Jeremias 50

1 Slovo, kteréž mluvil Hospodin proti Babylonu a proti zemi Kaldejské skrze Jeremiáše proroka: 2 Oznamujte mezi národy a rozhlašujte, zdvihněte korouhev, rozhlašujte, netajte, rcete: Vzat bude Babylon, zahanben bude Bél, potřín bude Merodach, zahanbeny budou modly jeho, potříni budou ukydaní bohové jeho. 3 Nebo přitáhne na něj národ od půlnoci, kterýž obrátí zemi jeho v pustinu, tak že nebude obyvatele v ní. Od člověka až do hovada vystěhují se, odejdou. 4 V těch dnech a toho času, dí Hospodin, přijdou synové Izraelští, oni i synové Judští spolu; plačíce, ochotně půjdou, a Hospodina Boha svého hledati budou. 5 Na cestu k Sionu ptáti se budou, a obrátíce se tam, řeknou: Poďte a připojte se k Hospodinu smlouvou věčnou, nepřicházející v zapomenutí. 6 Ovce hynoucí jsou lid můj, pastýři jejich působí to, aby bloudily, a po horách se toulaly, s hůry na pahrbek chodily, zapomenuvše na příbytky své. 7 Všickni, kteříž je nalézají, zžírají je, a nepřátelé jejich říkají: Nebudeme nic vinni, proto že hřeší proti Hospodinu. Příbytek spravedlnosti a otců jejich naděje jest Hospodin. 8 Vystěhujte se z prostředku Babylona, a z země Kaldejské vyjděte, a buďte jako kozlové před stádem. 9 Nebo aj, já vzbudím a přivedu na Babylon shromáždění národů velikých z země půlnoční, kteřížto sšikují se proti němu, i bude dobyt odtud. Kterýchžto střely jsou jako silného, jenž sirobu uvodí; žádnáť se nenavrátí na prázdno. 10 I bude země Kaldejských v loupež; všickni, kteříž ji loupiti budou, nasytí se, dí Hospodin. 11 Proto že se veselíte, proto že pléšete, ó dráči dědictví mého, proto že jste zbujněli jako jalovice vytylá, a provyskujete jako rekové, 12 Zahanbena bude matka vaše velice, a zapýří se rodička vaše: Aj, nejzadnější z národů, poušť, země vyprahlá a pustina. 13 Pro prchlivost Hospodinovu nebude v ní bydleno, ale velmi spustne všecko. Každý, kdož půjde mimo Babylon, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jeho. 14 Sšikujte se proti Babylonu vůkol všickni, kteříž natahujete lučiště, střílejte proti němu, nelitujte střely; nebo hřešil proti Hospodinu. 15 Křičte proti němu vůkol: Poddal se, padli základové jeho, pobořeny jsou zdi jeho. Nebo pomsta Hospodinova jest, uveďte pomstu na něj; jakž činíval, učiňte jemu. 16 Vypleňte rozsevače z Babylona, i držícího srp v čas žně; před mečem hubícím každý nechť se k lidu svému obrátí, a každý do země své nechť uteče. 17 Hovádko zahnané jest Izrael, kteréž lvové splašili. Nejprvé zžíral je král Assyrský, tento pak poslednější, Nabuchodonozor král Babylonský, kosti jeho potřel. 18 Protož toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já navštívím krále Babylonského i zemi jeho, jako jsem navštívil krále Assyrského. 19 A přivedu zase Izraele do příbytku jeho, aby se pásl na Karmeli a Bázan, a na hoře Efraim, a v Galád aby se sytila duše jeho. 20 V těch dnech a toho času, dí Hospodin, byla-li by vyhledávána nepravost Izraelova, nebude žádné, a hříchové Judovi, však nebudou nalezení; nebo odpustím těm, kteréž pozůstavím. 21 Proti té zemi zpurných táhni, a proti obyvatelům pomsty; zhub je a zahlaď jako proklaté i utíkající, dí Hospodin. Učiniž, pravím, všecko, jakž přikazuji tobě, 22 Ať jest hluk boje v té zemi a potření veliké. 