Isaías 13

1 Břímě Babylona, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův. 2 Na hoře vysoké vyzdvihněte korouhev, povyšte hlasu k nim, dejte návěští rukou, ať vejdou do bran knížecích. 3 Já jsem přikázal posvěceným svým, povolal jsem také i udatných reků svých k vykonání hněvu svého, veselících se z vyvýšení mého. 4 Hlas množství na horách, jakožto lidu mnohého, hlas a zvuk království a národů shromážděných: Hospodin zástupů sbírá vojsko k válce. 5 Táhnou z země daleké od končin nebes. Hospodin a osudí prchlivosti jeho, aby poplénil všecku zemi. 6 Kvělte, nebo blízko jest den Hospodinův, jako zpuštění od Všemohoucího přijde. 7 A protož všeliké ruce oslábnou, a všeliké srdce člověka rozplyne se. 8 I budou předěšeni, svírání a bolesti je zachvátí, jako rodička stonati budou; každý nad bližním svým užasne se, tváře jejich k plameni podobné budou. 9 Aj, den Hospodinův přichází přísný, a zůřivost a rozpálení hněvu, aby obrátil tu zemi v poušť, a hříšníky její z ní vyhladil. 10 Nebo hvězdy nebeské a planéty jejich nedopustí svítiti světlu svému; zatmí se slunce při vycházení svém, a měsíc nevydá světla svého. 11 A navštívím na okršlku země zlost, a na bezbožných nepravost jejich; a káži přestati pýše pyšných, a vysokomyslnost tyranů snížím. 12 Způsobím to, že dražší bude člověk nad zlato čisté, člověk, pravím, nad zlato z Ofir. 13 Z té příčiny zatřesu nebesy, a pohne se země z místa svého, v prchlivosti Hospodina zástupů, a ve dni rozpálení hněvu jeho. 14 I bude jako srna zplašená, a jako stádo, když není, kdo by je shromáždil; jeden každý k lidu svému se obrátí, a každý do země své uteče. 15 Kdožkoli nalezen bude, bude proboden, a kteříž by se koli shlukli, od meče padnou. 16 Nadto i dítky jejich rozrážíny budou před očima jejich, domové jejich zloupeni, a ženy jejich poškvrněny. 17 Aj, já vzbudím proti nim Médské, kteříž sobě stříbra nebudou vážiti, a v zlatě nebudou se kochati, 18 Ale z luků dítky rozrážeti, aniž se nad plodem života slitují, aniž synům odpustí oko jejich. 19 I budeť Babylon, někdy ozdoba království a okrasa důstojnosti Kaldejské, podobný podvrácené Sodomě a Gomoře. 20 Nebudou se v něm osazovati na věky, ani bydliti od pokolení až do pokolení; aniž rozbije tam stanu svého Arab, ani pastýři tam odpočívati budou. 21 Ale lítá zvěř tam odpočívati bude, a domové jejich šelmami naplněni budou; bydliti budou tam i sovy, a příšery tam skákati budou. 22 Ozývati se také budou sobě hrozné potvory na palácích jejich, a draci na hradích rozkošných. A blízkoť jest, že přijde čas jeho, a dnové jeho prodlévati nebudou.

Te Kauwhautanga ki a Papurōna

1 Ko te poropititanga mō Papurōna i kitea e Ihāia tama a Āmoho.

2 Whakaarahia he kara ki runga ki te maunga horehore,

kia rahi te reo ki a rātou;

tāwhiritia atu te ringa kia haere mai ai rātou ki roto

ki ngā kūwaha o ngā rangatira.

3 Kua oti āku i whakatapu ai te whakahau,

kua karangatia anō hoki e ahau āku mārohirohi ki tōku riri,

arā āku e whakamanamana nui nei.

4 Ko te haruru o te huihui i runga i ngā maunga,

tōna rite kei tō te iwi nui!

He haruru, he ngangau nō te huihui

o ngā kīngitanga o ngā iwi!

E whakatakā ana e Ihowā o ngā mano

te ope mō te whawhai.

