Juízes 8

1 Muži pak Efraim řekli jemu: Co jsi nám to učinil, že jsi nepovolal nás, když jsi táhl k boji proti Madianským? A tuze se na něj domlouvali. 2 Jimž odpověděl: Zdaž jsem co takového provedl, jako vy? Zdaliž není lepší paběrování Efraimovo, než vinobraní Abiezerovo? 3 V ruce vaše dal Bůh knížata Madianská Goréba a Zéba, a co jsem já mohl takového učiniti, jako vy? I spokojil se duch jejich k němu, když mluvil ta slova. 4 Když pak přišel Gedeon k Jordánu, přešel jej, a tři sta mužů, kteříž byli s ním, ustalí, honíce nepřátely. 5 Protož řekl mužům Sochot: Dejte, prosím, po pecníku chleba lidu, kterýž za mnou jde, nebo ustali, a já honím Zebaha a Salmuna, krále ty Madianské. 6 I řekl jemu jeden z knížat Sochot: Což již moc Zebahova a Salmunova jest v ruce tvé, abychom dali vojsku tvému chleba? 7 Jimž řekl Gedeon: Z té příčiny, když dá Hospodin Zebaha a Salmuna v ruku mou, tehdy zmrskám těla vaše trním a bodláčím z pouště té. 8 I táhl odtud do Fanuel, a podobně mluvil k nim, ale obyvatelé Fanuel odpověděli jemu tolikéž, jako muži Sochot. 9 I řekl obyvatelům Fanuel: Když se navrátím v pokoji, zbořím věži tuto. 10 Zebah pak a Salmun byli v Karkara spolu s vojsky svými, takměř patnácte tisíců, všickni, což jich bylo pozůstalo ze všeho vojska národů východních, zbitých pak bylo sto a dvadceti tisíc mužů bojovníků. 11 I táhna Gedeon cestou bydlících v staních od východní strany Nobe a Jegbaa, udeřil na to vojsko, kteréžto vojsko sobě počínalo bezpečně. 12 Když pak utíkali Zebah a Salmun, honil je, a jal oba dva ty krále Madianské, Zebaha a Salmuna, a všecko vojsko jejich předěsil. 13 I navracel se Gedeon syn Joasův z bitvy před východem slunce. 14 I jav mládence z obyvatelů Sochotských, vyptával se ho; kterýž sepsal mu knížata Sochot a starší jeho, sedmdesáte sedm mužů. 15 Přišed pak k obyvatelům Sochot, řekl: Aj, Zebah a Salmun, pro něž jste mi utrhali, řkouce: Zdali moc Zebaha a Salmuna jest v ruce tvé, abychom dali ustalým mužům tvým chleba? 16 Protož vzav starší města a trní s bodláčím z pouště té, dal na nich příklad jiným mužům Sochot. 17 I věži Fanuel rozbořil, a pobil muže města. 18 Potom řekl Zebahovi a Salmunovi: Jací to byli muži, kteréž jste pobili na hoře Tábor? Odpověděli oni: Takoví jako ty, jeden každý na pohledění byl jako syn královský. 19 I dí: Bratří moji, synové matky mé byli. Živť jest Hospodin, byste byli živili je, nepobil bych vás. 20 Tedy řekl k Jeter prvorozenému svému: Vstaň, pobí je. Ale mládenček nevytáhl meče svého, proto že se bál, nebo byl ještě mládenček. 21 I řekl Zebah a Salmun: Vstaň ty a oboř se na nás, nebo jaký jest muž, taková i síla jeho. Vstav tedy Gedeon, zabil Zebaha a Salmuna, a vzal halže, kteréž byly na hrdlech velbloudů jejich. 22 Potom řekli muži Izraelští Gedeonovi: Panuj nad námi i ty i syn tvůj, také syn syna tvého, nebo vysvobodil jsi nás z ruky Madianských. 23 I odpověděl jim Gedeon: Nebuduť já panovati nad vámi, aniž panovati bude nad vámi syn můj, Hospodin panovati bude nad vámi. 24 Řekl jim také Gedeon: Žádost tuto vzložím toliko na vás, abyste mi dali jeden každý náušnici z loupeží svých; (nebo náušnice zlaté měli, proto že Izmaelitští byli.) 25 I odpověděli: Rádi dáme. A prostřevše roucho, metali na ně každý náušnici z loupeží svých. 26 Byla pak váha náušnic zlatých, kteréž vyžádal, tisíc a sedm set lotů zlata, kromě halží a zlatých jableček, i roucha šarlatového, kteréž na sobě měli králové Madianští, a kromě halží, kteréž byly na hrdlech velbloudů jejich. 27 I udělal z toho Gedeon efod, a složil jej v městě svém Ofra. I smilnil tam všecken Izrael, chodě za ním, a byl Gedeonovi i domu jeho osídlem. 28 Madianští pak sníženi jsou před syny Izraelskými, aniž potom pozdvihli hlavy své; a tak byla v pokoji země za čtyřidceti let ve dnech Gedeonových. 29 A odšed Jerobál syn Joasův, přebýval v domě svém. 30 Měl pak Gedeon sedmdesáte synů, kteříž pošli z bedr jeho; nebo měl žen mnoho. 31 Ženina také jeho, kterouž měl v Sichem, i ta porodila jemu syna, a dala mu jméno Abimelech. 32 A když umřel Gedeon syn Joasův v starosti dobré, pochován jest v hrobě Joasa otce svého v Ofra Abiezeritského. 33 Stalo se pak po smrti Gedeonově, že se odvrátili synové Izraelští a smilnili, jdouce za modlami, a vzali sobě Bále Berit za boha. 34 A nerozpomenuli se synové Izraelští na Hospodina Boha svého, kterýž je vytrhl z ruky všech nepřátel jejich vůkol. 35 A neučinili milosrdenství s domem Jerobále Gedeona, jako on všecko dobré činil Izraelovi.

