Números 22

1 I táhli synové Izraelští a položili se na polích Moábských, nedocházeje k Jordánu, naproti Jerichu. 2 A viděl Balák, syn Seforův, všecko, co učinil Izrael Amorejskému. 3 I bál se Moáb toho lidu velmi, proto že ho bylo mnoho, a svíral se pro přítomnost synů Izraelských. 4 Protož řekl Moáb k starším Madianským: Tudíž toto množství požere všecko, což jest vůkol nás, jako sžírá vůl trávu polní. Byl pak Balák, syn Seforův, toho času králem Moábským. 5 I poslal posly k Balámovi, synu Beorovu, do města Petor, kteréž jest při řece v zemi vlasti jeho, aby povolal ho, řka: Aj, lid vyšel z Egypta, aj, přikryl svrchek země, a usazuje se proti mně. 6 Protož nyní poď medle, zlořeč mně k vůli lidu tomuto, nebo silnější mne jest; snad svítězím nad ním, a porazím jej, aneb vyženu z země této. Vím zajisté, že komuž ty žehnáš, požehnaný bude, a komuž ty zlořečíš, bude zlořečený. 7 Tedy šli starší Moábští a starší Madianští, nesouce v rukou svých peníze za zlořečení; i přišli k Balámovi, a vypravovali mu slova Balákova. 8 On pak řekl jim: Pobuďte zde přes tuto noc, a dám vám odpověd, jakž mi mluviti bude Hospodin. I zůstala knížata Moábská s Balámem. 9 Přišel pak Bůh k Balámovi a řekl: Kdo jsou ti muži u tebe? 10 Odpověděl Balám Bohu: Balák, syn Seforův, král Moábský, poslal ke mně, řka: 11 Aj, lid ten, kterýž vyšel z Egypta, přikryl svrchek země; protož nyní poď, proklň mi jej, snad svítězím, bojuje s ním, a vyženu jej. 12 I řekl Bůh k Balámovi: Nechoď s nimi, aniž zlořeč lidu tomu, nebo požehnaný jest. 13 Tedy Balám vstav ráno, řekl knížatům Balákovým: Navraťte se do země své, nebo nechce mi dopustiti Hospodin, abych šel s vámi. 14 A vstavše knížata Moábská, přišli k Balákovi a řekli: Nechtěl Balám jíti s námi. 15 Tedy opět poslal Balák více knížat a znamenitějších, nežli první. 16 Kteříž přišedše k Balámovi, řekli jemu: Toto praví Balák, syn Seforův: Nezpěčuj se, prosím, přijíti ke mně. 17 Nebo velikou ctí tě ctíti chci, a což mi koli rozkážeš, učiním; protož přiď, prosím, proklň mi lid tento. 18 Odpovídaje pak Balám, řekl služebníkům Balákovým: Byť mi pak dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nemohl bych přestoupiti slova Hospodina Boha svého, a učiniti proti němu malé neb veliké věci. 19 Nyní však zůstaňte, prosím, zde i vy také této noci, abych zvěděl, co dále mluviti bude Hospodin se mnou. 20 Přišed pak Bůh k Balámovi v noci, řekl jemu: Poněvadž proto, aby povolali tě, přišli muži tito, vstana, jdi s nimi, a však což přikáži tobě, to čiň. 21 Tedy Balám vstav ráno, osedlal oslici svou, a bral se s knížaty Moábskými. 22 Ale rozpálil se hněv Boží, proto že jel s nimi, a postavil se anděl Hospodinův na cestě, aby mu překazil; on pak seděl na oslici své, maje s sebou dva služebníky své. 23 A když uzřela oslice anděla Hospodinova, an stojí na cestě, a meč jeho vytržený v ruce jeho, uhnula se s cesty, a šla polem. I bil ji Balám, aby ji navedl zase na cestu. 24 A anděl Hospodinův stál na stezce u vinice mezi dvěma zídkami. 25 Viduci pak oslice anděla Hospodinova, přitiskla se ke zdi, přitřela také nohu Balámovi ke zdi; pročež opět bil ji. 26 Potom anděl Hospodinův šel dále, a stál v úzkém místě, kdež nebylo žádné cesty k uchýlení se na pravo neb na levo. 27 A viduci oslice anděla Hospodinova, padla pod Balámem; pročež rozhněval se velmi Balám, a bil oslici kyjem. 28 I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ? 29 Řekl Balám k oslici: To, že jsi mne v posměch uvedla. Ó bych měl meč v rukou, jistě bych tě již zabil. 30 Odpověděla oslice Balámovi: Zdaliž nejsem oslice tvá? Jezdíval jsi na mně, jak jsi mne dostal, až do dnes; zdaliž jsem kdy obyčej měla tak činiti tobě? Kterýž odpověděl: Nikdy. 31 V tom otevřel Hospodin oči Balámovy, i uzřel anděla Hospodinova, an stojí na cestě, maje meč dobytý v ruce své; a nakloniv hlavy, poklonu učinil na tvář svou. 32 I mluvil k němu anděl Hospodinův: Proč jsi bil oslici svou po třikrát? Aj, já vyšel jsem, abych se protivil tobě; nebo uchýlil jsi se s cesty přede mnou. 33 Když viděla mne oslice, vyhnula mi již po třikrát; a byť mi se byla nevyhnula, již bych byl také tebe zabil, a jí živé nechal. 34 Odpověděl Balám andělu Hospodinovu: Zhřešilť jsem, nebo jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě; protož nyní, jestliže se nelíbí tobě, raději navrátím se domů. 35 Řekl anděl Hospodinův k Balámovi: Jdi s muži těmi, avšak slovo, kteréž mluviti budu tobě, to mluviti budeš. Tedy šel Balám s knížaty Balákovými. 36 Uslyšev pak Balák o příchodu Balámovu, vyšel proti němu do města Moábského, kteréž bylo při řece Arnon, jenž jest při konci pomezí. 37 I řekl Balák Balámovi: Zdaliž jsem víc než jednou neposílal pro tě? Pročež jsi tedy nepřišel ke mně? Proto-li, že bych tě náležitě uctiti nemohl? 38 Odpověděl Balám Balákovi: Aj, již jsem přišel k tobě; nyní pak zdaliž všelijak budu co moci mluviti? Slovo, kteréž vložil Bůh v ústa má, to mluviti budu. 39 I bral se Balám s Balákem, a přijeli do města Husot. 40 Kdežto nabiv Balák volů a ovec, poslal k Balámovi a k knížatům, kteříž s ním byli. 41 Nazejtří pak ráno, pojav Balák Baláma, uvedl ho na výsosti modly Bál, odkudž shlédl i nejdalší díl lidu Izraelského.

