Juízes 9

1 Nebo odšed Abimelech syn Jerobálův do Sichem k bratřím matky své, mluvil k nim i ke vší čeledi domu otce matky své, řka: 2 Mluvte, prosím, ke všechněm mužům Sichemským: Co jest lépe vám, to-li, aby panovalo nad vámi sedmdesáte mužů, totiž všickni synové Jerobálovi, čili aby panoval nad vámi muž jeden? Pamatujte pak, že jsem já kost vaše a tělo vaše. 3 Tedy mluvili bratří matky jeho o něm ke všechněm mužům Sichemským všecka slova tato, a naklonilo se srdce jejich k Abimelechovi, nebo řekli: Bratr náš jest. 4 I dali jemu sedmdesáte lotů stříbra z domu Bále Berit, na něž sobě najal Abimelech služebníky, povaleče a tuláky, aby chodili za ním. 5 A přišed do domu otce svého do Ofra, zmordoval bratří své, syny Jerobálovy, sedmdesáte mužů, na jednom kameni; toliko zůstal Jotam syn Jerobálův nejmladší, nebo se byl skryl. 6 Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dům Mello, i šli, a ustanovili sobě Abimelecha za krále na rovinách u sloupu, kterýž jest u Sichem. 7 To když pověděli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a řekl jim: Poslyšte mne muži Sichemští, a uslyš vás Bůh. 8 Sešlo se některého času dříví, aby pomazalo nad sebou krále. I řekli olivě: Kraluj nad námi. 9 Jimžto odpověděla oliva: Zdali já, opustě svou tučnost, kterouž ctěn bývá Bůh i lidé, půjdu, abych byla postavena nad stromy? 10 I řeklo dříví fíku: Poď ty a kraluj nad námi. 11 Jimž odpověděl fík: Zdali já, opustě sladkost svou a ovoce své výborné, půjdu, abych postaven byl nad stromy? 12 Řeklo opět dříví vinnému kořenu: Poď ty a kraluj nad námi. 13 Jimž odpověděl vinný kořen: Zdali já, opustě své víno, kteréž obveseluje Boha i lidi, půjdu, abych postaven byl nad stromy? 14 Naposledy řeklo všecko dříví bodláku: Poď ale ty a kraluj nad námi. 15 I odpověděl bodlák dříví: Jestliže v pravdě béřete vy mne sobě za krále, poďte, odpočívejte pod stínem mým; pakli nic, vyjdi oheň z bodláku a spal cedry Libánské. 16 Tak i nyní, jestliže jste právě a upřímě učinili, ustavivše Abimelecha za krále, a jestliže jste dobře učinili Jerobálovi a domu jeho, a jestliže podlé dobrodiní rukou jeho odplatili jste se jemu; 17 (Nebo otec můj bojoval za vás a opovážil se života svého, aby vás vysvobodil z ruky Madianských, 18 Vy pak teď povstali jste proti domu otce mého, a zmordovali jste syny jeho, sedmdesáte mužů na jednom kameni, a ustanovili jste krále Abimelecha, syna děvky jeho, nad muži Sichemskými, proto že bratr váš jest); 19 Jestliže, řku, právě a upřímě udělali jste Jerobálovi i domu jeho dne tohoto, veselte se z Abimelecha, a on také nechť se veselí z vás; 20 Pakli nic, nechť vyjde oheň z Abimelecha a sžíře muže Sichemské i dům Mello, nechť vyjde také oheň od mužů Sichemských a z domu Mello a sžíře Abimelecha. 21 Tedy utekl Jotam, a utíkaje, odšel do Beera, a zůstal tam, boje se Abimelecha bratra svého. 22 I panoval Abimelech nad Izraelem tři léta. 23 Poslal pak Bůh ducha zlého mezi Abimelecha a mezi muže Sichemské, a zpronevěřili se muži Sichemští Abimelechovi, 24 Aby pomštěna byla křivda sedmdesáti synů Jerobálových, a aby krev jejich přišla na Abimelecha bratra jejich, kterýž zmordoval je, a na muže Sichemské, kteříž posilnili rukou jeho, aby zmordoval bratří své. 25 Nebo učinili muži Sichemští jemu zálohy na vrších hor, a loupili všecky chodíci mimo ně tou cestou; kterážto věc povědína jest Abimelechovi. 26 Syn pak Ebedův Gál, jda s bratřími svými, přišel do Sichem, i těšili se z něho muži Sichemští. 27 A vyšedše na pole, sbírali víno své a tlačili i veselili se; a všedše do chrámu bohů svých, jedli a pili, a zlořečili Abimelechovi. 