Jeremias 49

1 Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí? 2 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin. 3 Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba, přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu. 4 Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne? 5 Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se. 6 A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin. 7 Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich? 8 Utíkejte, obraťe se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho. 9 Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou? 10 Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl: 11 Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte. 12 Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš. 13 Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou. 14 Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji. 15 Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v nevážnosti mezi lidmi. 16 To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin. 17 I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími; 18 Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin. Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka. 19 Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně? 20 Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich. 21 Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého. 22 Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se. 23 Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti. 24 Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku. 25 Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé? 26 Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů. 27 A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy. 28 Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní. 29 Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol. 30 Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost. 31 Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí. 32 Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin. 33 I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka. 34 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí: 35 Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich. 36 Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských. 37 A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce neučiním. 38 I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin. 39 A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin.

Te Whakawātanga ki a Āmona

1 Mō ngā tamariki a Āmona.

Ko te kupu tēnei a Ihowā:

"Kāhore ianei a Īharaira tamariki?

Kāhore āna tāngata hei whakarerenga iho mō āna taonga?

Nā, he aha a Kara i riro ai i a Marakomo,

i noho ai tōna iwi ki roto ki ōna pā?

2 Mō reira, tēnei ngā rā te haere mai nei,

e ai tā Ihowā,

e meinga ai e ahau te whakaoho o te riri

kia rangona ki Rapa o ngā tama a Āmona;

ā, ka waiho hei pūranga kua ururuatia,

ka tahuna āna tamāhine ki te ahi;

ā, ka riro i a Īharaira te hunga

i a rātou nei ia i mua,"

e ai tā Ihowā.

3 "Auē, e Hehepona, kua pāhuatia hoki a Hai!

E tangi, e ngā tamāhine a Rapa!

Whītikiria koutou ki te kākahu taratara;

e tangi, ka omaoma noa i waenga i ngā taiepa;

nō te mea ka riro a Marakomo i te whakarau,

ōna tohunga me ōna rangatira ngātahi anō.

4 He aha koe i whakamanamana ai ki ngā raorao,

ki tōu raorao tāheke, e te tamāhine tāhurihuri kē?

E whakawhirinaki nei ki ōna taonga, e mea nei,

‘Ko wai e haere mai ki ahau?’

5 Nanā, ka tākina e ahau he wehi ki runga ki a koe,"

e ai tā te Ariki, tā Ihowā o ngā mano,

"He mea nā te hunga katoa i tētahi taha ōu, i tētahi taha;

ā, ka āia rawatia atu koutou, tērā, tērā, ki waho,

ā, kāhore he kaitāwhiu mai mō te mea i marara atu.

6 Hei muri ia ka whakahokia e ahau ngā tama a Āmona i te whakarau,"

e ai tā Ihowā.

Te Whakawātanga ki a Ēroma

7 Mō Ēroma.

Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano:

"Kua kāhore rānei te whakaaro nui i Temana?

Kua mōtī ianei te whakatakoto kōrero a te hunga mōhio?

Kua memeha rānei tō rātou whakaaro nui?

8 E rere koutou, tahuri atu, hei roto riro noho ai,

e ngā tāngata o Rerana!

Nō te mea ka tākina mai e ahau te aituā o Ēhau ki runga ki a ia,

i te wā e tirotiro ai ahau i a ia.

9 Ki te tae atu he kaikohikohi karepe ki a koe,

e kore ianei e mahue i a rātou ētahi karepe hei hamunga?

Ki te mea he tāhae i te pō,

e kore ianei rātou e tukituki kia mākona rawa rātou?

10 Kua takoto kau ia i ahau a Ēhau,

kua hurahia e ahau ōna wāhi ngaro,

tē āhei ia te huna i a ia.

Kua oti ōna uri te pāhua, ōna tēina

me ōna hoa tata, ā, kua kore hoki ia.

11 Waiho āu pani, māku e whakaora;

ko ōu pouaru, kia whakawhirinaki rātou ki ahau."

12 Ko te kupu hoki tēnei a Ihowā: "Nanā, ko te hunga i takoto nei te tikanga kia kaua e inu i te kapu, he pono ka inumia e rātou; ā, ko koe rānei te mea e kore rawa e whiua? E kore e kore ka whiua koe, engari ka tino inu nei koe. 13 Nō te mea kua waiho ahau e ahau anō hei oati, e ai tā Ihowā, ka waiho a Potora hei mīharotanga, hei ingoa kino, hei ururua, hei kanga anō hoki; ā, ka waiho ōna pā katoa hei koraha ake ake."

14 Kua rangona e ahau he kōrero i a Ihowā,

kua oti hoki te karere te tuku ki ngā iwi, hei kī atu:

"Whakahuihui i a koutou, haere mai hoki ki a ia,

ā, ka whakatika atu ki te whawhai!

15 "Nō te mea, nā, kua meinga koe e ahau kia iti i roto i ngā tauiwi,

he mea whakahāwea i roto i ngā tāngata.

16 Tēnā ko tōu whakamataku,

he whakakake nō tōu ngākau i pōhewa ai koe,

e koe e noho nā i ngā kapiti o te kāmaka,

e pupuri nā i te wāhi tiketike o te pukepuke.

Ahakoa hangā e koe tōu ōhanga kia rite ki tō te ēkara te tiketike,

ka whakahokia iho koe e ahau i reira,"

e ai tā Ihowā.

17 "Ā, ka meinga a Ēroma hei mīharotanga;

ko ngā tāngata katoa e tika ana nā reira, ka mīharo,

ka hī mai ki ōna whiunga katoa.

