Juízes 11

1 Jefte pak Galádský byl muž udatný a byl syn ženy nevěstky, z níž zplodil Galád řečeného Jefte. 2 Ale i manželka Galádova naplodila mu synů, a když dorostli synové manželky té, vyhnali Jefte. Nebo řekli jemu: Nebudeš děditi v domě otce našeho, nebo jsi postranní ženy syn. 3 Protož utekl Jefte od tváři bratří svých, a bydlil v zemi Tob; a sběhli se k Jefte lidé povaleči, a vycházeli s ním. 4 Stalo se pak po těch dnech, že bojovali Ammonitští proti Izraelským. 5 A když počali bojovati Ammonitští proti nim, odešli starší Galádští, aby zase přivedli Jefte z země Tob. 6 I řekli k Jefte: Poď a buď vůdce náš, abychom bojovali proti Ammonitským. 7 Odpověděl Jefte starším Galádským: Zdaliž jste vy mne neměli v nenávisti, a nevyhnali jste mne z domu otce mého? Pročež tedy nyní přišli jste ke mně, když ssouženi jste? 8 I řekli starší Galádští k Jefte: Proto jsme se nyní navrátili k tobě, abys šel s námi a bojoval proti Ammonitským, a byl nám všechněm obyvatelům Galádským za vůdce. 9 Tedy odpověděl Jefte starším Galádským: Poněvadž mne zase uvodíte, abych bojoval proti Ammonitským, když by mi je dal Hospodin v moc, budu-li vám za vůdce? 10 I řekli starší Galádští k Jefte: Hospodin bude svědkem mezi námi, jestliže neučiníme vedlé slova tvého. 11 A tak šel Jefte s staršími Galádskými, a představil jej sobě lid za vůdci a kníže, a mluvil Jefte všecka slova svá před Hospodinem v Masfa. 12 Potom poslal Jefte posly k králi Ammonitskému s tímto poručením: Co máš ke mně, že jsi vytáhl na mne, abys bojoval proti zemi mé? 13 I odpověděl král Ammonitský poslům Jefte: Že vzal Izrael zemi mou, když vyšel z Egypta, od Arnon až k Jaboku a až k Jordánu; protož nyní vrať mi ji pokojně. 14 Opět pak poslal Jefte posly k králi Ammonitskému, 15 A řekl jemu: Takto praví Jefte: Nevzalť Izrael země Moábské, ani země synů Ammonových. 16 Ale když vyšli z Egypta, šel Izrael přes poušť až k moři Rudému, a přišel do Kádes. 17 Odkudž poslal Izrael posly k králi Edomskému, řka: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou. A nechtěl ho slyšeti král Edomský. Poslal také k králi Moábskému, a nechtěl povoliti. A tak zůstal Izrael v Kádes. 18 Potom když šel přes poušť, obcházel zemi Edomskou a zemi Moábskou, a přišed od východu slunce zemi Moábské, položil se před Arnon, a nevešli na pomezí Moábské; nebo Arnon jest meze Moábských. 19 Protož poslal Izrael posly k Seonovi králi Amorejskému, to jest, k králi Ezebon, a řekl jemu Izrael: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou až k místu svému. 20 Ale Seon nedověřoval Izraelovi, aby přejíti měl pomezí jeho. Protož shromáždil Seon všecken lid svůj, a položili se v Jasa, a bojoval proti Izraelovi. 21 I dal Hospodin Bůh Izraelský Seona i všecken lid jeho v ruku Izraelských, a porazili je. I opanoval dědičně Izrael všecku zemi Amorejského, té země obyvatele. 22 A tak opanovali všecko pomezí Amorejského od Arnon až k Jaboku a od pouště až k Jordánu. 23 Když tedy Hospodin Bůh Izraelský vyhladil Amorejského od tváři lidu svého Izraelského, proč ty chceš panovati nad ním? 24 Zdaliž tím, což tobě dal Chámos bůh tvůj k vládařství, vládnouti nemáš? Takž, kterékoli vyhladil Hospodin Bůh náš od tváři naší, jejich dědictvím my vládneme. 25 K tomu pak, zdali jsi ty čím lepší Baláka syna Seforova, krále Moábského? Zdali se kdy vadil s Izraelem? Zdali kdy bojoval proti nim? 26 Ješto již bydlí Izrael v Ezebon a ve vsech jeho, i v Aroer, a ve vsech jeho, i ve všech městech, kteráž jsou při pomezí Arnon, za tři sta let. Proč jste jí neodjali v tak dlouhém času? 27 Protož ne já provinil jsem proti tobě, ale ty mně zle činíš, bojuje proti mně. Nechť soudí Hospodin soudce dnes mezi syny Izraelskými a mezi syny Ammonovými. 28 Král pak Ammonitský neuposlechl slov Jefte, kteráž vzkázal jemu. 29 V tom nadšen byl Jefte duchem Hospodinovým, i táhl skrze Galád a Manasse, prošel i Masfa v Galád, a z Masfy v Galád táhl proti Ammonitským. 30 (Učinil pak Jefte slib Hospodinu, a řekl: Jestliže jistotně dáš mi Ammonitské v ruku mou: 31 I stane se, že což by koli vyšlo ze dveří domu mého mně vstříc, když se vrátím v pokoji od Ammonitských, bude Hospodinovo, abych to obětoval v obět zápalnou.) 32 Přitáhl tedy Jefte na Ammonitské, aby bojoval proti nim, a dal je Hospodin v ruku jeho. 33 I pobil je od Aroer, až kudy se jde do Mennit, dvadceti měst, a až do Abel vinic porážkou velikou velmi; a sníženi jsou Ammonitští před syny Izraelskými. 34 Když se pak navracoval Jefte do Masfa k domu svému, aj, dcera jeho vyšla jemu vstříc s bubny a s houfem plésajících; kterouž měl toliko jedinou, aniž měl kterého syna aneb jiné dcery. 35 Stalo se pak, že když uzřel ji, roztrhl roucha svá a řekl: Ach, dcero má, velices mne ponížila; nebo jsi z těch, jenž mne kormoutí, poněvadž jsem tak řekl Hospodinu, aniž budu moci odvolati toho. 36 Jemuž ona odpověděla: Můj otče, jestliže jsi tak řekl Hospodinu, učiň mi podlé toho, jakžs mluvil; kdyžť jen dal Hospodin pomstu nad nepřátely tvými, Ammonitskými. 37 Řekla také otci svému: Nechť toliko toto obdržím: Odpusť mne na dva měsíce, ať jdu a vejdu na hory a opláči panenství svého, já i družičky mé. 38 Kterýž řekl: Jdi. I propustil ji na dva měsíce. Odešla tedy ona i družičky její, a plakala panenství svého na horách. 39 A při dokonání dvou měsíců navrátila se k otci svému, a vykonal při ní slib svůj, kterýž byl učinil. Ona pak nepoznala muže. I byl ten obyčej v Izraeli, 40 Že každého roku scházívaly se dcery Izraelské, aby plakaly nad dcerou Jefte Galádského za čtyři dni v roce.