23 Jakž by posekáno a polámáno býti mohlo kladivo vší země? Jak by k užasnutí Babylon býti mohl mezi národy? 24 Polékl jsem na tě, ó Babylone, pročež vzat budeš, než zvíš. Nalezen, ano i polapen budeš, proto že jsi směl potýkati se s Hospodinem. 25 Otevřel Hospodin poklad svůj, a vynesl nástroje hněvu svého; nebo dílo toto jest Panovníka Hospodina zástupů v zemi Kaldejské. 26 Přitáhněte na ni od konce země, zotvírejte obilnice její, šlapejte po ní jako po stozích, a zahlaďte ji jako proklatou, tak aby z ní ničeho nepozůstalo. 27 Zbíte mečem všecky volky její, nechť sstoupí k zabití; běda jim, když přijde den jejich, čas navštívení jejich. 28 Hlas utíkajících a ucházejících z země Babylonské, aby oznámili na Sionu pomstu Hospodina Boha našeho, pomštění chrámu jeho. 29 Shromažďte proti Babylonu nejudatnější, všickni natahující lučiště, položte se proti němu vůkol, ať nelze jemu ujíti. Odplaťte jemu podlé skutků jeho, všecko, jakž dělával, učiňte jemu; nebo proti Hospodinu pýchal, proti Svatému Izraelskému. 30 Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní jeho vypléněni budou v ten den, dí Hospodin. 31 Aj, já jsem proti tobě, ó pýcho, praví Panovník Hospodin zástupů; neboť přišel den tvůj, čas, abych tě navštívil. 32 Poklesne se zajisté ten pyšný a padne, a nebude žádného, kdo by jej zdvihl; a zanítím oheň v městech jeho, kterýžto zžíře všecka vůkolí jeho. 33 Takto praví Hospodin zástupů: Utištěni jsou synové Izraelští, i s syny Judskými, a všickni, kteříž je zjímali, drží je, nechtí propustiti jich. 34 Ale vykupitel jejich silný, jehož jméno jest Hospodin zástupů, jistotně povede při jejich, aby pokoj způsobil této zemi, a pohnul obyvateli Babylonskými. 35 Meč na Kaldejské, dí Hospodin, a na obyvatele Babylonské, i na knížata jeho i na mudrce jeho. 36 Meč na lháře, aby se zbláznili, meč na silné jeho, aby potříni byli. 37 Meč na koně jeho a na vozy jeho, i na všecku tu směsici, kteráž jest u prostřed něho, aby byli jako ženy; meč na poklady jeho, aby rozchvátáni byli. 38 Sucho na vody jeho, aby vyschly; nebo země plná jest rytin, a při modlách bláznívají. 39 Protož bydliti budou tam šelmy s hroznými potvorami, bydliti budou v ní i mladé sovy; a nebude tam bydleno na věky, ani přebýváno od národu až do pronárodu. 40 Podobná bude k podvrácení hroznému Sodomy a Gomory i sousedů jejich, dí Hospodin; neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka. 41 Aj, lid přitáhne od půlnoci, a národ veliký, i králové znamenití, vzbuzeni jsouce od stran země. 42 Lučiště a kopí pochytí, ukrutní budou, a neslitují se; hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních pojedou, sšikovaní jako muž udatný k boji proti tobě, ó dcero Babylonská. 43 Král Babylonský jakž uslyší pověst o nich, opadnou ruce jeho, úzkost zachvátí jej, bolest jako rodičku. 44 Aj, jako lev vystupuje, více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně? 45 Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Babylonu, a to, což myslil proti zemi Kaldejské: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytek jejich. 46 Od zvuku při dobývání Babylona třásti se bude ta země, a křik mezi národy slyšán bude.

