Juízes 6

1 Èinili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let. 2 A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti. 3 A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim. 4 Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla. 5 Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji. 6 Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu. 7 Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských, 8 Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby, 9 A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich. 10 I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého. 11 Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými. 12 I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný. 13 Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských. 14 A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal? 15 Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého. 16 Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho. 17 Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou. 18 Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš. 19 Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval. 20 I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak. 21 Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho. 22 A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel? 23 I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš. 24 Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského. 25 Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš. 26 A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš. 27 Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci. 28 Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném. 29 I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil. 30 Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho. 31 Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho. 32 I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho. 33 Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel. 34 Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě. 35 A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc. 36 Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil, 37 Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil. 38 I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody. 39 Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa. 40 I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.

Te Whakawhiunga nā ngā Miriana

1 Nā, ka mahi kino ngā tamariki a Īharaira i te tirohanga a Ihowā, ā, tukua ana rātou e Ihowā ki te ringa o Miriana e whitu ngā tau. 2 Ā, nui atu te kaha o te ringa o Miriana i tō Īharaira; ā, nā Miriana i hangā ai e ngā tamariki a Īharaira ngā rua i ngā maunga mō rātou, me ngā ana, me ngā pā taiepa. 3 Nā, ka oti te mahi whakatō a Īharaira, ka haere ake ngā Miriani rātou ko ngā Amareki, me ngā tāngata o te rāwhiti; ka haere ake ki te whakaeke i a rātou. 4 Whakapaea iho e rātou, ā, mōtī ake i a rātou ngā hua o te whenua, ā tae noa koe ki Kaha, kīhai hoki i mahue tētahi oranga mō Īharaira, kāhore he hipi, he kau, he kāihe rānei. 5 I whakaeke mai hoki rātou me ā rātou kararehe, i haere mai me ō rātou tēneti; koia anō kei ngā māwhitiwhiti te maha; e kore hoki e taea te tatau rātou me ā rātou kāmera. Nā, haere mai ana rātou ki te whenua whakangaro ai. 6 Nā, kua rawakore noa iho a Īharaira i a Miriana; ā, ka tangi ngā tamariki a Īharaira ki a Ihowā.

7 Ā, nō te tangihanga o ngā tamariki a Īharaira ki a Ihowā i te mahi a Miriana, 8 ka tono tangata a Ihowā ki ngā tamariki a Īharaira, he poropiti, hei mea ki a rātou, "Ko te kupu tēnei a Ihowā, a te Atua o Īharaira: Nāku koutou i kawe mai ki runga nei i Īhipa, nāku hoki koutou i whakaputa mai i te whare pononga; 9 nāku koutou i whakaora i te ringa o ngā Īhipiana, i te ringa hoki o ō koutou kaitūkino katoa; ā, peia atu ana rātou e ahau i tō koutou aroaro, hoatu ana hoki e ahau tō rātou whenua ki a koutou. 10 I mea anō ahau ki a koutou, ‘Ko Ihowā ahau, ko tō koutou Atua; kaua e wehingia ngā atua o ngā Amori nō rātou nei te whenua e noho nā koutou.’ Heoi, kāhore koutou i rongo ki tōku reo."

Te Karanga a Kiriona

11 Nā, ka haere mai te anahera a Ihowā, ā, noho ana i raro i tētahi oki i Opora, he rākau nā Ioaha Apiēteri; i te patu wīti hoki tāna tama, a Kiriona ki te poka wāina, he mea kia toe ai i ngā Miriani. 12 Nā, ka puta te anahera a Ihowā ki a ia, ka mea ki a ia, "Kei a koe a Ihowā, e te tangata mārohirohi."

13 Nā, ka mea a Kiriona ki a ia, "Auē, e tōku Ariki, me i a mātou a Ihowā, nā te aha i pono mai ai ki a mātou ēnei mea katoa? Kei hea hoki āna merekara i kōrero mai ai ō mātou mātua ki a mātou, i mea ai, ‘Kāhore ianei a Ihowā i kawe mai i a tātou i Īhipa?’ Nā, kua whakarere nei a Ihowā i a mātou, kua tukua anō mātou ki te ringa o Miriana."

14 Nā, ka tahuri atu a Ihowā ki a ia, ka mea, "Haere i runga i tēnei kaha ōu, whakaorangia hoki a Īharaira i te ringa o Miriana; kāhore ianei ahau i tono i a koe?"

15 Nā, ka mea tērā ki a ia, "Auē, e tōku Ariki, mā te aha ahau e whakaora ai i a Īharaira? Titiro, nōku te hapū rawakore i roto i a Mānahi, ko te iti rawa hoki ahau i roto i te whare o tōku pāpā."

16 Nā, ka mea a Ihowā ki a ia, "Ko ahau rā hei hoa mōu; ā, ka patua e koe ngā Miriani, me te mea he tangata kotahi."

17 Anō rā ko ia ki a ia, "Nā ki te mea kua manakohia ahau e koe, tēnā rā, whakaaturia mai he tohu ki ahau ko koe tēnei e kōrero mai nei ki ahau. 18 Kaua rā e haere atu i konei, kia tae mai rā anō ahau ki a koe ki te kawe mai i tāku whakahere, kia whakatakotoria rā anō e ahau ki tōu aroaro."

Nā, ko tāna meatanga, "Ka noho ahau, kia hoki mai rā anō koe."

19 Kātahi ka haere a Kiriona ki roto, ā, takā ana e ia tētahi kūao koati, me tētahi epa parāoa hei keke rēwenakore. Ko te kikokiko i whaowhina e ia ki te kete, ko te hupa i ringihia ki te pāta, nā, kawea ana ki waho, ki a ia ki raro i te oki; ā, tāpaea atu ana ki a ia.