Ko Iepeta

1 Nā, he tangata mārohirohi a Iepeta Kireari, he tama nā tētahi wahine kairau; ā, nā Kireara hoki a Iepeta. 2 Ā, i whānau ētahi tama mā Kireara rāua ko tāna wahine; ā, nō te kaumātuatanga ake o ngā tama a tāna wahine, ka peia e rātou a Iepeta; i mea ki a ia, "Kāhore he tukunga iho mōu i te whare o tō tātou pāpā; he tama hoki koe nā te wahine kē." 3 Nā, ka rere a Iepeta i ōna tēina, ā, noho ana i te whenua o Topo; nā, ka huihui ētahi tāngata wairangi ki a Iepeta, ā, haere tahi ana rātou.

4 Ā roa iho, nā, ka whawhai ngā tamariki a Āmona ki a Īharaira. 5 Ā, i te whawhaitanga a ngā tamariki a Āmona ki a Īharaira, nā, ka haere ngā kaumātua o Kireara ki te tiki i a Iepeta i te whenua o Topo. 6 Ā, ka mea ki a Iepeta, "Haere mai, ā, ko koe hei rangatira hōia mō mātou, kia whawhai ai tātou ki ngā tamariki a Āmona."

7 Nā, ka mea a Iepeta ki ngā kaumātua o Kireara, "Kāhore ianei koutou i kino ki ahau, i pei i ahau i roto i te whare o tōku pāpā? Ā, he aha koutou i haere mai ai ki ahau i a koutou ka hēmanawa nei?"

