Jeremias 32

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedechiáše krále Judského, kterýžto rok jest osmnáctý Nabuchodonozorův. 2 (Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém, a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže, kteráž byla v domě krále Judského. 3 Nebo dal jej byl vsaditi Sedechiáš král Judský, řka: Proč ty prorokuješ, právě: Takto praví Hospodin: Aj, já dám město toto v ruku krále Babylonského, aby je vzal. 4 Sedechiáš také král Judský neznikne ruky Kaldejských, ale jistotně vydán bude v ruku krále Babylonského, a budou mluviti ústa jeho s ústy jeho, a oči jeho uzří oči jeho. 5 Nýbrž do Babylona zavede Sedechiáše, aby tam byl, až ho navštívím, dí Hospodin. Poněvadž bojujete s Kaldejskými, nepovede se vám šťastně.) 6 Tehdy řekl Jeremiáš: Stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 7 Aj, Chanameel syn Salluma, strýce tvého, jde k tobě, aťby řekl: Kup sobě dvůr můj, kterýž jest v Anatot; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej. 8 Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého, podlé slova Hospodinova, do síně stráže, a řekl ke mně: Kup medle dvůr můj, kterýž jest v Anatot, jenž jest v zemi Beniaminově; nebo tvůj jest právem dědičným, a právem příbuznosti, kupiž jej sobě: tedy porozuměv, že jest to slovo Hospodinovo, 9 I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr, kterýž jest v Anatot, a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra. 10 A zapsav to do cedule, zapečetil jsem, a osvědčil jsem svědky, odváživ peníze na váze. 11 Potom vzal jsem, podlé přikázaní a ustanovení, cedule té koupě zapečetěnou i otevřenou, 12 A dal jsem ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, před očima Chanameele strýce svého, a před očima svědků, kteříž se podepsali v ceduli té koupě, před očima všech Judských, kteříž se byli posadili v síni stráže. 13 A přikázal jsem Báruchovi před očima jejich, řka: 14 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vezmi cedule tyto, tuto ceduli té koupě, jakož zapečetěnou, tak ceduli otevřenou tuto, a vlož je do nádoby hliněné, aby trvaly za mnohá léta. 15 Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť kupováni budou domové, a rolí, i vinice v zemi této. 16 Potom modlil jsem se Hospodinu, když jsem dal ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, řka: 17 Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc. 18 Èiníš milosrdenství nad tisíci, a odplacíš za nepravost otců do lůna synů jejich po nich, Bůh veliký, silný, mocný, jehož jméno Hospodin zástupů, 19 Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho. 20 Kterýž jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské až do tohoto dne, jakož v Izraelovi tak mezi jinými lidmi, a dobyls sobě jména, jakéž jest po dnešní den. 21 Nebo vyvedl jsi lid svůj Izraelský z země Egyptské v divích a v zázracích, a rukou silnou, a ramenem vztaženým, a v strachu velikém, 22 A dals jim zemi tuto, kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich, zemi oplývající mlékem a strdí. 23 Ale že všedše do ní, a dědičně ujavše ji, neposlouchali hlasu tvého, a v zákoně tvém nechodili, všeho, což jsi koli přikázal jim činiti, nečinili, protož způsobils to, aby je potkalo všecko toto zlé. 24 Aj, střelci přitáhli na město, aby je vzali, a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských, bojujících proti němu; a tak, což jsi koli promluvil, děje se, jakž to sám vidíš. 25 Ty pak pravíš mi, Panovníče Hospodine: Zjednej sobě dvůr tento za peníze, a osvědč to svědky, ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských. 26 I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí: 27 Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc? 28 Protož takto praví Hospodin: Aj, já dávám toto město v ruku Kaldejských a v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, aby je vzal. 29 A vejdouce Kaldejští, kteříž bojují proti městu tomuto, zapálí ohněm toto město, a vypálí je, i domy ty, na jejichž střechách kadívali Bálovi, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali. 30 Nebo synové Izraelští a synové Judští od dětinství svého jen toliko činí to, což jest zlého před očima mýma; synové, pravím, Izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých, dí Hospodin. 31 Toto zajisté město od toho dne, jakž je vystavěli, až do tohoto dne k hněvu mému a prchlivosti mé popouzí mne, tak že je sklidím od tváři své, 32 Pro všelikou nešlechetnost synů Izraelských a synů Judských, kterouž páchali, aby mne k hněvu popouzeli, oni, králové jejich, knížata jejich, kněží jejich i proroci jejich, jakož muži Judští, tak obyvatelé Jeruzalémští, 33 Obracejíce se ke mně hřbetem, a ne tváří. A když je učím, ráno přivstávaje, a to ustavičně, však nikoli neposlouchají, aby přijímali naučení. 34 Nadto nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby jej zanečistili. 35 Nastavěli, pravím, výsostí Bálovi, kteréž jsou v údolí Benhinnom, aby vodili syny své a dcery své Molochovi, ješto jsem jim toho nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé, aby páchati měli tu ohavnost, a Judu k hřešení přivodili. 36 A nyní z příčiny té takto dí Hospodin. Bůh Izraelský, o městě tomto, o kterémž vy říkáte: Dánoť jest v ruku krále Babylonského skrze meč a hlad a mor: 37 Aj, já shromáždím je ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal v hněvě svém, a v rozpálení svém, i v prchlivosti veliké, a přivedu je zase na toto místo, a způsobím to, aby bydlili bezpečně. 38 I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem. 39 Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich. 40 A učiním s nimi smlouvu věčnou, že se neodvrátím od nich, abych jim neměl dobře činiti; nadto bázeň svou dám v srdce jejich, aby neodstupovali ode mne. 41 I veseliti se budu z nich, dobře jim čině, když je štípím v zemi této pevně, celým srdcem svým a vší duší svou. 42 Nebo takto praví Hospodin: Jakož jsem uvedl všecko toto zlé veliké na lid tento, tak uvedu na ně všecko to dobré, o němž jim mluvím. 43 Tehdáž kupováno bude pole v zemi této, o níž vy říkáte: Pustá jest, tak že není v ní žádného člověka ani hovada, dánať jest v ruku Kaldejských. 44 Pole za peníze kupovati budou, a zapisovati do cedulí, a zpečetíce, svědky osvědčovati v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma v městech Judských, jakož v městech, kteráž jsou při horách, tak v městech na rovinách, a v městech poledních, když zase přivedu zajaté jejich, dí Hospodin.