28 Řekl pak Gál syn Ebedův: Kdo jest Abimelech? A jaké jest Sichem, abychom sloužili jemu? Zdaliž není syn Jerobálův, a Zebul úředník jeho? Služte raději mužům Emora, otce Sichemova; nebo proč my máme sloužiti tomuto? 29 Ale ó kdyby tento lid byl v ruce mé, abych shladil Abimelecha! I řekl Abimelechovi: Sbeř sobě vojsko, a vyjdi. 30 Uslyšav pak Zebul, úředník města toho, slova Gále syna Ebedova, rozhněval se náramně. 31 I poslal posly k Abimelechovi tajně, řka: Hle, Gál syn Ebedův i bratří jeho přišli do Sichem, a hle, bojovati budou s městem proti tobě. 32 Protož nyní vstana nočně, ty i lid, kterýž jest s tebou, zdělej zálohy v poli. 33 A ráno, když bude slunce vycházeti, vstana, udeříš na město, a když on i lid, kterýž jest s ním, vyjde proti tobě, učiníš jemu to, což se naskytne ruce tvé. 34 A protož vstal Abimelech i všecken lid, kterýž s ním byl v noci, a učinili zálohy u Sichem na čtyřech místech. 35 I vyšel Gál syn Ebedův, a postavil se v bráně města; vyvstal pak Abimelech i lid, kterýž s ním byl, z záloh. 36 A uzřev Gál ten lid, řekl Zebulovi: Hle, lid sstupuje s vrchu hor. Jemuž odpověděl Zebul: Stín hor vidíš, jako nějaké lidi. 37 Tedy opět promluvil Gál, řka: Hle, lid sstupuje s vrchu, nebo houf jeden táhne cestou rovin Monenim. 38 Řekl pak jemu Zebul: Kde jsou nyní ústa tvá, jimižs mluvil: Kdo jest Abimelech, abychom sloužili jemu? Zdaliž toto není lid ten, kterýmž jsi pohrdal? Vytáhniž nyní, a bojuj proti němu. 39 I vytáhl Gál před lidmi Sichemskými, a bojoval proti Abimelechovi. 40 Ale Abimelech honil ho utíkajícího před tváří svou, a padlo raněných mnoho až k bráně. 41 Zůstal pak Abimelech v Aruma, a Zebul vyhnal Gále i bratří jeho, aby nezůstávali v Sichem. 42 Nazejtří pak vytáhl lid do pole, i oznámeno jest to Abimelechovi. 43 Tedy on pojal lid svůj, a rozdělil jej na tři houfy, zdělav zálohy v polích, a vida, an lid vychází z města, vyskočil na ně a zbil je. 44 Nebo Abimelech a houf, kterýž byl s ním, udeřili na ně a postavili se u brány města, druzí pak dva houfové obořili se na všecky ty, kteříž byli v poli, a zbili je. 45 Abimelech pak dobýval města celý ten den, až ho i dobyl, a lid, kterýž v něm byl, pobil, a zbořiv město, posál je solí. 46 Uslyševše pak všickni muži věže Sichemské, vešli do hradu svého, chrámu boha Berit. 47 A oznámeno jest Abimelechovi, že se tam shromáždili všickni muži věže Sichemské. 48 Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromů, kterýchž nabral a vložil na rameno své. I řekl lidu, kterýž byl s ním: Což jste viděli, že jsem učinil, spěšně učiňte tak jako já. 49 I uťal sobě jeden každý ze všeho lidu ratolest, a jdouce za Abimelechem, skladli je u hradu, a zapálili jimi hrad. I zemřeli tam všickni muži věže Sichemské téměř tisíc mužů a žen. 50 Odšel pak Abimelech do Tébes, a položil se u Tébes, i dobyl ho. 51 Byla pak věže pevná u prostřed města, a utekli tam všickni muži i ženy, i všickni přední města toho, a zavřeli po sobě, vstoupivše na vrch věže. 52 Tehdy přišed Abimelech až k věži, dobýval jí, a přistoupil až ke dveřím věže, aby je zapálil ohněm. 53 V tom žena nějaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a prorazila hlavu jeho. 54 A on rychle zavolav mládence, kterýž nosil zbroj jeho, řekl jemu: Vytrhni meč svůj a zabí mne, aby potom nepravili o mně: Žena zabila ho. I probodl jej služebník jeho, a umřel. 55 Uzřevše pak synové Izraelští, že by umřel Abimelech, odešli jeden každý k místu svému. 56 A tak odměnil Bůh zlým Abimelechovi za nešlechetnost, kterouž páchal proti otci svému, zmordovav sedmdesáte bratří svých. 57 Tolikéž i všecku nešlechetnost mužů Sichemských vrátil Bůh na hlavu jejich, a přišlo na ně zlořečení Jotama syna Jerobálova.