8 Nā, ka mea ngā kaumātua o Kireara ki a Iepeta, "Koia mātou ka tahuri atu nei ki a koe ināianei, kia haere ai koe i a mātou ki te whawhai ki ngā tamariki a Āmona, ā, ko koe hei upoko mō mātou, mō ngā tāngata katoa hoki o Kireara."

9 Nā, ka mea a Iepeta ki ngā kaumātua o Kireara, "Ki te whakahokia atu ahau e koutou ki te whawhai ki ngā tamariki a Āmona, ā, ka hōmai rātou e Ihowā ki ahau, tērā rānei ahau e waiho hei upoko mō koutou?"

10 Nā, ka mea ngā kaumātua o Kireara ki a Iepeta, "Ko Ihowā hei kaititiro i waenganui i a tātou; he pono e rite ki tāu kupu tā mātou e mea ai." 11 Nā, ka haere tahi a Iepeta rātou ko ngā kaumātua o Kireara, ā, ka meinga ia e te iwi hei upoko, hei rangatira mō rātou; ā, ka kōrerotia e Iepeta āna kupu katoa ki te aroaro o Ihowā ki Mihipa.

12 Kātahi ka tono tāngata atu a Iepeta ki te kīngi o ngā tamariki a Āmona, hei mea, "He aha tāu i haere mai ai koe ki ahau, ki tōku whenua whawhai ai?"

13 Nā, ka mea te kīngi o ngā tamariki a Āmona ki ngā tāngata a Iepeta, "Nā Īharaira hoki i tango tōku whenua i tōna haerenga ake i Īhipa, i Aranona atu ā tae noa ki Iapoko, ki Horano; nā, āta whakahokia mai aua wāhi."

14 Nā, ka tono tāngata anō a Iepeta ki te kīngi o ngā tamariki a Āmona; 15 hei mea ki a ia:

"Ko te kupu tēnei a Iepeta: Kīhai i tangohia e Īharaira te whenua o Moapa, te whenua rānei o ngā tamariki a Āmona. 16 Engari, i tō Īharaira haerenga ake i Īhipa, ā, ka hāereerea te koraha ā tae noa ki te Moana Whero, ā, ka tae ki Karehe. 17 Nā, ka tono tāngata a Īharaira ki te kīngi o Ēroma, hei mea, ‘Tukua ahau kia tika atu mā tōu whenua’; nā, kīhai te kīngi o Ēroma i rongo. I tono anō ia ki te kīngi o Moapa; ā, kīhai tērā i pai. Nā, ka noho a Īharaira ki Karehe.

18 "Kātahi rātou ka haere puta noa i te koraha; taiāwhiotia ana e rātou te whenua o Ēroma, me te whenua o Moapa, ā, ka tae mai ki te taha ki te rāwhiti o te whenua o Moapa, ka noho ki tērā taha o Aranona, kīhai hoki i haere ki roto ki te rohe o Moapa; ko Aranona hoki te rohe o Moapa.

19 "Nā, ka tono tāngata a Īharaira ki a Hihona kīngi o ngā Amori, kīngi o Hehepona; ā, ka mea a Īharaira ki a ia, ‘Tukua mātou kia tika atu mā tōu whenua ki tōku wāhi.’ 20 Heoi, kīhai a Hihona i tuku i a Īharaira kia tika mā tōna rohe; nā, huihuia ana e Hihona tōna iwi katoa, ā, noho ana ki Iahata; nā, ko tāna whawhaitanga ki a Īharaira.

21 "Nā, ka hōmai e Ihowā, e te Atua o Īharaira a Hihona me tōna iwi katoa ki te ringa o Īharaira; nā, patua iho rātou, ā, tangohia ana e Īharaira te whenua katoa o ngā Amori i noho ki taua whenua. 22 I tangohia hoki e rātou ngā rohe katoa o ngā Amori; i Aranona ki Iapoko, i te koraha ki Horano.

23 "Nā, kua peia nei e Ihowā, e te Atua o Īharaira ngā Amori i te aroaro o tāna iwi, o Īharaira, ā, me riro rānei i a koe? 24 E kore ianei koe e mau ki ngā wāhi i whakawhiwhia ki a koe e tōu atua, e Kemoho? Ā, ka riro mai hoki i a mātou tō te hunga e peia ana e Ihowā, e tō mātou Atua, i tō mātou aroaro.