Ka Hokona e Heremaia he Māra i te Wā Whakapaenga

1 Ko te kupu i puta mai ki a Heremaia, he mea nā Ihowā, i te tekau o ngā tau o Terekia kīngi o Hūrā, arā i te tekau mā waru o ngā tau o Nepukareha. 2 Nā, i taua wā e whakapaea ana a Hiruhārama e te taua a te kīngi o Papurōna, ā, ko Heremaia poropiti kua oti te tūtaki ki roto ki te marae o te whare herehere i te whare o te kīngi o Hūrā.

3 Nā, Terekia hoki, nā te kīngi o Hūrā ia i tūtaki; i mea tērā, "He aha koe i poropiti ai, i kī ai: ‘Ko te kupu tēnei a Ihowā: Nanā, ka hoatu e ahau tēnei pā ki te ringa o te kīngi o Papurōna, ā, ka horo i a ia. 4 Ā, ko Terekia kīngi o Hūrā, e kore e mawhiti i te ringa o ngā Karari, engari, ka tukua pūtia ia ki te ringa o te kīngi o Papurōna, ā, ka kōrero ia ki a ia he māngai ki te māngai, ā, e kite hoki ōna kanohi i ōna kanohi. 5 Ā, ka ārahina e ia a Terekia ki Papurōna, ā, ki reira ia noho ai, kia tae atu rā anō ahau ki te tirotiro i a ia, e ai tā Ihowā; ahakoa whawhai koutou ki ngā Karari, e kore e taea e koutou?’ "

6 Nā, ka mea a Heremaia, "I puta mai te kupu a Ihowā ki ahau, i mea ia: 7 Nanā, tērā e tae mai ki a koe a Hanamēre tama a Harumu, a tōu matua kēkē, ā, ka mea, ‘Māu e hoko tāku māra i Anatoto; kei a koe nā hoki te tikanga o te utu whakahoki.’

8 "Nā, ka haere mai ki ahau a Hanamēre tama a tōku matua kēkē, ka pērā me tā Ihowā i kī ai, ki te marae o te whare herehere, ā, ka mea ki ahau, ‘Tēnā koa, hokona tāku māra i Anatoto, i te whenua o Pineamine; kei a koe hoki te tikanga o taua wāhi, māu anō te utu e hoki ai; hokona māu.’

