Jeremias 52

1 V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna. 2 I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl dělal Joakim. 3 Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi, až je i zavrhl od tváři své. V tom zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému. 4 Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položili se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol. 5 A bylo město obleženo až do jedenáctého léta krále Sedechiáše. 6 V kterémžto, měsíce čtvrtého, devátého dne téhož měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země. 7 I prolomeny jsou zdi městské, a všickni muži bojovní utekli, a vyšli z města v noci skrze bránu mezi dvěma zdmi, u zahrady královské, (Kaldejští pak leželi okolo města), a ušli cestou pouště. 8 I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho. 9 A tak javše krále, přivedli ho k králi Babylonskému do Ribla v zemi Emat, kdežto učinil o něm soud. 10 I zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy před očima jeho, ano i všecka knížata Judská zmordoval v Ribla. 11 Oči pak Sedechiášovy oslepil, a svázav ho řetězy ocelivými král Babylonský, dal jej dovésti do Babylona, a dal jej do vězení až do dne smrti jeho. 12 Potom měsíce pátého, desátého dne téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, kterýž sloužíval králi Babylonskému, do Jeruzaléma. 13 A zapálil dům Hospodinův, i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil ohněm. 14 Všecky také zdi Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři. 15 Přitom z chaterného lidu, totiž ostatek lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž byli ustoupili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři. 16 Toliko něco chaterného lidu země zanechal Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči. 17 Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a odvezli všecku měď z nich do Babylona. 18 Též hrnce. lopaty a nástroje hudebné, a kotlíky a kadidlnice, i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali. 19 I medenice a nádoby k oharkům, s kotlíky a hrnci, a svícny, a kadidlnice a koflíky, a cožkoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři; 20 Sloupy dva, moře jedno, a volů dvanáct měděných, kteříž byli pod podstavky, jichž byl nadělal král Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob. 21 Nebo sloupů těch, osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, kterýž okolek měl dvanácti loktů, ztlouští pak čtyř prstů byl dutý. 22 A makovice na něm měděná, a makovice jedné výška pěti loket, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i sloup druhý s zrnatými jablky. 23 A bylo jablek zrnatých devadesát a šest po každé straně; všudy jablek zrnatých bylo po stu na mřežování vůkol. 24 Vzal také hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu. 25 A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a sedm mužů, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž nalezeni byli v městě. 26 Zjímav tedy je Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla. 27 I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své. 28 Tenť jest lid, kterýž zavedl Nabuchodonozor léta sedmého, Judských tři tisíce a třimecítma. 29 Léta osmnáctého Nabuchodonozora zavedl z Jeruzaléma duší osm set třidceti a dvě. 30 Léta třimecítmého Nabuchodonozora zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, Judské, duší sedm set čtyřidceti a pět, všech duší čtyry tisíce a šest set. 31 Stalo se také třidcátého sedmého léta po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého pátého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře. 32 A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice králů, kteříž s ním byli v Babyloně. 33 Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři, a jídal chléb před ním vždycky, po všecky dny života svého. 34 Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále Babylonského, a to na každý den, až do dne smrti jeho, po všecky dny života jeho.

Te Hinganga o Hiruhārama i Tirohia Anō

1 E rua tekau mā tahi ngā tau o Terekia i a ia i kīngi ai; ā, kotahi tekau mā tahi ngā tau i kīngi ai ia ki Hiruhārama. Ā, ko te ingoa o tōna whaea ko Hamutara, he tamāhine nā Heremaia o Rīpina. 2 Ā, i kino tāna mahi ki te titiro a Ihowā, i rite ki ngā mea katoa i mea ai a Iehoiakimi. 3 Nā reira i a Ihowā ka riri nei, ka puta mai te aituā ki Hiruhārama, ki a Hūrā, ā makā noatia atu rātou i tōna aroaro.

