Números 32

1 Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek. 2 Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce: 3 Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon, 4 Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka. 5 (Protož řekli:) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán. 6 I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete? 7 I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin? 8 Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu. 9 Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin. 10 Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka: 11 Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne, 12 Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina. 13 I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma. 14 A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele. 15 Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto. 16 Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým, 17 Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země. 18 Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým; 19 Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce. 20 I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji, 21 A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své, 22 A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem. 23 Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás. 24 Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte. 25 I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje. 26 Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád, 27 Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj. 28 I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských, 29 A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství. 30 Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán. 31 I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme: 32 My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu. 33 Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol. 34 A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer, 35 A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa, 36 A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky. 37 Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim, 38 A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali. 39 Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil. 40 I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní. 41 Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy. 42 Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.

Ngā Iwi ki te Rāwhiti o Horano

1 Nā, he tini rawa ngā kāhui a ngā tama a Reupena, rātou ko ngā tama a Kara; ā, ka kite rātou i te whenua o Iatere, i te whenua hoki o Kireara, nā, he wāhi pai tēnā wāhi mō ngā kāhui. 2 Nā, ka haere ngā tama a Kara rātou ko ngā tama a Reupena, ka kōrero ki a Mohi rāua ko Ereātara tohunga, ki ngā rangatira anō o te whakaminenga, ka mea, 3 "Ko Ataroto, ko Ripono, ko Iatere, ko Nimira, ko Hehepona, ko Ereare, ko Hepama, ko Nepo, ko Peono – 4 ko te whenua katoa i patua nā e Ihowā i te aroaro o te whakaminenga o Īharaira – he whenua pai tēnā mō ngā kāhui, he kāhui anō hoki a āu pononga." 5 I mea anō rātou, "Mehemea e manakohia ana mātou i tōu aroaro, me hōmai tēnei whenua hei kāinga mō āu pononga; kaua mātou e meatia kia whiti i Horano."

6 Nā, ka mea a Mohi ki ngā tama a Kara rātou ko ngā tama a Reupena: "Ko ō koutou tēina koia kia haere ki te whawhai, ā, ko koutou kia noho ki konei? 7 He aha koutou i pēhi ai i te ngākau o ngā tama a Īharaira kia kaua e whiti ki te whenua i hōmai e Ihowā ki a rātou? 8 I pēnā anō ō koutou mātua i tāku tononga atu i a rātou i Karehepārenea kia kite i te whenua. 9 I tō rātou haerenga hoki ki runga ki te awaawa o Ehekora, ā, ka kite rātou i te whenua, nā, pēhia ana e rātou ngā ngākau o ngā tama a Īharaira, kia kaua e haere ki te whenua i hōmai nei e Ihowā ki a rātou. 10 Nā, ko te muranga o tō Ihowā riri i taua rā, ā, ka oati ia, ka mea, 11 ‘E kore rawa ngā tāngata i haere mai nei i Īhipa, ngā mea e rua tekau, he maha atu rānei ō rātou tau, e kite i te whenua i oati ai ahau ki a Āperahama, ki a Īhaka, ki a Hākopa; mō rātou kīhai i tino whai i ahau – 12 heoi anō ko Karepe, ko te tama a Iepune Keniti, rāua ko Hohua, te tama a Nunu; mō rāua i tino whai i a Ihowā.’ 13 Nā, ko te muranga o te riri o Ihowā ki a Īharaira, ā, meinga ana rātou kia kōpikopiko i te koraha, e whā tekau ngā tau, ā poto noa taua whakapaparanga i mahi nā i te kino i te tirohanga a Ihowā.

14 "Nā, kua ara ake nā koutou hei whakakapi mō ō koutou mātua, he huanga tāngata hara, hei whakanui atu i te mura o tō Ihowā riri ki a Īharaira. 15 Nō te mea ki te tahuri kē koutou, ā, kāhore e whai i a ia, ka waiho anō rātou e ia i te koraha; ā, mā koutou ka ngaro ai tēnei iwi katoa."

16 Nā, ka whakatata rātou ki a ia, ka mea: "Ka hangā e mātou he taiepa hipi ki konei mō ā mātou kararehe, me ētahi pā mō ā mātou tamariki. 17 Ko mātou ia ka haere me ā mātou patu i mua i ngā tama a Īharaira, kia kawea rā anō rātou e mātou ki te wāhi mō rātou; ā, me noho ā mātou tamariki ki ngā pā e whai taiepa ana, he wehi hoki i ngā tāngata o tēnei whenua. 18 E kore mātou e hoki ki ō mātou whare, kia riro rā anō tōna kāinga i tēnei, i tēnei o ngā tama a Īharaira. 19 E kore hoki mātou e tū tahi me rātou i te kāinga i tāwāhi o Horano, i tua atu rānei; nō te mea ka riro mai he kāinga mō mātou i tēnei taha o Horano, i te taha ki te rāwhiti."

