Jeremias 6

1 Shromažďte se, synové Beniaminovi, z prostředku Jeruzaléma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev; nebo viděti zlé od půlnoci, a potření veliké. 2 Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou. 3 Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými, rozbijí proti ní stany vůkol, spase každý místo své. 4 Vyzdvihněte proti ní válku, vstaňte a přitrhněme o poledni. Běda nám, že pomíjí den, že se roztáhli stínové večerní. 5 Vstaňte a přitrhněme v noci, a zkazme paláce její. 6 Takto zajisté praví Hospodin zástupů: Nasekejte dříví, a zdělejte proti Jeruzalému náspy. Toť jest to město, kteréž navštíveno býti musí; což ho koli, jen nátisk jest u prostřed něho. 7 Jakož studnice vypryšťuje vodu svou, tak ono vypryšťuje zlost svou. Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně, bolest i bití. 8 Usmysl sobě, ó Jeruzaléme, aby se neodloučila duše má od tebe, abych tě neobrátil v pustinu, v zemi nebydlitelnou. 9 Takto praví Hospodin zástupů: Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele, říkajíce: Sahej rukou svou jako ten, kterýž víno zbírá do putny. 10 Komuž mluviti budu, a kým osvědčovati, aby slyšeli? Aj, neobřezané jsou uši jejich, tak že nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo mají v posměchu, a nemají líbosti v něm. 11 Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, drže ji v sobě. Vylita bude i na maličké vně, spolu i na shromáždění mládenců, ovšem pak muž s ženou jat bude, stařec s kmetem. 12 A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin. 13 Od nejmenšího zajisté z nich, až do největšího z nich, všickni napořád vydali se v lakomství, anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš. 14 A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje. 15 Styděli-liž se pak co proto, že ohavnost páchali? Aniž se lid co styděl, aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli. Protož padnou mezi padajícími; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin. 16 Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi. 17 Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné, řka: Mějtež pozor na zvuk trouby, tedy říkávali: Nebudeme pozorovati. 18 Protož slyšte, ó národové, a poznej, ó shromáždění, co se děje mezi nimi. 19 Slyš, ó země: Aj, já uvedu zlé na lid tento, ovoce myšlení jejich, proto že nepozorují slov mých, ani zákona mého, ale jím pohrdají. 20 K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné. 21 Protož takto praví Hospodin: Aj, já nakladu lidu tomuto úrazů, a zurážejí se o ně otcové, tolikéž i synové, soused i bližní jeho, a zahynou. 22 Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země. 23 Lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. Hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero Sionská. 24 Jakž uslyšíme pověst o něm, opadnou ruce naše; ssoužení zachvátí nás, a bolest jako rodičku. 25 Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol. 26 Ó dcero lidu mého, přepaš se žíní, a válej se v popele. Vydej se v kvílení, jako po synu jednorozeném, v kvílení přehořké; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás. 27 Dal jsem tě za věži v lidu tvém, a za baštu, abys spatřoval a zkušoval cesty jejich. 28 Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší, chodí jako utrhač, jsou ocel a železo, všickni napořád zhoubcové jsou. 29 Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny. 30 Stříbrem falešným nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.

Te Putanga me te Wiwini o te Whakaekenga

1 "Putere atu, e ngā tama a Pineamine,

i roto i Hiruhārama!

Whakatangihia te tētere ki Tekoa,

kōkiritia ake he ahi tohu ki Petehakereme.

He kino hoki te titiro mai nei i te raki,

he whakangaromanga nui.

2 Ka tapahia atu e ahau te wahine ātaahua,

te wahine whakatarapī, te tamāhine a Hiona.

3 Ka haere mai ngā hēpara, me ā rātou kāhui ki a ia;

ka whakatūria ō rātou tēneti ki tētahi taha ōna, ki tētahi taha;

ka kai rātou ki tōna wāhi, ki tōna wāhi.

4 "Kia rite ngā mea mō te whawhai ki a ia;

whakatika, kia whakaekea i te poutūmārōtanga.

Auē te mate mō tātou! Kua tāwharara hoki te rā,

kua whakawairua kau anō ngā ātārangi o te ahiahi.

5 Maranga, kia whakaekea e tātou te pō,

kia wāwāhia anō ōna whare kīngi."

6 Ko te kupu hoki tēnei a Ihowā o ngā mano:

"Tuaina he rākau,

haupūria ake he pukepuke hei whawhai ki Hiruhārama.

Ko te pā tēnei e whiua;

he tūkino kau tāna i roto i a ia.

7 Rite tonu ki te pukenga ake o te wai

o te puna te pukenga ake o tōna kino.

He tūkino, he pāhua te rangona ana i roto i a ia;

kei tōku aroaro tonu te mamae me te patunga.

8 E ako, e Hiruhārama,

kei puta kē tōku ngākau ki a koe,

kei meinga koe e ahau kia ururuatia,

he whenua kāhore e nohoia."

9 Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano:

"Ka āta hamua mārietia ngā toenga o Īharaira,

ānō he wāina;

kia rite tāu ki tā te kaikohi karepe,

whakahokia iho tōu ringa ki roto ki ngā kete."

10 Ki a wai rā tāku kōrero, tāku whakaatu tikanga,

e rongo ai rātou?