Te Patua Whakamutu o ngā Miriani

1 Nā, ka mea ki a ia ngā tāngata o Ēparaima, "He aha tēnei mea i mea nei koe ki a mātou, tē karangatia mātou i tōu haerenga atu ki te whawhai ki a Miriana?" Nā, nui atu tā rātou ngangau ki a ia.

2 Nā, ka mea ia ki a rātou, "Ko tēhea mahi āku ināianei hei rite mō tā koutou? He teka ianei pai atu te hamunga wāina a Ēparaima i te whakinga katoa a Apiētere? 3 I hōmai e te Atua ki ō koutou ringa ngā rangatira o Miriana, a Orepe rāua ko Teepe; ā, he aha te mea i taea e ahau hei rite mō tā koutou?" Kātahi ka iti haere tō rātou riri ki a ia i tāna kōrerotanga i taua kupu.

4 Nā, kua tae a Kiriona ki Horano, kua whiti, rātou tahi ko āna tāngata e toru rau; e ruha ana, otiia me te whai tonu. 5 Nā, ka mea ia ki ngā tāngata o Hukota, "Hōmai ētahi rohi taro mā te hunga e haere tahi nei mātou, e hemo ana hoki rātou, e whai ana hoki ahau i a Tepa rāua ko Taramuna i ngā kīngi o Miriana."

6 Nā, ka mea ngā rangatira o Hukota, "Kei roto koia i tōu ringa ngā ringa o Tepa rāua ko Taramuna, e hoatu ai e mātou he taro mā tōu ope?"

7 Nā, ka mea a Kiriona, "Mō reira kia hōmai e Ihowā a Tepa rāua ko Taramuna ki tōku ringa, ka haehaea e ahau ō koutou kikokiko ki ngā tātarāmoa o te koraha, ki ngā tūmatakuru."

8 Nā, ka haere atu ia i reira ki Penuere, ā, ka kōrero pērā anō ki a rātou; heoi, rite tonu ki tā ngā tāngata o Hukota i whakahoki ai tā ngā tāngata o Penuere i whakahoki ai ki a ia. 9 Nā, ka kōrero anō hoki ia ki ngā tāngata o Penuere, ka mea, "Ka hoki mai ahau i runga i te pai, ka wāhia e ahau tēnei pourewa."

10 Nā, i Karakoro a Tepa rāua ko Taramuna, me ō rāua ope hoki, me te mea tekau mā rima ngā mano, ko te hunga katoa i mahue o te ope katoa o ngā tāngata o te rāwhiti. I hinga hoki o te hunga mau hoari, kotahi rau e rua tekau ngā mano. 11 Nā, ka haere ki runga a Kiriona nā te huarahi o te hunga noho tēneti, nā te rāwhiti o Nopaha, o Iokopeha, ā, patua iho e ia te ope; kua tau hoki te ope. 12 Nā, ka rere a Tepa rāua ko Taramuna, ā, ka whāia e ia, ka mau i a ia ngā kīngi tokorua o Miriana, a Tepa rāua ko Taramuna, ā, whati ana te ope katoa.

13 Ā, i hoki mai a Kiriona tama a Ioaha i te whawhai i te pikitanga atu o Herehe. 14 Ā, hopukia ana e ia tētahi taitama o ngā tāngata o Hukota, ā, uia ana e ia ki a ia; nā, ka tuhituhia e tērā ngā rangatira o Hukota me ngā kaumātua anō o reira, e whitu tekau mā whitu ngā tāngata. 15 Nā, ka tae atu ia ki ngā tāngata o Hukota, ka mea, "Tēnei a Tepa rāua ko Taramuna, i whākorekore rā koutou ki ahau, i mea rā, ‘Kei tōu ringa rānei ngā ringa o Tepa rāua ko Taramuna e hoatu ai e mātou he taro mā āu tāngata e hemo rā?’ " 16 Nā, ka mau ia ki ngā kaumātua o te pā, ki ngā tātarāmoa hoki o te koraha, ki ngā tūmatakuru, ā, whakaakona ana ki ēnā ngā tāngata o Hukota. 17 I wāhia iho hoki e ia te pourewa o Penuere, ā, patua iho ngā tāngata o taua pā.