"Kātahi ahau ka mōhio, he kupu tēnei nā Ihowā, 9 nā, ka hokona e ahau te māra a Hanamēre tama a tōku matua kēkē, tērā i Anatoto, ā, pāunatia atu ana e ahau te moni māna, arā tekau mā whitu ngā hekere hiriwa. 10 Nā, ka tuhituhi ahau ki te pukapuka, hīri rawa, karangatia ana ngā kaititiro, ā, pāunatia atu ana e ahau te moni māna ki te pāuna. 11 Nā, ka mau ahau ki te pukapuka o te hoko, ki te mea hīri i rite nei ki tā te ture, ki tā ngā tikanga, ā, ki te mea hīrikore; 12 ā, hoatu ana e ahau te pukapuka o te hoko ki a Paruku tama a Neria, tama a Maaheia i te tirohanga anō a Hanamēre tama a tōku matua kēkē, i te tirohanga hoki a ngā kaititiro i tuhituhia ai te pukapuka o te hoko, i te tirohanga anō hoki a ngā Hūrai katoa e noho ana i te marae o te whare herehere.

13 "Nā, ka whakahau ahau ki a Paruku i ō rātou aroaro, i mea atu ahau: 14 ‘Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira: Maua atu ēnei pukapuka, tēnei pukapuka o te hoko, te mea hīri me tēnei pukapuka hīrikore, whaowhina ki te oko oneone; kia maha ai ngā rā e mau ai. 15 Ko te kupu hoki tēnei a Ihowā o ngā mano, a te Atua o Īharaira: Tērā ngā whare, ngā māra, me ngā māra wāina ka hokohokona anō ā muri nei ki tēnei whenua.’ "

Ka Īnoi a Heremaia hei Whai Mārama

16 "Nā, i muri i tāku hoatutanga i te pukapuka o te hoko ki a Paruku tama a Neria, ka īnoi ahau ki a Ihowā, ka mea:

17 "Auē, e te Ariki, e Ihowā! Nanā, kua hangā e koe te rangi me te whenua, nā tōu kaha nui, nā tōu ringa mārō. Kāhore he mea e pakeke ki a koe. 18 He mahi aroha nei tāu ki ngā mano, e utua ana e koe te kino o ngā mātua ki roto ki te uma o ā rātou tamariki i muri i a rātou; ko tōna ingoa ko te Atua nui, ko te Atua mārohirohi, ko Ihowā o ngā mano. 19 He nui ki te whakaaro, he kaha ki te mahi. E tuwhera ana hoki ōna kanohi ki ngā ara katoa o ngā tama a te tangata; he mea kia rite ai ki tōna ara ake, ki ngā hua o āna mahi, ngā mea e hoatu ai ki tēnei, ki tēnei. 20 Nāu nei i hōmai ngā tohu me ngā mea whakamīharo ki te whenua o Īhipa, ā taea noatia tēnei rā, i roto i a Īharaira, i ērā atu hoki; ā, meinga ana e koe he ingoa mōu, pēnei i tēnei ināianei. 21 Nāu nei hoki i kawe mai tāu iwi, a Īharaira, i te whenua o Īhipa i runga i ngā tohu, i ngā mea whakamīharo, i te ringa kaha, i te tākakau mārō hoki, i te wehi nui; 22 ā, hōmai ana e koe ki a rātou tēnei whenua i oati ai koe ki ō rātou mātua ka hōmai ki a rātou, he whenua e rerengia ana e te waiū, e te honi. 23 Nā, haere mai ana rātou, ā, riro ana a konei i a rātou; heoi kīhai rātou i rongo ki tōu reo, kīhai hoki i haere i runga i tāu ture; kīhai rawa i mahia e rātou tētahi o ngā mea i whakahaua e koe ki a rātou kia mahia. Koia i meinga ai e koe tēnei kino katoa kia pā ki a rātou.

24 "Nanā, ngā puke, kua tae mai rātou ki te pā, kia horo ai; ā, ka hoatu te pā ki te ringa o ngā Karari e whawhai nei ki konei, nā te hoari hoki, nā te hemokai, nā te mate urutā; ā, ko tāu i kōrero rā, kua rite; nanā, e kite nei koe. 25 Heoi, kua mea mai nā koe, e te Ariki, e Ihowā, ki ahau, ‘Hokona te māra māu ki te moni, whakatūria anō ngā kaititiro’ – kāhore ia, kua tukua te pā ki te ringa o ngā Karari."

Tā Ihowā Kupu Tūturu mō te Hokinga mai o te Iwi

26 Kātahi ka puta mai te kupu a Ihowā ki a Heremaia; i mea ia: 27 "Nanā, ko Ihowā ahau, ko te Atua o ngā kikokiko katoa. Tērā rānei tētahi mea e pakeke rawa ki ahau? 28 Heoi, ko te kupu tēnei a Ihowā: Nanā, ka hoatu e ahau tēnei pā ki te ringa o ngā Karari, ki te ringa o Nepukareha kīngi o Papurōna, ā, ka horo i a ia, 29 ā, ka haere mai ngā Karari e whawhai nei ki tēnei pā, ka tahu i tēnei pā ki te ahi, ka wera hoki i a rātou, me ngā whare i tahu whakakakara ai rātou i runga i ngā tuanui ki a Paara, i ringihia ai hoki ngā ringihanga ki ngā atua kē, hei whakapātaritari i ahau.