25 "He nui ake rānei tōu pai i tō Pāraka tama a Tiporo kīngi o Moapa? I mea rānei ia ki te tohe ki a Īharaira, ki te whawhai rānei ki a rātou?

26 "I a Īharaira e noho ana i Hehepona, i ōna pā ririki, i Aroere hoki, i ōna pā ririki, i ngā pā katoa anō i ngā taha o Aranona, e toru rau ngā tau; he aha hoki tē tangohia ai e koutou i taua wā?

27 "Nā, kāhore ōku hara ki a koe; engari e hē ana tāu mahi ki ahau, tāu whawhai ki ahau; mā Ihowā, mā te kaiwhakawā e whakawā āianei ngā tamariki a Īharaira me ngā tamariki a Āmona."

28 Heoi, kīhai i rongo te kīngi o ngā tamariki a Āmona ki ngā kupu a Iepeta i tukua atu ai ki a ia.

Tā Iepeta Oati

29 Nā, ka tau te Wairua o Ihowā ki runga ki a Iepeta, ā, ka haere ia puta noa i Kireara, i Mānahi, i haere hoki puta noa i Mihipe o Kireara, ā, haere ana i Mihipe o Kireara ki ngā tamariki a Āmona. 30 Nā, ka oatitia he oati e Iepeta ki a Ihowā; i mea ia: "Ki te tino hōmai e koe ngā tama a Āmona ki tōku ringa, 31 nā, ko te mea e puta mai ana i ngā tatau o tōku whare ki te whakatau i ahau, ina hoki ora mai ahau i ngā tama a Āmona, mā Ihowā tēnā, ka whakaekea anō e ahau hei tahunga tinana."

32 Nā, ka haere a Iepeta ki ngā tamariki a Āmona ki te whawhai ki a rātou; ā, ka hōmai rātou e Ihowā ki tōna ringa. 33 Nā, tukitukia ana rātou e ia, i Aroere atu ā tae noa koe ki Miniti, e rua tekau ngā pā, ki te mānia anō i ngā māra wāina; he nui rawa te patunga. Nā, kua hinga ngā tamariki a Āmona i ngā tamariki a Īharaira.

Te Tamāhine a Iepeta

34 Nā, ka haere a Iepeta ki tōna whare ki Mihipa, nā, ko te putanga mai o tāna tamāhine ki te whakatau i a ia, me te timipera, me te kanikani. Ko tāna huatahi ia; kāhore atu hoki āna tama, tamāhine rānei, ko ia anake. 35 Ā, nō tōna kitenga i a ia, nā, ka haea ōna kākahu, ka mea, "Auē, e tāku tamāhine! Kua pēhia rawatia ahau e koe ki raro, kei roto hoki koe i te hunga e raru ai ahau; kua puaki hoki tōku māngai ki a Ihowā, e kore anō e taea te hoki."

36 Nā, ka mea tērā ki a ia, "E tōku pāpā, kua puaki nei tōu māngai ki a Ihowā, meatia ki ahau ngā mea i puta mai i tōu māngai, mō tā Ihowā tohenga i te utu mōu i ōu hoariri, i ngā tamariki a Āmona." 37 I mea anō ia ki tōna pāpā, "Kia meatia tēnei mea ki ahau, waiho noa iho ahau, kia rua ngā marama, ā, ka piki ahau, ka heke i ngā maunga tangi ai ki tōku wāhinatanga, mātou ko ōku hoa."

38 Anō rā ko ia, "Haere." Nā, ka ungā atu ia e ia, kia rua ngā marama; heoi haere ana ia, rātou ko ōna hoa, ā, tangihia ana e ia tōna wāhinatanga i runga i ngā maunga. 39 Ā, nō te takanga o ngā marama e rua, nā, ka hoki ia ki tōna pāpā, ā, meatia ana e ia ki a ia tāna i oati ai; kīhai hoki taua kōtiro i mōhio ki te tāne.

Nā, ka waiho hei tikanga i roto i a Īharaira, 40 kia haere ngā tamāhine a Īharaira i ia tau, i ia tau, ki te tangi i te kōtiro a Iepeta Kireari; e whā ngā rā i roto i te tau.