Ko Apīmereke hei Kīngi i Hekeme

1 Nā, ka haere a Apīmereke tama a Ierupāra ki Hekeme ki ngā tungāne o tōna whaea, ā, ka kōrero ki a rātou, ki te hapū katoa anō hoki o te whare o te pāpā o tōna whaea, ka mea, 2 "Tēnā, kī atu ki ngā taringa o ngā tāngata katoa o Hekeme, ‘Ko tēhea te mea pai ki a koutou, ko ngā tāngata e whitu tekau, ko ngā tama katoa a Ierupāra, hei kīngi mō koutou, kia kotahi rānei te tangata hei kīngi mō koutou?’ Kia mahara hoki he wheua, ahau nō koutou, he kikokiko nō koutou."

3 Nā, ka kōrerotia e ngā tungāne o tōna whaea ēnei kupu katoa mōna ki ngā taringa o ngā tāngata katoa o Hekeme, ā, ka anga ō rātou ngākau ki te aru i a Apīmereke; i mea hoki rātou, "Ko tō tātou teina ia." 4 Nā, ka hōmai e rātou ki a ia ētahi hiriwa, e whitu tekau, i roto i te whare o Paara-Periti, ā, ka utua e Apīmereke ki aua mea ētahi tāngata wairangi, he hunga hīkaka, ā, aru ana rātou i a ia. 5 Nā, ka haere ia ki te whare o tōna pāpā ki Opora, ā, patua iho e ia ōna tuākana, ōna tēina, ngā tama a Ierupāra, e whitu tekau ngā tāngata, i runga i te kōhatu kotahi; otiia i mahue a Iotama te tama whakaotinga a Ierupāra; i piri hoki ia. 6 Nā, ka huihui ngā tāngata katoa o Hekeme, rātou ko te whare katoa o Miro, ā, ka haere, ka mea i a Apīmereke hei kīngi, ki te oki i te pou i Hekeme.

Te Kōrero Kupu Whakarite o ngā Rākau

7 Ā, ka kōrerotia ki a Iotama, nā, ka haere ia, ā, tū ana i runga i te tihi o Maunga Keritimi; nā, ka ara tōna reo, ka karanga, ka mea ki a rātou, "Whakarongo mai ki ahau, e ngā tāngata o Hekeme, kia whakarongo ai te Atua ki a koutou. 8 I haere ngā rākau ki te whakawahi i tētahi kīngi mō rātou, ā, ka mea ki te ōriwa, ‘Ko koe hei kīngi mō mātou.’