18 Ka rite ki te hurihanga o Horoma, o Komora,

o ngā pā hoki i tata ki reira,"

e ai tā Ihowā,

"e kore tētahi tangata e whai kāinga ki reira,

e kore hoki tētahi tama a te tangata e noho ki reira.

19 "Nanā, ka rite ia ki te raiona e haere ake ana i te whakamanamana o Horano

ki te nohoanga kaha;

otiia, ka meinga ohoreretia ai e ahau kia rere atu i a ia;

ā, ko wai te mea e whiriwhiria e ahau ko ia hei rangatira mōna?

Ko wai hoki e rite ana ki ahau?

Ko wai hei whakarite he wā mōku?

Ko wai anō tēnei hēpara hei tū ki tōku aroaro?"

20 Mō reira whakarongo ki te tikanga a Ihowā kua whakatakotoria e ia mō Ēroma;

ki ōna whakaaro hoki, kua whakaaroa e ia mō ngā tāngata o Temana:

He pono ka tōia atu rātou, arā ngā mea ririki o te kāhui;

he pono ka meinga e ia tō rātou nohoanga rātou hoki kia ngaro.

21 Oho ana te whenua i te haruru o tō rātou hinganga;

tērā te hāmama rangona ana mai tōna ngangau i te Moana Whero.

22 Nanā, ka haere mai ia, ā, ka rere ānō he ēkara,

ā, ka roha atu ōna parirau ki runga ki Potora;

ā, ka rite te ngākau o ngā mārohirohi o Ēroma i taua rā

ki te ngākau o te wahine e whakamamae ana.

Te Whakawātanga ki Ramahiku

23 Mō Ramahiku.

"Kua whakamā a Hāmata, rāua ko Ārapara;

nō te mea kua tae he rongo kino ki a rātou,

harotu kau rātou; tērā te tangi kei te moana;

kāhore e marino.

24 Kua ngoikore a Ramahiku, kua anga ki te rere,

mau pū hoki i te wehi;

kua rokohanga hoki ia e te raru, e te mamae,

me te mea he wahine e whānau ana.

25 Taukiri e! Kīhai i mahue te pā e whakamoemititia ana,

te pā i koa ai ahau!

26 Heoi, hinga ana āna taitama i ōna waharoa,

mōtī pū ngā tāngata whawhai katoa i taua rā,"

e ai tā Ihowā o ngā mano.

27 "Nā, ka tahuna anō e ahau he ahi i roto i te taiepa o Ramahiku,

ā, ka pau i reira ngā whare kīngi o Pēneharara."

Te Whakawātanga ki Kerara me Hatoro

28 Mō Kerara, mō ngā kīngitanga hoki o Hatoro i patua nei e Nepukareha kīngi o Papurōna.

Ko te kupu tēnei a Ihowā:

"Whakatika koutou, whakaekea a Kerara,

pāhuatia hoki ngā tama o te rāwhiti.

29 Ka tangohia e rātou ō rātou tēneti, ā rātou hipi;

ā, ka mauria atu e rātou mā rātou ō rātou kākahu ārai,

ā rātou oko katoa, me ā rātou kāmera;

ā, tērā rātou e karanga ki a rātou,

‘He wehi kei ngā taha katoa!’

30 E rere koutou, haere atu ki tawhiti,

nohoia a roto riro, e ngā tāngata o Hatoro!"

e ai tā Ihowā.

"Kua takoto hoki te tikanga

a Nepukareha kīngi o Papurōna mō koutou,

kua whakaaroa hoki e ia he whakaaro mō koutou.

31 "Whakatika, whakaekea te iwi e noho ana i te rangimārie,

e noho kore wehi nā,"

e ai tā Ihowā;

"kāhore nā ō rātou kēti,

kāhore he tūtaki, e noho takitahi ana.

32 Ā, ka pāhuatia ā rātou kāmera,

ā, hei taonga pārau hoki te tini o ā rātou kararehe.

Ā, ka whakamararatia e ahau ki ngā hau katoa

te hunga i tapahia ngā tapa o ō rātou makawe;

ā, ka tākina mai e ahau te aituā mō rātou

i ngā taha katoa o rātou,"

e ai tā Ihowā.

33 "Ā hei nohoanga a Hatoro mō ngā kurī mohoao,

hei ururua ake ake.

E kore tētahi tangata e whai kāinga ki reira,

e kore anō hoki tētahi tama a te tangata e noho ki reira."

Te Whakawātanga ki Erama

34 Ko te kupu a Ihowā i puta mai ki a Heremaia poropiti mō Erama i te tīmatanga o te kīngitanga o Terekia kīngi o Hūrā, i mea ia: 35 Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano: "Nanā, ka whatia e ahau te kōpere a Erama, te mea nui rawa o tō rātou kaha. 36 Ā, ka tākina atu e ahau ngā hau e whā i ngā pito e whā o te rangi ki runga ki Erama, ā, ka tītaritaria atu rātou e ahau ki aua hau katoa; kāhore hoki he iwi e kore te taea atu e te hunga o Erama ka peia atu nei. 37 Ā, ka meinga e ahau a Erama kia wehi i te aroaro o ōna hoariri, i te aroaro hoki o te hunga e whai ana kia whakamatea rātou; ka tākina hoki e ahau he kino ki runga ki a rātou, ko tōku riri e mura ana, e ai tā Ihowā; ā, ka ungā e ahau te hoari ki muri i a rātou, ā, kia poto rā anō rātou i ahau. 38 Nā, ka whakatūria e ahau tōku torōna ki Erama, ā, ka whakakāhoretia atu tō reira kīngi, rātou ko ngā rangatira," e ai tā Ihowā.

39 "Otiia hei ngā rā whakamutunga ka whakahokia e ahau a Erama i te whakarau," e ai tā Ihowā.