Números 11

1 I stalo se, že lid ztěžoval a stýskal sobě, cožse nelíbilo Hospodinu. Protož, slyše to Hospodin, rozhněval se náramně, a roznítil se proti nim oheň Hospodinův, a spálil zadní díl vojska. 2 Tedy volal lid k Mojžíšovi. I modlil se Mojžíš Hospodinu, a uhasl oheň. 3 I nazval jméno místa toho Tabbera; nebo rozpálil se proti nim oheň Hospodinův. 4 Lid pak k nim přimíšený napadla žádost náramná; a obrátivše se, plakali i synové Izraelští a řekli: Kdo nám to dá, abychom se masa najedli? 5 Rozpomínáme se na ryby, jichž jsme dosti v Egyptě darmo jídali, na okurky a melouny, též na por, cibuli a česnek. 6 A nyní duše naše vyprahlá, nic jiného nemá, kromě tu mannu před očima svýma. 7 (Manna pak byla jako semeno koliandrové, a barva její jako barva bdelium. 8 I vycházíval lid, a sbírali a mleli žernovy, neb tloukli v moždířích, a smažili na pánvici, aneb koláče podpopelné dělali z ní; chut pak její byla jako chut nového oleje. 9 Když pak sstupovala rosa na vojsko v noci, tedy sstupovala také i manna). 10 Tedy uslyšel Mojžíš, an lid pláče po čeledech svých, každý u dveří stanu svého. Pročež roznítila se prchlivost Hospodinova náramně; Mojžíšovi to také těžké bylo. 11 I řekl Mojžíš Hospodinu: Proč jsi tak zle učinil služebníku svému? Proč jsem nenalezl milosti před očima tvýma, že jsi vložil břímě všeho lidu tohoto na mne? 12 Zdaliž jsem já počal všecken lid tento? Zdali jsem já zplodil jej, že mi díš: Nes jej na rukou svých, jako nosí chůva děťátko, do země té, kterouž jsi s přísahou zaslíbil otcům jejich? 13 Kde mám nabrati masa, abych dal všemu lidu tomuto? Nebo plačí na mne, řkouce: Dej nám masa, ať jíme. 14 Nemohuť já sám nésti všeho lidu tohoto, nebo jest to nad možnost mou. 15 Pakli mi tak dělati chceš, prosím, zabí mne raději, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, abych více nehleděl na trápení své. 16 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Shromažď mi sedmdesáte mužů z starších Izraelských, kteréž znáš, že jsou starší v lidu a správcové jeho; i přivedeš je ke dveřím stánku úmluvy, a státi budou tam s tebou. 17 A já sstoupím a mluviti budu s tebou, a vezmu z ducha, kterýž jest na tobě, a dám jim. I ponesou s tebou břímě lidu, a tak ty ho sám neponeseš. 18 Lidu pak díš: Posvěťtež se k zítřku, a budete jísti maso; nebo jste plakali v uších Hospodinových, řkouce: Kdo nám dá najísti se masa? Jistě že lépe nám bylo v Egyptě. I dá vám Hospodin masa, a budete jísti. 19 Nebudete toliko jeden den jísti, ani dva, ani pět, ani deset, ani dvadcet, 20 Ale za celý měsíc, až vám chřípěmi poleze, a zoškliví se, proto že jste pohrdli Hospodinem, kterýž jest u prostřed vás, a plakali jste před ním, říkajíce: Proč jsme vyšli z Egypta? 21 I řekl Mojžíš: Šestkrát sto tisíců pěších jest tohoto lidu, mezi nimiž já jsem, a ty pravíš: Dám jim masa, aby jedli za celý měsíc. 22 Zdali ovcí a volů nabije se jim, aby jim postačilo? Aneb zdali všecky ryby mořské shromáždí se jim, aby jim dosti bylo? 23 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Zdali ruka Hospodinova ukrácena jest? Již nyní uzříš, přijde-li na to, což jsem mluvil, čili nic. 24 Vyšed tedy Mojžíš, mluvil lidu slova Hospodinova, a shromáždiv sedmdesáte mužů z starších lidu, postavil je vůkol stánku. 25 I sstoupil Hospodin v oblaku a mluvil k němu, a vzav z ducha, kterýž byl na něm, dal sedmdesáti mužům starším. I stalo se, když odpočinul na nich ten duch, že prorokovali, ale potom nikdy více. 26 Byli pak zůstali v staních dva muži, jméno jednoho Eldad, a druhého Medad, na nichž také odpočinul duch ten, nebo i oni napsani byli, ačkoli nevyšli k stánku. I ti také prorokovali v staních. 27 Tedy přiběh služebník, oznámil to Mojžíšovi, řka: Eldad a Medad prorokují v staních. 28 Jozue pak, syn Nun, služebník Mojžíšův, jeden z mládenců jeho, dí k tomu: Pane můj, Mojžíši, zabraň jim. 29 Jemuž odpověděl Mojžíš: Proč ty horlíš pro mne? Nýbrž ó kdyby všecken lid Hospodinův proroci byli, a aby dal Hospodin ducha svého na ně! 30 I navrátil se Mojžíš do stanů s staršími Izraelskými. 31 Tedy strhl se vítr od Hospodina, a zachvátiv křepelky od moře, spustil je na stany tak široce a dlouze, co by mohl za jeden den cesty ujíti všudy vůkol táboru, takměř na dva lokty zvýší nad zemí. 32 Protož vstav lid, celý ten den a celou noc, i celý druhý den shromažďovali sobě ty křepelky; a kdož nejméně nashromáždil, měl jich s deset měr. I rozvěšeli je sobě pořád okolo stanů. 33 Ještě maso vězelo v zubích jejich, a nebylo právě sžvýkáno, když hněv Hospodinův vzbudil se na lid. I ranil Hospodin lid ranou velikou náramně. 34 Protož nazváno jest jméno místa toho Kibrot Hattáve; nebo tu pochovali lid, kterýž žádal masa. 35 I bral se lid z Kibrot Hattáve na poušť Hazerot, a pozůstali v Hazerot.

