Jeremias 25

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všemu lidu Judskému, léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, (jenž jest první rok Nabuchodonozora krále Babylonského), 2 Kteréž mluvil Jeremiáš prorok ke všemu lidu Judskému, i ke všechněm obyvatelům Jeruzalémským, řka: 3 Od třináctého léta Joziáše syna Amonova, krále Judského, až do tohoto dne, po těchto třimecítma let, bývalo slovo Hospodinovo ke mně, kteréž jsem vám mluvíval, ráno přivstávaje, a to ustavičně, ale neposlouchali jste. 4 Posílal také Hospodin k vám všecky slouhy své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, (jichžto neposlouchali jste, aniž jste naklonili ucha svého, abyste slyšeli). 5 Kteříž říkali: Navraťtež se již jeden každý z cesty své zlé a od nešlechetnosti předsevzetí svých, a tak osazujte se v té zemi, kterouž dal Hospodin vám i otcům vašim od věků až na věky. 6 A nechoďte za bohy cizími, abyste sloužiti měli jim, aniž se jim klanějte, aniž hněvejte mne dílem rukou svých, a neučinímť vám zle. 7 Ale neposlouchali jste mne, dí Hospodin, abyste jen hněvali mne dílem rukou svých k svému zlému. 8 Protož takto praví Hospodin zástupů: Proto že jste neuposlechli slov mých, 9 Aj, já pošli, a pojmu všecky národy půlnoční, dí Hospodin, i k Nabuchodonozorovi králi Babylonskému, služebníku svému, a přivedu je na zemi tuto i na obyvatele její, i na všecky národy tyto okolní, kteréž jako proklaté vyhladím, a způsobím to, aby byli k užasnutí, na odivu, a poustkou věčnou. 10 Také způsobím to, aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselé, hlas ženicha i hlas nevěsty, hluk žernovu i světlo svíce. 11 I bude všecka země tato pustinou a pouští, a sloužiti budou národové tito králi Babylonskému sedmdesáte let. 12 Potom pak po vyplnění sedmdesáti let trestati budu na králi Babylonském a na tom národu, dí Hospodin, nepravost jejich, totiž na zemi Kaldejské, tak že obrátím ji v pustiny věčné. 13 A uvedu na zemi tu všecka slova svá, kteráž jsem mluvil o ní, všecko, což psáno jest v knize této, cožkoli prorokoval Jeremiáš o všech národech. 14 Když je v službu podrobí, i jiné národy mnohé a krále veliké, tehdáž odplatím jim podlé skutků jejich a podlé činů rukou jejich. 15 Nebo takto mi řekl Hospodin, Bůh Izraelský: Vezmi kalich vína prchlivosti této z ruky mé, a napájej jím všecky ty národy, k kterýmž já pošli tebe, 16 Aby pili a potáceli se, anobrž bláznili příčinou meče, kterýž já pošli mezi ně. 17 I vzal jsem kalich z ruky Hospodinovy, a napájel jsem všecky ty národy, k nimž mne poslal Hospodin, 18 Jeruzalémské i města země Judské, a krále její i knížata její, abych je oddal v pustinu a v zpuštění, na odivu, i k proklínání tohoto dnešního dne, 19 Faraona krále Egyptského i služebníky jeho, i knížata jeho, i všecken lid jeho, 20 I všecku tu směsici, totiž všecky krále země Uz, všecky také krále země Filistinské, i Aškalon, i Gázy, i Akaron, i ostatek Azotu, 21 Idumejské, i Moábské, i syny Ammon, 22 I všecky krále Tyrské, i všecky krále Sidonské, i krále krajiny té, kteráž jest při moři, 23 Dedana a Temu, a Buzu i všecky přebývající v koutech nejzadnějších, 24 I všecky krále Arabské, i všecky krále té směsice, kteříž bydlí na poušti, 25 Všecky také krále Zamritské, i všecky krále Elamitské, též všecky krále Médské, 26 Anobrž všecky krále půlnoční, blízké i daleké, jednoho jako druhého, všecka také království země, kterážkoli jsou na svrchku země. Král pak Sesák píti bude po nich. 27 A rci jim: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Pítež a opojte se, anobrž vyvracejte z sebe, a padejte, tak abyste nepovstali pro meč, kterýž já pošli mezi vás. 28 Jestliže by pak nechtěli vzíti kalichu z ruky tvé, aby pili, tedy díš jim: Takto praví Hospodin zástupů: Konečně že píti musíte. 29 Nebo poněvadž na to město, kteréž nazváno jest od jména mého, já začínám uvozovati zlé věci, a vy abyste bez hodné pomsty byli? Nebudete bez pomsty, nebo já zavolám meče na všecky obyvatele té země, dí Hospodin zástupů. 30 Protož ty prorokuj proti nim všecka slova tato, a rci jim: Hospodin s výsosti řváti bude, a z příbytku svatosti své vydá hlas svůj, mocně řváti bude z obydlí svého. Křik ponoukajících se, jako presovníků, rozléhati se bude proti všechněm obyvatelům té země, 31 I průjde hřmot až do konce země. Nebo rozepři má Hospodin s těmi národy, v soud vchází sám se všelikým tělem; bezbožníky vydá pod meč, dí Hospodin. 32 Takto praví Hospodin zástupů: Aj, bída půjde z národu na národ, a vichřice veliká strhne se od končin země. 33 I budou zbiti od Hospodina v ten čas od konce země až do konce země; nebudou oplakáni, ani sklizeni, ani pochováni, místo hnoje na svrchku země budou. 34 Kvělte pastýři a křičte, anobrž válejte se v popele, vy nejznamenitější toho stáda; nebo naplnili se dnové vaši, abyste zbiti byli, a abyste rozptýleni byli, i budete padati jako nádoba drahá. 35 I zahyne útočiště pastýřům a utíkání nejznamenitějším toho stáda. 36 Hlas žalostný pastýřů a kvílení nejznamenitějších toho stáda; nebo zkazí Hospodin pastvu jejich. 37 Zkažena budou i pastviska pokoj mající, pro prchlivost hněvu Hospodinova, 38 Jako lev opustí jeskyni svou; nebo přijde země jejich na spuštění, pro prchlivost zhoubce a pro prchlivost hněvu jeho.