5 E haere mai nei rātou i tawhiti,

i te pito o te rangi,

a Ihowā me ngā patu a tōna riri,

ki te whakangaro i te whenua katoa!

6 Auē koutou, kua tata hoki te rā o Ihowā;

tērā e puta mai, ānō he whakangaromanga nā te Kaha Rawa!

7 Nō reira ka ngoikore ngā ringa katoa,

ka ngohe noa iho ngā ngākau katoa o ngā tāngata.

8 Ka ohorere anō rātou,

mau pū i te mamae, i te whakapōuri;

ko tō rātou mamae koia anō kei tō te wahine e whakawhānau ana.

Ka mīharo rātou tētahi ki tētahi,

ā, ko ō rātou mata, ānō he mura ahi.

9 Nanā, e haere mai nei te rā o Ihowā,

he kino, he riri, he whakatakariri e mura ana;

hei whakaururua i te whenua,

hei whakangaro atu hoki i reira i ōna tāngata hara.

10 Ko ngā whetū hoki o te rangi, ko ngā kāhui whetū anō hoki o reira,

kāhore e hōmai i tō rātou mārama.

Ka pōuri noa iho te rā i tōna haerenga mai,

kore ake hoki e titi te atarau.

11 Ka whiua anō e ahau te ao mō tō rātou kino,

te hunga kino hoki, mō tō rātou hē;

ka whakamutua hoki e ahau te whakapehapeha o te hunga whakakake,

ka whakahokia iho anō ki raro te whakapehapeha o te hunga kino.

12 Ka meinga anō e ahau kia nui atu te utu mō te tangata i tō te kōura pai;

āe rā, he tangata, kia nui atu i tō te kōura parakore o Ōpira.

13 Nā reira ka meinga e ahau ngā rangi kia wiri,

ka ruperupea atu anō te whenua i tōna wāhi,

he riri nō Ihowā o ngā mano,

he rā anō e mura ai tōna riri.

14 Ā, ka rite ki te anaterope e whāia ana,

ki ngā hipi kāhore nei ō rātou kaihuihui,

ka tahuri rātou ki tōna iwi, ki tōna iwi,

ka rere ki tōna whenua, ki tōna whenua.

15 Ko te hunga katoa e kitea ana, ka werohia;

ko te hunga katoa e hopukia ana, ka hinga i te hoari.

16 Ka tāia iho hoki ā rātou kōhungahunga

i tā rātou tirohanga;

ka pāhuatia ō rātou whare,

ka moea anō ā rātou wāhine.

17 Tēnei ahau te whakaoho atu nei i ngā Meri ki a rātou,

he hunga e kore nei e whakaaro ki te hiriwa;

nā, ko te kōura, e kore e matenuitia e rātou.

18 Ka tāia iho anō hoki ngā taitamariki e ā rātou kōpere, mongamonga noa;

e kore anō e tohungia ngā hua o te kōpū;

e kore ō rātou kanohi e manawapā ki ngā tamariki.

19 Ā, ko Papurōna, ko te korōria o ngā kīngitanga,

ko te mea ātaahua whakahirahira a ngā Karari,

tērā ia e rite ki tā te Atua hurihanga

i Horoma, i Komora.

20 E kore e nohoia ā ake ake,

e kore e waiho hei kāinga ā tēnā whakatupuranga, tēnā whakatupuranga;

e kore anō e whakatūria e te Ārapi tōna tēneti ki reira;

e kore anō a reira e waiho e ngā hēpara hei takotoranga mō ā rātou kāhui.

21 Engari, hei takotoranga a reira mō ngā kurī mohoao o te koraha;

ka kī hoki ō rātou whare i ngā kararehe pōuri;

ā, ka nohoia a reira e ngā otereti,

ka waiho hoki hei tūpekepeketanga mō ngā mea āhua koati.

22 Ka tangi anō hoki ngā wuruhi i roto i ō rātou whare kīngi,

me ngā kurī mohoao i roto i ō rātou whare ātaahua;

kua tata mai hoki tōna wā,

e kore anō ōna rā e roa.