Nanā, he mea kokotikore tō rātou taringa,

tē whakarongo ai rātou.

Nanā, hei tāwainga mā rātou te kupu a Ihowā,

kāhore e arongia e rātou.

11 Nā, kī tonu ahau i te riri o Ihowā;

ruha iho ahau i te koromaki.

"Ringihia ki runga ki te kōhungahunga i te ara,

ki te whakaminenga anō o ngā taitamariki, hui katoa;

nō te mea ka hopukia te tāne rāua ko te wahine,

te koroheke rāua ko te tangata kua maha ōna rā.

12 Ka riro kē ō rātou whare i ētahi atu,

ngā māra ngātahi anō ko ngā wāhine;

nō te mea ka totoro tōku ringa

ki ngā tāngata o te whenua,"

e ai tā Ihowā.

13 "Ko te mea iti ō rātou, ko te mea nui hoki

kei runga i te apo;

ko te poropiti, ko te tohunga,

rātou katoa kei te mahi teka.

14 Ko tā rātou rongoātanga hoki

i te mamae o tāku iwi he hanga noa iho;

e kī ana, ‘Ka mau te rongo, ka mau te rongo’;

i te mea kāhore nei he maunga rongo.

15 I whakamā rānei rātou i a rātou e mahi ana i ngā mea whakarihariha?

Hore rawa ō rātou whakamā,

kāhore hoki i mōhio ki te numinumi.

Mō reira ka hinga rātou i roto i te hunga e hinga ana;

i te wā e whiu ai ahau i a rātou,

ka whakatakā rātou,"

e ai tā Ihowā.

16 Ko te kupu tēnei a Ihowā:

"E tū ki ngā ara, tirohia atu,

uia ngā ara tawhito kei hea te ara pai,

ka haere i reira, ā, ka kite koutou

i te tānga manawa mō ō koutou wairua.

Heoi, e kī mai ana rātou, ‘E kore mātou e haere i reira.’

17 I whakatūria anō e ahau ētahi kaitūtei mō koutou, i mea ahau,

‘Whakarongo ki te tangi o te tētere.’

Heoi, e kī ana rātou, ‘E kore mātou e whakarongo.’

18 Mō reira, whakarongo, e ngā iwi,

kia mōhio anō koe, e te huihui,

ki ngā mea kei roto i a rātou.

19 Whakarongo, e te whenua;

tēnei ahau te kawe mai nei i te kino mō tēnei iwi,

i ngā hua o ō rātou whakaaro;

mō rātou kīhai i whakarongo ki āku kōrero;

ko tāku ture, paopaongia ake e rātou.

20 Hei aha te whakakakara i tae mai ai ki ahau i Hēpā,

te kākaho kakara i te whenua tawhiti?

E kore ā koutou tahunga tinana e arongia,

e kore anō ā koutou patunga tapu e reka ki ahau.

21 Mō reira ko te kupu tēnei a Ihowā:

Tēnei ahau te whakatakoto nei

i ngā tūtukitanga waewae ki mua i tēnei iwi,

e tūtuki ngātahi ai ngā mātua, ngā tamariki;

ka ngaro te tangata noho tata rāua ko tōna hoa."

22 Ko te kupu tēnei a Ihowā:

"Tēnei te haere mai nei he iwi i te whenua ki te raki,

ka whakaarahia mai anō he iwi nui i ngā pito o te whenua.

23 Ka mau rātou ki te kōpere, ki te tao;

he nanakia rātou, e kore hoki e tohu tāngata.

Ko tō rātou reo, ānō kei te moana e haruru ana,

ā, eke ai rātou i runga i te hōiho;

rārangi rawa rātou, me te mea he tāngata e mea ana

ki te whawhai ki a koe, e te tamāhine a Hiona."

24 Kua rongo mātou ki tōna rongo;

ngoikore iho ō mātou ringa.

Mau pū mātou i te pāwera, i te mamae,

me te mea he wahine e whānau ana.

25 Kei puta atu ki te māra,

kaua hoki e haere i te ara;

kei reira hoki te hoari a te hoariri,

ā, kei ngā taha katoa te wehi.

26 E te tamāhine a tāku iwi, whītikiria te kākahu taratara,

ka takaoriori ki te pungarehu,

hei te tangi ki te huatahi tāu tangi ki a koe,

kia tīwerawera te tangi;

nō te mea kīhai i aha kua tae mai

te kaipāhua ki a tātou.

27 "Kua oti koe te mea e ahau hei pourewa,

hei pā kaha, i roto i tōku iwi;

kia mōhio ai koe,

kia whakamātau ai i tō rātou ara.

28 He tino nui tō rātou tutū,

ā, ko tā rātou i a rātou e hāereere ana he ngau tuarā.

He parāhi rātou, he rino;

he hunga whakangau kē rātou katoa.

29 Kei te kakā te hau o te pupuhi ahi;

kua pau te matā i te ahi,

maumau whakarewa noa te kaitahi para;

kāhore nei hoki te hunga kino kia unuhia atu.

30 E huaina rātou e te tangata he hiriwa i paopaongia,

nō te mea kua paopao nei a Ihowā ki a rātou."