Ā, i whakakeke a Terekia ki te kīngi o Papurōna. 4 Nā, i te iwa o ngā tau o tōna kīngitanga, i te tekau o ngā marama, i te tekau o ngā rā o te marama, ka tae mai a Nepukareha kīngi o Papurōna, a ia me tāna ope katoa ki Hiruhārama, ā, whakapaea ana e ia; ā, hangā ana e rātou ētahi taumaihi ā taka noa, hei whawhai atu ki reira. 5 Heoi, ka whakapaea te pā, ā tae noa ki te tekau mā tahi o ngā tau o Kīngi Terekia.

6 I te whā o ngā marama, i te iwa o ngā rā o te marama, ka tino nui te matekai o te pā, nā, kāhore he taro mā ngā tāngata o te whenua. 7 Kātahi ka pakaru te pā, rere ana ngā tāngata whawhai katoa, puta ana i roto i te pā i te pō, nā te ara o te kūwaha i waenganui o ngā taiepa e rua, nā tērā i te kāri a te kīngi, i karapotia hoki te pā e ngā Karari; ā, haere ana rātou nā te ara o te Arapa. 8 Otiia, i whāia te kīngi e te ope o ngā Karari, ā, hopukia ana a Terekia ki ngā mānia i Heriko; ā, i marara noa atu tāna ope katoa i tōna taha.

9 Nā, ka mau rātou ki te kīngi, ā, kawea ana ki te kīngi o Papurōna, ki Ripira i te whenua o Hāmata; ā, whakaputaia ana e ia te whakawā mōna. 10 Nā, tukitukia ana e te kīngi o Papurōna ngā tama a Terekia i tāna tirohanga; i tukitukia anō e ia ngā rangatira katoa o Hūrā ki Ripira. 11 Nā, tīkarohia ana e ia ngā kanohi o Terekia; ā, herea ana ia e te kīngi o Papurōna ki te mekameka, kawea ana ki Papurōna, makā ana ki te whare herehere, ā taea noatia te rā i mate ai ia.

12 Nā, i te rima o ngā marama, i te tekau o ngā rā o te marama – ko te tekau mā iwa hoki ia o ngā tau o Kīngi Nepukareha kīngi o Papurōna – ka haere mai a Neputarārana rangatira o ngā kaitiaki, he tangata tū i te aroaro o te kīngi o Papurōna, ki Hiruhārama. 13 Nā, tahuna ake e ia te whare o Ihowā, me te whare o te kīngi; ā, tahuna ana e ia ki te ahi ngā whare katoa o Hiruhārama, ngā whare katoa hoki o te hunga nunui. 14 Nā, ka wāwāhia e te ope katoa o ngā Karari, e tā te rangatira o ngā kaitiaki, ngā taiepa katoa o Hiruhārama a whawhe noa. 15 Kātahi ka whakahekea atu e Neputarārana rangatira o ngā kaitiaki ētahi o ngā tino rawakore o te iwi, me ērā atu anō o te iwi i mahue ki te pā, me te iwi i papahoro atu, i taka atu ki te kīngi o Papurōna, me ngā mōrehu anō o taua huihui. 16 Engari i waiho e Neputarārana rangatira o ngā kaitiaki ētahi o ngā tino rawakore o te whenua hei kaimahi wāina, hei paruauru.

17 Nā, ko ngā pou parāhi i te whare o Ihowā, ko ngā tūranga me te moana parāhi i te whare o Ihowā, wāwāhia ana e ngā Karari, ā, maua atu ana e rātou te parāhi katoa o aua mea ki Papurōna. 18 I maua atu anō e rātou ngā pāta, ngā koko pungarehu, ngā kutikuti rama, ngā peihana, ngā koko, me ngā oko parāhi katoa mō ā rātou mahi tapu. 19 Ko ngā kapu, ko ngā paepae ngārahu, ko ngā peihana, ko ngā pāta, ko ngā tūranga rama, ko ngā koko, ko ngā oko, ko ngā mea i hangā ki te kōura, he kōura, ko ngā mea i hangā ki te hiriwa, he hiriwa, i maua katoatia atu e te rangatira o ngā kaitiaki.