18 Kātahi ia ka mea ki a Tepa rāua ko Taramuna, "He tangata pēhea ērā i patua rā e kōrua ki Taporo?"

Ka mea rāua, "Ko koe, ko rātou; rite tonu ki tō ngā tama a te kīngi te āhua o tēnei, o tēnei o rātou."

19 Nā, ka mea ia, "Ko ōku tēina rātou, ko ngā tama a tōku whaea; e ora ana a Ihowā, me i whakaorangia ērā e kōrua, kīhai ahau i patu i a kōrua." 20 Ā, ka mea ia ki tāna mātāmua, ki a Iētere, "Whakatika, patua rāua!" Heoi, kīhai taua tamaiti i unu i tāna hoari, i te wehi; he tamariki hoki.

21 Nā, ka mea a Tepa rāua ko Taramuna, "Whakatika ko koe, ka rere ki runga i a māua; he tangata tonu hoki, pērā anō tōna kaha." Kātahi ka whakatika a Kiriona, ā, patua iho a Tepa rāua ko Taramuna, tangohia ana hoki e ia ngā heitiki i ngā kakī o ō rāua kāmera.

Te Karakia Whakapakoko a Kiriona

22 Kātahi ka mea ngā tāngata o Īharaira ki a Kiriona, "Hei kīngi koe mō mātou, a koe, tāu tama, te tama hoki a tāu tama; nāu hoki mātou i ora ai i te ringa o Miriana."

23 Nā, ka mea a Kiriona ki a rātou, "Kaua ahau e waiho hei kīngi mō koutou, kaua anō tāku tama e waiho hei kīngi mō koutou. Ko Ihowā hei kīngi mō koutou." 24 I mea anō a Kiriona ki a rātou, "He hiahia tōku ki te tono i tētahi mea i a koutou, kia hōmai ki ahau e tēnā, e tēnā o koutou, ngā whakakai o tāna taonga parakete." (He whakakai kōura hoki a rātou, nō ngā Ihimaeri hoki rātou.)

25 Nā, ka whakahoki rātou, "Āe, me hoatu noa e mātou." Nā, ka whārikitia e rātou tētahi kākahu, ā, makā ana ki runga e tērā, e tērā, ngā whakakai o tāna taonga parakete. 26 Ā, kotahi mano e whitu rau ngā hekere kōura te taimaha o ngā whakakai kōura i tonoa e ia; me ngā heitiki, me ngā poroporo, me ngā kākahu pāpura o ngā kīngi o Miriana, me ngā mekameka hoki o ngā kakī o ngā kāmera. 27 Nā, ka hangā e Kiriona hei epora, ā, ka waiho ki tōna pā ki Opora. Nā, ka whai a Īharaira katoa ki reira pūremu ai ki taua mea; ā, ka waiho hei rore mō Kiriona rātou ko tōna whare.

28 Heoi, hinga ana a Miriana i mua i ngā tamariki a Īharaira, kīhai anō i ara ō rātou mātenga i muri iho. Nā, ka okioki te whenua, e whā tekau ngā tau, i ngā rā o Kiriona.

Te Matenga o Kiriona

29 Nā, ka haere a Ierupāra tama a Ioaha, ā, ka noho ki tōna whare. 30 Ā, e whitu tekau ngā tama a Kiriona, he mea nā tōna tinana; he tokomaha hoki āna wāhine. 31 Ā, ko tāna wahine iti i Hekeme, i whānau anō hoki tā rāua tama; ā, huaina iho e ia tōna ingoa ko Apīmereke. 32 Nā, ka mate a Kiriona, tama a Ioaha, i a ia ka tino koroheke; ā, tanumia ana ki te rua o Ioaha, o tōna pāpā, ki Opora o ngā Apiēteri.

33 Ā, nō te matenga o Kiriona, nā, ka hoki ngā tama a Īharaira, ka pūremu ki ngā Paara; ā, ka waiho a Paara-Periti hei atua mō rātou. 34 Kīhai anō hoki ngā tamariki a Īharaira i mahara ki a Ihowā, ki tō rātou Atua, i whakaora nei i a rātou i te ringa o ō rātou hoariri katoa i tētahi taha, i tētahi taha. 35 Kīhai anō hoki i puta tō rātou aroha ki te whare o Ierupāra, arā o Kiriona; kīhai i rite ki āna mahi pai katoa ki a Īharaira.