He Whakawātanga ki Papurōna

1 Ko te kupu i kōrerotia e Ihowā mō Papurōna, mō te whenua o ngā Karari, i puaki i a Heremaia poropiti:

2 "Kauwhautia i roto i ngā tauiwi, pānuitia,

ā, ka whakaara he kara; pānuitia atu,

kaua e hunā, mea atu:

‘Kua horo a Papurōna,

kua whakamā a Pere,

kua pororaru a Meroraka.

Kua whakamā āna whakapakoko,

kua wehi āna whakaahua.’

3 Nō te mea kei te haere mai he iwi ki a ia i te raki,

māna e ururua ai tōna whenua.

E kore anō tētahi e noho ki reira;

kua rere rātou, kua heke, te tangata, te kararehe.

4 "I aua rā, i taua wā hoki,"

e ai tā Ihowā,

"ka haere mai ngā tama a Īharaira,

rātou tahi ko ngā tama a Hūrā;

ka haere rātou me te tangi haere,

ā, ka rapu i a Ihowā, i tō rātou Atua.

5 Tērā rātou e ui mō Hiona,

me te anga anō ō rātou kanohi ki reira, me te kī,

Haere mai koutou, ka hono i a koutou ki a Ihowā,

i runga i te kawenata mau tonu,

e kore e wareware.

6 "Ko tāku iwi he hipi ngaro;

nā ō rātou hēpara rātou i kotiti kē ai,

nā rātou hoki rātou i tahuri kē ai i runga i ngā maunga.

Kua haere atu rātou i te maunga ki te pukepuke,

kua wareware ki tō rātou takotoranga.

7 Kua kainga rātou e te hunga katoa i kite i a rātou;

ā, kua mea ō rātou hoariri,

‘Kāhore ō tātou hē, kua hara nei hoki rātou ki a Ihowā,

ki te nohoanga o te tika, arā ki a Ihowā,

ki tā ō rātou mātua i tūmanako ai.’

8 "Rere atu i roto i Papurōna,

heke atu i te whenua o ngā Karari,

ā, kia rite ki ngā koati toa i mua i ngā kāhui.

9 Nō te mea, nanā, ka whakaarahia e ahau,

ka whakaekea hoki ki Papurōna

he huihuinga o ngā iwi nunui nō te whenua ki te raki;

ā, ka takoto ō rātou matua hei whawhai ki a ia;

ka horo ia i reira.

Ka rite ā rātou pere ki ā te mārohirohi mōhio;

e kore tētahi e hoki kau mai.

10 Ā, ka pāhuatia a Karari;

ka tatū ngā ngākau o te hunga katoa e pāhua ana i a ia,"

e ai tā Ihowā.

11 "Nō te mea e koa ana koutou,

nō te mea e whakamanamana ana koutou,

e te hunga e pāhua nei i tōku kāinga tupu,

nō te mea e tākarokaro ana koutou,

pērā i te kau kūao e takahi ana i te wīti,

e tangi ana pērā i ngā hōiho kaha;

12 ka nui rawa te whakamā o tō koutou whaea;

matangerengere ana te wahine i whānau ai koutou.

Nanā, ko ia hei muri rawa o ngā iwi,

hei koraha, hei whenua waikore, hei ururua.

13 He riri nō Ihowā e kore ai e nohoia,

engari, ka waiho hei ururua katoa a reira.

Ko ngā tāngata katoa e tika ana nā Papurōna ka mīharo,

ka hī ki ōna whiunga katoa.

14 Whakatakoto i ō koutou matua hei whawhai ki Papurōna,

ki tētahi taha, ki tētahi taha, e te hunga whakapiko kōpere katoa;

kōpere atu ki a ia, kaua e kaiponuhia ngā pere;

kua hara hoki ia ki a Ihowā.

15 Hāmama ki a ia i tētahi taha, i tētahi taha!

Kua whakangāwari ia i a ia;

kua hinga ōna parepare,

kua oti ōna taiepa te wāhi iho.

He rapunga utu hoki nā Ihowā;

he rapua he utu i a ia;

kia rite ki tāna i mea ai tā koutou e mea ai ki a ia.

16 Hātepea atu te kairui i roto i Papurōna,

me te kairahurahu o te toronaihi i te wā e kotia ai te wīti.