Kua Kitea Kētia te Noho Herehere i Papurōna

1 Ko te kupu i puta mai ki a Heremaia mō te iwi katoa o Hūrā i te whā o ngā tau o Iehoiakimi tama a Hōhia kīngi o Hūrā (ko te tau tuatahi tērā o Nepukareha kīngi o Papurōna). 2 I kōrerotia taua mea e Heremaia, e te poropiti, ki te iwi katoa o Hūrā, ki ngā tāngata katoa hoki o Hiruhārama, i kī ia: 3 Nō te tekau mā toru o ngā tau o Hōhia tama a Amono kīngi o Hūrā, ā tae noa mai ki tēnei rā, ka rua tekau mā toru ēnei ngā tau, te putanga mai o te kupu a Ihowā ki ahau, me tāku kōrero anō ki a koutou, moata ai i te ata, ā, ka kōrero; heoi kīhai koutou i rongo.

4 Nā, kua ungā e Ihowā āna pononga katoa, ngā poropiti ki a koutou, moata ai i ngā ata, ā, ka unga i a rātou; heoi kīhai koutou i rongo, kīhai anō ō koutou taringa i anga ki te whakarongo; 5 i mea rātou, "Tahuri mai koutou, e tērā, e tērā i tōna ara kino, i te kino hoki o ā koutou mahi, ā, e noho ki te oneone i hōmai e Ihowā ki a koutou ko ō koutou mātua, onamata ā ake ake. 6 Kaua hoki e whāia he atua kē, kaua e mahi ki a rātou, kaua e koropiko ki a rātou, kaua hoki ahau e whakapātaritaria ki te mahi a ō koutou ringa; ā, e kore koutou e hē i ahau."