Te Amuamu i roto i te Koraha

1 Ā, ka tāki amuamu te iwi, ka kōrero kino ki ngā taringa o Ihowā; ā, nō te rongonga o Ihowā, ka mura tōna riri. Ā, ka kā te ahi a Ihowā i roto i a rātou, ā, pau ake te hunga i ngā pito ki waho o te puni. 2 Nā, ka tangi te iwi ki a Mohi; ā, ka īnoi a Mohi ki a Ihowā, nā, ka mate te ahi. 3 Ā, huaina iho te ingoa o tēnā wāhi ko Tapera; nō te kānga hoki o te ahi a Ihowā i roto i a rātou.

4 Nā, ka minamina ngā whakauru i roto i a rātou; me ngā tama hoki a Īharaira i tangi anō, i mea, "Mā wai e hōmai he kikokiko hei kai mā tātou? 5 E mahara ana tātou ki ngā ika i kainga noatia e tātou ki Īhipa; ki ngā kūkamo, ki ngā merengi, ki ngā rīki, ki ngā aniana, me te karika. 6 Ko tēnei ia, kua maroke ō tātou wairua; kāhore rawa nei tētahi mea; kāhore he mea kē hei tirohanga mā tātou ko tēnei mana anake."

7 Nā, ko te rite o te mana kei te pua korianara; ko tōna kara kei te kara teriuma. 8 I kōpikopiko te iwi ki te kohi, ā, hurihia ana e rātou ki ngā mira, i tukia rānei ki te kumete, ā, tunua ana e rātou ki te kōhua, hangā ana hoki hei keke; ko tōna reka kei tō te hinu hou. 9 Ā, i te taunga iho o te haunui ki te puni i te pō, i tau anō te mana ki runga.

10 Ā, i rongo a Mohi i te iwi e tangi ana, puta noa i ō rātou hapū, tēnei, tēnei, i te whatitoka o tōna tēneti; ā, he nui te muranga o te riri o Ihowā; ā, i kino hoki ki tā Mohi. 11 Nā, ka mea a Mohi ki a Ihowā, "He aha koe i whakatupu kino ai i tāu pononga? He aha ahau tē manakohia ai e koe, i whakawahā ai e koe tēnei iwi katoa ki ahau? 12 He uri ianei nōku tēnei iwi katoa? I whānau rānei rātou i ahau, i mea ai koe ki ahau, ‘Hikitia ki tōu uma, kia rite ki tā te matua atawhai, ki tāna hiki i te pōtiki,’ ki te whenua i oatitia e koe ki ō rātou mātua? 13 Nō hea aku kikokiko hei hoatutanga māku ki tēnei iwi katoa? E tangi mai ana hoki rātou ki ahau, e mea mai ana, ‘Hōmai he kikokiko ki a mātou hei kai mā mātou.’ 14 E kore tēnei iwi katoa e taea e ahau anake te waha, he taimaha rawa māku. 15 Ā, ki te pēnei tāu mahi ki ahau, tēnā, whakamatea rawatia ahau, ki te mea kua manakohia mai ahau e koe; kaua hoki ahau e kite i te hē mōku."

Ngā Kaumātua Tokowhitu Tekau

16 Nā, ka mea a Ihowā ki a Mohi: "Huihuia mai ki ahau kia whitu tekau o ngā kaumātua o Īharaira, āu i mōhio ai he kaumātua nō te iwi, he rangatira nō rātou; me kawe mai rātou ki te tapenākara o te whakaminenga, me tū tahi koutou ki reira. 17 Ā, māku e haere iho, e kōrero ki a koe ki reira; me tango anō e ahau tētahi wāhi o te wairua i runga i a koe, ka hoatu ki runga ki a rātou; ā, ko rātou hei hoa mōu ki te waha i te pīkaunga, arā i te iwi; kei waha e koe anake.