Ka Tono te Kīngi o Moapa ki a Paraama

1 Nā, ka tūria atu e ngā tama a Īharaira, ā, ka noho ki ngā mānia o Moapa, ki tēnei taha o Horano ki te ritenga atu o Heriko.

2 Ā, i kite a Pāraka tama a Tiporo i ngā mea katoa i mea ai a Īharaira ki ngā Amori. 3 Nā, nui atu te wehi o Moapa ki te iwi, nō te mea he tokomaha; ā, tuatea noa iho a Moapa i ngā tama a Īharaira.

4 Nā, ka mea a Moapa ki ngā kaumātua o Miriana, "Ākuanei tēnei hui horomiti ai i ngā tāngata katoa i ngā taha katoa o tātou, pērā ai me te kau e horomiti nei i te tarutaru o te māra."

Ā, ko Pāraka tama a Tiporo te kīngi o Moapa i taua wā. 5 Nā, ka tukua e ia he karere ki a Paraama tama a Peoro ki Petoro, i te taha o te awa, ki te whenua o ngā tama o tōna iwi, ki te tiki i a ia, hei mea:

"He iwi tēnei kua puta mai i Īhipa, nā, kapi ana i a rātou te mata o te whenua; e noho nei anō rātou i tōku aroaro. 6 Nā, tēnā, haere mai hei kaikanga māku i te iwi nei; he kaha kē hoki rātou i ahau; tērā pea ka toa ahau, ka patua rātou e mātou, ā, ka peia atu rātou i te whenua; e mōhio ana hoki ahau ko tāu e manaaki ai ka manaakitia, ko tāu hoki e kanga ai ka kangā."