9 "Nā, ka mea te ōriwa ki a rātou, ‘Kia whakarērea koia e ahau tōku mōmonatanga, tāku mea i whai korōria ai te Atua, te tangata, ā, kia haere ki runga i ngā rākau tīwhaiwhai ai?’

10 "Nā, ka mea ngā rākau ki te piki, ‘Haere mai hei kīngi mō mātou.’

11 "Anō rā ko te piki ki a rātou, ‘Kia whakarērea koia e ahau tōku reka me ōku hua pai, ā, kia haere ki runga i ngā rākau tīwhaiwhai ai?’

12 "Kātahi ka mea ngā rākau ki te wāina, ‘Haere mai koe hei kīngi mō mātou.’

13 "Nā, ka mea te wāina ki a rātou, ‘Kia whakarērea koia e ahau tōku wāina e whakahari nei i te Atua, i te tangata, ā, kia haere ki runga i ngā rākau tīwhaiwhai ai?’

14 "Nā, ka mea ngā rākau katoa ki te taraheke, ‘Haere mai hei kīngi mō mātou.’

15 "Nā, ka mea te taraheke ki ngā rākau, ‘Ki te mea he pono tā koutou whakawahi i ahau hei kīngi mō koutou, haere mai ki raro ki tōku taumarumarutanga iho okioki ai, ā, ki te kāhore, kia puta atu he ahi i roto i te taraheke hei kai i ngā hīta o Repanōna.’

16 "Nā, ki te mea he pono, he tika, tā koutou mahi, i a koutou i mea nei i a Apīmereke hei kīngi, ki te pai hoki tā koutou mahi ki a Ierupāra rātou ko tōna whare, ki te mea hoki i rite ki ngā mahi a ōna ringa tā koutou i mea ai ki a ia – 17 nā tōku pāpā hoki i whawhai ā koutou whawhai, ā, tāruke ana ki te mate; ā, ora ake koutou i te ringa o Miriana. 18 Nā, kua whakatika nei koutou i tēnei rā ki te whare o tōku pāpā, ā, patua iho āna tama, e whitu tekau tāngata, ki runga ki te kōhatu kotahi, ā, meinga ana a Apīmereke, tama a tāna pononga wahine hei kīngi mō ngā tāngata o Hekeme, nō te mea ko tō koutou teina ia – 19 nā, ki te mea he pono, he tika, tā koutou i mea ai ki a Ierupāra rātou ko tōna whare i tēnei rā, kia hari ki a Apīmereke, kia hari hoki ia ki a koutou. 20 Ki te kāhore ia kia puta he ahi i a Apīmereke hei kai i ngā tāngata o Hekeme, rātou ko te whare o Miro; kia puta hoki he ahi i ngā tāngata o Hekeme, i te whare hoki o Miro, hei kai i a Apīmereke."

21 Nā, ko te rerenga i rere ai a Iotama, haere ana ki Pēre, ā, noho ana i reira i te wehi o tōna tuakana, o Apīmereke.

Te Hinganga o Apīmereke

22 Ā, e toru ngā tau o Apīmereke e kāwana ana i a Īharaira. 23 Nā, ka ungā e te Atua he wairua kino hei wehe i a Apīmereke rātou ko ngā tāngata o Hekeme; ā, ka mahi tinihanga ngā tāngata o Hekeme ki a Apīmereke. 24 He mea mō te tūkinotanga i ngā tama e whitu tekau a Ierupāra kia eke mai, kia utaina ō rātou toto ki runga ki tō rātou teina, ki a Apīmereke, nāna nei rātou i patu; ki runga anō hoki i ngā tāngata o Hekeme nāna nei i whakakaha ōna ringa i patua ai ōna tuākana, ōna tēina. 25 Nā, ka whakanohoia e ngā tāngata o Hekeme he kaiwhanga mōna ki ngā tihi o ngā maunga, ā, pāhuatia ana e rātou te hunga katoa i puta ki a rātou i te ara, ā, ka kōrerotia ki a Apīmereke.