7 "Heoi, kīhai koutou i rongo ki ahau," e ai tā Ihowā; "he mea kia whakapātaritaria ai ahau ki te mahi a ō koutou ringa, hei hē anō mō koutou."

8 Mō reira ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano: "Nā, kīhai nā koutou i rongo ki āku kupu, 9 nanā, ka unga tāngata ahau ki te tiki i ngā hapū katoa o te raki," e ai tā Ihowā, "ā, ka unga tāngata ahau ki tāku pononga, ki a Nepukareha kīngi o Papurōna, ā, ka kawea mai rātou ki tēnei whenua, ki ōna tāngata hoki, ā, ki ngā iwi katoa nei ā tawhio noa; ka tino whakangaromia rātou e ahau, ka meinga hei mīharotanga, hei whakahīanga atu, hei ururua tūturu. 10 Ka tangohia atu hoki e ahau i a rātou te reo o te koa, te reo o te hari, te reo o te tāne mārena hou, te reo o te wahine mārena hou, te haruru o ngā kōhatu mira, te mārama hoki o te rama. 11 Ā, ka waiho tēnei whenua katoa hei ururua, hei keteketenga; ā, ka mahi ēnei iwi ki te kīngi o Papurōna, e whitu tekau tau.

12 "Ā, ka rite ngā tau e whitu tekau, ka whiua e ahau te kīngi o Papurōna me taua iwi," e ai tā Ihowā, "mō tō rātou kino, me te whenua hoki o ngā Karari; ka meinga a reira e ahau kia ururua ā ake ake. 13 Ka kawea hoki e ahau ki runga ki taua whenua āku kupu katoa i kōrerotia e ahau mō reira, ngā mea katoa kua oti te tuhituhi ki tēnei pukapuka, kua poropititia nei e Heremaia mō aua iwi katoa. 14 Ka whakamahia hoki rātou, āe rā, rātou e ngā iwi maha, e ngā kīngi nunui hoki; ā, ka rite ki ā rātou hanga, ki te mahi hoki a ō rātou ringa tāku utu ki a rātou."

Te Kapu o te Riri o Ihowā

15 Ko te kupu hoki tēnei a Ihowā, a te Atua o Īharaira ki ahau: "Tangohia te kapu wāina o tēnei riri i tōku ringa, whakainumia mā ngā iwi katoa ka ungā nei koe e ahau ki a rātou. 16 Ā, ka inu rātou, hūrori atu, hūrori mai, ka haurangi, i te hoari e ungā e ahau ki waenganui i a rātou."

17 Kātahi ahau ka tango i te kapu i te ringa o Ihowā, whakainumia ana mā ngā iwi katoa i ungā nei ahau e Ihowā ki a rātou: 18 arā mā Hiruhārama, mā ngā pā o Hūrā, mā ōna kīngi, ā, mā ōna rangatira, kia meinga ai rātou hei ururua, hei mīharotanga, hei whakahīanga, hei kanga; hei pēnei me tō tēnei rā; 19 mā Parao kīngi o Īhipa, rātou ko āna tāngata, ko āna rangatira, ko tōna iwi katoa; 20 mā ngā iwi i whakaranua, mā ngā kīngi katoa o te whenua o Uhu, mā ngā kīngi katoa o te whenua o ngā Pirihitini – mā Ahakerono, mā Kaha, mā Ekerono, mā ngā mōrehu anō o Aharoro; 21 mā Ēroma, mā Moapa, mā ngā tama a Āmona; 22 mā ngā kīngi katoa o Tāira, mā ngā kīngi katoa o Hairona, mā ngā kīngi o te motu i tērā taha o te moana; 23 mā Rerana, mā Tema, mā Putu, mā te hunga katoa e tapahia ana ngā tapa o ō rātou makawe; 24 mā ngā kīngi katoa o Arāpia, mā ngā kīngi katoa o te iwi i whakaranua, e noho ana i te koraha; 25 mā ngā kīngi katoa o Tīmiri, mā ngā kīngi katoa o Erama, mā ngā kīngi katoa o ngā Meri. 26 Mā ngā kīngi katoa o te raki, mā ngā mea e tata ana, mā ngā mea, i tawhiti, mā tētahi, mā tētahi; mā ngā kīngitanga katoa hoki o te ao, i te mata o te oneone. Ā, ka inu te kīngi o Hehaka i muri i a rātou.

