Jeremias 14

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu. 2 Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde. 3 Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu. Přijdouce k čisternám, a nenaleznouce vody, navrátí se s nádobami svými prázdnými, hanbíce a stydíce se; protož přikryjí hlavu svou. 4 I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi. 5 Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude. 6 A divocí oslové stojíce na vysokých místech, hltati budou vítr jako draci; přehledí se oči jejich, nebo nebude žádné trávy. 7 Ó Hospodine, poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám, slituj se pro jméno své. Nebo mnohá jsou odvrácení naše, toběť jsme zhřešili. 8 Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu? 9 Proč se ukazuješ jako muž ustalý, jako silný, kterýž nemůže vysvoboditi? Všaks ty u prostřed nás, Hospodine, a jméno tvé nad námi vzýváno jest; neopouštějž nás. 10 Takto praví Hospodin o lidu tomto: Tak milují toulky, noh svých nezdržují, až Hospodin nemá v nich líbosti, a nyní zpomíná nepravost jejich, a navštěvuje hříchy jejich. 11 Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému. 12 Když se postiti budou, já nikoli nevyslyším volání jejich, a když obětovati budou obět zápalnou a suchou, já nikoli neoblíbím sobě těch věcí, ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je. 13 Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, tito proroci říkají jim: Neuzříte meče, a hlad nepřijde na vás, ale pokoj pravý dám vám na místě tomto. 14 I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám. 15 Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou. 16 Lid pak ten, jemuž oni prorokují, rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem, aniž bude, kdo by je pochovával, je, manželky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich. 17 Protož rciž jim slovo toto: Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou. 18 Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají. 19 Zdaliž do konce zamítáš Judu? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá? Proč nás biješ, tak abychom již nebyli uzdraveni? Èekáme-li pokoje, a aj, nic dobrého pakli času uzdravení, a aj, hrůza. 20 Poznávámeť, Hospodine, bezbožnost svou i nepravost otců svých, že jsme hřešili proti tobě. 21 Nezamítejž pro jméno své, nezlehčuj stolice slávy své; rozpomeň se, neruš smlouvy své s námi. 22 Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti, kteříž by déšť dávali? A zdaliž nebesa dávají přívaly? Zdaliž ty nejsi sám, Hospodine, Bůh náš? Protož na tebeť očekáváme, nebo ty působíš všecko to.

Te Tauraki Nui Rawa

1 Ko te kupu a Ihowā i puta mai ki a Heremaia, he mea mō te tauraki:

2 "Kei te tangi a Hūrā,

ngehe kau ōna kūwaha;

kua noho ki te whenua he mangu ōna kākahu,

kua kake te auē o Hiruhārama ki runga.

3 Nā, ka unga ō rātou ariki i ā rātou tamariki ririki ki ngā awa;

ka tae rātou ki ngā poka,

kāhore e kite wai;

ka hoki me ā rātou oko, tahanga kau.

Ka whakamā rātou, ka numinumi,

ka hīpoki i ō rātou māhunga.

4 I te ngātata o te oneone,

kāhore anō nei hoki he ua ki runga ki te whenua,

ka whakamā ngā kaiparau

ka hīpoki i ō rātou māhunga.

5 Āe rā, ko te hāta anō,

whānau ana ia i waenga pārae,

ā, whakarērea ake e ia tāna kūao,

nō te mea kāhore he tarutaru.

6 Nā, ka tū ngā kāihe mohoao i runga i ngā wāhi tiketike,

ka kihakiha ānō he kīrehe mohoao;

matawaia ana ō rātou kanohi,

kāhore hoki he otaota."

7 Ahakoa whakaatu noa ō mātou kino i tō mātou hē,

e mahi koe, e Ihowā, kia mahara hoki ki tōu ingoa;

kua tini nei hoki ō mātou tahuritanga kētanga,

kua hara mātou ki a koe.

8 E koe, e te tūmanako a Īharaira,

e tōna kaiwhakaora i te wā o te raru,

he aha koe i noho ai i te whenua ānō he manene,

i rite ai ki te tangata haere e peka ana ki tētahi moenga mōna i te pō?

9 He aha koe i rite ai ki te tangata e ketekete kau ana,

ki te mārohirohi e kore nei e kaha ki te whakaora?

