Juízes 1

1 Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, řkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napřed, aby bojoval s ním? 2 Jimž řekl Hospodin: Juda nechť táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho. 3 (Řekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon. 4 Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužů. 5 Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti němu, a porazili Kananejského i Ferezejského. 6 Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh. 7 Tedy řekl Adonibezek: Sedmdesáte králů s uťatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem činil, tak odplatil mi Bůh. I přivedli jej do Jeruzaléma, a tam umřel. 8 Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí meče a město vypálili. 9 Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách při straně polední i na rovinách. 10 Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie. 11 A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer). 12 Kdežto řekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku. 13 Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezův, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku. 14 Stalo se pak, že když přišla k němu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A řekl jí Kálef: Cožť jest? 15 A ona odpověděla: Dej mi dar; poněvadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních končinách. 16 Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z města palmového s syny Juda na poušť Judovu, jenž jest k straně polední městu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím. 17 Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské přebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno města toho Horma. 18 Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho. 19 Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelů údolí, proto že vozy železné měli. 20 I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy. 21 Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzalémě, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzalémě s syny Beniamin až do tohoto dne. 22 Vytáhla také i čeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi. 23 Nebo shlédla čeled Jozefova Bethel, kteréhožto města jméno prvé bylo Lůza. 24 Uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost. 25 Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do města; i vyhubili to město mečem, muže pak toho se vší čeledí jeho propustili. 26 I šel muž ten do země Hetejských, kdež vystavěl město, a nazval jméno jeho Lůza; to jest jméno jeho až do tohoto dne. 27 Manasses také nevyhnal obyvatelů Betsan a městeček jeho, ani Tanach a městeček jeho, ani obyvatelů Dor a Jibleam, a Mageddo a městeček jejich; i počal Kananejský svobodně bydliti v zemi té. 28 Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal. 29 Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostřed něho v Gázer. 30 Zabulon též nevyhnal obyvatelů Cetron, a obyvatelů Naalol, protož bydlil Kananejský u prostřed něho, a dával jemu plat. 31 Asser také nevyhnal obyvatelů Acho a obyvatelů Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob. 32 I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli země té, nebo nevyhnal jich. 33 Též Neftalím nevyhnal obyvatelů Betsemes, ani obyvatelů Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými přebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat. 34 Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí. 35 Nebo počal Amorejský svobodně bydliti na hoře Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka čeledi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat. 36 Pomezí pak Amorejského bylo od začátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.

Ka Whawhai a Īharaira i ngā Kanaani Toenga

1 Ā, i muri iho i te matenga o Hohua, nā, ka ui ngā tamariki a Īharaira ki a Ihowā, ka mea, "Ko wai e mātua haere mō mātou ki runga ki ngā Kanaani ki te whawhai ki a rātou?"

2 Nā, ka mea a Ihowā, "Ko Hūrā e haere. Nanā, kua hoatu e ahau te whenua ki tōna ringa."

3 Nā, ka mea a Hūrā ki a Himiona ki tōna tuakana, "Hoake tāua ki tōku wāhi, kia whawhai ai tāua ki ngā Kanaani; ā, ka haere ai hoki ahau i a koe ki tōu wāhi." Nā, haere ana rāua ko Himiona.

4 Ā, ko te haerenga atu o Hūrā, ka hōmai e Ihowā ngā Kanaani me ngā Perihi ki ō rātou ringa, ā, patua iho o rātou ki Peheke kotahi tekau mano tāngata. 5 I rokohanga anō a Aronipeheke ki Peheke, ā, whawhai ana ki a ia, ā, patua iho ngā Kanaani me ngā Perihi. 6 Nā, ka rere a Aronipeheke, ā, whāia ana e rātou, ā, ka mau, nā, tapahia ana ngā koromatua o ōna ringa, o ōna waewae.

7 Nā, ka mea a Aronipeheke, "E whitu tekau ngā kīngi, he mea tapahi ngā koromatua o ō rātou ringa, o ō rātou waewae, i kohi kai i raro i tāku tēpu; ko tāku i mea ai, kua whakahokia mai e te Atua ki ahau." Nā, ka kawea ia ki Hiruhārama, ā, mate iho ki reira.

8 I tauria hoki a Hiruhārama e ngā tamariki a Hūrā, ā, horo ana i a rātou, patua iho e rātou ki te mata o te hoari, tahuna ake hoki e rātou te pā ki te ahi.

9 Ā muri iho ka haere ki raro ngā tamariki a Hūrā ki te whawhai ki ngā Kanaani i noho i te whenua pukepuke i te tonga, i te mānia. 10 Nā, haere ana a Hūrā, whawhai ana ki ngā Kanaani i noho ki Heperona (nā, ko te ingoa o Heperona i mua ko Kiriata Arapa); patua iho e rātou a Hehai, a Ahimana, rātou ko Tāramai.

11 Nā, ka haere atu ia i reira, ka whawhai ki ngā tāngata o Repiri (ā, ko te ingoa o Repiri i mua ko Kiriata Hēpere). 12 Nā, ka mea a Karepe, "Ko te tangata e patua ai a Kiriata Hēpere, ā, e horo ai, ka hoatu e ahau tāku tamāhine, a Ākaha hei wahine māna." 13 Nā, ka horo i a Otoniere tama a Kenaha teina o Karepe, ā, hoatu ana e ia tāna tamāhine, a Ākaha hei wahine māna.