7 Ā, ka haere ngā kaumātua o Moapa rātou ko ngā kaumātua o Miriana me ngā utu mākutu i ō rātou ringa; ā, ka tae ki a Paraama, ā, kōrerotia ana e rātou ngā kupu a Pāraka.

8 Nā, ka mea ia ki a rātou, "E noho ki konei i tēnei pō, ā, māku e whakahoki he kōrero ki a koutou, ko tā Ihowā hoki e kōrero ai ki ahau." Nā, ka noho ngā rangatira o Moapa ki a Paraama.

9 Nā, ka haere te Atua ki a Paraama, ka mea, "Ko wai ēnā tāngata i a koe nā?"

10 Ā, ka mea a Paraama ki te Atua, "Kua unga tāngata mai a Pāraka tama a Tiporo, kīngi o Moapa, ki ahau, hei kī mai: 11 ‘He iwi tēnei kua puta mai i Īhipa, ā, kapi ana i a rātou te mata o te whenua; tēnā, haere mai hei kaikanga māku i a rātou; tērā pea e taea e ahau te whawhai ki a rātou, te pei hoki i a rātou.’ "

12 Nā, ka mea te Atua ki a Paraama, "Kaua e haere i a rātou; kaua e kangā tēnā iwi; kua oti hoki rātou te manaaki."

13 Nā, ka maranga a Paraama i te ata, ka mea ki ngā rangatira a Pāraka, "Haere ki tō koutou whenua; e kore hoki a Ihowā e pai ki te tuku i ahau kia haere i a koutou."

14 Nā, ka whakatika ngā rangatira o Moapa, ka haere ki a Pāraka, ka mea, "Kīhai a Paraama i pai ki te haere tahi mai i a mātou."

15 Nā, ka tonoa e Pāraka ētahi atu rangatira, he tokomaha atu, he nunui atu i ērā. 16 Ā, ka tae rātou ki a Paraama, ka mea ki a ia:

"Ko te kupu tēnei a Pāraka tama a Tiporo: ‘Kei puritia atu koe e tētahi mea, haere mai ki ahau. 17 Ka whakanuia rawatia hoki koe e ahau, ka meatia anō e ahau ngā mea katoa e mea mai ai koe ki ahau; haere mai rā hei kaikanga māku i tēnei iwi.’ "

18 Nā, ka utu Paraama, ka mea ki ngā tāngata a Pāraka, "Ahakoa i kī tōna whare i te hiriwa, i te kōura, e hōmai e Pāraka ki ahau, e kore e āhei i ahau te whakawhiti ki kō atu i te kupu a Ihowā, a tōku Atua, te mea i te mea iti iho, i te mea nui ake rānei. 19 Nā, e noho ki konei i tēnei pō, kia mōhio ahau ki tā Ihowā e mea mai ai anō ki ahau."

20 Ā, i puta mai te Atua ki a Paraama i te pō, ā, ka mea ki a ia, "Ki te haere mai aua tāngata ki te karanga i a koe, whakatika, haere i a rātou; ko te kupu ia e kōrero ai ahau ki a koe, ko tēnā tāu e mea ai." 21 Nā, ka maranga a Paraama i te ata, ā, whakanohoia ana e ia tana kāihe, ā, haere ana i ngā rangatira o Moapa.

Ko Paraama me tāna Kāihe

22 Nā, ka mura te riri o te Atua mōna i haere, ā, ka tū te anahera a Ihowā ki te ara hei hoariri mōna. Ā, i runga ia i tōna kāihe e noho ana, ko āna tāngata tokorua hoki ōna hoa. 23 Ā, ka kite te kāihe i te anahera a Ihowā e tū ana i te ara, me tāna hoari i tōna ringa, unu rawa, ka peka atu te kāihe i te ara, ā, ka haere ki te pārae. Nā, ka whiua e Paraama te kāihe kia anga ki te ara.

