Números 21

1 To když uslyšel Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne, že by táhl Izrael tou cestou, kterouž byli špehéři šli, bojoval s ním, a zajal jich množství. 2 Tedy Izrael učinil slib Hospodinu, řka: Jestliže dáš lid tento v ruce mé, do gruntu zkazím města jejich. 3 I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i města jejich, a nazval jméno toho místa Horma. 4 Potom hnuli se s hory Hor cestou k moři Rudému, aby obešli zemi Idumejskou; i ustával lid velice na cestě. 5 A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemřeli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento ničemný sobě již zošklivila. 6 Protož dopustil Hospodin na lid hady ohnivé, kteříž jej štípali, tak že množství lidu zemřelo z Izraele. 7 Tedy přišel lid k Mojžíšovi a řekli: Zhřešili jsme nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modl se Hospodinu, ať odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid. 8 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Udělej sobě hada podobného těm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý ušťknutý, když pohledí na něj, živ bude. 9 I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ. 10 Tedy hnuli se odtud synové Izraelští, a položili se v Obot. 11 Potom pak hnuvše se z Obot, položili se při pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce. 12 Odtud brali se, a položili se v údolí Záred. 13 Opět hnuvše se odtud, položili se u brodu potoka Arnon, kterýž jest na poušti, a vychází z končin Amorejských. Nebo Arnon jest pomezí Moábské mezi Moábskými a Amorejskými. 14 Protož praví se v knize bojů Hospodinových, že proti Vahebovi u vichřici bojoval, a proti potokům Arnon. 15 Nebo tok těch potoků, kterýž se nachyluje ku položení Ar, ten jde vedlé pomezí Moábského. 16 A odtud táhli do Beer; a to jest to Beer, o němž byl řekl Hospodin k Mojžíšovi: Shromažď lid, a dám jim vodu. 17 Tedy zpíval lid Izraelský písničku tuto: Vystupiž studnice, prozpěvujte o ní; 18 Studnice, kterouž kopala knížata, kterouž vykopali přední z lidu s vydavatelem zákona holemi svými. Z pouště pak brali se do Matana, 19 A z Matana do Nahaliel, z Nahaliel do Bamot, 20 A z Bamot do údolí, kteréž jest na poli Moábském, až k vrchu hory, kteráž leží na proti poušti. 21 Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, řka: 22 Nechť jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou půjdeme, dokavadž nepřejdeme pomezí tvého. 23 I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svůj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušť, a přitáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi. 24 I porazil jej lid Izraelský mečem, a vzal v dědictví zemi jeho, od Arnon až do Jabok, a až do země synů Ammon; nebo pevné bylo pomezí Ammonitských. 25 Tedy vzal Izrael všecka ta města, a přebýval ve všech městech Amorejských, v Ezebon a ve všech městečkách jeho. 26 Nebo Ezebon bylo město Seona krále Amorejského, kterýž když bojoval proti králi Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou jeho až do Arnon. 27 Protož říkávali v přísloví: Poďte do Ezebon, aby vystaveno bylo a vzděláno město Seonovo. 28 Nebo oheň vyšel z Ezebon, a plamen z města Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon. 29 Běda tobě Moáb, zahynuls lide Chámos; dal syny své v utíkání, a dcery své v zajetí králi Amorejskému Seonovi. 30 A království jejich zahynulo od Ezebon až do Dibon, a vyhladili jsme je až do Nofe, kteréž jest až k Medaba. 31 A tak bydlil Izrael v zemi Amorejské. 32 Potom poslal Mojžíš, aby shlédli Jazer, kteréž vzali i s městečky jeho; a tak vyhnal Amorejské, kteříž tam bydlili. 33 Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei. 34 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho; nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho, i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jakož jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon. 35 I porazili jej i syny jeho, i všecken lid jeho, tak že žádný živý po něm nezůstal, a uvázali se dědičně v zemi jeho.

Te Nākahi Parāhi

1 Ā, ka rongo a Kīngi Arara, te Kanaani, i noho nei ki te taha ki te tonga, e haere ana a Īharaira nā te ara o Atarimi; nā, ka tatau ia ki a Īharaira, ā, whakaraua ana ētahi o rātou e ia. 2 Nā, ka puta te kī taurangi a Īharaira ki a Ihowā, ka mea, "Ki te tukua mai e koe tēnei iwi ki tōku ringa ka tino whakangaromia e ahau ō rātou pā." 3 Ā, i whakarongo a Ihowā ki te reo o Īharaira, ā, hōmai ana e ia ngā Kanaani; ā, tino whakangaromia ana rātou me ō rātou pā e rātou; ā, huaina iho te ingoa o taua wāhi ko Horema.

4 Nā, ka tūria atu e rātou i Maunga Horo nā te ara o te Moana Whero ki te taiāwhio i te whenua o Ēroma; ā pōuri noa iho te wairua o te iwi i te ara. 5 Ā, ka whakahē te iwi i te Atua, i a Mohi hoki, "He aha i kawea mai ai mātou ki runga nei i Īhipa kia mate ki te koraha? Kāhore nei hoki he taro, kāhore he wai; ā, e whakarihariha ana tō mātou wairua ki tēnei taro māmā."

6 Nā, ka tukua mai e Ihowā he nākahi tū ā-ahi ki te iwi, ā, ka ngaua te iwi; ā, he tokomaha o Īharaira i mate. 7 Nā, ka haere te iwi ki a Mohi, ka mea, "Kua hara mātou i a mātou i whakahē i a Ihowā, i a koe hoki; īnoi ki a Ihowā kia tangohia atu e ia ngā nākahi i a mātou." Nā, ka īnoi a Mohi mō te iwi.

