. 9 Toliko nepozdvihujte se proti Hospodinu, ani se bojte lidu země té, nebo jako chléb náš jsou. Odešlatě od nich ochrana jejich, ale s námi jest Hospodin; nebojtež se jich. 10 Tedy mluvilo všecko množství, aby je kamením uházeli, ale sláva Hospodinova ukázala se nad stánkem úmluvy všechněm synům Izraelským. 11 I řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokavadž popouzeti mne bude lid ten? A dokud nebudou mi věřiti pro tak mnohá znamení, kteráž jsem činil u prostřed nich? 12 Raním jej morem a rozženu jej, tebe pak učiním v národ veliký a silnější, nežli jest tento. 13 I řekl Mojžíš Hospodinu: Ale uslyšíť to Egyptští, z jejichž prostředku vyvedl jsi lid tento v síle své, 14 A řeknou s obyvateli země té: (nebo slyšeli, že jsi ty, ó Hospodine, byl u prostřed lidu tohoto, a že jsi okem v oko spatřován byl, ó Hospodine, a oblak tvůj stál nad nimi, a v sloupě oblakovém předcházel jsi je ve dne, a v sloupě ohnivém v noci), 15 Když tedy zmoříš lid ten, všecky až do jednoho, mluviti budou národové, kteříž slyšeli pověst o tobě, říkajíce: 16 Proto že nemohl Hospodin uvésti lidu toho do země, kterouž jim s přísahou zaslíbil, zmordoval je na poušti. 17 Nyní tedy, prosím, nechať jest zvelebena moc Páně, jakož jsi mluvil, řka: 18 Hospodin dlouhočekající a hojný v milosrdenství, odpouštějící nepravost a přestoupení, kterýž však z vinného nečiní nevinného, ale navštěvuje nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení. 19 Odpusť, prosím, nepravost lidu tohoto podlé velikého milosrdenství svého, tak jako jsi odpouštěl lidu tomuto, jakž vyšel z Egypta až dosavad. 20 I řekl Hospodin: Odpustil jsem vedlé slova tvého. 21 A však živ jsem já, a sláva má naplňuje všecku zemi, 22 Že všickni ti, kteříž viděli slávu mou a znamení má, kteráž jsem činil v Egyptě a na poušti této, a kteříž pokoušeli mne již desetkrát, aniž uposlechli hlasu mého, 23 Neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, aniž jí kdo z těch, kteříž mne popouzeli, uhlédá. 24 Ale služebníka svého Kálefa, (nebo v něm byl jiný duch, a cele následoval mne), uvedu jej do země, do kteréž chodil, a símě jeho dědičně obdrží ji. 25 Ale poněvadž Amalechitský a Kananejský bydlí v tom údolí, obraťte se zase zítra, a beřte se na poušť cestou k moři Rudému. 26 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi, řka: 27 Až dokud snášeti budu množství toto zlé, kteréž repce proti mně? Až dokud reptání synů Izraelských, kteříž repcí proti mně, slyšeti budu? 28 Rci jim: Živ jsem já, praví Hospodin, žeť vám učiním tak, jakž jste mluvili v uši mé: 29 Na poušti této padnou mrtvá těla vaše, a všickni, kteříž jste sečteni, podlé všeho počtu vašeho od majících let dvadceti a výše, kteříž jste reptali proti mně, 30 Nevejdete, pravím, vy do země, o kteréž, zdvihna ruku svou, přisáhl jsem, že vás osadím v ní, jediné Kálef, syn Jefonův, a Jozue, syn Nun. 31 Ale dítky vaše malé, o nichž jste řekli, že v loupež budou, ty uvedu, aby užívali země té, kterouž jste vy pohrdli. 32 Těla pak vaše mrtvá padnou na poušti této. 33 A synové vaši budou tuláci na poušti této čtyřidceti let, a ponesou pokutu smilství vašeho, až do konce vyhynou těla vaše na poušti. 34 Podlé počtu dnů, v nichž jste procházeli zemi tu, totiž čtyřidceti dnů, jeden každý den za rok počítaje, ponesete nepravosti své čtyřidceti let, a poznáte pomstu svého odtržení se ode mne. 35 Já Hospodin mluvil jsem, že to učiním všemu tomuto množství zlému, kteréž se zrotilo proti mně; na poušti této do konce zhynou, a tu zemrou. 36 Muži pak ti, kteréž poslal byl Mojžíš k shlédnutí země té, a kteříž, navrátivše se, uvedli v reptání proti němu všecko množství to, haněním ošklivíce zemi, 37 Ti, řku, muži, kteříž haněli zemi, ranou těžkou zemřeli před Hospodinem. 38 Jozue pak, syn Nun, a Kálef, syn Jefonův, živi zůstali z mužů těch, kteříž chodili k vyšetření země. 39 Tedy mluvil Mojžíš slova ta ke všechněm synům Izraelským; i plakal lid velmi. 40 A vstavše ráno, vstoupili na vrch hory, a řekli: Aj, my hotovi jsme, abychom šli k místu, o němž mluvil Hospodin; nebo jsme zhřešili. 41 Jimž řekl Mojžíš: Proč jest to, že vy přestupujete přikázaní Hospodinovo? ješto vám to na dobré nevyjde. 42 Nevstupujte, nebo Hospodin není u prostřed vás, abyste nebyli poraženi od nepřátel vašich. 43 Amalechitský zajisté a Kananejský jest tu před vámi, a padnete od meče, proto že jste se odvrátili od následování Hospodina, aniž také Hospodin bude s vámi. 44 Oni pak předce usilovali vstoupiti na vrch hory, ale truhla smlouvy Hospodinovy a Mojžíš nevycházeli z stanů. 45 Tedy sstoupili Amalechitský a Kananejský, kteříž bydlili na těch horách, a porazili je, a potírali je až do Horma.