20 Nā, ko ngā pou e rua, ko te moana kotahi, ko ngā pūru parāhi kotahi tekau mā rua i raro i ngā tūranga, i hangā nei e Kīngi Horomona mō te whare o Ihowā; kāhore he pāunatanga o te parāhi o ēnei oko katoa. 21 Nā, ko ngā pou, kotahi tekau mā waru whatīanga te tiketike o te pou kotahi; tekau mā rua hoki ngā whatīanga o te aho hei pae mōna; nā, ko te mātotoru, e whā ngā ringa; he tuwhera a roto. 22 Ā, ko te whakapaipai o runga he parāhi; ko te tiketike o te whakapaipai kotahi, e rima ngā whatīanga, he parāhi katoa te mea i whiria me ngā pamekaranete i tētahi taha o te whakapaipai, i tētahi taha. Rite tonu hoki ki ēnei o te rua o ngā pou, me ngā pamekaranete anō. 23 Nā, e iwa tekau mā ono ngā pamekaranete o ngā taha; ā, ko ngā pamekaranete katoa i te mea i whiria, kotahi te rau, ā whawhe noa.

24 Nā, tangohia ana e te rangatira o ngā kaitiaki a Heraia, te tino tohunga, me te tohunga tuarua, me Tepania, me ngā kaitiaki tokotoru o te kūwaha. 25 I tangohia hoki e ia i roto i te pā tētahi rangatira o ngā tāngata whawhai, tokowhitu hoki nō te aroaro pū ake o te kīngi, he hunga i rokohanga ki roto ki te pā; me te kaituhituhi a te rangatira ope, ko ia nei te kaihuihui i ngā tāngata o te whenua; e ono tekau hoki ngā tāngata o te iwi o te whenua, he hunga i rokohanga e ia ki roto ki te pā. 26 Nā, ka mau a Neputarārana rangatira o ngā kaitiaki ki a rātou, kawea ana ki te kīngi o Papurōna ki Ripira. 27 Nā, patua iho rātou e te kīngi o Papurōna, whakamatea iho ki Ripira, ki te whenua o Hāmata. Heoi, whakahekea atu ana a Hūrā i tōna oneone.

28 Ko te hunga tēnei i whakaraua atu e Nepukareha; i te whitu o ngā tau, e toru mano e rua tekau mā toru ngā Hūrai; 29 i te tekau mā waru o ngā tau o Nepukareha, e waru rau e toru tekau mā rua ngā tāngata i whakaraua atu e ia i Hiruhārama; 30 i te rua tekau mā toru o ngā tau o Nepukareha, e whitu rau e whā tekau mā rima ngā tāngata o ngā Hūrai i whakaraua atu e Neputarārana, e te rangatira o ngā kaitiaki. Ko aua tāngata katoa e whā mano e ono rau.

Ka Mariu a Iehoiakini i te Herehere

31 Nā, i te toru tekau mā whitu o ngā tau o te whakahekenga atu o Iehoiakini kīngi o Hūrā, i te tekau mā rua o ngā marama, i te rua tekau mā rima o ngā rā o te marama, ka whakaarahia e Ewiri Meroraka kīngi o Papurōna, i te tau tuatahi i kīngi ai ia, te māhunga o Iehoiakini kīngi o Hūrā whakaputaina ana ia e ia i roto i te whare herehere; 32 ā, kōrero pai ana ia ki a ia, nekehia ake ana e ia tōna torōna ki runga ake i te torōna o ngā kīngi i tōna taha i Papurōna. 33 Kākahuria ana e ia he kākahu kē i ōna kākahu o te herehere, ā, kai taro ana ia i tōna aroaro i ngā rā katoa i ora ai ia. 34 Nā, ko tāna kai he kai i hōmai tonu e te kīngi o Papurōna māna, he mea mō tēnei rā, mō tēnei rā, ā taea noatia te rā o tōna matenga, i ngā rā katoa i ora ai ia.