30 "Nō te mea ko ngā tamariki a Īharaira rātou ko ngā tamariki a Hūrā, he kino kau tā rātou i mahi ai i tāku tirohanga, nō tō rātou tamarikitanga ake anō; he whakapātaritari kau hoki tā ngā tamariki a Īharaira i ahau ki te mahi a ō rātou ringa, e ai tā Ihowā. 31 Ko te āhua hoki o tēnei pā ki ahau he mea whakaoho i tōku riri, i tōku weriweri, nō te rā i hangā ai e rātou ā tae noa mai ki tēnei rā; kia nekehia i atu rā anō e ahau i tōku aroaro; 32 mō te kino katoa a ngā tamariki a Īharaira rātou ko ngā tamariki a Hūrā, i mahia nei e rātou hei whakapātaritari i ahau – e rātou, e ō rātou kīngi, e ō rātou rangatira, e ō rātou tohunga, e ō rātou poropiti, e ngā tāngata o Hūrā, e ngā tāngata hoki o Hiruhārama. 33 Ā, kua parea mai e rātou te kōhamo, kāhore te kanohi ki ahau; ā, ahakoa nāku rātou i whakaako, moata ai i te ata me te ako i a rātou, kīhai rātou i rongo, i manako ki te ako. 34 Heoi, whakatūria ana e rātou ā rātou mea whakarihariha ki te whare i huaina nei tōku ingoa mō reira, whakapokea iho. 35 Ā, hangā ana e rātou ngā wāhi tiketike o Paara, ērā i te raorao o te tama a Hinomo, kia meinga ai ā rātou tama, me ā rātou tamāhine, kia tika i roto i te ahi ki a Moreke; he mea kīhai i whakahaua e ahau, kīhai hoki i puta ake i tōku ngākau, kia mahia e rātou tēnei mea whakarihariha e hara ai a Hūrā.

36 "Mō reira ko te kupu tēnei ināianei a Ihowā, a te Atua o Īharaira mō tēnei pā, e kī nā koutou, ‘Ka tukua ki te ringa o te kīngi o Papurōna’; mā te hoari, mā te hemokai, mā te mate urutā: 37 Nanā, ka kohikohia mai rātou e ahau i ngā whenua katoa i peia atu nei rātou e ahau ki reira, i tōku riri, i tōku weriweri, i te āritarita nui; ka whakahokia mai anō rātou e ahau ki tēnei wāhi, ā, ka meinga kia noho hūmārie. 38 Ā, ko rātou hei iwi māku, ko ahau hoki hei Atua mō rātou. 39 Ā, ka hoatu e ahau he ngākau kotahi ki a rātou, he ara kotahi, kia wehi ai rātou i ahau ā ake ake; hei pai mō rātou, mō ā rātou tamariki hoki i muri i a rātou. 40 Ka whakaritea anō e ahau he kawenata mau tonu ki a rātou: he mea kore e whakatahuritia atu e ahau i a rātou, kia mahia he pai ki a rātou; ā, ka hoatu e ahau tōku wehi ki ō rātou ngākau, kei whakarere rātou i ahau. 41 Āe rā, ka koa ahau ki a rātou hei mea i te pai ki a rātou, ā, he pono ka whakapaua tōku ngākau, ka whakapaua hoki tōku wairua ki te whakatō a rātou ki tēnei whenua i runga i te pono.

42 "Nō te mea ko te kupu tēnei a Ihowā: Ka pērā i tāku kawenga i tēnei kino nui katoa ki runga ki tēnei iwi, waihoki ka kawea e ahau ki runga ki a rātou te pai katoa i kōrerotia e ahau mō rātou. 43 Ka hokohokona anō he māra ki tēnei whenua, e kī nā koutou mō reira, ‘He ururua, tē ai he tangata, he kararehe rānei; kua hoatu ki te ringa o ngā Karari.’ 44 Ka hokona e te tangata he māra ki te moni, ka tuhituhia anō he pukapuka, ka hīritia, ka whakatūria ngā kaititiro, i te whenua o Pineamine, i ngā taha o Hiruhārama, i ngā pā hoki o Hūrā, i ngā pā o te whenua pukepuke, i ngā pā o ngā raorao, i ngā pā hoki o te tonga; nō te mea ka whakahokia mai rātou e ahau i te whakarau, e ai tā Ihowā."