Ka Amuamu te Iwi

1 Nā, ka hāmama te reo o te whakaminenga katoa; ā, ka tangi te iwi i taua pō. 2 Ā, amuamu ana ngā tama katoa a Īharaira ki a Mohi rāua ko Ārona; ā, ka mea te whakaminenga katoa ki a rāua, "Auē, me i mate tātou ki te whenua o Īhipa! Auē, me i mate rānei tātou ki tēnei koraha! 3 He aha tātou i kawea mai ai e Ihowā ki tēnei whenua, kia hinga i te hoari? Ka waiho ā tātou wāhine, ā tātou tamariki hei taonga pārau; ehara ianei te hoki ki Īhipa i te mea pai mō tātou?" 4 Ā, ka mea rātou tētahi ki tētahi, "Me whakatū he upoko mō tātou, ka hoki ki Īhipa."

5 Nā, ka tāpapa a Mohi rāua ko Ārona ki te aroaro o te huihui katoa o te whakaminenga o ngā tama a Īharaira. 6 Ā, ka haehae a Hohua, tama a Nunu, rāua ko Karepe, tama a Iepune, i ō rāua kākahu; ko rāua hoki ētahi o ngā kaitūtei o te whenua; 7 ā, ka kōrero rāua ki te whakaminenga katoa o ngā tama a Īharaira, ka mea, "He whenua pai rawa te whenua i haerea nei, i tūteia nei e mātou. 8 Ki te aro mai a Ihowā ki a tātou, ka kawea tātou e ia ki taua whenua, ka hōmai anō e ia ki a tātou; he whenua e rerengia ana e te waiū, e te honi. 9 Kaua rāia koutou e tutū ki a Ihowā, kaua hoki e wehi i ngā tāngata o taua whenua, he taro hoki rātou mā tātou. Kua mahue rātou i tō rātou whakamarumaru, ā, kei a tātou a Ihowā; kaua e wehi i a rātou."