Kei waenganui anō ia koe i a mātou, e Ihowā,

kua huaina tōu ingoa mō mātou;

kaua hoki mātou e whakarērea.

10 Ko te kupu tēnei a Ihowā ki tēnei iwi:

"He pēnā tonu tō rātou matenui ki te taihaere,

kīhai i kaiponuhia ō rātou waewae;

nō reira kāhore a Ihowā e manako ki a rātou;

ka mahara ia āianei ki ō rātou hē,

ā, ka whiu i ō rātou hara."

11 Ā, ka mea a Ihowā ki ahau, "Kaua e īnoi mō tēnei iwi ki te pai mō rātou. 12 Ka nohopuku rātou, e kore ahau e rongo ki tā rātou karanga; ka whakaekea e rātou te tahunga tinana me te whakahere, e kore ahau e manako ki a rātou; engari ka poto rātou i ahau, i te hoari, i te hemokai, i te mate urutā."

Te Ātetetanga o ngā Poropiti Teka

13 Anō rā ko ahau, "Auē, e te Ariki, e Ihowā! Nanā, ko ngā poropiti te mea nei ki a rātou, ‘E kore koutou e kite i te hoari, e kore anō te hemokai e pā ki a koutou; engari māku e mea kia tūturu rawa te mau o te rongo ki a koutou i tēnei wāhi.’ "

14 Anō rā ko Ihowā ki ahau: "Kei te poropiti teka ngā poropiti i runga i tōku ingoa; kīhai rātou i ungā e ahau, kīhai rātou i whakahaua e ahau, kīhai hoki ahau i kōrero ki a rātou. He kitenga teka tā rātou e poropiti nā ki a koutou he whakaaro ki ngā tohu, he mea horihori, he mea tinihanga nā ō rātou ngākau. 15 Mō reira ko te kupu tēnei a Ihowā mō ngā poropiti e poropiti nei i runga i tōku ingoa, he hunga kīhai i ungā, e ahau, i a rātou e mea nei, ‘E kore te hoari, te hemokai rānei e pā ki tēnei whenua.’ Ka poto ēnā poropiti i te hoari, i te hemokai. 16 Nā, ko te iwi ki a ia nei tā rātou poropititanga, ka ākiritia ki ngā ara o Hiruhārama i te ngaunga a te hemokai, a te hoari; kāhore hoki he tangata hei tanu i a rātou, i a rātou, i ā rātou wāhine, i ā rātou tama, i ā rātou tamāhine. Nō te mea ka ringihia e ahau tō rātou kino ki runga ki a rātou.

17 "Nā, me kōrero e koe tēnei kupu ki a rātou:

‘Kia hīrere iho te roimata o ōku kanohi

i te pō, i te ao, kaua hoki e mutu,

nō te mea he nui te pakaru i pakaru ai te tamāhine a tāku iwi,

mamae rawa te patunga.

18 Ki te haere ahau ki te pārae,

nanā, ko ngā tūpāpaku a te hoari!

Ki te tomo ahau ki te pā,

nanā, ko te hunga e mate ana i te hemokai!

Ko te poropiti hoki rāua tahi ko te tohunga

kei te hāereere noa iho i te whenua, ā, kāhore e mōhio.’ "

Ka Tohe te Iwi ki a Ihowā

19 Kua paopao rawa rānei koe ki a Hūrā?

Kua whakarihariha rānei tōu wairua ki Hiona?

He aha koe i patu ai i a mātou,

tē ai he māhunga mō ō mātou mate?

I tatari mātou ki te rongo mau, heoi kāhore he pai;

ki te wā e mahu ai, nā, ko te raruraru.

20 Tēnei mātou, e Ihowā, te whāki nei i tō mātou kino,

i te hē o ō mātou mātua,

kua hara hoki mātou ki a koe.

21 Kaua e whakarihariha ki a mātou, whakaaro ki tōu ingoa;

kaua e whakaititia te torōna o tōu korōria;

kia mahara, kaua e whakatakā tāu kawenata ki a mātou.

22 Kei roto rānei i ngā mea horihori a ngā tauiwi tētahi hei mea kia ua?

Mā ngā rangi rānei e hōmai ngā ua nehu?

He teka ianei ko koe ia, e Ihowā, e tō mātou Atua?

Nā reira mātou ka tatari ki a koe,

nāu hoki i hanga ēnei mea katoa.