He wehi nō rātou i te hoari tūkino, ka tahuri ki tōna iwi, ki tōna iwi,

rere ana rātou ki tōna whenua, ki tōna whenua.

17 "He hipi a Īharaira i marara atu;

kua āia atu ia e ngā raiona.

I te tuatahi nā te kīngi o Ahiria ia i kai.

I te whakamutunga nā tēnei Nepukareha kīngi o Papurōna

ōna wheua i wāhi."

18 Mō reira ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira:

"Nanā, ka whiua e ahau te kīngi o Papurōna me tōna whenua,

ka pērā me tāku whiunga i te kīngi o Ahiria.

19 Ā, ka whakahokia e ahau a Īharaira ki tōna takanga,

ā, ka kai ia ki runga ki Karamere, ki Pahana,

ka mākona hoki tōna wairua

ki runga ki ngā pukepuke o Ēparaima, ki Kireara.

20 I aua rā, ā, i taua wā,"

e ai tā Ihowā,

"ka rapua te hē o Īharaira,

ā, kāhore noa iho;

ngā hara hoki o Hūrā,

ā, e kore e kitea.

Ka murua hoki e ahau te kino o te hunga ka whakatoea nei e ahau.

21 "Haere atu ki te whenua o Merataimi,

ki reira tatau ai, ā, ki ngā tāngata hoki o Pekoro.

Whakamōtītia, whakangaromia rawatia,

whāia rātou,"

e ai tā Ihowā,

"mahia hoki ngā mea katoa i whakahaua e ahau ki a koe.

22 He ngangau nō te whawhai kei te whenua,

he whakangaromanga nui.

23 Tōna poroporonga rawatanga,

wāwāhia ana te hama o te ao katoa!

Tōna ururuatanga o Papurōna

i roto i ngā tauiwi!

24 I whakatakotoria e ahau he māhanga mōu,

ā, kua mau koe, e Papurōna,

kīhai hoki koe i mōhio;

kua kitea koe, kua hopukia hoki,

mōu i totohe ki a Ihowā.

25 Kua whakapuaretia e Ihowā tōna whare taonga,

kua whakaputaina mai e ia ki waho ngā patu o tōna riri:

he mahi hoki tā te Ariki, tā Ihowā o ngā mano,

hei mahinga ki te whenua o ngā Karari.

26 Haere mai ki a ia i te pito rawa rā anō,

whakapuaretia ōna toa;

opehia ake hei pūranga, whakangaromia rawatia;

kaua rawa he wāhi ōna e mahue.

27 Patua ana pūru katoa;

tukua rātou kia haere ki raro ki te patunga.

Auē te mate mō rātou!

Kua tae mai hoki tō rātou rā, te wā e whiua ai rātou.

28 Ko te reo o te hunga e rere ana,

e mawhiti ana i te whenua o Papurōna,

hei kōrero ki te whenua o Hiona i te rapu utu a Ihowā, a tō tātou Atua,

i te rapu utu mō tōna temepara.

29 "Kārangarangatia kia hui ngā kaikōpere ki te tatau ki Papurōna,

te hunga katoa e whakapiko ana i te kōpere.

Whakapaea tēnā pā, karapoi noa;

kaua rawa tētahi ōna e mawhiti;

utua tāna mahi;

kia rite ki ngā mea katoa i mea ai ia tā koutou e mea ai ki a ia;

nō te mea kua whakapehapeha ia ki a Ihowā,

ki te Mea Tapu o Īharaira.

30 Mō reira ka hinga āna taitama ki ōna huarahi,

ā, ka whakamōtītia āna tāngata whawhai katoa i taua rā,"

e ai tā Ihowā.

31 "Nanā, hei hoariri ahau mōu, e te mea whakakake,"

e ai tā te Ariki, tā Ihowā o ngā mano,

"nō te mea kua tae mai tōu rā,

te rā e whiua ai koe e ahau.

32 Ā, ka tūtuki ngā waewae o te mea whakapehapeha, ka hinga,

ā, kāhore he kaiwhakaara mōna:

ā, ka ngiha i ahau he ahi ki roto ki ōna pā,

ā, ka pau i tērā ngā mea katoa i tētahi taha ōna, i tētahi taha."