27 "Me kī anō e koe ki a rātou, ‘Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira: E inu koutou, ā, haurangi iho, ruaki, e hinga ki raro, kaua e ara mai anō ki runga, i te hoari hoki e ungā e ahau ki waenganui i a koutou.’ 28 Nā, ki te kore rātou e pai ki te tango i te kapu i roto i tōu ringa kia inumia, kātahi koe ka mea ki a rātou, ‘Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano: Me inu rawa nei e koutou. 29 Nō te mea, nanā, ka tīmata ahau ki te whakatupu kino i te pā i huaina nei tōku ingoa mō reira; ā, kia tukua koutou kia kāhore rawa e whiua? E kore rā koutou e kore te whiua; nō te mea ka karangatia e ahau he hoari ki runga ki ngā tāngata katoa o te whenua, e ai tā Ihowā o ngā mano.’

30 "Mō reira me poropiti e koe ēnei kupu katoa ki a rātou, mea atu ki a rātou:

‘Ka hāmama mai a Ihowā i te wāhi tiketike,

ka puaki mai tōna reo i tōna kāinga tapu;

ka tino nui tāna hāmama ki tāna taiepa hipi;

ka umere ia, ka pērā i tā ngā kaitakahi karepe,

ki ngā tāngata katoa o te whenua.

31 Ka pakū te ngangau ki te pito rā anō o te whenua;

nō te mea he totohe tā Ihowā ki ngā iwi,

ka whakawākia e ia ngā kikokiko katoa;

ko te hunga kino, ka tukua e ia ki te hoari,’ "

e ai tā Ihowā.

32 Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano:

"Ka puta atu he kino

i tētahi iwi ki tētahi iwi,

ā, ka whakatutūtia he tūkauati nui

i ngā pito rawa o te whenua!"

33 Nā, ko ngā tūpāpaku a Ihowā ka takoto i taua rā i tētahi pito o te whenua tae noa ki tētahi pito o te whenua. E kore hoki rātou e tangihia, e kore anō e kohikohia, e tanumia rānei; hei whakawairākau rātou ki te mata o te whenua.

34 Auē, e ngā hēpara, hāmama;

okeoke i roto i te pungarehu, e ngā metararahi o te kāhui.

Kua tae mai hoki ngā rā mō koutou kia patupatua,

ā, ka tukitukia koutou e ahau mongamonga noa,

ā, ka taka koutou ānō he oko i matenuitia.

35 Ā, ka kore he wāhi hei rerenga mō ngā hēpara,

kāhore he mawhititanga mō ngā metararahi o te kāhui.

36 He reo nō te tangi o ngā hēpara,

he auē nō ngā metararahi o te kāhui!

Nō te mea e pāhuatia ana e Ihowā tō rātou haerenga hipi,

37 ā, ka meinga kia nohopuku ngā nohoanga hipi hūmārie;

nō te mea ka mura te riri o Ihowā.

38 Ka whakarērea e ia tōna kuhunga, ka pērā i te raiona;

ka waiho hoki tō rātou whenua hei mīharotanga

i te taikaha o te hoari tūkino,

i te muranga o tōna riri.