10 Heoi, ko tā te whakaminenga katoa kī, "Me āki rāua ki te kōhatu." Nā, ko te putanga mai o te korōria o Ihowā i runga i te tapenākara o te whakaminenga ki te aroaro o ngā tama katoa a Īharaira. 11 Nā, ka mea a Ihowā ki a Mohi, "Kia pēhea ake te roa o te whakahāwea a tēnei iwi ki ahau? Āhea rānei rātou whakapono ai ki ahau, he maha nei hoki āku tohu i whakakitea i roto i a rātou? 12 Ka patua rātou e ahau ki te mate urutā, ka peia atu, ā, ka meinga koe hei iwi nui atu, kaha atu, i a rātou."

Ka Īnoi a Mohi mō te Iwi

13 Anō rā ko Mohi ki a Ihowā, "Ākuanei ka rongo ngā Īhipiana; nāu hoki tēnei iwi i whakaputa mai i runga i tōu kaha i roto i a rātou. 14 Nā, ka kōrero rātou ki ngā tāngata o tēnei whenua. Kua rongo hoki rātou kei roto koe, e Ihowā, i tēnei iwi; e kitea ana anō koe e Ihowā, titiro atu, titiro mai, e tū ana hoki tōu kapua i runga i a rātou, e haere ana hoki koe i mua i a rātou i roto i te pou kapua i te awatea, i roto hoki i te pou ahi i te pō. 15 Nā, ki te whakamatea e koe tēnei iwi, ānō he tangata kotahi, kātahi ngā iwi i rongo nei ki tōu rongo ka whai kupu, ka mea, 16 ‘Nō te mea kīhai i kaha a Ihowā ki te kawe i tēnei iwi ki te whenua i oati ai ia ki a rātou, koia i whakamatea ai rātou e ia ki te koraha.’

17 "Nā, kia nui rā te kaha o tōku Ariki, kia rite ki tāu i kōrero ai, i mea ai, 18 ‘He pūhoi a Ihowā ki te riri, he nui tōna atawhai, e muru ana i te kino, i te tutū, e kore rawa anō e tuku noa i te hunga hē; e mea ana i te kino o ngā mātua kia tau ki ngā tamariki, ā te toru, te whā rā anō, o ngā whakatupuranga.’ 19 Tēnā, murua te kino o tēnei iwi, kia rite ki te nui o tōu atawhai, ki tāu muru hoki i ngā hara o tēnei iwi, o Īhipa mai anō, ā taea noatia a konei."

20 Nā, ka mea a Ihowā, "Kua murua e ahau, kua pērātia me tāu i kī mai nā. 21 Otiia – e ora nei ahau, ā, ka kapi te whenua katoa i te korōria o Ihowā – 22 nā, i te mea ko ēnei tāngata katoa, i kite nei i tōku korōria, i āku merekara hoki i meinga ki Īhipa, ki te koraha, ā, ka tekau nei ā rātou whakamātautauranga i ahau, kāhore anō i whakarongo ki tōku reo; 23 inā, e kore rawa rātou e kite i te whenua i oati ai ahau ki ō rātou mātua, e kore anō tētahi o te hunga i whakahāwea nei ki ahau e kite i reira.

24 "Engari tāku pononga a Karepe, he wairua kē hoki tōna, ā, kua tino whai ia i ahau; e kawea ia e ahau ki te whenua i haere atu nā ia; ā, ka riro a reira i ōna uri.

25 "Nā, kei te raorao ngā Amareki me ngā Kanaani e noho ana. Tahuri atu koutou āpōpō, haere atu ki te koraha, nā te huarahi ki te Moana Whero."