18 "Me kī atu hoki e koe ki te iwi: ‘Whakatapu i a koutou mō āpōpō, ā, ka kai kikokiko koutou. Kua tangi nā hoki koutou ki ngā taringa o Ihowā, kua mea, "Mā wai e hōmai he kikokiko hei kai mā mātou? He pai hoki ngā mea i a mātou i Īhipa." Mō reira ka hōmai e Ihowā he kikokiko ki a koutou, ā, ka kai koutou. 19 E kore e kotahi te rā e kai ai koutou, e kore anō hoki e rua ngā rā, e kore e rima ngā rā, e kore e tekau ngā rā, e kore e rua tekau ngā rā; 20 engari, kia pau te marama, ā, puta noa i ō koutou ihu, ā, ngaruru iho koutou. Mō koutou i whakahāwea ki a Ihowā e noho nei i waenganui i a koutou, i tangi hoki ki tōna aroaro, i mea, "He aha tātou i haere mai ai i Īhipa?" ’

21 "Ko te iwi kei roto nei ahau i a rātou e ono rau mano, he hunga haere raro, ā, kua mea mai nei koe, ‘Ka hoatu e ahau he kikokiko ki a rātou, ā, kia kotahi tino marama e kai ai rātou.’ 22 Me patu rānei ngā hipi me ngā kau mā rātou, kia rato ai rātou? Me kohi mai rānei ngā ika katoa o te moana mā rātou, kia rato ai rātou?"

23 Anō rā ko Ihowā ki a Mohi, "Kua mutua rānei te ringa o Ihowā? Ka kite koe āianei he pono rānei tāku kupu ki a koe, kāhore rānei."

24 Nā, ka puta a Mohi ki waho, ā, kōrerotia ana e ia ngā kupu a Ihowā ki te iwi, ā, huihuia ana e ia e whitu tekau o ngā kaumātua o te iwi, ā, whakatūria ana ki tētahi taha, ki tētahi taha o te tapenākara. 25 Nā, ko te hekenga iho o Ihowā i roto i te kapua, ko te kōrerotanga hoki ki a ia, nā, ka tangohia e ia tētahi wāhi o te wairua i runga i a ia, ā, hoatu ana ki ngā kaumātua e whitu tekau. Ā, i te taunga iho o te wairua ki a rātou, ka poropiti rātou, ā, kore ake i pērā i muri.

26 Ā, tokorua i mahue ki te puni, ko Ererara te ingoa o tētahi, ko Merara te ingoa o tētahi. Nā, ko te taunga iho o te wairua ki runga ki a rāua; nō te hunga hoki rāua i tuhituhia, otiia kīhai i haere ki te tapenākara; nā, ka poropiti rāua i roto i te puni. 27 Nā, ka oma tētahi taitama ki te kōrero ki a Mohi, ā, ka mea, "Kei te poropiti a Ererara rāua ko Merara i roto i te puni."

28 Nā, ko te ohonga o te tangata a Mohi, o Hohua tama a Nunu, ko tētahi hoki ia o āna taitamariki, ka mea, "E tōku ariki, e Mohi, rīria rāua."

29 Anō rā ko Mohi ki a ia, "He whakaaro ki ahau i hae ai koe? He oranga ngākau rā me i poropiti katoa te iwi o Ihowā, me i tukua iho hoki e Ihowā tōna wairua ki a rātou." 30 Nā, ka haere a Mohi ki roto ki te puni, ā, ia me ngā kaumātua o Īharaira.

Ngā Koitareke

31 Nā, ka puta he hau i a Ihowā, ā, kawea ana mai ngā koitareke i te moana, kua makā ki te taha o te puni, kia kotahi pea te rā e haere ai i tētahi taha, kia kotahi pea hoki te rā e haere ai i tērā taha, ā tawhio noa te puni, me te mea ānō e rua whatīanga te teitei i runga i te mata o te whenua. 32 Nā, ka tū te iwi ā pau katoa taua rā, taua pō katoa hoki, me te rā katoa hoki i te aonga ake, ki te kohikohi i ngā koitareke; kotahi tekau ngā homa a te tangata nāna te kohinga iti. Ā, horahorangia noatia atu ana e rātou hei kai mā rātou, ā tawhio noa te puni. 33 Ā, i te mea kei ō rātou niho anō te kikokiko, i te mea kāhore anō i ngaua noatia, nā, ka mura te riri o Ihowā ki te iwi, ā, whiua ana te iwi e Ihowā ki tētahi whiu nui rawa atu. 34 Nā, huaina iho e ia te ingoa o taua wāhi ko Kipiroto Hataawa; nō te mea i tanumia e rātou ki reira te hunga i minamina.

35 Nā, ka tūria atu e te iwi i Kipiroto Hataawa ki Hateroto; ā, noho ana i Hateroto.