20 Nā, ka mea a Mohi ki a rātou: "Ki te meatia tēnei mea e koutou – ki te haere koutou me ā koutou patu i te aroaro o Ihowā ki te whawhai, 21 ki te whiti katoa hoki koutou i Horano me ā koutou patu i te aroaro o Ihowā, kia peia rā anō e ia ōna hoariri i mua i a ia, 22 ā, ka taea te whenua i te aroaro o Ihowā – kātahi koutou ka hoki, ā, ka harakore ki te aroaro o Ihowā, ki te aroaro anō hoki o Īharaira; ā, mō koutou tēnei whenua hei nohoanga i te aroaro o Ihowā.

23 "Tēnā ia, ka kore koutou e pēnā, nanā, kua hara koutou ki a Ihowā; ā, kia mōhio koutou, e hopukia anō koutou e tō koutou hara. 24 Hangā ngā pā mō ā koutou tamariki, me ngā taiepa mō ā koutou hipi; meatia anō hoki te mea i puta mai i ō koutou māngai."

25 Nā, ka kōrero ngā tama a Kara rātou ko ngā tama a Reupena ki a Mohi, ka mea, "Ka pēnā āu pononga me tā tōku ariki i whakahau ai. 26 Ko reira ā mātou tamariki, ā mātou wāhine, ā mātou kāhui, me ā mātou kararehe katoa, ko ngā pā o Kireara. 27 Ko āu pononga ia me whiti katoa atu, rite rawa i te patu mō te pakanga, whawhai ai i te aroaro o Ihowā; me pērā me tā tōku ariki i kī ai."

28 Nā, ka whakahaua te tikanga mō rātou e Mohi ki a Ereātara tohunga, rātou ko Hohua tama a Nunu, ko ngā ariki hoki o ngā whare o ngā mātua o ngā iwi o ngā tama a Īharaira. 29 Ā, ka mea a Mohi ki a rātou, "Ki te whiti katoa atu i roto i a koutou ngā tama a Kara i Horano, rātou ko ngā tama a Reupena, me ā rātou patu anō, whawhai ai i te aroaro o Ihowā, ā, ka taea te whenua i tō koutou aroaro; nā, me hoatu e koutou te whenua o Kireara kia puritia e rātou; 30 ki te kāhore ia rātou e whiti tahi i a koutou, me ā rātou patu, nā, tēnā he wāhi hei puritanga mā rātou i roto i a koutou i te whenua o Kanaana."

31 Nā, ka whakautua e ngā tama a Kara rātou ko ngā tama a Reupena, ka mea, "Ka rite tonu tā mātou e mea ai ki tā Ihowā i kōrero mai ai ki āu pononga. 32 Me whiti mātou me ā mātou patu i te aroaro o Ihowā ki te whenua o Kanaana, ā, hei puritanga mā mātou tō mātou kāinga i tēnei taha o Horano."

33 Nā, ka hōmai e Mohi ki a rātou, ki ngā tama a Kara, ki ngā tama a Reupena rātou ko tētahi tānga o te iwi o Mānahi tama a Hōhepa te kīngitanga o Hihona kīngi o ngā Amori, me te kīngitanga o Oka kīngi o Pahana, te whenua me ōna pā i roto i ō rātou rohe, arā ngā pā o te whenua ā tawhio noa.

34 Nā, ka hangā e ngā tama a Kara a Ripono, a Ataroto, a Aroere, 35 me Ateroto Hopana, me Iatere, me Iokopeha, 36 me Petenimira, me Peteharana; he pā taiepa, me ngā taiepa mō ngā hipi. 37 Ā, nā ngā tama a Reupena i hanga a Hehepona, a Ereare, a Kiriataima, 38 a Nepo, a Paara-Meono, (i whakaputaia kētia hoki ngā ingoa) me Hipima. I huaina anō hoki e rātou he ingoa kē ki ngā pā i hangā e rātou.

39 Ā, i haere atu ngā tama a Makiri tama a Mānahi ki Kireara, ā, tangohia ana e ia, peia ana hoki te Amori i reira. 40 Ā, i hoatu e Mohi a Kireara ki a Makiri tama a Mānahi; ā, noho ana ia i reira. 41 Ā, i haere a Haira tama a Mānahi, ā, tangohia ana e ia ngā pā o reira, ā, huaina iho e ia, ko Hawotohaira. 42 Ā, i haere a Nopaha, ā, tangohia ana e ia a Kenata, me ōna pā ririki, ā, huaina iho ki tōna ingoa, ki a Nopaha.