Ka Whiua te Iwi e Ihowā

26 I kōrero anō a Ihowā ki a Mohi rāua ko Ārona, i mea: 27 "Kia pēhea ake te roa o tāku whakamanawanui ki tēnei whakaminenga kino, e amuamu nei ki ahau? Kua rangona e ahau ngā amuamu a ngā tama a Īharaira, e amuamu nei rātou ki ahau. 28 Mea atu ki a rātou, ‘E ora ana ahau,’ e ai tā Ihowā, ‘ko tā koutou i kōrero mai ai ki ōku taringa, he pono, ko tāku tēnā e mea ai ki a koutou: 29 ka hinga ō koutou tinana ki tēnei koraha; ā, ko koutou katoa i taua, puta noa atu i tō koutou tokomaha, ngā mea e rua tekau, he maha ake hoki, ō rātou tau, te hunga hoki i amuamu nei ki ahau, 30 e kore koutou e tae ki te whenua i oati ai ahau ka whakanohoia koutou ki reira, heoi anō ko Karepe tama a Iepune, rāua ko Hohua tama a Nunu. 31 Otiia, ko ā koutou pōtiki, i mea nā koutou ka waiho hei taonga pārau, ka kawea e ahau ki reira, ā, ka mōhio rātou ki te whenua i whakahāweatia nei e koutou. 32 Ko koutou ia, ka hinga ō koutou tinana ki tēnei koraha. 33 Ā, ka kōpikopiko noa ā koutou tamariki i te koraha, e whā tekau ngā tau, mā rātou hoki e waha ā koutou pūremutanga, kia poto rā anō ō koutou tinana ki te koraha. 34 Kia rite rā anō ki te maha o ngā rā, ki ngā rā e whā tekau, i tūteia ai e koutou te whenua, he tau he rā, he tau he rā; e whā tekau ngā tau e waha ai e koutou ō koutou kino, ā, ka mōhio koutou ki te takanga o tāku kupu.’ 35 Nāku, nā Ihowā te kupu, inā, ka meatia tēnei e ahau ki tēnei whakaminenga kino katoa, kua huihui nei ki te whakahē ki ahau. Ka poto rātou ki tēnei koraha, ka mate anō hoki ki konei."

36 Nā, ko ngā tāngata i ungā e Mohi hei tūtei mō te whenua, i hoki mai nei, i mea nei kia amuamutia ia e te whakaminenga katoa, i tā rātou kawenga mai i te kōrero kino mō te whenua, 37 ko aua tāngata, nā rātou nei i kawe mai te kōrero kino mō te whenua, i mate rātou i te whiu ki te aroaro o Ihowā. 38 Ko Hohua ia, tama a Nunu, rāua ko Karepe, tama a Iepune, ko rāua i ora o ngā tāngata i haere ki te tūtei i te whenua.

39 Nā, kōrerotia ana e Mohi ēnei kupu katoa ki ngā tama katoa a Īharaira; ā, ka pōuri rawa te iwi. 40 Nā, ka maranga wawe rātou i te ata, ā, ka haere ki te tihi o te maunga, me te kī anō, "Tēnei mātou, ā, ka haere mātou ki runga, ki te wāhi i kōrerotia mai e Ihowā; kua hara hoki mātou."

41 Nā, ka mea a Mohi, "He aha koutou i takahi ai i te kupu a Ihowā, i te mea kāhore e whai wāhi? 42 Kaua e haere, kāhore nā hoki a Ihowā i a koutou, kei patua koutou ki te aroaro o ō koutou hoariri. 43 Kei reira hoki ngā Amareki rātou ko ngā Kanaani, kei mua i a koutou, ā, ka hinga koutou i te hoari; mō koutou kua tahuri atu i te whai i a Ihowā, koia a Ihowā tē piri ai ki a koutou."

44 Heoi, ka pokanoa rātou ki te piki ki te tihi o te maunga; otiia kīhai te āka o te kawenata a Ihowā, me Mohi hoki, i hiki atu i te puni. 45 Nā, ka heke iho ngā Amareki rātou ko ngā Kanaani e noho ana i taua maunga, ā, patua ana rātou, tukituki rawa, ā taea noatia a Horema.