26 Nā, ka haere mai a Kāra tama a Ēpere rātou ko ōna tēina, ā, ka tae atu ki Hekeme; nā, ka whakawhirinaki ngā tāngata o Hekeme ki a ia. 27 Nā, ka haere rātou ki te māra, ā, whakia ana ngā hua o ā rātou māra wāina, takahia ana. Nā, ka tuku hākari rātou, ā, ka haere ki te whare o tō rātou atua, ka kai, ka inu, ā, kohukohua ana e rātou a Apīmereke.

28 I mea anō a Kāra tama a Ēpere, "Ko wai a Apīmereke, ko wai hoki a Hekeme e mahi ai tātou ki a ia? Ehara ianei ia i te tama a Ierupāra? Ko Tepūru hoki tāna kaiwhakahauhau? Me mahi koutou ki ngā tāngata a Hāmora, a te pāpā o Hekeme; engari he aha tātou ka mahi ai ki a ia? 29 Nā, me i pai te Atua ki tēnei iwi ki raro ki tōku ringa! Inā, kua peia e ahau a Apīmereke. Kātahi ia ka mea ki a Apīmereke, ‘Whakanuia tōu ope, puta mai hoki.’ "

30 Ā, nō te rongonga o Tepūru rangatira o te pā ki ngā kupu a Kāra tama a Ēpere, ka mura tōna riri. 31 Nā, ka tono puku ia i ētahi tāngata ki a Apīmereke hei mea, "Ko Kāra tama a Ēpere tēnei, rātou ko ōna tēina, kua tae mai ki Hekeme; ā, kei te whakatūtehu rātou i te pā kia tū atu ki a koe. 32 Nā reira whakatika i te pō, ā, koe me āu tāngata, ka takoto tauwhanga ai i te pārae. 33 Ā, ka whiti te rā i te ata, ka maranga wawe koe, ka huaki ki te pā; ā, ka puta ia, rātou ko āna tāngata ki te whawhai ki a koe, māu e mea ki a ia tāu e kite ai."

34 Nā, ko te whakatikanga ake o Apīmereke rātou ko āna tāngata katoa i te pō, ā, e whā ō rātou matua i takoto tauwhanga ai mō Hekeme. 35 Ā, ka puta atu a Kāra tama a Ēpere, ka tū i te tomokanga ki te kūwaha o te pā; nā, kua whakatika ake a Apīmereke rātou ko āna tāngata i te pehipehi.

36 Ā, i te kitenga o Kāra i aua tāngata, ka mea ia ki a Tepūru, "Nanā, he tangata e heke mai rā i ngā tihi o ngā maunga."

Nā, ka mea a Tepūru ki a ia, "Ko te ata o ngā maunga tāu e kite nā, me te mea he tangata."

37 Nā, ka kōrero anō a Kāra, ka mea, "Nanā, titiro ki te hunga e heke mai rā mā waenganui o te whenua; kotahi hoki tērā matua e haere mai rā i te ara i te oki o Meonenimi."

38 Nā, ka mea a Tepūru ki a ia, "Kei hea rā tōu māngai i mea rā koe, ‘Ko wai a Apīmereke, e mahi ai tātou ki a ia?’ Ehara ianei tēnei i te iwi i whakahāweatia rā e koe? Nā, haere atu ināianei ki te whawhai ki a ia."

39 Nā, ka haere a Kāra i te aroaro o ngā tāngata o Hekeme ki te whawhai ki a Apīmereke. 40 Nā, ka whāia ia e Apīmereke, ā, rere ana ia i tōna aroaro, ā, he tokomaha i hinga, i patua, ā te tomokanga rā anō o te kūwaha. 41 Nā, ka noho a Apīmereke ki Aruma; ā, ka peia a Kāra rātou ko ōna tēina e Tepūru, kei noho ki Hekeme.