14 Ā, nō te taenga atu o taua wahine ki a ia, ka whakakīkī i a ia kia tonoa he māra i tōna pāpā; ā, ka marere iho ia ki raro i tōna kāihe; nā, ka mea a Karepe ki a ia, "He aha tāu?"

15 Nā, ka mea ia ki a ia, "Hōmai he manaakitanga mōku, kei te tonga hoki te whenua i hōmai e koe mōku; hōmai anō hoki ētahi puna wai mōku." Nā, hoatu ana e Karepe ki a ia ngā puna o runga me ngā puna o raro.

16 Nā, ka haere ngā tamariki a te Keni, a te hungawai o Mohi, i te pā nīkau, rātou ko ngā tamariki a Hūrā, ki te koraha o Hūrā, ki te tonga o Arara, ā, haere ana, noho ana i roto i te iwi.

17 Nā, ka haere a Hūrā rāua ko tōna tuakana ko Himiona, ā, patua iho e rātou ngā Kanaani i noho i Hepata, whakangaromia iho; nā reira i huaina ai te ingoa o taua pā, ko Horema. 18 Ā, i riro anō i a Hūrā a Kaha me tōna rohe, a Ahakerono me tōna rohe, a Ekerono me tōna rohe.

19 Ā, i a Hūrā a Ihowā, ā, peia atu ana e ia ngā tāngata o te whenua pukepuke; otiia kīhai i taea e ia te pei ngā tāngata o te mānia; nō te mea he hāriata rino o rātou. 20 I hoatu anō e rātou a Heperona ki a Karepe, i pērā me tā Mohi i kōrero ai; ā, peia atu ana e ia i reira ngā tama; tokotoru a Anaka. 21 Ko ngā Iepuhi ia i noho ki Hiruhārama, kīhai i peia atu e ngā tamariki a Pineamine, nā, noho ana te Iepuhi i roto i ngā tamariki a Pineamine ki Hiruhārama ā taea noatia tēnei rā.

22 Me te whare anō o Hōhepa, i haere atu ki te whawhai ki Pētēre, ā, i a rātou a Ihowā. 23 Ā, i tūteia a Pētēre e te whare o Hōhepa (nā, ko te ingoa o taua pā i mua ko Rutu). 24 Nā, ka kitea e ngā kaiwhanga tētahi tangata e puta mai ana i te pā, ā, ka mea ki a ia, "Tēnā, whakaaturia ki a mātou te tomokanga atu ki te pā, ā, ka puta tā mātou koha ki a koe." 25 Kātahi ka whakaaturia e ia ki a rātou te tomokanga atu ki te pā, ā, patua iho e rātou te pā ki te mata o te hoari; ko taua tangata ia rātou ko tōna hapū katoa i tukua atu e rātou. 26 Nā, haere ana taua tangata ki te whenua o ngā Hiti, ā, hangā ana tētahi pā e ia, huaina iho te ingoa ko Rutu; ko tōna ingoa anō tēnā ā taea noatia tēnei rā.

27 Otiia kīhai i peia e Mānahi ngā tāngata o Peteheana me ōna pā ririki, o Tānaka me ōna pā ririki, ngā tāngata anō hoki o Roro, o ōna pā ririki, ngā tāngata o Ipireama, o ōna pā ririki, ngā tāngata o Mekiro, o ōna pā ririki heoi ka mea ngā Kanaani kia noho ki taua whenua. 28 Ā, nō ka kaha haere a Īharaira, ka meinga e rātou ngā Kanaani hei kaihōmai takoha, kīhai hoki rātou i peia rawatia atu.

29 Kīhai anō hoki a Ēparaima i pei atu i ngā Kanaani i noho ki Kētere; heoi noho ana ngā Kanaani ki Kētere i waenganui i a rātou.

30 Kīhai a Hepurona i pei atu i ngā tāngata o Kitirono; i ngā tāngata anō hoki o Naharoro; heoi ka noho ngā Kanaani i waenganui i a rātou, ā, meinga ana hei kaihōmai takoha.

31 Kīhai a Āhera i pei atu i ngā tāngata o Āko, i ngā tāngata rānei o Hairona, o Aharapa, o Akatipi, o Hērepa, o Apiki, o Rehopo; 32 nā, ka noho ngā Āheri ki waenganui o ngā Kanaani, o ngā tāngata whenua; nō te mea kīhai rātou i pei atu i a rātou.

33 Kīhai a Napatari i pei atu i ngā tāngata o Petehemehe, i ngā tāngata hoki o Peteanata; heoi noho ana ia waenganui o ngā Kanaani, o ngā tāngata whenua. Otiia, i meinga ngā tāngata o Petehemehe, o Peteanata hei kaihōmai takoha ki a rātou.

34 Nā, i ākina atu e ngā Amori ngā tamariki a Rāna ki te whenua pukepuke; kīhai hoki rātou i tukua kia heke ki te mānia. 35 Heoi, ka mea ngā Amori kia noho ki Maunga Herehe, ki Aitarono, ki Haarapimi; otiia i kaha anō te ringa o te whare o Hōhepa, ā, ka meinga rātou hei kaihōmai takoha. 36 Nā, ko te rohe ki ngā Amori kei te pīnakitanga ki Akarapimi; kei te kāmaka, ā, ahu whakarunga.