8 Nā, ka mea a Ihowā ki a Mohi, "Hangā tētahi nākahi tū ā-ahi māu, ka whakanoho ki te pou; nā, mehemea kua ngaua tētahi, ā, ka titiro atu ia ki reira, ka ora." 9 Nā, hangā ana e Mohi te nākahi ki te parāhi, ā, whakanohoia ana ki te pou; nā, mehemea kua ngaua tētahi e te nākahi, ka titiro ia ki te nākahi parāhi, kua ora.

Te Haerenga ki Moapa

10 Nā, ka tūria atu e ngā tama a Īharaira, ā, noho ana i Opoto. 11 Ā, ka tūria atu i Opoto, ā, noho ana i Iteaparimi, i te koraha i te ritenga atu o Moapa, whaka te rāwhiti. 12 Ā, ka haere atu rātou i reira, ā, noho ana i te raorao i Terete. 13 Nā, ka tūria atu i reira, ā, noho ana i tērā taha o Aranona, o tērā i te koraha e puta mai ana i ngā wāhi o ngā Amori; ko Aranona hoki te rohe ki a Moapa, kei waenganui o Moapa, o ngā Amori. 14 Koia i kōrerotia ai i te Pukapuka o ngā Whawhai a Ihowā,

"Ko tāna i mea ai ki te Moana Whero,

ki ngā awa hoki o Aranona,

15 ki ngā hurihanga wai anō hoki,

e anga ana ki te nohoanga i Ara,

e piri nei ki te rohe o Moapa."

16 Ā, i haere atu rātou i reira ki Pēre; ko te puna ia i kōrero ai a Ihowā ki a Mohi, "Huihuia te iwi, ā, māku e hoatu he wai ki a rātou."

17 Nā, ka waiatatia tēnei waiata e Īharaira:

"Pupuke ake, e te puna! Waiatatia!

18 Te puna i keria e ngā rangatira,

i keria e ngā ariki o te iwi,

ki te hēpeta, ā, ki ā rātou tokotoko."

Nā, ka tūria atu e rātou i te koraha ki Matana, 19 i Matana hoki ki Nahariere; ā, i Nahariere ki Pamoto, 20 ā, i Pamoto ki te raorao i te whenua o Moapa, ki te tihi o Pihika, e titiro iho ana ki te koraha.

Te Patua iho o Kīngi Hihona rāua ko Kīngi Oka

21 Nā, ka unga tāngata a Īharaira ki a Hihona kīngi o ngā Amori, hei mea:

22 "Tukua atu ahau nā tōu whenua; e kore mātou e peka ki ngā māra, ki ngā māra wāina rānei; e kore mātou e inu i te wai o ngā puna. Ka haere mātou nā te huanui o te kīngi, kia pahemo rā anō ōu rohe i a mātou."

23 Otiia kīhai a Hihona i tuku i a Īharaira kia tika nā tōna wāhi; nā, huihuia ana e Hihona tōna iwi katoa, ā, puta mai ana ki te tū i a Īharaira ki te koraha, nā, ka haere ia ki Iahata; ā, ka tatau ia i a Īharaira. 24 Ā, patua iho ia e Īharaira ki te mata o te hoari, tangohia ana e rātou tōna whenua, o Aranona atu ā tae noa ki Iapoko, ki ngā tama rā anō a Āmona; he rohe hoki e kore e taea tō ngā tama a Āmona. 25 Ā, riro ana i a Īharaira ēnei pā katoa; ā, nohoia ana e Īharaira ngā pā katoa o ngā Amori, a Hehepona, me ōna pā ririki. 26 He pā hoki a Hehepona nō Hihona kīngi o ngā Amori; i whawhai hoki ia ki tō mua kīngi o Moapa, ā, tangohia ana ia tōna whenua katoa i tōna ringa ā tae noa ki Aranona.

27 Koia te hunga kōrero whakatauki ka mea ai,

"Haere mai ki Hehepona, kia hangā;

kia whakaūngia te pā o Hihona.

28 "Kua puta atu hoki he ahi i Hehepona,

he mura i te pā o Hihona.

Ā, pau ake a Ara o Moapa,

me ngā ariki o ngā wāhi tiketike o Aranona.

29 Auē te mate mōu, e Moapa!

Ka ngaro koe, e te iwi o Kemoho!

Kua hoatu e ia āna tama i rere mōrehu,

me āna tamāhine,

hei pononga mā Hihona,

mā te kīngi o ngā Amori.

30 "I kōpere atu mātou ki a rātou

kua ngaro a Hehepona, tae noa ki Ripono,

kua hunā e mātou tae noa ki Nopa e totoro atu nei ki Merepa."

31 Nā, ka noho a Īharaira ki te whenua o ngā Amori.

32 Ā, ka tono tāngata a Mohi ki te tūtei i Iatere, ā, ka riro i a rātou ngā pā o reira, i panā hoki ngā Amori e noho ana i reira.

33 Nā, ka tahuri rātou, ā, ka haere ki runga nā te ara o Pahana; nā, ko te putanga mai o Oka kīngi o Pahana, ki te whakatūtaki i a rātou, a ia, me tōna iwi katoa ki te whawhai ki Eterei. 34 Ā, ka mea a Ihowā ki a Mohi, "Kei wehi i a ia; kua hoatu hoki ia e ahau ki tōu ringa, me tōna iwi katoa, me tōna whenua; ā, ka rite tāu e mea ai ki a ia ki tāu i mea ai ki a Hihona kīngi o ngā Amori i noho rā i Hehepona."

35 Nā, patua iho ia e rātou, me āna tama, me tōna iwi katoa, ā, kore noa e toe tētahi mōrehu ōna; ā, tangohia ana e rātou tōna whenua.