42 Ā, i te aonga ake ka puta atu ngā tāngata ki te pārae; ā, ka kōrerotia e rātou ki a Apīmereke. 43 Nā, ka mau ia ki ngā tāngata, ā, wehea ana e ia kia toru ngā matua, ā, ka tauwhanga i te pārae. Ā, ka kite ia, nā, kua puta mai te iwi i roto i te pā, ka whakatika ia ki a rātou, ā, patua iho. 44 I kōkiri hoki a Apīmereke rātou ko āna ngohi, ā, tū ana i te tomokanga ki te kūwaha o te pā; ā, kōkiri ana ngā ngohi e rua ki te hunga katoa i te pārae, ā, patua iho. 45 Ā, whakapaua ana e Apīmereke taua rā ki te whawhai ki te pā, ā, horo ana te pā i a ia, patua iho hoki ngā tāngata katoa i roto; nā, wāhia ana e ia te pā, ruia iho ki te tote.

46 Ā, nō te rongonga o ngā tāngata katoa o te pourewa o Hekeme, ka haere rātou ki roto ki te taumaihi o te whare o te atua, o Periti. 47 Ā, ka kōrerotia ki a Apīmereke kua huihui katoa ngā tāngata o te pourewa o Hekeme. 48 Kātahi ka piki atu a Apīmereke ki Maunga Taramono, rātou ko āna tāngata katoa; i mauria atu anō i Apīmereke he toki i tōna ringa. Nā, ka tapahia e ia he rākau, ā, hāpainga ana, amohia ana e ia i runga i ōna pokohiwi, me te mea anō ki āna tāngata, "Ko tā koutou i kite nei e meatia ana e ahau, kia hohoro tā koutou pērā." 49 Nā, ka tapahia he peka e tēnei, e tēnei o te iwi katoa, ā, haere ana ki te whai i a Apīmereke. Nā, ka whakatakotoria e rātou ki te taha o te taumaihi, ā, tahuna ana te taumaihi ki te ahi ki runga ki a rātou. Nā, ka mate anō hoki ngā tāngata katoa o te pourewa o Hekeme; ki te whakaaro iho kotahi mano ngā tāne, ngā wāhine.

50 Kātahi ka haere a Apīmereke ki Tepehe, ā, whakapaea ana a Tepehe e ia, ā, horo ana i a ia. 51 Nā, i waenganui o te pā he pourewa kaha, ā, ka rere ki reira ngā tāne katoa, me ngā wāhine, ngā tāngata katoa o te pā, ā, tūtakina ana mai rātou ki roto, ā, piki ana rātou ki runga ki te tuanui o te pourewa. 52 Nā, ko te haerenga atu o Apīmereke ki te pourewa, tauria ana e ia, ka whakatata hoki ki te kūwaha o te pourewa, he tahu ki te ahi. 53 Ko te tino makanga iho a tētahi wahine i tō runga kōhatu mira ki runga ki te mātenga o Apīmereke, nā, ngawhā iho tōna angaanga.

54 Nā, hohoro tonu tāna karanga ki te tangata i mau i āna patu, ka mea ki a ia, "Unuhia tāu hoari, whakamatea hoki ahau, kei kōrerotia ahau, ‘He wahine nāna ia i patu.’ " Nā, werohia ana ia e tāna tangata, ā, ka mate. 55 Ā, nō te kitenga o ngā tāngata o Īharaira kua mate a Apīmereke, ka haere rātou ki tōna wāhi, ki tōna wāhi.

56 Nā, i pēnei te whakautu a te Atua i te kino a Apīmereke i meatia e ia ki tōna pāpā, i a ia i patu ai i ōna tuākana, i ōna tēina, e whitu tekau; 57 me te kino hoki a ngā tāngata o Hekeme, i whakautua katoatia e te Atua ki runga ki ō rātou mātenga; ā, ka tau iho ki a rātou te kanga a Iotama tama a Ierupāra.