33 Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano:

Kei te tūkinotia ngātahitia ngā tamariki a Īharaira,

rātou ko ngā tamariki a Hūrā;

ā, kei te puritia rātou, mau rawa, e ō rātou kaiwhakarau;

e kore rātou e pai ki te tuku i a rātou.

34 He kaha tō rātou kaihoko;

ko Ihowā o ngā mano tōna ingoa.

Ka whakapaua e ia te tohe i tā rātou tohe,

kia hoatu ai e ia he tānga manawa ki te whenua,

ā, he ohooho ki ngā tāngata o Papurōna.

35 "Kei runga i ngā Karari te hoari," e ai tā Ihowā,

"kei runga anō i ngā tāngata o Papurōna,

kei runga i ōna rangatira,

kei runga hoki i ōna tāngata whakaaro nui.

36 Kei runga te hoari i te hunga whakapehapeha,

ā, ka wairangi rātou.

He hoari kei runga i āna mārohirohi,

ā, ka pāwera rātou.

37 Kei runga te hoari i ō rātou hōiho, kei runga i ō rātou hāriata,

kei runga hoki i ngā whakauru katoa i roto i a ia,

ā, ka rite rātou ki te wahine;

kei runga te hoari i ōna taonga,

ā, ka pāhuatia.

38 He mimiti kei runga i ōna wai,

ā, ka maroke.

He whenua whakapakoko hoki ia,

ā, e pōrangi ana rātou ki ngā atua whakawehi.

39 "Mō reira ka nohoia a reira e ngā kīrehe mohoao

o te koraha rātou ngātahi ko ngā wuruhi,

ā, ka noho anō hoki ngā otereti ki reira;

ā, e kore a reira e nohoia ā ake ake.

Kāhore hoki e whai kāinga a reira

i tētahi whakatupuranga ki tētahi whakatupuranga.

40 Ka rite ki tā te Atua hurihanga i Horoma, i Komora,

i ngā pā anō hoki e tata ana ki reira,"

e ai tā Ihowā;

"ka pērā te kore o te tangata e noho ki reira,

e kore anō hoki tētahi tama a te tangata e whai kāinga ki reira.

41 "Nanā, kei te haere mai he iwi i te raki;

ā, he iwi nui, he tokomaha hoki ngā kīngi

e maranga mai i ngā tōpito o te whenua.

42 Ka rarau rātou ki te kōpere, ki te tao;

he iwi nanakia rātou, e kore e tohu tangata;

ā, pararā ana tō rātou reo pērā i te haruru o te moana,

kei runga hōiho hoki e eke ana;

rārangi rawa katoa, ānō he tangata e mea ana ki te whawhai,

hei tatau ki a koe, e te tamāhine a Papurōna.

43 Kua rongo te kīngi o Papurōna i tō rātou rongo,

ā, kei te ngohe ōna ringa.

Kua mau ia i te pāwera,

i te mamae hoki, me te mea he wahine e whānau ana.

44 Nanā, ka haere ake ia ānō he raiona i te ngawhātanga o Horano

ki te nohoanga kaha.

Otiia, e kore e rokohanga tāku meatanga i a rātou kia rere atu i reira;

ā, ko wai te mea e whiriwhiria kia whakaritea e ahau hei rangatira mōna?

Ko wai oti e rite ana ki ahau?

Ko wai hoki hei whakarite wā mai ki ahau?

Ko wai hoki te hēpara hei tū ki tōku aroaro?

45 Mō reira whakarongo ki te tikanga a Ihowā,

kua whakatakotoria e ia mō Papurōna;

ki ōna whakaaro hoki i whakaaroa e ia

mō te whenua o ngā Karari:

He pono ka tōia atu rātou e rātou,

arā ngā mea ririki o te kāhui.

He pono ka whakangaromia rātou

ko ō rātou nohoanga e ia.

46 Ngateri ana te whenua i te haruru o te horonga o Papurōna,

rangona ana te hāmama i roto i ngā iwi."