Juízes 17

1 Byl pak muž nějaký s hory Efraim, jehož jméno bylo Mícha. 2 Kterýž řekl matce své: Ten tisíc a sto stříbrných, kteříž vzati byli tobě, pro něž jsi zlořečila a mluvilas přede mnou, hle, stříbro to u mne jest, já jsem je vzal. I řekla matka jeho: Požehnaný jsi, synu můj, od Hospodina. 3 Navrátil tedy ten tisíc a sto stříbrných matce své. I řekla matka jeho: Jižť jsem zajisté posvětila stříbro to Hospodinu z ruky své, a tobě synu svému, aby udělán byl obraz rytý a slitý. Protož nyní dám je tobě. 4 On pak navrátil to stříbro matce své, z něhož vzala matka jeho dvě stě stříbrných, a dala zlatníku. I udělal z nich obraz rytý a slitý, kterýž byl v domě Míchově. 5 Měl pak ten Mícha chrám bohů, i udělal efod a terafim, a naplnil ruce jednoho z synů svých, aby mu byl knězem. 6 Toho času nebylo krále v Izraeli; jeden každý, což se mu za dobré vidělo, to činil. 7 Byl pak mládenec z Betléma Judova, totiž z čeledi Judovy, kterýž, jsa Levíta, byl tam pohostinu. 8 Odšel tedy člověk ten z města Betléma Judova, aby byl pohostinu, kdež by se mu koli nahodilo. I přišel na horu Efraim, až k domu Míchovu, jda cestou svou. 9 Jemuž řekl Mícha: Odkud jdeš? Odpověděl mu: Já jsem Levíta, z Betléma Judova beru se, abych byl pohostinu, kdež by mi se koli nahodilo. 10 I řekl jemu Mícha: Zůstaň u mne, a buď mi za otce a za kněze, a buduť dávati deset stříbrných na každý rok, a dvoje roucho i stravu tvou. I šel Levíta. 11 Líbilo se pak Levítovi zůstati u muže toho, a byl u něho mládenec ten, jako jeden z synů jeho. 12 I posvětil Mícha rukou Levíty, a byl mu mládenec ten za kněze; i bydlil v domě jeho. 13 Řekl pak Mícha: Nyníť vím, že mi dobře učiní Hospodin, proto že mám toho Levítu za kněze.

Ngā Whakapakoko a Mika

1 Nā, i te whenua pukepuke o Ēparaima tētahi tangata, ko Mika tōna ingoa. 2 Nā, ka mea ia ki tōna whaea, "Ko ngā hiriwa kotahi tekau mā tahi rau i tangohia rā i a koe, te mea i kanga rā koe, i kōrero ai hoki koe ki ōku taringa – nanā, kei ahau aua hiriwa; nāku i tango."

Nā, ka mea tōna whaea, "Mā Ihowā koe e manaaki, e tāku tama."

3 Nā, ka whakahokia e ia ngā hiriwa kotahi tekau mā tahi rau ki tōna whaea, ā, ka mea tōna whaea, "Ka whakatapua rawatia e ahau te hiriwa mā Ihowā, he mea nā tōku ringa mā tāku tama, hei hanga whakapakoko, he mea whaowhao, he mea whakarewa. Nā, me whakahoki atu e ahau ki a koe ināianei."

4 Nā, i tāna whakahokinga i te moni ki tōna whaea, ka tango tōna whaea i ngā pīhi hiriwa e rua rau, ā, hoatu ana ki te kaiwhakarewa, ā, nāna i hanga tētahi whakapakoko, whaowhao, me tētahi mea whakarewa. Nā, ka takoto aua mea ki te whare o Mika.

5 Nā, he whare atua tō taua tangata, tō Mika, i hangā anō he epora e ia, me ētahi terapimi, ā, i whakatohungatia hoki e ia tētahi o āna tama, ā, meinga ana hei tohunga māna. 6 I aua rā kāhore o Īharaira kīngi; ko tā rātou i mea ai ko ngā mea i tika ki te titiro a tēnei, a tēnei.

7 Nā, tērā tētahi taitama o Pēterehema Hūrā, o te hapū o Hūrā, he Rīwaiti, ā, i reira anō ia e noho ana. 8 Nā, ka haere atu taua tangata i te pā, i Pēterehema Hūrā, kia noho ki tāna wāhi e kite ai; ā, i a ia e haere ana, ka tae ia ki te whenua pukepuke o Ēparaima, ki te whare o Mika.

9 Nā, ka mea a Mika ki a ia, "I haere mai koe i hea?"

Ā, ka mea ia ki a ia, "He Rīwaiti ahau nō Pēterehema Hūrā, ā, e haere ana ahau kia noho ki tāku wāhi e kite ai."

10 Nā, ka mea a Mika ki a ia, "E noho ki ahau, ā, hei matua koe mōku, hei tohunga hoki, ā, kia tekau ngā hiriwa e hoatu e ahau ki a koe i te tau, kia kotahi anō te whakaritenga kākahu, me te kai anō māu. Nā, ka tomo atu te Rīwaiti." 11 Ā, pai tonu te Rīwaiti kia noho ki taua tangata; ā, ka meinga taua taitamariki e ia kia rite ki tētahi o āna tama. 12 Nā, whakatohungatia ana e Mika taua Rīwaiti, ā, ka waiho taua taitama hei tohunga māna, ā, noho ana i roto i te whare o Mika. 13 Nā, ka mea a Mika, "Kātahi ahau ka mōhio ka atawhaitia ahau e Ihowā, ina hoki ka riro mai nei te Rīwaiti hei tohunga mōku."