24 Kātahi ka tū te anahera a Ihowā ki tētahi huarahi whāwhārua o ngā māra wāina, he taiepa kei tēnei taha, he taiepa hoki kei tērā taha. 25 Ā, nō te kitenga o te kāihe i te anahera a Ihowā, ka whakapiri ki te taiepa, ā, karapitia ana te waewae o Paraama ki te taiepa; nō, ka whiua anō e ia.

26 Nā, ka neke anō te anahera a Ihowā, ā, ka tū ki te wāhi kūiti, kāhore nei he ara hei pekanga ki matau, ki mauī. 27 Ā, nō te kitenga o te kāihe i te anahera a Ihowā, ka takoto ki raro i a Paraama; ā, ka mura te riri o Paraama, ka patua e ia te kāihe ki tāna rākau. 28 Nā, ka whakahamumutia e Ihowā te waha o te kāihe, ā, ka kōrero ki a Paraama, "I aha ahau ki a koe, i toru ai ēnei patunga āu i ahau?"

29 Ā, ka mea a Paraama ki te kāihe, "Mō tāu māminga rā ki ahau. Me he hoari i tōku ringa, inā, kua whakamatea koe e ahau ināianei."

30 Nā, ka mea ake te kāihe ki a Paraama, "Ehara ianei ahau i tāu kāihe, i ekengia nei e koe o tōku rironga mai rā anō i a koe, ā tae noa mai ki tēnei rā? He pēnei rānei tāku hanga ki a koe i mua?"

Ā, ka mea ia, "Kāhore."

31 Kātahi ka whakatirohia e Ihowā ngā kanohi o Paraama, ā, ka kite ia i te anahera a Ihowā e tū ana i te ara, me tāna hoari i tōna ringa, unu rawa; nā, ka tuohu ia, ka piko iho tōna mata.

32 Nā, ka mea te anahera a Ihowā ki a ia, "Nā te aha ēnei patunga e toru āu i tāu kāihe? Nanā, i puta atu ahau hei hoariri mōu, nō te mea e peau kē ana tōu ara i tōku aroaro. 33 Ā, i kite te kāihe i ahau, ā, e toru ōna pekanga ki tahaki i tōku aroaro. Me i kāhore ia te peka atu ki tahaki i tōku aroaro, inā, kua patua tēnei koe e ahau, ā, ko ia kua whakaorangia."

34 Nā, ka mea a Paraama ki te anahera a Ihowā, "Kua hara ahau; nōku kīhai i mōhio ko koe te tū mai ana i te ara ki te whakatūtaki i ahau; nā, ki te hē tēnei ki tāu titiro, me hoki ahau."

35 Nā, ka mea te anahera a Ihowā ki a Paraama, "Haere i aua tāngata; ko te kupu ia e kōrero ai ahau ki a koe, ko tēnā anake tāu e kōrero ai." Nā, ka haere a Paraama i ngā rangatira a Pāraka.

36 Ā, ka rongo a Pāraka e tae mai ana a Paraama, ka haere ia ki te whakatau i a ia ki tētahi pā o Moapa i te rohe o Aranona, i te rohe whakamutunga. 37 Ā, ka mea a Pāraka ki a Paraama, "Kāhore ianei ahau i āta unga ki a koe, ki te karanga i a koe? He aha koe tē haere mai ai ki ahau? He pono rānei e kore e āhei i ahau te whakanui i a koe?"

38 Nā, ka mea a Paraama ki a Pāraka, "Nā, kua tae mai nei ahau ki a koe. E taea rānei e ahau te kōrero tētahi mea, ahakoa iti? Ko te kupu e hōmai e te Atua ki tōku māngai, ko tēnā tāku e kōrero ai."

39 Nā, ka haere a Paraama i a Pāraka, ā, ka tae rāua ki Kiriata Hutoto. 40 Nā, ka patua he kau, he hipi, e Pāraka, ā, ka unga tāngata ki a Paraama rātou ko ōna hoa, ko ngā rangatira.

41 Ā, i te ata ka mau a Pāraka ki a Paraama, ā, kawea ana e ia ki runga ki ngā wāhi teitei o Paara, ā, ka kite atu ia i reira i te hiku o te iwi.