20 Nā, ka mea te anahera a te Atua ki a ia, "Tangohia te kikokiko me ngā keke rēwenakore, ka whakatakoto ai ki runga ki tēnei kāmaka, ka riringi ai hoki i te hupa." Nā pērā ana ia. 21 Kātahi ka whātorona atu e te anahera a Ihowā te pito o te tokotoko i tōna ringa, ā, pā ana ki te kikokiko, ki ngā keke rēwenakore. Nā, ko te putanga ake o te ahi i roto i te kāmaka, pau ake te kikokiko me ngā keke rēwenakore. Nā, kua riro atu te anahera a Ihowā i tāna tirohanga. 22 Ā, nō te kitenga o Kiriona ko te anahera ia a Ihowā, ka mea a Kiriona, "Auē, e te Ariki, e Ihowā mōku hoki i kite i te anahera a Ihowā, he kanohi, he kanohi."

23 Nā, ka mea a Ihowā ki a ia, "Kia tau te rangimārie ki a koe; kaua e wehi. E kore koe e mate."

24 Nā, ka hangā e Kiriona tētahi āta mā Ihowā ki reira, ā, huaina iho e ia ko Ihowāharomo. Kei Opora o ngā Apiēteri nā anō taua mea ā taea noatia tēnei rā.

25 Ā, i taua pō anō ka mea a Ihowā ki a ia, "Tīkina te pūru a tōu pāpā, arā te rua o ngā pūru, e whitu nei ōna tau, ka wāwāhi ai i te āta a Paara, i tērā a tōu pāpā; me tua hoki te motu nehenehe i tōna taha. 26 Me hanga hoki ki tōna tikanga anō he āta mā Ihowā mā tōu Atua ki runga ki tēnei kāmaka, ka mau ai ki te tuarua o ngā pūru, ka whakaeke hei tahunga tinana ki runga ki ngā rākau o te nehenehe e tuaina e koe."

27 Nā, ka tango a Kiriona i ētahi tāngata kotahi tekau nō āna pononga, ā, rite tonu tāna i mea ai ki tā Ihowā i kōrero ai ki a ia. Nā, i wehi ia i te whare o tōna pāpā, i ngā tāngata anō hoki o te pā, i kore ai e meatia e ia i te awatea; koia i meatia ai e ia i te pō.

Te Wāhia iho o te Āta o Paara e Kiriona

28 Nā, i te marangatanga ake o ngā tāngata o te pā i te ata, rere kua wāhia iho te āta a Paara, kua oti te motu nehenehe i tōna taha te tua, kua oti hoki te tuarua o ngā pūru te whakaeke ki te āta i hangā rā.

29 Nā, ka mea tētahi ki tētahi, "Nā wai tēnei mahi?"

Ā, ka rapu rātou, ka ui, nā, ka kōrerotia, "I meatia tēnei e Kiriona tama a Ioaha."

30 Nā, ka mea ngā tāngata o te pā ki a Ioaha, "Whakaputaina mai tāu tama ki waho, kia whakamatea; mōna i wāhi i te āta a Paara, i tua hoki i te nehenehe i tōna taha."

31 Nā, ka mea a Ioaha ki te hunga katoa e tū mai ana ki a ia, "Ko koutou rānei hei tohe i tā Paara? Ko koutou rānei hei whakaora i a ia? Ki te tohe tētahi mōna, me whakamate ia i te ata nei anō. Ki te mea he atua ia, māna anō ia e tohe mō tāna āta kua wāhia nei." 32 Nā, huaina iho ia e ia i taua rā, ko Ierupāra; i mea hoki, "Mā Paara anō e tohe ki a ia mō tāna āta kua wāhia nei."

33 Nā, ka huihui tahi ngā Miriani katoa rātou ko ngā Amareki, ko ngā tāngata o te rāwhiti, ā, ka whiti, ka noho hoki ki te raorao o Ietereere. 34 Nā, kua tau te Wairua o Ihowā ki runga ki a Kiriona, ā, whakatangihia ana e ia te tētere; ā, huihuia ana a Apiētere ki te aru i a ia. 35 I tono karere anō ia puta noa i a Mānahi, ā, ka huihuia anō rātou ki a ia. I tono karere anō ia ki a Āhera, ki a Hepurona, ki a Napatari; ā, ka haere ake rātou ki te whakatau i a rātou.

Te Tohu o te Huruhuru Hipi

36 Nā, ka mea a Kiriona ki te Atua, "Ki te mea nōku te ringa e whakaorangia ai e koe a Īharaira, pērā me tāu i kōrero mai rā, 37 nā, ka waiho e ahau te huruhuru hipi ki runga ki te patunga wīti; ā, ki te mea kei te huruhuru anake te tōmairangi, ā, he maroke a runga katoa o te whenua, kātahi ahau ka mōhio nōku te ringa e whakaorangia ai e koe a Īharaira, ka rite anō ki tāu i kōrero rā." 38 Ā, pērā tonu. I maranga wawe hoki ia i te ata, ā, ka romia e ia te huruhuru, ā, tauia ana te tōmairangi i roto i te huruhuru, kī tonu te peihana i te wai.

39 I mea anō a Kiriona ki te Atua, "Kei mura tōu riri ki ahau, ā, heoi anō he kōrero māku ko tēnei; tēnā, kia kotahi ake whakamātau māku i te huruhuru, ā, ka kāti. Kia maroke ko te huruhuru anake, ā, kia whai tōmairangi a runga i te whenua katoa." 40 Ā, i pērātia e te Atua i taua pō; ko te huruhuru anake i maroke, ā, he tōmairangi i te whenua katoa.